Mladší školní období

Mladší školní období -          první známky pohlavního dospívání s průvodními psychickými projevy-          nazýváno ještě – střední dětství, pozdní dětství, prepubescence-          nedochází k žádným převratným změnám (psychoanalýza – období latence)-          vývoj pokračuje trvale a plynule a ve všech směrech dosahuje dítě výrazných pokroků, které jsou pro jeho budoucnost často rozhodující – období střízlivého realismu-          je závislé na vlastních přáních a fantaziích -          chce pochopit okolní svět a věci v něm „doopravdy“ – projevuje se to v kresbě, hrách, projevech, čtení knih-          zprvu realismus naivní – závislý na tom co mu o autorovi řeknou ostatní-          kritický realismus – ohlašuje se blízkost dospívání-          lépe chápe věci názorné a které si může zkusit než trpné přejímání poznatků-          těžiště zájmu přesunuto do životní reality, poznamenané fantazií (hrdinskou)-          děti si všímají vztahů mezi lidmi – v rodině sousedství aj.-          stoupá vliv dětské skupiny  -          Matějíček závažné vývojové změny1)      přisvojování chováni vůči malým dětem2)      utváření rodičovských postojů3)       vytváření mužské a ženské identity (skupiny chlapců a dívek se začínají oddalovat)  Vývoj základních schopností a dovedností-          vývoj pohybových a ostatních schopností – závislý na tělesném růstu-          zlepšuje se hrubá i jemná motoriky (rychlejší pohyby, větší síla a zlepšená koordinace všech pohybů)-          pohybové hry, zlepšení psaní a kreslení.-          rozvoj motoriky záleží na povzbuzování z okolí-          děti rodiči omezované nebo tělesně slabé podávají nižší výkony a ztrácejí tak dále zájem o pohybové aktivity-          snaží se své vlastní dovednosti poměřovat s dovednostmi dospělých a ostatních-          tělesná síla a obratnost hrají velkou roli v postavení dítěte ve skupině – obdiv, oblíbenost-          slabí chlapci – častěji samotáři – nedostatky kompenzují v jiných aktivitách – kořeny mnoha neurotických poruch   Smyslové vnímání-          smyslové vnímání – zúčastněny všechny složky osobnosti – postoje, očekávání, soustředěnost apod.-          vše důkladně zkoumá a méně závislé na svých přáních a potřebách-          vznik pozorování – nevnímá jen to co se vnucuje-          teprve nyní začíná uceleně vnímat čas – (vymaňuje se s přítomností) co bylo dříve – zítra, brzy, daleko-          význam slov konečno-nekonečno, život-smrt mu dosud uniká-          vysoká představivost – vybavit si detaily toho co viděli  Řeč-          roste slovní zásoba, délka a složitost vět, - celá větná stavba a gramatický pravidla na vyšší úrovni-          český výzkum 7 let – 18633 slov, 11 let 26 468 slov, 15 let 30263 slov-          dítě si osvojuje nová slova, poznává i nové významy týchž slov a užívá jich s větším porozuměním a v přiměřených souvislostech-          problémy dětí, které doma mluví jinou řečí – ve škole se tento rozdíl nevyrovnává spíše naopak – kulturně deprivované děti se učí obtížněji řeči školy a stále více zaostávají  -          rozvoj řeči podporuje – rozvoj paměti – opírá se o slovní výpovědi, větší bohatost již osvojených znalostí-          krátkodobá a dlouhodobá paměť je stabilnější-          kolem 6. a 7. roku strategie opakování-          s věkem přibývají další strategie – mnemotechnické pomůcky, logická organizace materiálu apod.-          proces učení – opírá se o řeč, plánovitý , učí se, jak se učit – systém co se učit atd. blablablabla Kognitivní vývoj-          dítě chápe vztahy mezi různými ději-          samo experimentuje – odpoutávání myšlení od bezprostředního názoru-          schopno řešit problémy v mysli, logické operace – bez dřívější závislosti na viděné podobě (jen konkrétní věci, které si dokáže názorně představit –není schopno vyvodit závěr,