Mladší školní období

p 3 – Morálka „hodného dítěte“ – dítě jedná jak se od „hodného“ dítěte očekává – mravní jednání slouží k vytvoření nebo udržení dobrých vztahů, důraz je položen na soulad mezi lidmiTyp 4 – Morálka svědomí a autority. – dítě jedná podle sociálních norem proto, aby předešlo kritice autoritativních osob, a tak současně předešlo pocitům viny, za něž by je odsuzovalo vlastní svědomíIII.     stadium : postkonvenční, principiální úroveň. Rozhodování o tom, co je správné a co ne, co se má dělat a ne – na principech které jedinec přijímá za své – předpokládá, že se na nich dohodnou všichni – dosáhne jen určité množství lidí (Američané asi 25%)Typ 5 Morálka jako forma určité společenské smlouvy nebo společenské užitečnosti na straně jedné a individuálních práv na straně druhé. Dítě uznává, že práva jednotlivce i celého společenství mají být chráněna a respektována.Typ 6 Morálka vyplývající z univerzálních etických principů – jedinec se chová shodně s normami proto, aby sám sebe nemusel odsuzovat. Obecné mravní principy platí pro všechny, tedy i pro něho…. proč člověk jedná někdy i proti svému nejlepšímu přesvědčení, proti svému vlastnímu svědomí?Záměrné výchovné techniky nejsou tak rozhodující pro vývoj mravního jednání dítěte jako skutečná každodenní interterakce mezi všemi členy rodiny - každý sděluje své pocity a přání - dítě si samo vyvíjí morálku vyššího typutam kde žijí každý sám, jednají „jako by si rozuměli“ – morálka ustrne na nižším stupni -          Osvojování sociálních rolívzorců chování očekávaných od určitého jedince v určité situacinové role – spolužáka – pomoc druhým, sexuální role – jiné chování muže a ženyobtíže v přejímání pohlavní role můžou vést k neurotickým nebo psychosomatickým poruchámvývoj osobnosti často narušen následkem nevhodných zásahů dospělých, kteří dítě trestají a dokazují mu, jak je „špatné“ a tak narušují jeho sebecítění „při hrách sexuálního rázu“ -          sebepojetí a sebehodnocenídítě se nezaměřuje při popisu jen na objektivní charakteristiky (vzhled, vlastnictví apod.), ale více zná i své psychologické vlastnosti a schopnostitoto uvědomění stálosti schopností mu dovoluje srovnávat s druhými a vytvořit si úroveň sebehodnoceníkolem sedmi let jsou děti schopny vnímat změnu osobnostních vlastností i logicky je vysvětlit.rozvoj introspekce – proč si veselé – protože se tak cítímúroveň sebehodnocení začíná být poměrně stabilní (výkyv se dostavuje kolem11-12 roku)významná část sebehodnocení – srovnání s druhými, srovnání školní úspěšnostinízké sebehodnocení snižuje motivaci a tím i výkonykladné sebehodnocení – dobro pro duševní zdravídůležité hodnocení rodičů – zrcadlová teorie – dávají mu najevo, jak si ho váží nebo jak ho podceňují, tím mu jako v zrcadle ukazují jeho vlastní hodnotu -          kolem 10 let se vytvářejí trvalejší vztahy přátelství – založené na osobních vlastnostech a celá skupina se začíná vnitřně diferencovat-          některé děti zaujímají vysoké postavení a na konci řady jsou děti malého vzrůstu, slabé, plaché-          děti ze zanedbávajících rodin jsou hodnoceny nízko a samy sebe stejně nízko hodnotí-          sebesocializace – nevylučuje vliv významných osob v prostředí dítěte-          sexuální identita – teprve kolem 11 roku dospívá k obecnému (abstraktnímu) pojetí, že genitální rozdíly jsou dominantní charakteristikou odlišující chlapce a dívky.-          záleží jaké má dítě informace k dispozici – dochází k záměrné či bezděčné a nedůsledné sexuální výchově-          nejdůležitější činnost pro poznávání světa věcí i začlenění do lidského společenství byla dříve hra – teď se k ní přidává ještě skutečná práce-          formy hry jsou podobné jako dříve, ale projevy jsou bohatší a diferencovanější.-          snaha o úspěch ve společenských hrách-          dítě se učí hrát dámu, šachy