Mladší školní období

když mu není srozumitelný-          přechod od názorného (intuitivního) myšlení do stadia konkrétních operací-          zda při přesypávání korálků (dvě jinak velké nádoby se stejným počtem korálků) – školákovi je to jasné na první pohled – „nemusí uvažovat“ – na naší otázku se tváří překvapenédítě může chápat identitu (nic jsme nepřidali, neubrali), zvratnost (můžeme korálky přesypat zpátky), vzájemné spojení různých myšlenkových procesů do jedné sekvence (posouzení výšky a šířky skleničky)-          vývojové změny se objevují současně (nenastupují najednou a náhle, ale často se překrývají)– naznačuje, že jde o organizovaný celek-          k pochopení zachování objemu, hustoty, přímočarého pohyby apod. je už zřejmě třeba vývoje abstraktně logických „formálních“ operací.-          po dosažení přechod od jednorozměrného k vícerozměrnému myšlení – je dítě více přístupno aktivnímu a positivnímu ovlivnění – alkohol, drogy (toto ovlivnění bývá většinou trvalejší)-          v později v pozdní adolescenci jsou myšlenková schémata víceméně uzavřena a obtížně se mění, kromě toho se pak návyky často udržují i vlivem dalším průvodních jevů (abstinenční příznaky při odvykání kouření)-          toto období je optimální pro cílené působení na děti ve směru vytváření návyků prospěšných zdraví-          dítě je schopno pochopit zahrnutí prvků do třídy (ve třídě je více děvčat – je ve třídě více žáků nebo děvčat – dříve odpověděl že děvčat)-          lépe chápe příčinné vztahy (žárovka svití ne proto že jsem otočil vypínačem ale blablabla)-          inteligence – schopnost přizpůsobovat se novým (nenaučeným situacím)IQ není konstantní – mění se během let – pokles, vzestupvelmi záleží na výkonové motivaci a dobrém pracovním postoji – ovlivněn výchovou-          tvořivé myšlení Emoční vývoj a socializace-          začlenění dítěte do lidského společenství postupuje výrazně vstupem do školy-          dítě se utváří podle rodičů, učitelů a spolužáků-          způsoby sociální reaktivity reakce dětí na druhé děti–pomoc slabším, spolupráce, soutěživost (jedni jsou dominující, jiné se podřizují vedení)může zde vzniknout extrémy – panovačný, agresivní, trpné podřízenostučitel by měl s obezřetností trestat – může ponížit, nebo je posilovat -          seberegulacenarůstá – dítě je schopno podle potřeby vlastní vůlí své city potlačit nebo naopak zřetelně vyjádřitdítě potlačuje reakci – pokud si není jisto reakcí okolíemoční kompetence má velký vliv na úspěšnost dítěte v sociální interakci apod. – má významný vztah k jeho sociální obratnosti a emoční vyrovnanostípoznává, že pocity přán či motivy je možné před okolím skrývatnarůstá schopnost emočního porozumění – ambivalence reakcí – schopnost prožívat více emocí na jednou (a pochopení této schopnosti) -          vývoj sociálních kontrol a hodnotové orientacez dřívějších období mají už určité elementární normy (kontroly) sociálního chování (ví co je dovoleno a co ne)na začátku jsou kontroly velmi nepevné (koupení hračky je žádoucí – za chvíli může být odhozena) – snaha podporovat zvnějškas příchodem logického myšlení a s rozšířením časové perspektivy – je dítě schopno pochopit určité věci a jevy jako trvalé hodnotové cíle vlastního jednání-          vývoj morálního vědomí a jednánízávisí na celkovém vývoji dítěte, na jeho schopnosti poznávat a řadit věci, tedy na vývoji kognitivním Pieaget, KohlbergI.         stadium : předkonvenční úroveň – po jednání určité následky (potrestání odměna)Typ1 heteronomní stadium – dítě je zaměřeno na poslechnutí či neposlechnutí dospělého a na následující odměnu či trestTyp 2 stadium naivního instrumentálního hedoismu – dítě jedna v shodě s příkazy a zákazy – čeká že se vyhne nějaké nepříjemnostiII.       stadium : konvenční úroveň – zde je důležité splnění sociálního očekáváníTy