Skripta

odářská komora
http://www.hkcr.cz/
ƒ Obchodní věstník
http://obchodnivestnik.cz/
ƒ Občanský zákoník - [ObčZ: zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákonů
č. 58/1969 Sb., č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č.
105/1990 Sb., č. 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č.
267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 89/1996 Sb., č.
227/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 159/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č.
27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č. 229/2001 Sb., č.
317/2001 Sb., č. 501/2001 Sb. a č. 135/2002 Sb.]
ƒ Obchodní zákoník - [ObchZ: zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
zákonů č. 264/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 286/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 84/1995
Sb., č. 94/1996 Sb., č. 142/1996 Sb., č. 77/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 165/1998 Sb.,
č. 356/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č.
367/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 353/2001 Sb., č.
501/2001 Sb., č. 15/2002 Sb., č. 126/2002 Sb. a č. 308/2002 Sb.]
ƒ Živnostenský zákon - [ŽZ: zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákonů č. 231/1992 Sb., č. 591/1992 Sb., č. 273/1993
Sb., č. 303/1993 Sb., č. 38/1994 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 136/1994 Sb., č. 200/1994 Sb.,
č. 237/1995 Sb., č. 286/1995 Sb., č. 95/1996 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 147/1996 Sb., č.
19/1997 Sb., č. 49/1997 Sb., č. 61/1997 Sb., č. 79/1997 Sb., č. 217/1997 Sb., č.
280/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 83/1998 Sb., č. 157/1998 Sb., č. 167/1998 Sb., č.
358/1999 Sb., č. 356/1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 159/1999 Sb., č.
27/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 123/2000 Sb., č.
124/2000 Sb., č. 149/2000 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 158/2000 Sb., č. 247/2000 Sb., č.
249/2000 Sb., č. 258/2000 Sb., č. 309/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 409/2000 Sb., č.
15
458/2000 Sb., č. 100/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 164/2001 Sb., č. 256/2001 Sb., č.
274/2001 Sb., č. 477/2001 Sb., č. 478/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 86/2002 Sb., č.
174/2002 Sb., č. 281/2002 Sb. a č. 308/2002 Sb.]
ƒ Občanský soudní řád - [OSŘ: zák č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád, ve znění
zákonů č. 36/1967 Sb., č. 158/1969 Sb., č. 49/1973 Sb., č. 20/1975 Sb., č. 133/1982
Sb., č. 180/1990 Sb., č. 328/1991 Sb., č. 519/1991 Sb., č. 263/1992 Sb., č. 24/1993
Sb., č. 171/1993 Sb., č. 117/1994 Sb., č. 152/1994 Sb., č. 216/1994 Sb., č. 84/1995
Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 247/1995 Sb., se
zapracovanými změnami dle nálezu č. 31/1996 Sb., ve znění zákona č. 142/1996 Sb.,
se zapracovanými změnami dle nálezu č. 269/1996 Sb., ve znění zákonů č. 202/1997
Sb., č. 227/1997 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 326/1999 Sb.,
č. 360/1999 Sb., se zapracovanými změnami dle nálezu č. 2/2000 Sb., ve znění zákonů
č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 46/2000 Sb., č. 105/2000 Sb., č. 130/2000 Sb., č.
155/2000 Sb., č. 204/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb., č.
370/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 137/2001 Sb., č. 231/2001 Sb., č. 271/2001 Sb., č.
317/2001 Sb., č. 451/2001 Sb., č. 491/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 202/2002 Sb. a č.
226/2002 Sb.]
ƒ Zákon o Hospodářské komoře ČR - [ZHKo: zák. ČNR č. 301/1992 Sb., o
Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění
zákona č. 121/1993 Sb. a č. 223/1994 Sb.]
2.6 Vzory dokumentů
• http://www.infoportal.cz
• Klein, B. a kol.: Práva a povinnosti představenstva a dozorčí rady akciové společnosti.
Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, Praha, 2002.
+ CD-ROM jako doplněk k tištěné verzi příručky (přístupný na počítačích umístěných
ve studovně ESF, Lipová 41a),
Zde naleznete:

ƒ
právní předpisy související s danou problematikou v úplném znění,

ƒ
vzory smluv

ƒ
témata jako např.: marketing, controlling, interní audit.

ƒ
Daňový kalendář pro rok 2002

ƒ
výkladový slovník

ƒ
překladové slovníky AJ-CJ CJ-AJ

• Římalová, O. a kol.: Kniha procesních vzorů ve věcech obchodního práva. 1. vydání.
C.H.Beck. Praha, 2001. ISBN 80-7179-376-0.
+ CD-ROM jako doplněk k tištěné verzi příručky (přístupný na počítačích umístěných
ve studovně ESF, Lipová 41a),
Zde naleznete:

ƒ
vzory smluv

16
3 Obchodní společnosti (obecná úprava)
3.1 Definování obchodních společností
Obchodními společnostmi jsou právnické osoby založené za účelem podnikání (§ 56 ObchZ).
Obchodní zákoník rozeznává čtyři právní formy obchodních společností. Obchodní zákoník
ani občanský zákoník obchodní společnost nedefinuje.

Podle ustanovení § 18 ObčZ jsou právnickými osobami sdružení fyzických nebo právnických
osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to
stanoví zákon.

Obchodní zákoník vymezuje jako právnické osoby: obchodní společnosti a družstva.

Obchodní společnost se jako právnická osoba odlišuje od jiných právnických osob několika
znaky:
• jde o sdružení (seskupení) osob,
• jako sdružení (seskupení) osob spočívá na smluvním základě,
• obchodní společnost je zakládána a vzniká k naplnění určitého účelu.
Obchodní společnost tím, že spočívá na osobním základě, vyvolává otázku, kdo může být
zakladatelem a poté společníkem obchodní společnosti. Pokud zákon nestanoví jinak,
společníkem mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby, a to jak české, tak i zahraniční.
Zákon však může vyloučit či omezit určité osoby z procesu zakládání společností (kupř.
akciovou společnost nemůže založit jediná fyzická osoba).

Jestliže obchodní společnost spočívá na smluvním základě, pak je k založení obchodní
společnosti nutný svobodný projev vůle zakladatelů.

Obchodní společnost vzniká k naplnění určitého účelu. Proto i projev vůle zakladatelů v
procesu zakládání společnosti i projev vůle společníků již existující společnosti musí
směřovat k dosažení určitého, předem dohodnutého a zákonem aprobovaného účelu.
Obchodní společnosti jsou zakládány buď za podnikatelským účelem nebo účelem
nepodnikatelským.

Obecná ustanovení obchodního zákoníku o obchodních společnostech (§ 56 až 75b ObchZ) se
použijí pro všechny formy obchodních společností, nemá-li obchodní zákoník v rámci
zvláštní úpravy jednotlivých forem společností odchylnou úpravu.

Obchodní zákoník výslovně stanoví, že všechny obchodní společnosti jsou právnickými
osobami. Jde o rozdílnou úpravu ve srovnání s některými evropskými právními řády (kupř.
německým, rakouským), v nichž se nepřiznává osobním společnostem právní subjektivita.
17
3.2 Třídění obchodních společností
Obchodní společnosti lze rozdělit na společnosti osobní a společnosti kapitálové. Osobními
společnostmi jsou: veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Kapitálovými
společnostmi jsou: akciová společnost a společnost s ručením omezeným.

Charakteristika jednotlivých forem obchodních společností:

Osobní společnosti:
• společníci se osobně účastní na podnikání společnosti,
• vklady společníků jsou možné, ale nejsou povinné,
• každý ze společníků má možnost podílet se na obchodním vedení společnosti a jednat
jménem společnosti,
• společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem,
• nezřizují se jiné než statutární orgány.
Kapitálové společnosti:
• majetková účast společníků na podnikání společnosti,
• společníci nejsou povinni k osobní účasti na společnosti,
• společníci jsou povinni vložit do společnosti majetkový vklad,
• vytváří se základní kapitál z majetkových vkladů společníků,
• společníci neručí za závazky společnosti vůbec, nebo jen v omezeném rozsahu,
• kromě statutárních orgánů společnosti zpravidla vytvářejí i další orgány (valná
hromada, dozorčí rada).
Smíšené společnosti:
• vykazují jak znaky společností osobních, tak i znaky společností kapitálových,
• typické je pro ně, že někteří ze společníků se osobně účastní podnikání a ručí za
závazky společnosti solidárně celým svým majetkem (např. komplementáři) a naopak
jiní společníci vkládají do společnosti vklad, neúčastní se na podnikání společnosti
osobně a za závazky společnosti ručí jen v omezené míře (např. komanditisté).
• typickou smíšenou společností je komanditní společnost.
3.2.1 Základní rozdíl mezi osobními a kapitálovými společnostmi
• Ručení
Osobní společnosti:
všichni nebo alespoň někteří společníci ručí za závazky společnosti neomezeně, celým
svým majetkem.
Kapitálové společnosti:
společníci neručí za závazky společnosti za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich
ručení určitým způsobem omezeno.
• Účast společníků na řízení společnosti
Osobní společnosti:
společníci se osobně účastní na řízení osobních společností.
Kapitálové společnosti:
18
společníci mají povinnost podílet se na řízení společnosti prostřednictvím k tomu
účelu zřízeného orgánu.
• Majetkový podíl společníků na hospodaření společnosti
3.3 Zneužití hlasů ve společnosti
V obecných ustanoveních o obchodních společnostech je výslovně upraven zákaz zneužití
práva (§ 56a ObchZ) formou zákazu zneužití většiny i zákazu zneužití menšiny hlasů ve
společnosti. Smyslem této úpravy je zabránit takovým jednáním, kdy by většinoví společníci
díky svému dominujícímu postavení ve společnosti přijímali na valných hromadách usnesení
poškozující zájmy ostatních společníků, popř. samotné společnosti. Stejně tak nemohou
menšinoví společníci svojí nečinností nebo vyjadřováním nesouhlasu znemožňovat dosažení
kvalifikované většiny hlasů, které je nutné pro přijetí strategicky významných rozhodnutí
valné hromady (taková situace může nastat kupř. při rozhodování o základním kapitálu nebo
snížení základního kapitálu).

Obchodní zákoník zakazuje i všechna jiná jednání jakékoli osoby, která by zneužívajícím
způsobem vedla k znevýhodnění některého ze společníků.

Smyslem tohoto zákazu je podtrhnout prioritu zájmu společnosti před zájmem společníků a
zákaz diskriminace společníků. Obecně je tento zákaz upraven v § 56a, dále pak je výslovně
upraven v rámci úpravy jednotlivých obchodních společností (kupř. u akciové společnosti:
§ 155 odst. 7, § 178 odst. 1, § 180 odst. 2 ObchZ).

Příklad: § 155 odst. 7 ObchZ: "Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být s akciemi téhož druhu
spojena stejná práva. Akciová společnost musí zacházet za stejných podmínek se všemi
akcionáři stejně. Jiné druhy akcií, než které upravuje zákon, nesmí být vydávány".
3.4 Majetkové poměry obchodních společností
3.4.1 Základní kapitál
Základní kapitál je peněžním vyjádřením souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech
společníků. Vklady společníků vždy vytvářejí základní kapitál bez ohledu na právní formu
obchodní společnosti. Všechny formy obchodních společností nemají povinnost vytvářet
základní kapitál. Obchodní zákoník ukládá povinnost vytvořit základní kapitál kapitálovým
společnostem (akciová společnost, společnost s ručením omezeným) a komanditní
společnosti. Jde o společnosti, jejichž společníci neručí za závazky společnosti vůbec anebo
ručí v omezeném rozsahu. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku,
pokud tak stanoví zákon (§ 58 ObchZ).

Základní kapitál je třeba vnímat v těchto souvislostech:
• Základní kapitál má určitou majetkovou strukturu. Společnost ho využívá pro své
potřeby buď přímo nebo jím financuje svoje činnosti. Věci, které byly společníkem
poskytnuty jako vklad, přecházejí do majetku společnosti. Společníci nemohou na
společnosti požadovat vrácení svých vkladů. Mají však právo na výnos z činností,
které společnost realizovala. Původní vklady se činností společnosti postupně mění v
jiné podoby majetku. Společnost proto nemůže mít poskytnuté vklady stále v podobě,
v jaké byly poskytnuty.
19
• Základní kapitál vyjadřuje číselnou hodnotu vytvořenou součtem číselných hodnot
jednotlivých vkladů, která zůstává konstantní. Vyjadřuje, že společníci poskytli
společnosti vlastní zdroje pro financování jejích potřeb. Číselná hodnota základního
kapitálu vyjadřuje, nakolik jsou potřeby společnosti pokryty zdroji, které patří
společnosti. V účetnictví se základní kapitál vykazuje na straně pasiv bilance
společnosti a je jedním z vlastních zdrojů majetku společnosti. Výše základního
kapitálu kapitálové společnosti je pro případné obchodní partnery důležitým údajem o
finančním postavení společnosti při jejím založení (proto je zapisována do obchodního
rejstříku, včetně změn výše základního kapitálu).
• Poměr výše vkladu společníka k celkové výši základního kapitálu společnosti
vyjadřuje velikost jeho podílu na obchodní společnosti. Vyjadřuje tedy i rozsah
kvantifikovatelných majetkových a nemajetkových práv, která závisejí na výši účasti
společníka na společnosti.
Základní kapitál má jen omezenou vypovídací schopnost ve vztahu k hospodaření společnosti.

Vypovídá pouze o tom, nakolik jsou potřeby společnosti kryty vlastními zdroji a nakolik lze
předpokládat, že společnost skutečně má majetek, který je hodnotově vyjádřen základním
kapitálem. To však ještě neznamená, že uvedený majetek společnost skutečně má. Proto
obchodní zákoník při úpravě zejména kapitálových obchodních společností vychází ze zásady
zachování základního kapitálu.

Zásada zachování základního kapitálu je v ObchZ vyjádřena v celé řadě zákonných pravidel:
• povinnost vytvářet základní kapitál v určitém zákonem stanoveném rozsahu, který
musí mít nejen při založení, ale i v průběhu celé existence společnosti,
• povinnost splatit vklady zčásti před vznikem obchodní společnosti a nejpozději v
zákonem stanovených lhůtách,
• zákaz vracení vkladů a zákaz vyplácení podílu na zisku, pokud by zdroje pro výplatu
nebyly vytvořeny a výplata by šla na úkor majetku, který vyjadřuje výše základního
kapitálu,
• povinnost vytvářet rezervní fond ze zisku,
• zákaz nabývání vlastních podílů společností, pokud zákon nestanoví jinak,
• povinnost dodržovat zákonem stanovené postupy při zvyšování, ale i při snižování
základního kapitálu.
Pozn.: Pro veřejnou obchodní společnost obchodní zákoník vytvoření základního kapitálu
nepředepisuje. Společníci veřejné obchodní společnosti se mohou ve společenské smlouvě
dohodnout na vytvoření základního kapitálu v dohodnuté výši. Základní kapitál komanditní
společnosti se do obchodního rejstříku nezapisuje, neboť obchodní zákoník ani jiný zákon to
nepředepisuje.
3.4.2 Vklad společníka
Vkladem společníka jsou peněžní prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty (tj. věci
movité a nemovité, práva nebo jiné majetkové hodnoty), které se společník zavazuje vložit do
základního kapitálu obchodní společnosti (§ 59 ObchZ).
20
Vkladem nemohou být:
• pohledávky, které nelze podle § 525 ObčZ postoupit jiné osobě a ani jiné
nepřevoditelné majetkové hodnoty (např. osobní práva autorská).
• Vkladem nemůže být po novele ani vlastní pohledávka vkladatele za společností.
• Hodnoty poskytnuté společnosti za jakýmkoli jiným účelem, popřípadě bez účelu (§ 59
odst. 1 ObchZ) nemohou být vkladem a nemohou být ani dodatečně za vklad
prohlášeny, neboť v okamžiku jejich poskytnutí společnosti neměla osoba tyto hodnoty
poskytující úmysl nabýt nebo zvýšit svoji účast na společnosti.
Rozlišujeme peněžní a nepeněžní vklady. Pro nepeněžité vklady jsou stanoveny některé
odchylné podmínky (jednak obecně, jednak pak při úpravě jednotlivých forem obchodních
společností). ObchZ upravuje určitá omezení předmětů poskytovaných jako nepeněžité
vklady do společnosti. Nepeněžité vklady musí splňovat určité požadavky:
• zjistitelnost hospodářské hodnoty nepeněžitého vkladu (je třeba pořídit znalecký
posudek pro stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu). Znaleckým posudkem
stanovená hodnota nepeněžitého vkladu musí odpovídat alespoň úhrnnému emisnímu
kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento vklad nebo částce, kterou
se má započítávat na vklad do základního kapitálu.
• vyžaduje se, aby celý základní kapitál byl pokryt hodnotou vkladů.
• hospodářská využitelnost nepeněžitého vkladu ve vztahu k předmětu podnikání
(společnost může vklad přímo využít při své podnikatelské činnosti, kupř. ve vkládané
nemovitosti bude míst společnost umístěnu provozní jednotku).
• pohledávka je ObchZ prohlášena výslovně za způsobilý předmět vkladu.
Bezvýjimečně to platí pro peněžité pohledávky, pokud nebude hodnota peněžité
pohledávky stanovená znaleckým posudkem rovna nule.
• připouští se kapitalizace pohledávek. Je však možné ji provádět jen cestou započtení.
(nedochází tak k obejití přednostního práva akcionářů).
Kapitalizací pohledávek rozumíme operaci, při níž věřitel společnosti upíše vklad do
dlužnické společnosti, který bude splacen pomocí jeho pohledávky proti společnosti.
Existují 2 právní cesty:
a. do společnosti je vložena samotná pohledávka jako nepeněžitý vklad (pak je
vyloučeno přednostní právo akcionářů na upisování akcií) nebo
b. vklad je upsán jako peněžitý, ale bude splacen započtením. Současná právní
úprava vylučuje cestu nepeněžitého vkladu, ale umožňuje započtení ad b) s
podmínkou, že je připouští zákonné ustanovení o příslušné formě společnosti.
Tím je:
o § 108 odst. 2 ObchZ pro společnost s ručením omezeným, který váže
kapitalizaci na souhlas valné hromady vyslovený při zvyšování
základního kapitálu a
o § 163 odst. 3 ObchZ s obdobnou úpravou viz výše i u akciové
společnosti
• nepeněžitým vkladem může být za určitých okolností i cizí směnka, ze které vyplývá
povinnost konkrétní osoby, odlišné od osoby, která se zavazuje vložit směnku do
společnosti, zaplatit směnečný peníz. Takovýto vklad má potom obdobnou povahu
jako vklad pohledávky.
• za způsobilý předmět vkladu není považován závazek spočívající ve využití fyzických
či duševních dovedností či znalostí společníka - fyzické osoby. Do obchodní
21
společnosti nelze vložit např. závazek vykonávat pro společnost odborné právní či jiné
poradenské činnosti ani závazek k osobní účasti na realizaci předmětu podnikání.
• u společností s ručením omezeným a u akciových společností je stanovena povinnost
splatit celý nepeněžitý vklad před zápisem výše základního kapitálu do obchodního
rejstříku. Této povinnosti nemohou být zproštěni ani společenskou smlouvou,
zakladatelskou listinou ani stanovami.
3.4.3 Správa vkladu
Jelikož obchodní společnost nabývá právní subjektivitu ke dni svého zápisu do obchodního
rejstříku. (§ 62 odst. 1 ObchZ), nemůže tedy do této doby nabývat práv a zavazovat se.
Nemůže tudíž ani spravovat vlastní majetek. Obchodní zákoník stanoví povinnost zakladatelů
pověřit ve společenské nebo zakladatelské smlouvě konkrétní osobu správou splacených
vkladů (§ 60 ObchZ). Není však výslovně upraven vztah vznikající mezi zakladateli a bankou,
která převzala správu peněžitých vkladů.

Obecně platí, že smlouva o správě vkladu uzavřená mezi zakladateli a bankou by měla
zahrnovat nejen zřízení účtu, na který budou vklady splaceny, ale i ujednání umožňující bance
vykonávat řádně funkci správce vkladu, tj. pečovat o svěřené vklady.
3.4.4 Podíl
Podíl na obchodní společnosti charakterizuje