Skripta

zvláštní a relativně samostatné
právní úpravě jedné z podnikatelských aktivit. (ŽZ upravuje v § 2 živnost). Živnost je pouze
jedním ze způsobů podnikání vymezeného ObchZ (§ 2 odst. 1 ObchZ).

Právní úprava obsažená v obchodním zákoníku a v živnostenském zákoně se vzájemně
prolínají či doplňují (např. úprava neoprávněného podnikání, údaje povinně uváděné na
obchodních listinách, žadatel o zápis do obchodního rejstříku musí prokázat vznik
živnostenského oprávnění, které má být jako předmět podnikání zapsána do obchodního
rejstříku aj. Obchodní zákoník výslovně využívá i řadu vybraných institutů upravených v
živnostenském zákoně.
2.4.4 Pojmy používané v obchodním zákoníku při úpravě
podnikatelských vztahů
2.4.4.1 Obchodní firma
Podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku je povinen činit právní úkony výhradně pod svou
obchodní firmou. Firma je název, pod nímž je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.
Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku firmu nemá, a proto nemůže činit právní úkony
pod firmou, ale činí je pod svým jménem a příjmením, je-li fyzickou osobou, nebo pod svým
názvem, je-li právnickou osobou.

Obchodní zákoník stanoví (§ 8 odst. 2 ObchZ), že na podnikatele nezapsaného v obchodním
rejstříku se nevztahují ustanovení o firmě a že právní úkony, je-li fyzickou osobou, je povinen
činit pod svým jménem a příjmením
8
Obchodní zákoník uvádí zásady, které je třeba dodržovat při tvorbě firmy, zejména zásadu
nezaměnitelnosti, jasnosti a jednotnosti. Obchodní firma musí být také v souladu s dobrými
mravy a nesmí být v rozporu se zvláštními předpisy. Obchodní firma plní funkci určité záruky
pro třetí osoby, z hlediska určení, kdo nese odpovědnost za závazky podnikatele podepsaného
obchodní firmou. Obecně se předpokládá, že subjekt zapsaný do obchodního rejstříku je
důvěryhodnější než subjekt nezapsaný.

Obchodní firma podléhá ochraně proti neoprávněným zásahům (§ 12 ObchZ).
2.4.4.2 Sídlo
Sídlem právnické osoby a místem podnikání fyzické osoby je adresa, která je jako sídlo nebo
místo podnikání zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci.
Adresou se rozumí název obce (části obce), poštovní směrovací číslo, číslo popisné,
popřípadě název ulice nebo náměstí. Do obchodního rejstříku musí být zapisováno skutečné
sídlo nebo skutečné místo podnikání. Skutečným místem podnikání je místo, ze kterého bude
podnikatel své podnikání fakticky řídit. U právnické osoby se za skutečné sídlo považuje
adresa místa, z něhož je právnická osoba řízena svým statutárním orgánem. V případě, že
soud zjistí neshodu mezi skutečným a zapsaným sídlem podnikání, může zahájit řízení i bez
návrhu a uvést zápis sídla společnosti v obchodním rejstříku do souladu se skutečností. Před
zápisem do obchodního rejstříku jsou žadatelé povinni prokázat právní důvod užívání
místností, do nichž své sídlo umístili nebo místo podnikání zapisované osoby (např. kupní či
nájemní smlouvou).
2.4.4.3 Podnik
Podnik se považuje za věc v právním smyslu, a to věc hromadnou. Je vymezen jako soubor
hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Jde o organizovaný celek vytvořený za
účelem dosahování zisku. Jednotlivé složky, které tvoří podnik buď podnikání přímo slouží,
nebo alespoň vzhledem ke své povaze sloužit mají. Jednotlivé složky podniku patří
podnikateli. Tento vztah je založen na vlastnickém právu, pokud jde o věci (tzn. že nestačí
užívací právo).

Pozn.: Slouží-li určité věci podnikatelské činnosti podnikatele, ale nejsou v jeho vlastnictví,
a ten je využívá jako jejich nájemce, nejsou součástí jeho podniku.

U ostatních složek musí být podnikatel osobou přímo oprávněnou, např. věřitelem
pohledávky, majitelem ochranné známky aj.

Podnik jako věc hromadná zahrnuje vše, co v konkrétním případě a v souladu s vůlí
podnikatele náleží k jednomu celku ("organismu"), který podnikatel vytvořil za účelem svého
podnikání. Složky podniku mohou být:
• hmotné (budovy, stroje, materiál a jiné movité a nemovité věci)
• osobní (záleží především v odborné úrovni podnikatele a řídících pracovníků,
kvalifikaci a zkušenostech zaměstnanců aj.)
• nehmotné (je tvořena právy a jinými majetkovými hodnotami - pohledávky, práva k
obchodní firmě, obchodnímu tajemství, ochranné známce, průmyslovému vzoru,
postavení a dobré jméno podnikatele na trhu, know-how, klientela apod.)
Podnik může být předmětem prodeje a koupě, nájmu, rovněž může být použit jako vklad
společníka do obchodní společnosti. podnik může být za splnění určitých podmínek
9
předmětem zástavního práva. Hodnota podniku je určena jako souhrn ohodnocení všech jeho
složek.
2.4.4.4 Obchodní majetek
Obchodní majetek podnikatele je diferencovaně upraven pro fyzickou a právnickou osobu (§
6 ObchZ):
• Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se rozumí majetek, který
patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání,
• obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho
majetek.
Obchodní majetek představuje souhrn majetkových hodnot, k nimž má podnikatel vlastnické
právo:
• věci (movité i nemovité),
• pohledávky ze závazkových vztahů,
• jiná majetková práva (např. právo na využívání vynálezu nebo patentu, právo k
užitnému vzoru, k ochranné známce atd.),
• penězi ocenitelné jiné hodnoty (obchodní jméno, know-how aj.).
2.4.4.5 Čistý obchodní majetek
je vymezen jako obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s
podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou
(§ 6 odst. 3 ObchZ). Čistý obchodní majetek vyjadřuje výsledný majetek, který zůstává po
odečtení pasiv podniku od jeho aktiv. Základem pro určení čistého obchodního majetku je
hodnota věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot., které patří podnikateli
(§ 6 odst. 1 ObchZ).

Za majetkové hodnoty podnikatele považujeme jak věci nemovité, tak i věci movité, k nimiž má
podnikatel vlastnické právo. Dále jsou majetkovou hodnotou pohledávky podnikatele, tj.
práva na plnění ze závazkového právního vztahu mezi ním a jinou osobou, pokud je
podnikatel oprávněným věřitelem. Jinými právy a hodnotami, pokud jsou penězi ocenitelné,
mohou být např. právo k obchodnímu tajemství, k obchodní firmě, k ochranné známce ap.

Za závazky podnikatele považujeme nesplněné povinnosti podnikatele vůči jiným osobám.
Čistý obchodní majetek je základem pro určení hodnoty podílu ve společnosti
(§ 61 odst.1 ObchZ) a může být základem pro výpočet vypořádacího podílu.
2.4.4.6 Obchodní jmění
je vymezeno jako soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli fyzické osobě
v souvislosti s podnikáním a veškerých závazků vzniklých podnikateli právnické osobě
(§ 6 odst. 2 ObchZ).

Na rozdíl od obchodního majetku tvoří obchodní jmění vedle souboru obchodního majetku
také závazky podnikatele. Rozsah závazků, které je do obchodního jmění zahrnut se
diferencuje, pokud jde o fyzickou osobu a pokud jde o právnickou osobu.

10
Obchodní jmění poskytuje informaci o majetkových poměrech podnikatele. Rozsah
obchodního jmění je vymezen v návaznosti na úpravu obchodního majetku.
2.4.4.7 Vlastní kapitál
Vlastní kapitál představuje zdroje financování obchodního majetku patřícího podnikateli.
Podnikatel o něm účtuje (v rozvaze se vykazuje na straně pasiv) a hodnotově je vyjádřen
rozdílem mezi kapitálem podnikatele a cizím kapitálem.

Vlastní kapitál se odlišuje od čistého obchodního majetku. Čistý obchodní majetek vyjadřuje
rozdíl mezi reálnou hodnotou obchodního majetku a závazků podnikatele bez ohledu na to,
zda o nich účtuje nebo neúčtuje.
2.4.4.8 Jednání podnikatele
Jednáním podnikatele rozumíme provádění právních úkonů. Rozlišujeme jednání podnikatele
přímé a nepřímé.

Přímé jednání podnikatele

Přímým jednáním podnikatele je v případě fyzické osoby její osobní jednání, kdy podnikatel
sám činí právní úkony. Přímým jednáním právnické osoby je jednání jejího statutárního
orgánu.

Rozsah oprávnění statutárního orgánu je neomezený a ve vztahu vůči třetím osobám
neomezitelný. Případná omezení, vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného
obdobného dokumentu mají jen vnitřní povahu. Právnická osoba je vázána i jednáním
statutárního orgánu, při kterém překročil rozsah předmětu jejího podnikání. Obchodní zákoník
upravuje i pravidla pro určení způsobu jednání v případě, že právnická osoba má více
statutárních orgánů nebo má statutární orgán kolektivní. K omezení podstatné části působnosti
statutárního orgánu dochází při vstupu obchodní společnosti nebo družstva do likvidace.
Obdobně dochází k omezení oprávnění statutárního orgánu jednat jménem podnikatele
i prohlášením konkursu.

Nepřímé jednání podnikatele

Nepřímé jednání podnikatele je jednání, při kterém projevuje vůli zástupce podnikatele jeho
jménem a s důsledky pro něho. Oprávnění zástupce může vyplývat buď ze zákona (zákonný
zástupce) nebo z dohody o plné moci (smluvní zástupce).

Rozsah oprávnění jednat jménem podnikatel je u jeho zákonných zástupců vymezen ObchZ.
Osoby pověřené při provozování podniku určitou činností jsou ze zákona oprávněny činit
jménem podnikatele ty právní úkony, k nimž při činnosti, jíž byly pověřeny, obvykle dochází.

Smluvní zastoupení podnikatele může mít dvojí podobu. Především může jít o zastoupení na
základě udělené prokury. Kromě toho se může každý podnikatel dát zastoupit na základě plné
moci. (§ 31 až 33b ObčZ).
11
2.4.4.9 Prokura
je zvláštní zmocnění, kterým zmocňuje akciová společnost prokuristu ke všem právním
úkonům, k nimž dochází při provozu jejího podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní
plná moc (§ 14 ObchZ). P. může udělit pouze podnikatel, který je zapsán do obchodního
rejstříku.

Jako prokurista může podnikatele zastupovat pouze fyzická osoba. Omezení prokury
vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám. Její rozsah je přesně definován
zákonem a strany jej nemohou rozšířit ani zúžit. P. lze udělit také několika osobám. Udělení
prokury se zapisuje do obchodního rejstříku.

Prokurista se podepisuje tím způsobem, že k obchodní firmě podnikatele, za kterého jedná,
připojuje svůj podpis s dodatkem označujícím prokuru - "prokurista" nebo zkratku "p.p." nebo
"p.p.a." (per procuram).
2.4.4.10 Obchodní listiny
Obchodními listinami jsou objednávky, obchodní dopisy a faktury. Na všech obchodních
listinách je podnikatel povinen uvádět:
• údaj o své obchodní firmě, jménu nebo názvu,
• údaj o svém sídle nebo místu podnikání,
• údaj o svém identifikačním čísle (IČO),
• údaje o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci včetně spisové značky - platí
pro osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci,
• údaje o zápisu organizační složky podniku nebo podniku do obchodního rejstříku
(včetně spisové značky) - platí pro zahraniční osoby.
2.4.4.11 Obchodní rejstřík
je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů
nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon (§ 27 ObchZ).

Do obchodního rejstříku se zapisují: 1. všechny druhy obchodních společností a dále
družstva, 2. dobrovolně fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky, které jsou
podnikateli, 3. povinně fyzické osoby, které jsou podnikateli za zákonem stanovených
podmínek, 4. zahraniční právnické a zahraniční fyzické osoby, 5. všechny další právnické
osoby, o nichž to stanoví zvláštní zákony.

Obchodní rejstřík. je vedený příslušným Rejstříkovým soudem. Obsah obchodního rejstříku
tvoří údaje o podnikateli, podniku a podnikání. Okruh údajů, které se zapisují, stanoví § 28
ObchZ.

Do obchodního rejstříku se zapisují tyto údaje:
• firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se
od bydliště,
• identifikační číslo,
• předmět podnikání (činnosti),
• právní forma právnické osoby,
12
• jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem
nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, a den
vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; jestliže je statutárním orgánem nebo jeho
členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním
orgánem nebo jeho členem,
• označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu nebo jiné
organizační složky podniku (§ 7 odst. 2 ObchZ), jméno vedoucího a jeho bydliště,
• jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná,
• další skutečnosti, stanoví-li to zákon.
Obchodní rejstřík má charakter veřejného seznamu, pro který platí tzv. princip publicity, tzn.
že nejen ten, kdo prokáže právní zájem, ale kdokoli může nahlížet do údajů v něm
obsažených, pořizovat si z něho výpisky a opisy, příp. požadovat na rejstříkovém soudu
oficiální výpisy a opisy nebo potvrzení o určitém zápisu. Veřejnost obchodního rejstříku se
projevuje i zveřejňováním údajů, které jsou v něm obsaženy v Obchodním věstníku.

Obchodní věstník je neperiodická tiskovina, ve které se zveřejňují určité údaje v případech, že
tak stanoví obchodní zákoník, příp. jiný zákon, dále jiná oznámení a údaje, které mají být
podle zákona zveřejňovány, přičemž však způsob jejich zveřejnění není určen. Vydávání
Obchodního věstníku zajišťuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Z údajů zapisovaných
do obchodního rejstříku se v Obchodním věstníku zveřejňují např.:
• u právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku obchodní jméno a sídlo, u
fyzických osob zapsaných do obchodního rejstříku jejich obchodní jméno, bydliště,
místo podnikání,
• IČO,
• předmět podnikání nebo předmět činnosti),
• právní forma právnické osoby,
• jména a bydliště osob oprávněných jednat jménem podnikatele,
• odštěpný závod a jméno a bydliště jeho vedoucího,
• jméno prokuristy a jeho bydliště,
• výše základního jmění akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným a
zapisovaného základního jmění družstva,
• počet druh a jmenovitá hodnota akcií,
• zakladatel a kmenové jmění státního podniku,
• údaje o zahraničních osobách majících na území ČR podnik nebo organizační složku
včetně údajů o této složce,
• vstup do likvidace právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku,
• den zápisu předmětných skutečností, jejich změna nebo zánik,
• výmaz podnikatele z obchodního rejstříku.
V Obchodním věstníku se uveřejňuje i výpis z usnesení soudu o prohlášení konkurzu a o
povolení vyrovnání, účetní závěrky podléhající ověření auditorem, zavedení nucené správy v
bance, rozhodnutí o snížení základního jmění akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným a další oznámení a údaje stanovené zákonem

Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich
zveřejnění.


13
Zápisy do obchodního rejstříku lze dělit podle jejich povahy na zápisy konstitutivní a
deklaratorní. Konstitutivní účinky mají pouze ty zápisy, o nichž to výslovně stanoví právní
norma. Ostatní zápisy mají pouze účinky deklaratorní. Řízení ve věcech Obchodního rejstříku
je upraveno v § 200a až 200d OSŘ.

Obchodní rejstřík zahrnuje jednak vlastní rejstřík podnikatelů, jednak sbírku listin.

Obchodní zákoník stanoví minimální rozsah dokumentů, který musí být ve sbírce listin
založen. Jsou to tyto dokumenty:
• společenská smlouva nebo zakladatelská listina anebo zakladatelská smlouva
společnosti, notářský zápis obsahující usnesení ustavující valné hromady akciové
společnosti nebo ustavující schůze družstva nebo rozhodnutí zakladatelů nahrazující
usnesení ustavující valné hromady akciové společnosti a stanovy akciové společnosti,
družstva nebo společnosti s ručením omezeným, pokud mají být podle společenské
smlouvy vydány, pozdější změny uvedených zakladatelských dokumentů (v případě
pozdějších změn musí být ve sbírce listin uloženo úplné znění zakladatelského
dokumentu),
• rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo jiném ukončení funkce osob, které
jsou statutárním orgánem nebo jeho členem nebo které jako členové orgánu právnické
osoby mohou tuto osobu zastupovat před soudem,
• účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, musí-li být podle zákona ověřeny
auditorem,
• rozhodnutí o zrušení právnické osoby,
• rozhodnutí o změně právní formy a zprávu o změněn právní formy, smlouvu o fůzi,
o převodu jmění nebo rozdělení, projekt rozdělení, zprávu o fůzi, znaleckou zprávu
o fůzi,
• rozhodnutí soudu o neplatnosti usnesení valné hromady o změně právní formy,
• posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení společnosti s ručením
omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního jmění,
• rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a vyrovnání, pokud se týkají osob
zapsaných v obchodním rejstříku,
• smlouva o převodu podniku nebo jeho části,
• ovládací smlouva, smlouva o převodu zisku,
• doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku v SJM,
• smlouva o zastavení obchodního podílu,
• seznam jednání učiněná před vznikem společnosti,
• usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu představenstvem a.s.,
• rozhodnutí soudu o výkonu rozhodnutí postižení podílu společníka,
• a další listiny.
2.4.4.12 Hospodářská komora ČR
je sdružením podnikatelů přijatých za její členy (ZHKo). Je zapsána v obchodním rejstříku.
Členy Hospodářské komory ČR se mohou stát právnické a fyzické osoby, které mají sídlo
nebo bydliště na území ČR, provozují podnikatelskou činnost a nejsou organizovány podle
jiného zákona v tzv. speciálních komorách (komora daňových poradců aj.). Hospodářská
komora slouží k podpoře podnikatelských aktivit a jejím účelem je proto prosazovat a chránit
zájmy svých členů a zajišťovat jejich potřeby.
14
Hospodářská komora v rámci své působnosti poskytuje svým členům poradenské s lužby,
organizuje vzdělávací činnost členů, provádí dohled nad výkonem podnikatelské činnosti
členů, vydává vyjádření, stanoviska aj. Hospodářská komora se člení na okresní komory a v
Praze na obvodní komory. Okresní komory jsou právnickými osobami zapisovanými do
obchodního rejstříku, které se mohou v regionu slučovat do regionálních komor. Kromě toho
si H. vytváří začleněná živnostenská společenstva (zájmová sdružení, svazy apod.). Postavení
speciálních komor je upraveno zvláštními zákony.
2.5 Literatura
ƒ Fiala, J., Hurdík, J., Korecká, V., Telec, I.: Lexikon. Občanské právo. 2. vydání. Sagit,
Ostrava, 2001, s. 313 - 315. ISBN 80-7208-237-X.
ƒ Horáček, T.: Vztah mezi obchodním zákoníkem a živnostenským zákonem po novele
obchodního zákoníku. Orac. Právo a podnikání, č. 1/2002, s. 22-30.
ƒ Kalinová, M.: Kotoučová, J., Švarc Z. Obchodní právo. Vysoká škola ekonomická,
Praha, 2001, s. 26 a násl., ISBN 80-245-0252-6.
ƒ Nesnídal, J., Marek, K., Pokorná, J., Pohl, T., Vích, J.: Lexikon. Obchodní právo. 2.
vydání. Sagit, Ostrava, 2001. ISBN 80-7208-249-3.
ƒ Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M., a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 6. vydání.
C.H.BECK, Praha, 2001, s.27-46. ISBN 80-7179-516-X.
ƒ Obchodní rejstřík
http://www.justice.cz/
http://www.obchodni-rejstrik.cz/
ƒ Hosp