přednáška 4

severním Atlantiku nebo Pacifiku - každá cyklona se pohybuje na severovýchod,
prohlubuje se a pak okluduje – proto cyklony přicházející na západ Evropy jsou již často
okludované; meridionální výměna vzduchu

4.3.2.2 Anticyklony
• anticyklona (oblast vysokého tlaku vzduchu) – vzduch klesá v centru a vytéká po směru
ručiček hodinových ven (jasné počasí)
• vznik: termicky (ochlazování vzduchu od povrchu) nebo ve spojení s cyklonami na
frontách
• dělení anticyklon podle charakteru přízemního tlakového pole a jeho změn:
a) stacionární subtropické anticyklony (např. Azorská, Havajská) – 10-40º z.š. nad
oceány, 3000-4000 km, tlak o 5-20 hPa vyšší než průměrný tlak na rovnoběžce,
vertikálně vyvinuty, na periférii pasáty
b) putující anticyklony – hřebeny vysokého tlaku vzduchu mezi dvěma cyklonami stejné
série
c) anticyklony, uzavírající sérii cyklon – vznikají z putujících anticyklon, jejichž pohyb
se zastavil nebo přestal
d) stacionární (sezónní) studené anticyklony mírných šířek (Sibiřská, Kanadská) – přes
3000 km, přízemní inverze (600-800 m), tlak do 1040 hPa, slabě vertikálně vyvinuty
44
e) arktické a subarktické zimní anticyklony – mohutná inverze, stálost, silná divergence
proudnic a větry na periferii
• počasí: slabé větry, převládající sestupné pohyby → pěkné počasí (historie VH)
a) jasno (Cu humilis, popř. vlnová oblaka Sc, Ac), sucho, v noci radiační mlha
b) oblaka St, Sc s mrholením a mlhami (podzim, zima)

4.3.2.3 Mimotropické monzuny
• monzuny mírných šířek ve východní Asii (sezónní střídání tlaku vzduchu na pevnině)
• „evropský monzun“

4.3.2.4 Typy cirkulace mimotropických šířek
a) zonální typ
obvykle přenos vzduchu ve směru západ-východ (nízký tlak ve vyšších šířkách, vysoký
v nižších) – postup pohyblivých cyklon a anticyklon – zeslabena meridionální výměna
tepla – Evropa: advekce vzduchu z Atlantského oceánu (zima – teplý vzduch, léto –
studený vzduch)
b) meridionální typ
přenos vzduchu v meridionálním směru (nepohyblivé studené centrální cyklony a teplé
blokující anticyklony vedle sebe) – Evropa: vpády studeného AV nebo teplého TV
• cirkulační indexy – charakterizují cirkulaci na základě rozdílů tlaku vzduchu mezi
klíčovými oblastmi, např.:
Southern Oscillation Index – viz ENSO (kap. 7.3)
North Atlantic Oscillation Index (NAOI) – rozdíl normovaného (průměr dělený
směrodatnou odchylkou) přízemního tlaku vzduchu mezi Lisabonem (Azorská výše) a
Stykkisholmurem (Islandská níže) – kladné NAOI: intenzivní západní cirkulace v Evropě

4.4 VŠEOBECNÁ CIRKULACE NA ZEMI

4.4.1 Tropická zóna konvergence (TZK) a monzunová cirkulace
• TZK se meridionálně posunuje během roku
• v oblasti Asie je zimní sibiřská anticyklona vystřídána letní iránskou níží, což má vliv na
vznik monzunů

4.4.2 Subtropické pásmo vysokého tlaku vzduchu
• na jižní polokouli nad oceány tři velké oblasti vysokého tlaku vzduchu po celý rok,
v červenci další nad Austrálií (ochlazení pevniny)
• na severní polokouli dvě velké anticyklony nad oceány – Azorská nad Atlantským a
Havajská nad Tichým oceánem, zesilují od ledna k červenci a posunují se více k severu
45
• východní část anticyklon sušší (intenzivnější subsidence), západní vlhčí (slabší subsidence,
vzduch putující nad oceány se sytí vlhkostí)

4.4.3 Proudění a tlak ve vyšších šířkách
• výrazné rozdíly v rozložení pevnin a oceánů na obou polokoulích ovlivňují tvorbu
tlakových center
• na severní polokouli v zimě nad pevninou Sibiřská a Kanadská anticyklona (chladný
vzduch k jihu), nad oceány Islandská a Aleutská níže spíše jako oblasti v průměru nižšího
tlaku vzduchu
• na severní polokouli v létě nižší tlak na kontinentech, výrazná Asijská níže, Azorská a
Havajská výše
• na jižní polokouli díky výrazné anticykloně nad Antarktidou, obklopené pásmem nižšího
tlaku, výrazná západní cirkulace

4.5 VŠEOBECNÁ CIRKULACE VE VYŠŠÍCH VRSTVÁCH
ATMOSFÉRY
• proudění ve vyšších vrstvách troposféry:
– a) západní větry od asi 25º z.š. k pólům, kde vytváří cirkumpolární cirkulaci kolem
polárních níží
– b) tropické pásmo vysokého tlaku vzduchu mezi 15-20º s.š. a j.š.
– c) východní větry mezi oběma tropickými pásy vysokého tlaku

4.5.1 Rossbyho vlny
• vlny vznikající v západním výškovém proudění na severní polokouli na styku chladného
polárního a teplého tropického vzduchu hlavně v zimních měsících (nejsilnější cirkulace):
a) počáteční stadium – jet-stream a západní proudění severně od průměrné pozice – silné
západní větry – slabá meridionální výměna
b) přechodná stadia – proudění se rozšiřuje, roste jeho rychlost, zvlnění s rostoucí
amplitudou
c) koncové stadium – komplexní narušení a buněčná fragmentace proudění – hluboké
studené deprese v nižších šířkách a hluboké teplé blokující anticyklony ve vyšších
šířkách mírného pásu
• fragmentace obvykle začíná na východě a šíří se na západ asi o 60º délky za týden

4.5.2 „Jet streamy“ (trysková proudění)
• jet stream – úzké zóny ve vyšších vrstvách atmosféry, kde proudění dosahuje velmi
vysoké rychlosti (při velkých teplotních gradientech), maximální rychlost klesá od centra
k okrajům:
46
47
–
polární jet stream – 35-65º z.š. obou polokoulí mezi chladným polárním a teplým
tropickým vzduchem (okraj Rossbyho vln) ve výšce 10-12 km s rychlostmi 350-450
km.h
-1
–
subtropický jet stream – při tropopauze nad Hadleyho buňkou (teplotní kontrast na
okraji buňky) s rychlostmi 345-395 km.h
-1
– tropický jet stream – směřuje z východu na západ, jen v létě, omezen na jihovýchodní
Asii, Indii a Afriku

4.5.3 Cirkulace ve vertikálním řezu