přednáška 4

ěny směru a rychlosti proudění od vrstvy k vrstvě
41
f) změny směru a rychlosti proudění od sezóny k sezóně
g) převládající západní přenos vzduchu v troposféře a spodní stratosféře

4.3.1 Cirkulace a počasí v tropických šířkách
• transport přebytku energie od rovníku k subtropům prostřednictvím Hadleyho buňky
• faktory: malé rozdíly mezi vzduchovými hmotami, malá Coriolisova síla (chybí ostře
vyjádřené fronty a frontální cyklony), velmi výrazná konvekce
• složky: tropická zóna konvergence, pasáty, monzuny, tropické cyklony

4.3.1.1 Tropická zóna konvergence
• pásmo nízkého tlaku vzduchu s konfluencí proudění a tvorbou kupovité oblačnosti
• během roku se posunuje v závislosti na poloze Slunce v rozsahu asi 40 šířkových stupňů
– TZK v blízkosti rovníku: dvě vnější (konvekce, oblačnost, srážky) a jedna vnitřní zóna
(slabé větry – pásmo rovníkových tišin)
– posun TZK na sever od rovníku: na sever od TZK suché, jasné počasí, 300-600 km na
jih silná konvekce, bouřky, lijáky (druhotná zóna konvergence)

4.3.1.2 Pasáty
• španělsko-arabské pasada – převoz (využití pasátů při plavně plachetnic)
• silné, stálé severovýchodní (SP) a jihovýchodní (JP) větry vanoucí z oblasti vysokého tlaku
v subtropech k rovníku od 20º z. š. zimní polokoule do 30º z. š. jižní polokoule (1/3
povrchu Země) – 5-8 m.s
-1
, východní části oceánů
• vertikální struktura pasátů:
– vrstva spodních pasátů
– vrstva pasátové inverze (sesedání vzduchu v subtropických anticyklonách a ochlazování
vzduchu od povrchu)
– vrstva horních pasátů
• počasí: pasátová inverze brání vývoji kupovité oblačnosti (často Sc) → bez srážek nebo
drobný déšť

4.3.1.3 Antipasáty
• odtok vzduchu ve výšce od rovníku k subtropům
• ve svrchní troposféře většinou proudění o malých meridionálních složkách rychlosti

4.3.1.4 Monzuny
• arabské mausin – sezóna, roční doba
42
• stálá vzdušná proudění sezónního charakteru nad značnými částmi zemského povrchu,
vyznačující se náhlou, protichůdnou nebo téměř protichůdnou změnou převládajícího
směru větru mezi zimním a letním obdobím
• termicky podmíněné rozdíly v rozložení tlaku vzduchu
• zimní monzun – proudění z pevniny (vyšší tlak) na oceán (nižší tlak)
• letní monzun – proudění z oceánu (vyšší tlak) na pevninu (nižší tlak)
• hlavní monzunová oblast je přední Indie a východní Asie (Čerrápuňdží v pohoří Khásí –
nejdeštivější místo na světě)

4.3.1.5 Tropické cyklony
• nejsilnější a nejdestruktivnější typ cyklonálních bouří s různými místními názvy:
hurikán – Atlantský oceán; tajfun – Dálný Východ; cyklón – Bengálský záliv; uragán –
střední Amerika; orkán – jižní část Indického oceánu (Madagaskar – Maskarény); Willi-
Willies – Indický oceán (Austrálie – Kokosové ostrovy)
• rozměry 150-500 km, rychlosti větru 120-200 km.h
-1
, tlak v centru klesá až na 950 hPa,
energii získávají z latentního tepla při intenzivní kondenzaci (silné srážky)
• „oko“ tropické cyklony – sestupné pohyby v centrální části víru, bez oblaků, bezvětří
• vznikají v pásmu 8-15º z.š. z východních vln nebo slabých níží při povrchových teplotách
oceánů nad 27 ºC a pohybují se od východu k západu, přičemž jsou Coriolisovou sílou
uchylovány k vyšším šířkám (→ mimotropické cyklony)
• východní vlny – pomale se pohybující (300-500 km za den) brázdy nízkého tlaku vzduchu
v pásmu východního proudění mezi 5-30º z.š.; konvergence na jejich východní (zadní)
straně vede k výstupu vlhkého vzduchu, přeháňkám a bouřkám
• tropické cyklony jsou pojmenovávány střídavě mužskými a ženskými jmény
• extrémní srážky během tropické cyklony jsou často příčinou povodní
• v pobřežních oblastech je jejich účinek kombinován s bouřlivým vlnobitím a vysokým
přílivem (náhlý vzestup vodní hladiny – tzv. bouřlivý příliv)
• velmi destruktivní účinky – např. cyklón v Bengálském zálivu v listopadu 1970 – 200 tisíc
obětí, hurikán Andrew v srpnu 1992 v USA 43 obětí a škody za 25 miliard USD

4.3.2 Cirkulace a počasí mimotropických šířek
• západní přenos vzduchu (polární oblasti – východní proudění)
• intenzivní cyklonální činnost (cyklony, anticyklony)

4.3.2.1 Mimotropické cyklony

• cyklona (oblast nízkého tlaku vzduchu) – vzduch natéká proti směru ručiček hodinových
dovnitř a v centru vystupuje nahoru (oblačno, deštivo)
• rozdělení cyklon podle vzniku:
43
a) termické – v létě nad pevninou a v zimě nad teplejšími oceány, nevelké rozměry, slabě
vertikální vyvinuty (do 1,5 km)
b) frontální
– vysvětlení vzniku:
a) formuje se frontální vlna (vlny dynamicky stabilní a instabilní), studený vzduch proniká
do teplého a teplý vyklouzává nad studený, pokles tlaku vzduchu
b) stadium mladé cyklony – zesilují fronty, výkluz teplého vzduchu, formuje se teplý
sektor, vírová cirkulace, tepelná a tlaková asymetrie
c) stadium okludování – okluzní fronta, teplý vzduch je vytlačován od povrchu (snížení
těžiště → potenciální energie na kinetickou → do cirkulace více okolního vzduchu)
d) odumírání cyklony – teplý vzduch vytlačen od povrchu, cyklona teplotně symetrická
(ve studeném vzduchu), kinetická energie spotřebovávána na tření, obnovuje se
frontální rozhraní
Průběh počasí při přechodu mladé cyklony a okludující cyklony
• regenerace cyklony - jsou-li teploty na obou stranách okluze rozdílné
• centrální cyklona – symetrická, nepohyblivá, rozsáhlá a hluboká deprese (po několika
regeneracích)
•
pohyb cyklon ve směru všeobecného přenosu vzduchu ve střední a horní troposféře
(zpravidla od západu k východu) – 30-40 km.h
-1
• série (rodina) cyklon – jednotlivé cyklony se vyvíjejí za sebou a vytváří řetězec
v