přednáška 2

ivádí do střeva, žaludku, předžaludku, sleziny a slinivky břišní, krev je bohatá na živiny
výživný oběh – jaterní tepna – přivádí do jater okysličenou tepenou krev smíšená, podlalůčkové žíly se slévají v jaterní žíly, odvádí krev z jater do zadní duté žíly
Pankreas
patří k velkým žlázám trávícího ústrojí, uloženým mimo stěnu trávicí trubice
u jednotl.druhů se liší tvarem I plochou
na dvanáctníku leží tělo slinivky, z kterého vybíhá levý a pravý lalok
prochází jí žíla vrátnice
u prasete se dělí na dva laloky
exokrinní tkáň – základní stavební jednotkami jsou sekreční aciny
do dvanáctníku se sekret dostává slinivkovým vývodem
endokrinní tkáň – uvnitř exokrinní tkáně v podobě ostrůvků slinivky břišní, představuje 2-3%
16. Nosní dutina, vedlejší dutiny nosní
Nosní dutina
párová dutina, tvoří začátek dýchacích cest, podélný tvar
kostní ohraničení na hřbetu nosu tvoří nosní kosti, výběžky řezákové kosti, tělo čelisti, slzná a jařmová kost.
rostrálně tvoří chrupavkové ohraničení laterální nosní chrupavky a přídatné nosní chrupavky, ty umožňují roztahování nozder při dýchání, současně I brání jejich uzavírání
párové nosní dutiny odděluje přepážka
nosní předsíň – je pokrytá kutánní sliznicí se serózními žláz.
jsou zde chlupy jako vzduchový filtr, na hranici nos.předsíně a sliznicí vlastní nosní dutiny vyúsťuje zevní ústí slzovodu
vlastní nosní dutina – je tu čichové bludiště, leží za předsíní
je tvořena skořepami – dorzální nosní skořepa, střední nosní skořepa, ventrální nosní skořepa, rozdělují prostory na 3 poschodí – průchody
radličněnosní ústrojí – vyúsťuje do řezákového vývodu v ústní dutině, slouží ke vnímání pachů
končí zadním nosním otvorem(před vyústěním do hltanu) tam se spojí v nosohltanový kanál
je pokrytá sliznicí, tvoří 2oblasti:
čichová oblast sliznice – má žlutou, hnědavou až načernalou barvu, leží v kaudální části nosní dutiny
dýchací oblast sliznice – pokrývá větší část, pokrývá ji víceřadý epitel s řasinkami, jsou zde žlázy, jejichž sekret zvlhčuje vdechovaný vzduch, k ohřívání slouží žilné pleteně
Vedlejší nosní dutiny
po narození se s růstem lebky zvětšují, získávají rozdílný tvar a postupně obklopují nosní dutinu a očnici
patří sem čelistní, patrová, slzná dutina, s čichovým bludištěm se spojuje dutina dorzální, střední nosní skořepy, čelní a klínová dutina
rozdíly jsou u všech hospodářských zvířat
vzduch z nosní dutiny prochází hltanem do hrtanu
17. Hrtan, průdušnice
Hrtan
leží mezi hltanem a průdušnicí, je krátký, trubicovitý, mírně rozšířený, leží v něm hlasové ústrojí
Hrtanové chrupavky
tvoří podklad, kloubní nebo vazivové spojení umožňuje pohyblivost
nepárová štítná chrupavka, prstencovitá chrupavka, příklopka a párové chrupavky konvicovité a růžkovité
příklopka růžkovité chrup. – elastické, ost. hyalinní
štítná chrupavka – největší nepárová chrupavka, skládá se z pravé a levé ploténky
prstencovitá chrupavka – na kaud. konci hrtanu,hraničí s průdušnicí
konvicovitá chrupavka – párová,na rost.konci štítné chrup.
příklopka – vytváří pohyblivý listovitý uzávěr hrtanu
chrupavky jsu mezi sebou, s průdušnicí a jazylkou spojené klouby a vazy
Hrtanová dutina
nepravidelný tvar, začíná vstupem, ohraničen je příklopkou, po stranách řasami sliznice, a růžkovitými chrupavkami
za vstupem je hrt.předsíň,ohraničují ji předsíňové řasy
Hlasivka
za předsíní, tvoří ji hlasivková štěrbina, ohraničují ji hlasivkové řasy, výběžky konvic.chrupavek
podklad tvoří hlas.vaz a sval
má funkci vzduchové cesty a hlasového orgánu, prostor za hlasivkou tvoří podlasivková dutina, je pokrytá sliznicí, někde je spojena pevně, někde volně řídkým vazivem
Průdušnice
dlouhá pružná trubice, spojuje hrtan s kořenem plic
podklad tvoří chrupavky nebo prstence – kruhové, zploštělé
krční část – na ventrální straně krku pod jícnem
podél ní jsou cévy, nervy, průdušnicový mízovod, mízní uzl.
rostrálně je při průdušnici uložena štítná žláza
hrudní část – leží ve středohrudí, dělí se na levou a pravou průdušku, v místě plicní branky vstupují do příslušné plíce
průdušky – dělí se na hlavní, lalokové a segmentové průdušky, ty se dále větví až na koncové průdušinky, v plicích vytvářejí průduškový strom
stěna se postupně ztenčuje a mění stavba, chrupavky se redukují, ubývá žláz
18. Plíce
vlastní dýchací orgány, v hrudní dutině, pravá plíce je větší než levá, spolu jsou spojeny průdušnicí a krevními cévami
parenchym je měkký, pružný a houbovitý
podle krve mají růžovou barvu, ta přechází v tmavočervenou až hnědočervenou
tvar mají trojbokého jehlanu, zúžený kran.konec plicní hrot a rozšířený kaudální konec jako základna plic
na mediální ploše je plicní branka, kde vstupují do plic průdušky, cévy a nervy
zářezy jsou rozděleny na plicní laloky, na pravé plíci je ještě přídatný lalok – zadní dutá žíla se zařezává do pravého pleurálního vaku a tím I do plic
plicní laloky se skládají ze sekundárních plicních lalůčků, spojených navzájem vmezeřeným vazivem, jednotlivé plicní lalůčky mají tvar pyramid
primární plicní lalůček – základní stavební jednotkou plic, skládá se z dýchací průdušinky, alveolárních chodbiček a váčků, plicních sklípků – alveolů
vdechovaný vzduch prochází přes bronchiální strom
plicní alveoly – nepravidelný oválný tvar, stěnu tvoří dýchací epitel
bariéru mezi krví a vzduchem tvoří endotel krevních vlásečnic a souvislý dýchací epitel – v něm se nacházejí ploché respirační alveolární buňky a velké alv.buňky, mají charakter žláz
významnou složkou vzduch.filtru plic jsou alveolární makrofágy(prašné buňky), svým pohybem putují s prachovými částicemi do průdušinek, kde jsou odsouvány na hlenové vrstvě z dýchacích cest do hltanu
19. Ledvina a vývodné močové cesty
Ledvina
vlastní vyměšovací orgán, leží na stropu břišní dutiny, pod bederními obratly
chrání je a upevňuje dva obaly – vazivové a tukové pouzdro – chrání je před otřesy a chladem, z ventrální strany je kryto I pobřišnicí
ledvinová branka – vstupuje ledvinová tepna a nervy, vystupuje led.žíla, mízní cévy a močovod
ledvinový splav – zde jsou led.kalichy, pánvička, rozvětvení cév a nervů
povrch je u většiny v dospělosti hladký, jen u skotu je hlubokými zářezy rozdělen na 25laloků, hmotnost a rozměry jsou rozdílné
tvar je většinou fazolovitý, jen kůň má 1ledvinovou a druhou srdcovitou
nefron – hlavní strukturální a funkční jednotka ledvinového parenchymu
krevní oběh – výživnou a funkční krev přivádí ledvinová tepna, dělí se na mezilalokové tepny, dále na obloukovité tepny
glamerulus – klubíčko – hustá spleť krevních vlásečnic
okysličenou krev, zbavenou škodlivin odvádějí žíly – slévají se v ledvinovou žílu
Vývodné močové cesty
Sběrací kanálky, papilární vývody a ledvinová pánvička
Sběrací kanálky – jsou krátké a do každého z nich vyúsťuje 5-10 nefronů.odvádějí moč do silnějších papilárních vývodů
Papilární vývody – procházejí dření, směřují k vrcholu příslušné bradavky, na něm se otvírají přímo do led.pánvičky nebo l.kalichů
Ledvinová pánvička – tenkostěnný oploštělý váček, v ledvinovém splavu. U ovce, kozy,šelem a koně je jednotná a všechny pap.vývody do ní ústí na led.hřebeni. u skotu a prasete se pánvička vychlipuje v ledvinové kalichy. ve stěně pánvičky I kalichů je vyvinuta hladká svalovina, jejich sliznici pokrývá přechdný epitel
Močovod, močový měchýř a močová trubice
Močovod – v pánevní dutině, na stydké kosti,
Svalová a slizniční trubice – odvádí moč z led.pánvičky do moč. měchýře
stěnu tvoří uvnitř sliznice, krytá přechodným epitelem, dále silná vrstva hladké svaloviny a na povrchu řídké vazivo – adventicie
svalovina aktivně posunuje mo%c k močovému měchýři
močový měchýř – přechodně se tu hromadí moč (v pánevní dutině)
u samic leží pod dělohou a pochvou
u samců pod konečníkem
popisujeme vrchol, krček, tělo, na krček navazuje moč.měchýř
stěna se skládá ze 3vrstev – na povrchu – pobřišnice, hladká svalovina, sliznice krytá přechodným epitelem
močová trubice – odvádí moč z měchýře na povrch těla, po spodině pánve vyúsťuje do poševní předsíně
stěna je z adventicie, svaloviny a sliznice
svalovina je hladká, vytváří vůlí neovladatelný svěrač, doplněný zevně svěračem, který je ovladatelný vůlí jedince
20. Varle a šourek
Varle
párová samčí pohlavní žláza
tvoří se v ní samčí pohlavní buňky – spermie a hormon – testosteron
jsou uloženy v šourku
povrch je z většiny volný, hladký, krytý serózní blankou – útrobní list poševního obalu, pod ní – bělavý obal – silná vrstva kolagenního vaziva s bohatě rozvětvenými krevními cévami
vazivové přepážky – ve středu varlete se spojují v ploché středové vazivo – mediastinum
varletní síť – sběrací prostory pro spermie
odvodné kanálky varlete – převodný systém, vstupují do hlavy nadvarlete přímé kanálky, vznikají spojením stočených semenotvorných kanálků
nacházejí se zde podpůrné buňky, spermatogenní buňky, intersiciální buňky
Šourek
kožní vak s varlaty, nadvarlaty a semenným provazcem
představuje vychlípeninu břišní stěny
na břichu je tenká kůže s mazovými a potními žlázami
zvedač varlat-pruhovaný sval,při smrštění zvedá varle
v chladu se smršťuje, v teple ochabuje (3-4C)
pod kůží je podkožní svalová vrstva, vytváří přepážku rozdělující šourkovou dutinu na 2poloviny
třetí vrstvu tvoří vnitřní povázka – přirůstá k serózní blanka
sestup varlat
zakládají se na stropu břišní dutiny a až druhotně sestupují do šourku
k sestupu dochází už okolo 5.měsíce vývoje plodu
při sestupu se uplatňuje vazivový pruh – rozepjatý od kaudálního konce základu varlete na dno vznikajícího šourku tzv.kormidlo varlat
nesestouení varlat – kryptorchismus – trvalá neplodnost
21. Nadvarle, přídatné pohlavní žlázy, penis
Nadvarle
dozrávání a shromažďování spermií
hlava – pevně připojená k hlavovému konci varlete, odvodné kanálky se vzájemně spojují v jednotný vývod nadvarlete
tělo – navazuje na hlavu, volně připojené k varleti, rozšiřuje se a přechází v ocas
podstatou těla a ocasu je vývod nadvarlete
stěna je z epitelu (na začátku vysokého, dvouvrstevného cylindrického a postupně se snižuje na jednovrstevný cyl. až kubický) a řídkého vaziva s hladkosvalovými buňkami
Chámovod
párová silnostěnná trubička, spojuje vývod nadvarlete s moč. trubicí
začíná na ocasu nadvarlete, směřuje k poševnímu kanálu, tím prochází do břišní dutiny
stěna je velmi silná – ze sliznice, svaloviny a serózy, sliznice je kryta 1vrstevným nebo pseudovrstevnatým cylindrickým epitelem,
při ejakulaci vypuzuje spermie do moč.trubice
semenný provazec – protáhlý útvar kuželovitého tvaru
Přídatné pohlavní žlázy
měchýřkovitá žláza – párový org.,vylučuje bělavě slabě zásaditý sekret do moč.trubice, při ejakulaci je stahy svaloviny vývodů vypuzován vyměšovacím kanálem
předstojná žláza – nepárová, leží na začátku moč. trubice, u býka a kance se skládá z těla a roztroušené části,
obsahuje řídký zásaditý mlékovitý sekret, charak.pach, četnými vývody je odváděn do moč.trubice
bulbouretrální žláza – párová, u kance je nejvíce vyvinutá, přikládá se ze stran k pánevnímu úseku moč.trubice
Penis
pářící orgán, odstupuje od desky sedací kosti, směřuje pod stěnu břicha
má válcovitý tvar a skládá se z fixované části
kořen – pomocí 2ramen je připojen k sedací kosti
tělo – volná část v krajině hráze a mezinoží
žalud – v ochablém stavu je ukryt v předkožce
u kance (60cm) býka (100cm) je tenký, dlouhý s pevným vazivem
hřebec (50cm) je kratší, objemnější bez kličky
tvar žaludu
býk – rozšířený, polštářkový
beran – prodloužená moč.trubice
kanec – zúžený
hřebec – polštářkový
Houbovité těleso – naplňuje se žilnou krví, slabší bělavý obal, nižší tlak
Topořivé těles – obaleno silným, nepoddajným bělavým obalem, plného tepennou krví – vyšší tlak
Samčí močová trubice – na krčku m.měchýře, pánevní a houbovitá část
Pomocné svaly pyje – pruhovaný napřimovač a hladký zatahovač
Předkožka – z vnějšího listu (ochlupená kůže břicha), který přechází ve vnitřní list(bezchlupý a má charakter sliznice)
Předkožkový maz – smegma, u kance je v dorzální stěně předkožkového vaku vytvořena předkožková výduť, kde se hromadí moč
22. Vaječník
párová žláza, v níž se tvoří samičí pohlavní buňky – vajíčka a pohlavní hormony – estrogen a progesteron
leží na rozhranní břišní a pánevní dutiny, upevněn díky vaječníkovému okruží
velikost je rozdílná, většinou připomíná tvar švestky (kráva), kobyla má největší
povrch je u přežvýkavců většinou hladký s ojedinělými hrbolky (folikuly, žluté tělísko), prasnice má hrbolatý povrch, klisna hladký – díky ovulační jamce
ovulační plocha – volná část povrchu, praskají zde folikuly (dozrálé)
vaječníková branka – vstup cév a nervů, přirůstá zde k vajeňíku vaječníkové okruží, třásněmi se připojuje druhý konec je vlastním vazem připojen k děložnímu rohu
mikroskopická stavba
povrch – epitel (nejdříve jednovrstevný cylindrický, později kubický a nakonec dlaždicový)
bělavý obal – z kolagenního vaziva – obaluje vlastní tkáň vaj., která se skládá z korová vrstva – funkční parenchym,
- cévní (dřeň)- cévy + řídké vazivo
- vazivová kostra – buňky vaziva + malé množství vláken
- folikuly – růst začíná už před narozením
-primární – nejmenší a nepočetnější (pod bělavým obalem), po narození jich má samice 50-200tis.,dále se pak většina už nevyvíjí a zaniká – atrézie
-sekundární a měchýřkovité – během puberty
- růstem folikulů se zvětšuje I vajíčko
- ovulace – prasknutí dozrálého folikulu, většinou v období říje (kočka, králík – ovulace provokovaná, při páření)
prouděním folikulární tekutiny se vaječná buňka vyplavý do nálevky vejcovodu, kde dokončuje svůj vývoj
- žluté tělísko – po ovulaci v místě praskléhho folikulu, pokud dojde k oplození, tělísko se dále zvětšuje a uvolňuje se progesteron – brání dozrávání dalších folikul, v poslední třetině březosti začíná zanikat – involuce
23. Vejcovod, děloha
Vejcovod
párová svalová a slizniční trubička
slouží k zachycení ovulované vaječné buňky, je zavěšen na vejcovodovém okruží
stěna je ze sliznice, svaloviny a pobřišnice, svalovina zajišťuje spoju s kmitáním řasinek, přesun v.buňky do dělohy, asi 24h čeká vajíčko na oplození, 3-5dní trvá než se vajíčko dostane do dělohy
Děloha
silnostěnný dutý orgán, slouží k vývoji nového jedince
skládá se ze 3částí: krček – musí být dokonale utěsněn, ucpává ho hlen a vyplavuje bakterie, dopředu přechází v tělo na něž navazují 2rohy
dvourohá děloha – šelmy, krávy, ovce, prasnice, kozy, klisny, feny, kočky
dvojitá děloha - vypadá jako 2dělohy na sobě – hlodavci
jednoduchá děloha – primáti a ženy
je zavěšena na širokých děložních vazech
usazení se liší podle věku a druhu
povrch tvoří tenká pobřišnice – perimetrium, střední vrstva (hl.svalovina myometrium, mezi oběma – řídké vazivo, uvnitř vysoká sliznice endometrium
děložní cyklus
proliferace – zvyšuje se epitel děložní sliznice I epitel žláz, překrvení vyvrcholí v říji
sekrece – vyměšování mléčně zakaleného sekretu (uterinní mléko)
regrese – pokud nedošlo k oplození, ustává sekrece žláz
24. Pochva a vulva
Pochva
pářící orgán samice, úzká svalová, slizniční trubice
má 2vrstvy – hl.svalovina, vrstevnatý dlažd.epitel
adventicie připojuje pochvu k okolním orgánům
poševní předsíň – slouží I jako vývodná moč.cesta
hranice mezi poševní předsíní a pochvou – panenská blána (hymén)
ve sliznici předsíně jsou předsíňové žlázy – zvlhčují sliznici
svěrač předsíně –je vůlí ovladatelný
Vulva (vateň – ochod)
vstup do pohl.cest spolu s poštěváčkem, tvoří zevní část
skládá se ze stydkých pysků – tukové elast.vazivo, ze stran ohraničují svisle postavenou stydkou štěrbinu
pohlavní cyklus
říjový cyklus – především v pohl.orgánech se periodicky vytvářejí příznivé podmínky pro oplození vajíčka
říjový cyklus trvá většinou 21dní a má 4fáze:
proestrus – předíjová fáze – 3dny, narůstá měch.folikul
estrus – říje 12-36h, 1.-2. Den pohl.dyklu, dozrává terciální folikul, ovulace – 6-16h po příznacích říje
metestrus – poříjová fáze 4dny, vyvíjení žl.tělíska
diestrus – meziříjová fáze 12dní