přednáška 2

íce, středohrudní pohrudnice srůstá s povrchem plic – poplicnice
po narození, když dojde k nadechnutí se dutina rozšíí, vznikne podtlak,který pasívně roztahuje plíce
Břišní dutina
obsahuje většinu orgánů trávicí soustavy, přechází v pánevní dutinu
strop tvoří páteř, spolu se svalstvem, stěny a dno ohraničuje převážně svalová břišní stěna
vnitřní stěnu povléká povázka, k ní je připojena nástěnná pobřišnice
u tlusťochů se mění v tuk – plstní sádlo nebo lůj
nástěnná pobřišnice přechází na vnitřnosti jako útrobní pobřišnice obě pobřišnice spluje vmezeřená pobřišnice – vazy, okruží a opony, ty umožňují upevnění orgánů a připojení k břišní dutině
pobřišnicová dutina- štěrbiny mezi orgány, do nich vylučuje pobřišnice peritoneální mok,(zmírňuje tření mezi listy pobřišnice, usnadňuje činnost orgánů
okruží – upevňuje střeva ke stropu bříšní dutiny, tvoří ho vmezřená pobřišnice, z něho se pak uvolňuje okruží pro jednotlivé části střeva, sestupní tračník a konečník jsou připojeny samostatným kaudálním okružím, upevnění orgánů napomáhá zdvojení pobřišnice v odobě vazů nebo řas a hlavně opon, které vznikly z okruží žaludku
opony – (předstěny), malá opona-v podobě vazů spojuje játra se žaludkem a dvanáctníkem, velká opona-odstupuje na velkém zakřiven žaludku, přechází na slezinu a vytváří velkou volnou řasu, ohraničuje stěrbinovitý oponový vak, obaluje kličky střeva, tepelná izolace vnitřností. U přežvýk. Malou op.tvoří vazy, velkou odstupuje v podobě 2listů z podélných brázd a uzavírá ventrální bachorový vak
hrudní dutina – srdce s cévami a plíce, prochází jí jícen
pánevní dutina – je volně spojena s břišní dutinou a ohraničuje ji kostrá pánve a její vazy a svaly, prochází jí konečník zakončený řití a příslušné pohl.a moč.orgány
7. Trávicí trubice a její skladba
stěna je tvořena sliznicí, podslizniční tkání, svalovou vrstvou a povrchovou vrstvou – seróza nebo adventicie
Sliznice
souvislá měkká vrstva, vystýlající vnitřek TR a při přirozených otvorech přechází v kůži
povrch je někde hladký, jinde se člení a zvětšují různé bradavky, řasy nebo je celá pokryta klky, je chráněn sekretem, vylučovaným žlázami
na stavbě se podílí epitel, vlastní list sliznice a sval.sliznice
epitel – kryje povrch, od ústní dutiny až do přežaludku a předžaludkové části – vícevrstvý dlaždicový epitel, někdy rohovatí, to se označuje jako kutánní sliznice. V žaludku a ve střevě, je jednovrstevný cylindrický epitel
vlastní list sliznice – základem je řídké kolagenní a retikulární vazivo, v němž jsou uloženy krevní a mízní vlásečnice a síť nerv.vláken,jsou zde žlázy,mízní uzlíky
svalovina sliznice – umožňuje aktivní posun sliznice,přechod do podslizniční tkáně
podslizniční tkáň
spojuje sliznici se svalovinou a umožňuje samost.pohyb sliznice
v řídkém kolagenním vazivu je uložená síť kr.a mízních cév, dále podlizniční nervová pleteň
svalová vrstva
tvoří základ stěny TR, kromě jícnu, jde o hladkou svalovinu
vnitřní vrstva – má kruhové uspořádání
vnější vrstva – má podélné uspoř.hladkosva.buněk
mezi oběma je svalová nervová pleteň, u žaludku je uspořádána do tří vrstev
seróza
tenká vrstva kolagenního vaziva a jednovrstevného epitelu pokrývá většinu povrchu TR
pouze krční část jícnu obaluje adventicie
ústí do ní slinné žlázy, slivnivka břišní, játra
8. Ústní dutina a zuby
počátek TR, je vystlána epitelem – vícevrstvý dlaždicový rohovatějící
začíná ústy, ohraničena je tvářemi, strop tvoří patro, vyplňuje ji jazyk
pysky – ohraničují ústní štěrbinu
spolu s hrotem nosu tvoří u skotu mulec, prasete rypák, koně chřípí
kůže obsahuje hmatové chlupy
tváře – pomáhají k promíšení potravy
podklad tvoří mimické svaly, pod sliznicí a mezi svaly jsou tvářové slinné žlázy, u prasete zvýrazňuje podklad tukový polštář
tvrdé patro – kostní podklad tvoří I spodinu nosní dutiny
přechází v okostici, středem se táhne patrový šev, od něj patrové hřebeny, na konci švu je řezáková bradavka
po stranách je řezákový průchod-spojuje ústní a nosní dut.
měkké patro – podklad tvoří svaly,
je to přepážka mezi hltanem a dutinou ústní,
uzavírá nosní vstupy, je spadlé za kořen jakyka
kůň uzavírá ústní úžinu, což mu zabraňuje dýchat ústy
mandle – obklopují je hlenové žlázy
kořen jazyka – jazyková mandle
měkké patro – patrová mandle
strop hltanu – hltanová mandle
představují přirozený imunizační orgán
dásně – sliznice, která pokrývá lůžkové výběžky čelistí a řezákové kosti
u přežvýkavců sliznice na bezzubé řezákové kosti zesiluje vytváří tuhý zubní polštář
Zuby
jsou vklíněny do řezákové kosti horní a dolní čelisti, dělíme na:
korunka – volná část zubu
kořen – v zubním lůžku
krček – hranice mezi korunkou a kořenem
upevnění umožňuje ozubice (obaluje kořen zubu)
zubovina – na korunce ji překrývá sklovina, na kořenu cement
sklovina – nejtvrdší tkáň těla, tvoří ji org.látky, ale převážně minerální soli
cement – pokrývá kořen
I řezáky – uchopení a oddělení potravy(u přežvýkavců se horní I nevyvíjejí)
C špičáky – mezi řezáky a třenovými zuby, přež.mají jen dolní
P třenové – drcení potravy,1. Třenový se označuje jako vlčí zub
M stoličky – vzadu za třenovými, narůstají jako trvalé
Brachyodontní zuby – omezená doba růstu, korunku kryje sklovina
Hypselodontní zuby – při opotřebování dorůstají (hlodavci, špičáky prasat…)
Zubní vzorce:
Přežvýkavci: 20/320i0c3p/3130I0C3P3M/3133
Prase: 28/443i1c3p/3133I1C4P3M/3143
Hřebec: 28/403i1c3p/3133I1C3P3M/3133
Klisna: 3i0c3p/3033I0C3P3M/3033
9. Jazyk, slinné žlázy
Jazyk
svalový a pohyblivý orgán, umožňuje příjem, zpracování, proslinění a polykání
rozlišujeme:
hrot – prochází v tělo
tělo – je spojeno se spodinou jazyka
kořen – zadní část, jehož kostní podklad tvoří jazylka
podklad tvoří příčně pruhovaná svalovina
na kořenu ve sliznici lezí jazyková mandle
z boků kořene – patro jazykový oblouk
jazykové bradavky
nitkovité bradavky – převážně hřbet jazyka a hrot je skloněn ke kořenu
kuželovité bradavky – na valu přecházejí ve tváře
houbovité bradavky – mezi nitkovitými
ohrazené bradavky – kořen jazyka
lístkovité – na bocích kořene, skot je nemá
bradavky obsahují chuťové pohárky
Slinné žlázy
tvoří sliny, umožňují I chuťové vnímání
malé slinné žlázy – jsou v podslizniční tkáni spodiny ústní dutiny, na tvářích, jazyku, patře, vylučovaný sekret slouží k vlhčení ústní dutiny, hlenové sekreční části
velké slinné žlázy – patří sem slinná žláza – leží v příušní krajině, u prasete je rozsáhlejší než u skotu, má lalůčkovitou stavbu, vyúsťuje na příušní bradavce, má převážně serózní charakter, dále žláza dolní čelisti, je to žláza smíšená (serózní+mucinózní) podjazykové žlázy – pod sliznicí, na spodině ústní dutyny, dělí se na malé se samostatnými vývody a velké, jejichž jediný vývod ústí na podjazykové bradavce, jsou to smíšené žlázy s hlenovou převahou
10. Hltan, jícen
Hltan
spojuje ústní dutinu s jícnem a nosní dutinu s hrtanem
klenbu hltanu tvoří spodina lebky a spodina hltanu leží mezi kořenem jazyka a hrtanem
ústní část hltanu – tvoří plynulé pokračování ústní dutiny, dorzální ohraničení tvoří měkké patro. Laterální a ventrální stěny se označují jako hrdlo
nosní část hltanu – komunikuje s nosní dutinou (nosohltanový průchod), strop tvoří klenba hltanu, do níž ústí párové ústí sluchové trubice, překryté sliniční řasou, sluchová trubice spojuje hltanovou dutinu se středním uchem
hrtanová část- ústí do hrtanu
u koně je hltan protáhlý, má dobře vyznačenou nosní a hrtanovou část, narozdíl od přežv.,prase ho má dlouhý,úzký
stěnu tvoří sliznice a svaly, nosní č.vystýlá sliznice s víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami, ústní a hrtanovou kryje víceřadý dlaždicový epitel
Jícen
spojuje hltan se žaludkem (bachorem)
krční část – nad průdušnicí, jícen I průdušnice jsou doprovázeny cévami, nervy a mízními uzlinami a u mladých zvířat brzlíkem
hrudní část – středohrudí nad bází srdce
břišní část – přes jícnový otvor v bránici, pak vstupuje do žaludku
skot – 90-100cm
kůň – až 150cm
stěna je uvnitř vystlána sliznicí,ta je tlustá a pokrytá vícevrstým dlaždicovým epitelem, který rohovatí, podstatu tvoří svalovina, ta je také tlustá a tvořena příčně pruhovanou svalovinou
slizniční řasy uzavírají lumen jícnu (brání pronikání vzduchu do žaludku),
volné připojení umožňuje posun při polykání, při polykání se roztahuje
11. Žaludek
objemný vakovitý orgán, vložený v břišní dutině mezi jícen a střevo
slouží k přechodnému uskladnění potravy, příprava pro trávení a probíhá zde vlastní trávení žalůdeční štávou
velikost a stavba se různí, nejmenší ho mají masožravci
dutina u prasete, koně a psa je jednotná – jednokomorový žaludek, přežvýkavci mají vícekomorový žaludek, rozdíl je v druhu sliznice, u šelem je to jednoduchý žaludek – žláznatá sliznice, u koně a prasete – složitý žaludek – bezžláznatá kutánní sliznice,
brániční plochou leží na bránici a játrech
útrobní plochou se dotýká střev
základem je tělo, přechází ve výduť na malém zakřivení ústí jícen do česlové části žaludku, na pravé straně přechází ve vrátník (uzavírá ústí do dvanáctníku)
Žaludek prasete
leží v levé polovině brániční kopule, jen vrátníková část přesahuje do pravé poloviny břišní dutiny. Dno je rozsáhlé a z jeho vrcholu vystupuje vakovitá vychlípenina
Žaludek koně
dno se na levé straně přetváří ve slepý vak, ústí sem jícen, od žláznaté sliznice je dělí výrazný zřasený okraj sliznice
mikroskopická stavba žaludku
žaludek vystýlá sliznice obsahující žaludeční žlázy, výrazná je svalovina žaludku a povrch kryje soróza v podobě útrobní pobřišnice
sliznice žaludku – 2typy, předžaludková část sliznice – pokrývá plochu žaludku přivrácenou k jícnu, je pokrytá rohovatějícím vícevrstvým dlaždicovým epitelem bělavé barvy,žláznatá část sliznice se rozšiřuje pomocí slizničních řas. Na povrchu se otevírají žaludeční jamky, na jejich dně vyúsťují žaludeční žlázy. Povrch kryje jednovrst.cylindr. epitel, jeho buňky vylučují hlen, který chrání povrch
hlavní buňky mají většinou cylindrický tvar, v neaktivní formě produkují enzym žaludeční žlázy – pepsinogen, k jeho aktivaci dojde po sktyku se žaludeční šťávou. Krycí buňky jsou velké, vklíněné mezi hlavní.
Gastrointestinální endokrinní buňky se vyskytují ojediněle jsou vklíněné mezi bazální membránu a ost.žlázové buňky
Pylorické žlázy – ve vrátníkové části žaludku, vylučují sekret bohatý na hlen
Svalovina žaludku – ke sliznice je připojena pomocí podslizniční tkáně, je tvořena hladkosvalová tkáň, ve 3 vrstvách – povrchová podélná vrstva, střední kruhová vrstva, vrstva vnitřních šikmých vláken
Seróza – na malém zakřivení přechází v malou oponu a na velkém, ve velkou oponu
12. Předžaludky
vyskytuje se u přežvýkavců, umožňuje v krátké době přijmout velké množství potravy, kterou mohou v době klidu přežvýkat
v předžaludku podléhá fyz.změnám, dál je trávena pomocí mikroorganismů
u ost.býložravců dochází k trávení celulosy v tl.střevě
dělí se na 3 komory – bachor, čepec a kniha
bachor
největší část, objem dosahuje 80-120l, u ovce 15-20l
je členěn na několik vaků, smršťuje se a míchá potravu
do předsíně ústí jícen pomocí nálevkovitého česla, to navazuje na čepcový žlab
bachorová předsíň se otevírá do čepce pomocí trvale, otevřeného čepcobachorového ústí
tloušťka stěny je asi 5mm, má špinavě zelenou barvu
základem stěny je hladká svalovina, uspořádaná do podélné kruhové a šikmé vrstvy
čepec
leží mezi bránicí a bachorem, má podobu zploštělé koule a je nejmenší částí předžaludku
s bachorem je spojen čepcobachorovým ústím, s knihou čepcoknihovým otvorem
čepcový žlab – na vnitřní straně je ohraničen svalnatým rtem
tekutá potrava proudí z jícnu přímo do knihy
kniha
leží v pravé polovině brániční kopule, dotýká se jater
má oválný až kulovitý tvar
žlab knihy jde o pokračování čepcového žlabu
volná část nad knih.žlabem je kanál knihy, knihový žlab končí v knihoslezovém ústí
sliznice vytváří tzv. Listy knihy – vysoké, střední, nižší a nejnižší, oddělují je mizilistové štěrbiny, kde se drobné části potravy drtí na nejmenší
svalovina se skládá ze 2 vrstev – kruhová vrstva vysílá do každého listu svalové snopce
vlastní žaludek přežvýkavců
též slez
přiléhá na játra, je zakončen vrátníkem, vrátníkový val – doplňuje funkci svěrače,
stěna je hebká a lesklá
vytváří bělavý prstenec
13. Tenké střevo
navazuje na vrátník žaludku
umožňuje trávení a vstřebávání
po celé délce je stejně tlusté, vytváří hodně kliček
Dvanáctník
leží v dorzální části pravé poloviny břišní dutiny,
je přpevněn krátkým okružím
ústí do něj žlučovod a slinivkový vývod
po výstupu z vrátníku přechází na útrobní plochu jater, kde obchází bránu jaterní
Lačník
nejdelší úsek a z hlediska trávení I nejdůležitější
u skotu je zavešen na krátkém okruží, takže vytváří hodně kliček, u koně je na dlouhém, takže dělá kličky dlouhé
Kyčelník
nejkratší úsek,
má krátké okruží, takže nedělá kličky
ústí do slepého střeva, vyústění uzavírá svalovina, která utváří kyčelníkový svěrač
14. Tlusté střevo
začíná při kyčelníkovém otvoru a končí řitním otvorem
probíhá zde chemické I bilologické trávení živin
u koně má objem až 150l
Slepé střevo
u přežvýkavců je docela malé, slouží k tomu, aby se potrava co nejdéle udržela v žaludku
povrch je hladký, bez svalových pruhů a výdutí
leží v pravé polovině, hrot směřuje k pánvi, u prasete je to jinak – svalovina s výdutěmi I pruhy, je široké a krátké, zasahuje až do levé poloviny (1,5-2,5l)
u koně představuje velký rezervoár potravy až 50l,
podélná svalovina vytváří 4pruhy, mezi nimiž jsou4řady výdutí
Tračník
u přežvýkavců – tvoří vzestupný tračník proximáln kličku, pokračuje jako tračníkový labyrint, stáčí se do několika závitů poslední ze závitů vytvoří distální kličku se 2slohami
krátký úsek za kličkou představuje příčný tračník, za ním následuje sestupný tračník – směřuje k pánvi
do pánve vstupuje jako konečník
celý labyrint vrůstá do mezenteriální desky
u prasete – labyrint má podobu kuželkovité struktury
krátký příčný a sestupný tračník jsou podobné jako u přež.
u koně – má největší rozsah, velký vzestupný (velký) tračník, vytváří dlouhou kličku,
ze slepého střeva vystupuje ventrální tračníková klička
podélná svalovina tvoří 4pruhy a 4řady výdutí
příčný a sestupný tračník jsou úzké úseky – až 3m, mísí se s kličkami lačníku
Konečník
koncový úsek tl.střeva, hromadí se v něm zbytky a formují výkaly
probíhá blízko pod páteří
postupně se rozšiřuje v konečníkovou výduď, ta se zužuje v krátký řitní kanál, který se otevířá řitním otvorem a uzavírá se dvojitým mohutným svěračem
základem stěny konečníku I řiti je hladká svalovina
vnitřní svěrač řiti a vnější svěrač
u masožravců jsou na povrchu kůže řitní váčky, jejichž stěna obsahuje aromatické žlázy
15. Játra a pankreas
největší žláza těla
význam spočívá v krvetvorbě v embryon.období, látková výměna, tvorba žluči, regulační a detoxikační funkce
leží za bránicí, popisujeme je jako soustavu laloků
přibližně ve středu útrobní plochy – brána jater, kudy vstupuje žíla vrátnice, jaterní tepna a vystupuje z ní společný jaterní vývod
popisujeme je jako soustavu laloků – levý, pravý, čtverhraný a ocasatý
trojúhelníkové vazy upevňují játra k bránici (k pravé břišní stěně)
jaterní lalůčky – základní stavební jednotka, jsou ohraničeny vazivem
jaterní sinusoidy – přivádějí krev do centrální žíly, mísí se krev funkční (vrátnice) a výživná (jaterní tepna)
trojúhelníkové vazy – připevňují játra k bránici(k pravé břišní stěně)
srpovitý vaz se spojuje s oblým vazem
oblý vaz míří až k pupku, prtože je zvazivovatělým zbytkem pupeční žíly
pomocí vazů jsou játra spojeny se sousedními orgány – žaludkem, dvanáctníkem a s pravou ledvinou
játra pomáhají udržovat v jejich poloze I velké cévy
žlučové vývody
ve žlučovodech dochází k zahušťování žluči, ústí do dvanáctníku
žlučník
rezervoár žluči, spojuje se s jaterním vývodem
u koně se nevyvíjí
stěnu tvoří síť vaziva a snopečky
krevní oběh v játrech
funkční oběh – žíla vrátnice – př