přednáška 1

rojbokého hranolu, jeho mediální hrana je ostrá a vyhloubená ve velký sedací zářez
Sedací kost – skládá se z těla a plotny(desky), je plochá
tělo se účastní na tvorbě kloubní jamky, druhý konec je zakončen sedacím hrbolem
mezi stydkou a sedací kostí je velká díra – ucpaný otvor je překrytý ucpávacími svaly
Stydká kost – je nejmenší kostí z pletence,
tělo kraniálně tvoří hřeben stydké kosti a vysílá kraniální a kaudální rameno stydké kosti
v místě těchto 3 kostí se nachází hluboká ,kloubní jáma, zapadá sem hlava stehenní kosti – pánvička
Pánev
obě pánevní kosti spolu s křížovou a 3-4ocasními obratli vytvářejí pánev
pánevní vchod u krávy je ze stran zploštělý, prasnice má podobnou pánev
pánevní dutina samic je přirozená porodní cesta
Kostra volné končetiny
Stehenní kost – je největší rourovitou kostí zvířat
má dlouhé válcovité tělo
na kaudální ploše je nadhrbolová drsnatina a jáma, ost. plochy jsou hladké
na proximální epifýze je kulovitá hlavice, laterálně od ní je velký chocholíka kaudálně za ním je chocholíková jáma, kůň má 3.chocholík
Čéška – je to velká sezamská kost, má tvar trojbokého nepravidelného jehlanu
je vrostlá do úponové šlachy čtyřhlavého stehenního svalu
má dva hřebeny
Kosti bérce – skládají se z mohutné holenní kosti a k ní připojené mnohem slabší lýtkové kosti
Holenní kost – je hlavní rourovitou kostí, na proximálním konci je laterální a mediální hrbol, odděluje je mezibrbolová vyvýšenina
- tělo je oploštělé a zdrsnělo pro odstup svalů
- distální plocha je hřebenem rozdělena na 2 žlaby
- Lýtková kost – u skotu je vyvinut jen rudiment prox. a distální epifýzy, z těla vyrůstá jen vazivový pruh, zbytek distálního konce tvoří jen drobná 4hranná kotníková kost, ta se kloubí s holenní, hleznovou a patní kostí
- u prasete je vyvinuta v plném rozsahu, ale je podstatně slabší než holenní kost
Zánártní kosti – vytvářejí ucelený soubor sedmi kostí, který odpovídá pětiprstému typu zvířat. Jsou to malé kosti, rozmístěné ve třech řadách nad sebou
v proximální řadě jsou 2 největší kosti, a to mediálně hleznová kost a laterálně patní kost, ve střední řadě je jen střední zánártní kost
v distální řadě jsou 4kosti – první, druhá, třetí, čtvrtá zánártní kost, prase má 7, přežvýkavci 5, u koně tvoří 6-7kostí
Nártní kosti – tvoří přibližně stejný soubor kostí jako na hrudní končetině, nártní jsou však delší
Kosti prstů – jsou jak do počtu i tvaru vyvinuty stejně jako na hrudní končetině
Spoje kostí
pletenec je spojený s páteří křížokyčelním kloubem – je plochý, tuhý, zpevněný vazy, přenáší pohyb z končetiny přímo na páteř
spojení s křížovou kostí doplňuje na každé straně pánevní vaz – dělí se na několik částí, při porodu ochabuje
pánevní kosti spojuje, pánevní spona – je chrupavčitá, u starších zvířat osifikuje, u samců zcela, u samic jen v oblasti stydkých kostí
volné končetiny jsou spojeny klouby – jednoduchý kyčelní kloub spojuje pánevní kosti s hlavicí stehenní k. kolenní kloub – je složitý kloub, kloubí se stehenní kost s holenní a dále stehenní s čéškou
nerovnosti kloubních ploch vyrovnávají menisky z vazivové chrupavky, připevněné k holenní kosti několika menisky
Postavení kostí
- zabezpečují pohyb zvířat a jsou výrazně mohutnější než hrudní končetiny
19. Svaly hlavy a krku
Svaly hlavy
dělíme je na mimické a žvýkací
- mimické:
- patří sem 30-35 malých plochých svalů
- většinou odstupují z kostí lebky a upínají se hlavně do kůže nozder, pysků a očních víček
- pohybují s pysky při uchopení potravy a uzavírání tlamy, pohyb s víčky, nozdrami, mimika
patří sem:
kruhový sval ústní – horní a dolní pysk, koutky
tvářový sval – ohraničení dutiny ústní
kruhový sval oční – horní a dolní víčko
okohybné svaly
uchohybné svaly
zvedač horního pysku a nozdry, stahovač h. pysku
- žvýkací:
jsou nejsilnější a pracovně nejvýkonnější svaly hlavy
ovládají pohyby dolní čelisti(přijímání potravy)
patří sem:
žvýkač – odstupuje z lícního hřebene a upíná se k čelisti
laterální a mediální křídlový sval – široké, plošné, překrývající se na mediální ploše větve dolní čel.
Spánkový sval – spánková jáma(vyčnívá do ní výběžek dolní čelisti)
Dvojbříškový sval – v mezisaničí – důležitý ke žvýkání
Stahovač dolní čelisti – dlouhý krční sval
Svaly krku
dlouhý krční sval – je uložen nejhlouběji, odstupuje na tělech 1.-6.hrudního a 4.-7.krčního obratle, upíná se na ventrálním hřebeni 2.-7.krčního obratle
dlouhý nosičový sval – lež na ventrální ploše krč.obratl.
dlouhý hlavový sval – má spol. Odstup s nosičovým svalem
dorzální kloněný sval – protáhlý, plochý, je mezi later. Plochou prvních 4žeber a příč.výběžky 3.-6.krč. obratle
střední kloněný sval – je uložen ventrálněji
všechny tyto svaly, při oboustranném smrštění ohýbají krk, při jednostranném jej stáčejí na stranu, dlouhý hlavový navíc ohýbá I hlavu
stahovač jazylky a stahovač hrtanu – dlouhé stuhovité svaly
sval kývač – mohutný plochý sval,u skotu se skládá ze ramenního zvedače a kývače hlavy
ramenní zvedač hlavy – odstupuje na hřebeni pažní kosti a v úrovni ramenního kloubu se štěpí na 2části – širší dorzální část přechází na laterální a dorzální plochu krku a jako ramenní natahovač hlavy se upíná na šupinu týlní kosti
- užší jako ramenní napřimovač hlavy končí úponem na týlní ploše skalní části spánkové kosti
- kývač hlavy – dlouhý a zaoblený, povrchová část se pod označením stahovač čelisti upíná na dolní čelist a povázku žvýk., hluboká část jako hrudní zvedač hlavy končí úponem na těle týlní kosti a skalní části kosti spánkové
20. Vlastní svaly hřbetu, druhotné svaly hřbetu
Vlastní svaly hřbetu
leží od hlavy až ke kořeni ocasu
zpevňují páteř, propojují obratle, odstupují vzadu
nejdelší sval – od pánve až k spánk.k. kosti, dělí se na 4 kratší
nejdelší bederní a hrudní sval – nejsilnější a nejkvalitnější, odstupuje na křížové a kyčelní kosti, postupně se upíná na bederní a hrudní obratle a obratlové konce žeber
nejdelší krční sval – má tvar trojúhelníku
nejdelší nosičový sval a nejdelší hlavový – jsou štíhlé protáhlé svaly, v polovině krku se osamostatňují, přičemž první se upíná na křídlo nosiče, druhý na spánkovou kost
kyčložeberní sval – odstupuje na kyčli, upíná se na žebrech
řemenovitý sval – je široký, odstupuje od hrudních obratlů a upíná se na týlní kost hlavy
polotrnový hlavový sval – leží dorzálně od nejdelšího hlavového, odstup. Na hrudních obratl.,upíná se na šupině týlní kosti
trnový a polotrnový hrudní a krční sval – dlouhý a mohutný sval, odstupuje na trnových výběžcích bederních a hr. obratlů, upínají se trn.výběžcích posledních 3krčních a prvních šesti hrudních obratlů
Druhotné svaly hřbetu
podílejí se na připojení hrudní končetiny k trupu
odstupují většinou od hřbetu
kápovitý sval – je přímo pod kůží, odstupuje od šíjového vazu a upíná se na hřeben lopatky
kosočtverečný sval – je pod kápovitým svalem, odstupuje na provazci šíjového nadtrnového vazu a upíná se na mediální ploše lopatkové chrupavky,vsouvá se pod lopatku.
Lopatkopříčný sval – odstupuje na křídle nosiče a upíná se na nadpažek lopatky
Nejširší hřbetní sval – odstupuje z plochy žeber a vazivové povázky, upíná se na mediální hřeben pažní kosti
Krční ventrální pilovitý sval – odstupuje na mediální ploše lopatky a upíná se na příčné výběžky krčního obratle, vsouvá se pod lopatku
21. Vlastní svaly hrudníku, přídatné svaly hrudníku
zajišťují dýchání, smršťování, roztahování
část nádechu zajišťuje pohyb žeber
Vlastní svaly hrudníku
zajišťují nádech a výdech
vnější mezižeberní svaly – krátké a vyplňují mezižeberní prostory, odstupují na zadní hraně předcházejícího žebra a upínají se šikmo na přední hraně dalšího žebra, při smrštění táhnou žebra dopředu, čímž rozšiřují hrudník a podporují vdech
vnitřní mezižeberní svaly – jsou mezi žebry pod vnějšími m.s., mají opačný průběh svých vláken, odstupují na přední straně žebra a upínají se na zadní straně předchozího žebra, fungují jako výdechové sv.,táhnou žebra dozadu
kraniální dorzální pilovitý sval – překrývá z laterální strany přední část nejd.hrudního svalu a kyčložeberního sv. Odstupuje plochou šlachou na povázce v kohoutkové krajině, upíná se na kraniální okraj 5.-8.žebra, táhne žebra dopředu, podporuje vdech
kaudální dorzální pilovitý sval – podporuje výdech
bránice – plochý sval, dělá přepážku mezi hrudní a břišní dutinou, středem je plochá šlacha, je vyklenutá směrem dopředu, vývojově patří ke svalům krku. Vede od páteře šikmo kranioventrálním směrem a do hrudní dutiny se kopulovitě vyklenuje, skládá se z masité a šlašité části. Nacházejí se tu 3 díry – pro zadní dutou žílu, pro jícen a pro aortu. Podporuje výdech
Přídatné svaly hrudníku
- přitahují hrudní končetinu k tělu
hrudníkový ventrální pilovitý sval – leží pod lopatkovým svalstvem, odstupuje na zevní ploše1.-9.žebra, upíná se na mediální plochu lopatky
povrchový prsní sval –, skládá se ze dvou samost. částí
sestupný prsní sval - krátký, masívní sval,uložený pod kůží,ods.na rukojeti hr.k.,upíná se na hřeben pažní kosti
příčný prsní sval – plochý a nachází se v hrudní krajině, pod kůží
hluboký prsní sval – je objemný protáhlý sval, je v hrudní krajině, větší část pod příčným prs.svalem
22. Svaly hrudní končetiny a lopatky
Svaly hrudní končetiny
dělí se na svaly pletence a na vlastní svaly hrudní konč.
Svaly pletence:
připojují hrudní končetinu k trupu, zasahují na hřbet, krk a hrudník
vlastní svaly hrudní končetiny:
jsou funkčně i polohově spojeny s kostrou končetiny a dále se dělí na svaly lopatky, paže, předloktí a krátké sv. Prstů
svaly lopatky – obklopují a zpevňují ramenní kloub, ovládají ohyb a natažení
- nadhřebenový sval – vyplňuje nadhř. Jámu lopatky, z jejího hřebene odstupuje a upíná se velký a malý hrbol pažní kosti
- podhřebenový sval – odstupuje na chrupavce, hřebeni a ze dna podhř. Jámy, upíná se later.hrbol pažní kosti
- deltovitý sval – plochý trojúh. Odstupuje na nadpažku, hřebeni a kaudálním okraji lopatky, upíná se na deltovitou drsnatinu pažní kosti
- podlopatkový sval – silný a plochý, v podlopatkové jámě, odstupuje z jejího dna, zužuje se a upíná na malém hrbolu pažní kosti
- velký oblý sval – protáhlý, vřetenovitého tvaru, odstupuje z kaudálního okraje lpatky a upíná se na oblou drsnatinu pažní kosti
svaly paže – vesměs dlouhé masívní svaly
- pažní sval – přímo na kosti pažní, odstupuje z krčku kosti pažní, přetáčí se a upíná se na mediální plochu vřetenní kosti
- dvouhlavý pažní sval – silnou šlachou odstupuje na nadkloubním hrbolu lopatky, upíná se na drsnatinu vřetenní kosti - biceps
- zobcovitý sval – je menší a štíhlý, odstupuje na zobcovitém výběžku lopatky, upíná se na tělo pažní kosti
- trojhlavý pažní sval – je největší, vyplňuje trojúh. Prostor mezi lopatkou a pažní kostí. Jeho dlouhá hlava odstupuje na kaudálním okraji lopatky, upínají se na okovec loketní kosti, narovnává loket a ohýbá rameno – triceps
svaly předloktí – vesměs štíhlé a protáhlé, jejich bříška obklopují vřetenní a loketní kost
nacházejí se v oblasti loketního kloubu
distálněji přecházejí v různě dlouhé šlachy
slouží jako natahovače a ohybače zápěstního kloubu a kloubů prstů, vepředu jsou natahovače, proti nim ohýbače
- vřetenní natahovač zápěstí – nejsilnější sval skupiny
- loketní natahovač zápěstí
- společný s postranní natahovač prstů
-vřetenní a loketní ohybač zápěstí
- povrchový a hluboký ohybač prstů
krátké svaly prstů – většinou jsou drobné, značně rudimentované a funkčně málo významné
nejsilnější a nejdůležitější jsou pouze 3. a 4. mezikostní sval
u novorozenců jsou to ještě masité svaly, postupně se ale mění na šlachy
23. Svaly pánve a pánevní končetiny
tyto svaly představují velkou masu svaloviny, obalují hlavně pánevní a stehenní kost, trochu i kosti bércové
dělíme je na bederní, sv. pánve,stehna,bérce a krátké sv. prstů
Bederní svaly
- malý bedrovec – odstupuje na ploše těl posledních 3hrudních a prvních pěti beder. Obratlů, přechází v šlašku,upíná se na tělo kyčelní kosti
- velký bedrovec – odstupuje na obratlových koncích posledních dvou žeber a na tělech a žeberních výběžcích beder. obratlů, upíná se na malý chochlík stehenní kosti, při smrštění podsouvá nohu pod tělo,
- oba bederní svaly tvoří hl. podíl tzv. pravé svíčkové
Svaly pánve – obklopují pánevní kost a ovládají kyčelní kloub
- napínač široké povázky – odstupuje na kyčelním hrbolu kyč. kosti, svalové bříško se oplošťuje, vějířkovitě se rozšiřuje a přechází do široké povázky, ta povléká laterál. čtyřhlavý sval
- povrchový hýžďovec – je plochý, odstupuje na křížovém hrbolu kyč.kosti a na středním hřebeni křížové kosti
- střední hýžďovec – silný a zaoblený, odstupuje na křídle kyč.kosti a upíná se na velký chocholík steh.kosti
- hruškovitý sval – silný a zaoblený,částečně srůstá se stř.hýžďovcem,
- hluboký hýžďovec – ze skupiny je nejslabší,leží pod stř. hýžďovcem a hruškovitým svalem
Svaly stehna – tvoří nejmohutnější svaly celého těla
- čtyřhlavý stehenní sval – pomocí svých 4hlav začíná na mediální,laterální a kraniální ploše steh.kosti,jednou hlavou až na kyčelní, všechny srůstají a společně se upínají na čéšku
- kaudální skupinu představují 3dlouhé a silné svaly, uplatňují se jako natahovače kyč.a ohybače kolen.kloubu
- dvouhlavý stehenní sval – je největším svalem těla, jednou hlavou odstupuje na sedacím hrbolu a na plotně sedací kosti, druhou na kaudálním konci středního hřeb.křížové kosti. Obě hlavy srůstají a upínají se na čéšku a kran.hřeben holenní kosti
- pološlašitý sval, poloblanitý sval
- mediální skupina zahrnuje 4svaly, jejichž hl.funkcí je vyvolávat addukci kyčelního kloubu(přitažení končetiny ke středové rovině)
- štíhlý sval – leží pod kůží mediální plochy stehna jako tenká svalová plotna
- krejčovský sval – dlouhý úzký pruh
- přitahovač stehna – z této skupiny je nejsilnější, leží pod štíhlým svalem
-hřebenový sval – odstupuje na těle stydké kosti.
Svaly bérce – většinou protáhlé, vřetenovité svaly, jejichž bříška obklopují holenní a lýtkovou kost, podle uložení se dělí na kraniální a kaudální skup. Kraniální sk.ohýbá hleznový kloub a natahují klouby prstů, kaudální sk.zase natahuje hlezno a ohýbá kl.prstů
- kraniální holenní sval – odstupuje na hřebeni a later.hrbolu holenní kosti a upíná se na proximálním konci srostlé 3.a4.nártní kosti
- třetí lýtkový sval – z kraniálních svalů bérce je nejmohutnější, leží přímo pod kůží
- dlouhý lýtkový sval – je naopak nejslabší
- dlouhý natahovač prstů – úponová šlacha se dělí na několik větví…
- postranní natahovač prstů
- trojhlavý lýtkový sval – je nejmohutnější z této skupiny, všechny 3hlavy se spojují v silnou Achillovu šlachu, která se upíná na hrbol patní kosti
- povrchový ohybač prstů – leží pod trojhl. lýtk.svalem
- hluboký ohybač prstů – je pod povrch.ohyb.prstů
Krátké svaly prstů – jsou uspořádány obdobně jako na hrudní končetině, nejvýznamnější a nejsilnější jsou 3.a4.mezikostní sval, leží na planatární ploše nártu v podobě dvou navzájem srostlých silných šlach, fixují spěnkový kloub a zabraňují jeho prostoupení
24. Břišní svaly, bederní svaly
Svaly břicha
– tvoří podstatu měkké břišní stěny, ohraničují laterálně a ventrálně prostornou břišní dutinu
jsou to 4 ploché, přes sebe přeložené svaly
kvalita- málo významná partie(pro konzumaci)
- zevní šikmý břišní sval – je pod kůží, odstupuje na laterální ploše žeber a za žeberním obloukem přechází v širokou aponeurózu. Ta se protilehlým svalem spojuje v bílé čáře a kaudálně se upíná na kyčelní a stydkou kost
- vnitřní šikmý břišní sval – je pod zevním šk.s. odstupuje na kyčelním hrbolu a žeberních výběžcích bederních obratlů, aponeuróza se upíná na poslední žebro a do bílé čáry
- přímý břišní sval – protáhlý, podélně orientovány sval, kraniálně začíná na zevní ploše žeber.chrupavek a kaudálně se upíná na stydkou kost
- příčný břišní sval – je tenký, ze všech uložen nejmediálněji, odstupuje na mediální ploše žeber a žeberních výběžcích beder.obratlů,přechází v aponeurózu, ta se upíná do bílé čáry.
Bílá čára –silný vazivový pruh, probíhá v mediální rovině ventrální stěny břicha, rozepjatý mezi kaudálním koncem hrudní
k.a stydkými. Srůstají zde mezi sebou protilehlé břišní svaly.
- funkčnost břišních svalů – nesou svým klidovým napětím hmotnost vnitřností a svými stahy zmenšují objem břišní dutiny, zvyšují tak nitrobřišní tlak (tzv. Břišní lis) – uplatňuje se při kálení, močení a při porodu, dále se podílejí na dýchání – jako výdechové svaly
Bederní svaly
- malý bedrovec – odstupuje na ploše těl posledních 3hrudních a prvních pěti beder. Obratlů, přechází v šlašku,upíná se na tělo kyčelní kosti
- velký bedrovec – odstupuje na obratlových koncích posledních dvou žeber a na tělech a žeberních výběžcích beder. obratlů, upíná se na malý chocholík stehenní kosti, při smrštění podsouvá nohu pod tělo,
- oba bederní svaly tvoří hl. podíl tzv. pravé svíčkové
Svaly pánve – obklopují pánevní kost a ovládají kyčelní kloub
- napínač široké povázky – odstupuje na kyčelním hrbolu kyč. kosti, svalové bříško se oplošťuje, vějířkovitě se rozšiřuje a přechází do široké povázky, ta povléká laterál. čtyřhlavý sval
- povrchový hýžďovec – je plochý, odstupuje na křížovém hrbolu kyč.kosti a na středním hřebeni křížové kosti
- střední hýžďovec – silný a zaoblený, odstupuje na křídle kyč.kosti a upíná se na velký chocholík steh.kosti
- hruškovitý sval – silný a zaoblený,částečně srůstá se stř.hýžďovcem,
- hluboký hýžďovec – ze skupiny je nejslabší,leží pod stř. hýžďovcem a hruškovitým svalem