etologie a welfare ovci a koz

1
Etologie ovcí a koz


Domestikace
Ovce a kozy byly prvními hospodářskými zvířaty domestikovanými člověkem.
Předpokládá se, že dnešní ovce a kozy byly domestikovány z divokých předchůdců žijících v suchých
hornatých oblastech a polostepích centrální Asie před 10 000 lety.
Koza domácí (Capra hircus) byla pravděpodobně domestikována z divoce žijící kozy bezoárové (Capra
aegagrus).
V současnosti převládá názor, že všechna plemena ovcí (Ovis aries) pocházejí z asijských muflonů (Ovis
orientalis). Předpokládá se, že evropský muflon (Ovis musimon), dnes zařazený do druhu Ovis orientalis, je
větví prvních domestikovaných ovcí.
Podle historických záznamů byl chov ovcí původně rozšířen v oblasti vlivu řecké kultury a taktéž na Blízkém
východě a v Izraeli. V období rozmachu Římské říše se rozšířil i do dalších oblastí kvůli dobré odolnosti ovcí
vůči studenému a vlhkému počasí a i kvůli náboženské diskriminaci koz v mytologii raných křesťanů (cap –
pekelné zvíře jako protiváha pokojného a mírumilovného beránka). Římané zavedli chov bělovlnných ovcí
v západní Evropě. V současnosti má chov ovcí značný vliv na ekonomiku hlavně Nového Zélandu a Austrálie,
naopak tři čtvrtiny světové populace koz se nacházejí hlavně v rozvojových zemích třetího světa. V některých
zemích jsou kozy nejdůležitějším zdrojem proteinů a mnohé komunity přímo na svých stádech životně závisí.
Vzhledem k ekonomické důležitosti chovu ovcí existuje poměrně velké množství literatury a publikovaných
prací týkajících se tohoto tématu.

Krmení
Ovce a kozy stejně jako skot patří mezi přežvýkavce a fyziologie přijímání potravy a její zpracování jsou
podobné jako u skotu. Oba dva druhy zvířat tráví přibližně třetinu denního času přežvykováním. Kozy jsou
převážně považovány za „okusovače“. Požírají listy a výhonky stromů a keříků. Neznamená to však, že listy,
keříky a kůra jsou pro ně jediným druhem potravy. Jde o formu potravního chování, která se projevuje, když
je určitý druh potravy k dispozici.
Výsledky výzkumu ukázaly, že kozy dávají přednost ohryzávání porostu a dřevin i v případě, že mají
k dispozici hojnost trávy. I tak tvoří ohryz 50–80 % potravy. Kozy mají podstatně větší možnost ohryzávat
dřeviny a hrubší porost díky dvěma faktorům: mají mnohem pohyblivější horní pysk, kterým si pohodlněji než
ovce dokáží vybrat jednotlivé lístky nebo stébla, která jim chutnají; jsou schopny trávit i hrubou vlákninu
z listů a kůry stromů, kterou ovce nedokáží využít. Kozy mají tendenci potravu vyhledávat ve větším prostoru,
protože vybírají z různých zdrojů. Přestávky mezi pastvou závisí na tom, jak se kozy pohybují od keříku ke
keříku, a proto pastva koz v přirozených podmínkách trvá až 11 h denně, zatímco ovcím zabere pastva
průměrně 8 hodin. Kozy mají vrozenou zvědavost a zkoumavost při vyhledávání potravy, je tedy možné často
pozorovat, jak požírají nevhodné látky či předměty, např. pohozené kusy textilií.
Ovce na rozdíl od koz patří mezi klasické „spáseče“ porostů. Hlavní složkou jejich potravy jsou travnaté
porosty, nemají zálibu v požírání listů a dřevin. Zřetelně dávají přednost trávě. V případě, že ovcím nabídnete
trávu a jetelový porost, jednoznačně ráno dají přednost jetelině, zatímco ke konci dne již vyhledávají travnatý
porost. Jestliže mají neomezený výběr, tvoří 70 % jejich denní krmné dávky jetelový porost. Existují nejméně
dvě teorie, proč ovce právě kvečeru dávají přednost travnatému porostu. Ovce podobně jako jiní další
přežvýkavci se nepasou v nočních hodinách. Předpokládá se, že tato skutečnost je vrozenou ochrannou, krycí
reakcí vůči divoce žijícím predátorům. Proto ovce kvečeru vyhledávají travnatý porost, který se na rozdíl od
jeteliny podstatně pomaleji tráví.
Kdyby ovce požíraly jetelinu před setměním, strávily by ji rychle a asi by se potřebovaly pást i v noci. Podle
druhé teorie ovce požírají trávu, neboť jsou schopny trávit porosty i s hrubší vlákninou. Travnaté porosty mají
vyšší podíl hrubé vlákniny než lehčeji stravitelná jetelina. V případě požírání jeteliny jako monokultury by se
v bachoru po určité době výrazně snížil počet mikroorganismů a proteoenzymů štěpících vlákninu. Na straně
druhé v případě výpadku nebo úbytku jetelového krmiva by ovce nebyly schopné efektivně trávit travnatý
2
porost. To znamená, že udržováním určitého podílu travnatého porostu v krmné dávce si ovce udržují
schopnost lehčeji se vyrovnat se změnami v krmivu.
I přes to, že člověk šlechtil ovce a kozy tisíce let, tyto formy potravního chování se u nich zachovaly dodnes.

Sociální chování
Kozy a ovce žijí přirozeně v malých stádech. To jim umožňuje ochranu před predátory, lepší podmínky a
šance na přežití. V současnosti v zemích s mírným podnebím, kde jsou ovce drženy celoročně na pastvě bez
ohrazení teritoria (Anglie) ve velkých stádech (několik tisíc jedinců), j