clenovci

Kmen: Arthropoda (Členovci)článkované končetinysklerotizovaná vnější kostra (exoskelet), zpravidla je několikrát za život svlékána, skládá se z hřbetní části (terga) a břišní části (sterna) spojených pružnou boční částí (pleurou)mixocoel – smíšená tělní dutinaheteronomní segmentace tělaotevřená cévní soustavakutikula je složena z několika vrstev: vnější vrstva (epikutila) – velmi tenká, má voskový charakter a tím zabraňuje odparu vody; vlastní kutikula (prokutikula) – tvořena bílkovinami a chitinem; vnější vrstva (exokutikula) – dochází zde ke sklerotizaci bílkovina, pevná vrstvajednotlivé tělní články různě srostly a tvoří samostatné celky (tagmata)hlava (caput) – tvořena šesti články s různě funkčně upravenými končetinamihruď (thorax) – tvořen několika články, zpravidla 3 – 4zadeček – tvořen zbytkem článkůněkdy srůstá hlava se hrudí a tak vzniká hlavohruď (cephalothorax)končetiny – zadečkové články nesou jeden pár dvojvětevných končetin (jen některých korýšů); proximální část končetiny je rozdělena na kyčel (coxa), příkyčlí (trochanter) a stehno (femur); vnitřní část je rozdělena na holeň (tibia) a chodidlo (tarsus); poslední tarsální článek se nazývá pretarsus a je zakončen jedním nebo dvěma drápky, párem polštářků, nepárovým měchýřkovitým aroliem, nebo štětinkovitým empodidem.TS – rozdělena na 3 části: stomodaeum (tvořeno dutinou ústní, hltanem, jícnem, svěrač valvula cardiaca), mesenteron (žláznatý žaludek, zakončen svěračem valvula pylorica), procktodaeu (střevo a konečník); první a poslední oddíl je ektodermálního původu a má kutikulární výstelku; do žaludku nebo střeva ústí hepatopankreasVS – slouží modifikované nefridie, které ústí při bázi tykadel, čelistí nebo noh, malpighické trubic (vychlípeniny zadní části trávicí trubice) a často specializované exkreční buňkydýchání pomocí plicních vaků a keříčkovitých nebo trubicovitých vchlípenin pokožky - vzdušnicNS – složitá; základ tvoří žebříčkovitá nervová soustava s párovitou uzlinou v každém článku – srůstem tělních článků došlo ke spojování uzlin – tak vznikla uzlina nadjícnová (ze 3 částí, protocerebrum, deuterocerebrum, tritocerebrum), uzlina podjícnová a hrudnísmyslové orgány: podle funkce umístěny na různých částech těla, hojně se vyskytující např. na chodidlech, tykadlech a makadlech; důležité chordotonální orgány (registrují pohyb, nebo změnu polohy), jejich základem je smyslová buňka (sensila) napjatá mezi dvěma částmi těla; sluchová (tympanální) ústrojí jsou umístěna na hrudi, zadečku, nebo předních holeních; zrakové ústrojí – nejčastěji složené oči, složeny z jednotlivých ommatidií a z jednoduchých temenních oček (ocelli)pohlavní orgány – párové i nepárové, častá je přítomnost pomocných pářících nebo přichycovacích ústrojí; samci – chámový váček (vesicula seminalis); samice – semenné váčky (receptacula seminalis); vajíčka bohatá žloutkem (mezolecitální) s povrchovým (superficiálním) rýhováním; většinou gonochoristé; u některých skupin se vyskytuje partenogeneze, velmi vzácně hermafroditismus; převládají druhy oviparní (vejcorodé); u viviparních druhů jsou vajíčka vyživována z mateřského těla pomocí pseudoplacenty; larvy (larviparie), kukla (pupiparie); larvy po vylíhnutí mohou mít plný počet tělních článků (epimerie) nebo v průběhu vývoje končetin a článků přibývá (anamerie)Podkmen: Trilobitomorpha (Trojlaločnatci)vyhynulá skupina členovců, důležitá z hlediska evolučního vývoje„trilobiti“Podkmen: Pycnogonida (Nohatci)v mořských vodáchpro svoji podobu s pavouky se jim také říká „mořští pavouci“, mají drobné tělo a velice dlouhé nohyněkteří nemají chelicery, ale protáhlý zatažitelný bodec, pomocí kterého vysávají kořistPodkmen: Euchelicerata (Klepítkatci)přítomno 4 – 5 párů kráčivých končetinnemají tykadlanemají deuterocerebrumnejčastěji hlava splývá s prvními dvěma hrudními články v hlavohruď (cephalothorax)první pár končetin vymizel (tykadla), druhý pár je přeměněn v chelicery, obvykle zakončené klíšťkami, další pár pozměněných končetin jsou pedipalpy, jejich bazální část má obvykle funkci čelistí, koncové články nesou smyslová ústrojíprimitivní zástupci mají na zadečku dvojvětevné nožky nesoucí žaberní plátky – u pokročilejších zástupců tyto končetiny schází nebo jsou přeměněny ve snovací ústrojí nebo nají např. smyslovou funkcivodní klepítkatci dýchají žábrami, suchozemští dýchají různě složitými plicními vaky, pokročilejší keříčkovitými vzdušnicemi, drobné druhy obvykle povrchem tělasuchozemští zástupci přijímají jen tekutou potravu, buď kořist vysávají, nebo ji zaplavují trávicími fermenty z úst a pak vysávají (mimotělní trávení)vylučovací ústrojí jsou modifikované nefridie nebo malpighické trubice entodermálního původuvývody pohlavních orgánů ústí na druhém článku zadečkuTřída: Merostomata = Xiphosura (Hrotnatci)tělo ze dvou tagmat: přední část (prosoma) a zadní část (opistosoma)na konci těla je dlouhý hrot (telson)kyčle makadel a třech následujících párů noh mají gnathokoxální výběžkysložené oči a končetiny na zadečku – část z nich je přeměněna na lupínkovité žábryLimulus polyphemus (Ostrorep americký) – při atlantském pobřeží Severní Ameriky, samička zahrabává vajíčka na mělčináchTřída: Dromopodapřítomnost příústních končetin – chelicer a pedipalp4 páry kráčivých končetinpatrné článkování opistosomatugonochoristé žijící v suchozemském prostředíPodtřída: Opiliones (Sekáči)opistosoma má 11 svrchu patrných článkůtělo nemá stopku mezi hlavohrudí a zadečkemchelicery jsou tříčlánkové, klepítkovitémakadla (pedipalpy) jsou značně prodloužena (dojem 5 párů nohou)nohy jsou nápadně dlouhé a druhotně segmentované, se schopností odvrhnutí (autotomie)prostorová orientace je zajištěna 2 očima po stranách očního hrbolkugnathokoxy jsou vyvinuty na 1. i 2. páru nohmají kladélko, samci mají penis (vnitřní oplození)dravci – škůdci (mšice, červci, trásněnky)Phalangium opilio (Sekáč rohatý) – nápadně dlouhé končetiny; Ischyropsalis dacica (klepítník karpatský) – nápadně vyvinutá klepítka, kterými vybírá plže z ulitekPodtřída: Scorpionida (Štíři)opistosoma členěno na přední ztlustlou část (mesosoma) a zadní štíhlejší část (metasoma)metasoma tvořené 5 články je pohyblivé a na konci má telson s párovou jedovou žlázounápadná jsou mohutná klepeta zakončená makadlygnathokoxy na 1. a 2. páru nohdýchání pomocí 4 párů plicních vakůsmyslové hřebínky na 9. tělním článku„zásnubní tance“, oplození stopkovitým spermatoforemviviparní, samičky nosí mláďata 2. stádia (instaru) na hřbetědraví způsob žitíEuscorpius tergestinus (štír kýlnatý) – u nás; Pandinus imperator (veleštír obrovský); Androctonus australis (štír tlustorepý) – vysoce jedovatý, ze severní AfrikyPodtřída: Pseudoscorpionida (Štírci)opistosoma není na konci zúženo a chybí telson s jedovou žlázoujedové žlázy vyúsťují na pedipalpechchelicery jsou dvoučlánkové, opatřené snovací žlázouočí mají jen některé skupinyoplození pomocí stopkovitých spermatoforů, mláďata jsou vyživována matkou uvnitř pavučinového kokonu (jsou připevněna zevně k jejímu pohlavnímu otvoru)žijí v lesních opadancích, dutinách stromůCheiridium museorum (štírek knihový) – ve starých knihách, loví pisivky, které staré tisky poškozujíPodtřída: Solifugae (Solifugy)měkký zadeček s jasně patrným článkováním bez zúženého konce, dvoučlánkovými nápadně velkými chelicerami a nápadně dlouhými pedipalpami (delší než 1. pár nohou)nebyly zjištěny jedové žlázytracheální soustava je považována za nejdokonalejší ze všech klepítkatcůpár očí, schopnost vydávat zvuky (stridulace)kladou vajíčka, že kterých se líhnou larvy, o které samice v noře nějaký čas pečujeběhají velice rychle a jejich kousnutí je vzhledem k víle stisku chelicer velmi bolestivéaktivují k večeru, predátoři štírůGaleodes graecus (solifuga egejská)Třída: Micrura Podtřída: Acari (Roztoči)drobní živočichové s velkou tvarovou rozmanitostí v důsledku parazitického způsobu životatělo není členěno, dokonce nelze odlišit ani prosoma a opistosoma, jednotlivé články splývajíchelicery jsou 2 – 3 článkové, často nejsou klíšťkovité, ale zánikem jednoho z ramen „klepete“ bodcovité (stiletovité) a slouží k nabodávánídýchání vzdušnicemiodděleného pohlaví, kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy obvykle se 3 páry nohou, zpravidla následují tři nymfální instary, které označujeme jako proto-, deuto- a tritonymfyřada druhů má i medicinální význam, neboť přenášejí nebezpečné choroby nebo vyvolává alergické reakceŘád: ParasitiformesPodřád: Ixodida (Klíšťata)z těla volně vystupují kyčle noh, které nejsou pohyblivéprůduchy jsou umístěny vzadu po stranách 4. páru nohna chodidlech 1. páru noh je speciální smyslový Hallerův orgán (vyhledávání hostitele)pedipalpy jsou 4 členné a jejich kyčelní články srostly v bodavě savé ústrojí opatřené nazpět mířícími zoubky (chobotek – hypostom), k němuž se přikládají bodcovité a podobně ozubené cheliceryNadčeleď: Argasoidea (Klíšťáci)kožovité tělo bez štítkuústní ústrojí (chobotek) je posunuto na břišní stranu tělanejdéle na hostiteli sají larvyArgas reflexus (klíšťák holubí), Argas persicus (klíšťák zhoubný) – parazitují v holubnících a kurnících; Ornithodorus moubata – tropický druh, přenašeč Borrelia duttoni, která působí africkou návratnou horečkuNadčeleď: Ixodoidea (Klíšťata)na hřbetě pevný štítek, u samců pokrývá téměř celé tělo, u samic jen přední částústní ústrojí míří dopředujedno stádium larvy a jedno nymfyIxodes ricinus (klíště obecné) – přenašeč chorob (klíšťová encefalitida, borelióza), trojhostitelskérod Dermacentor (pijáci) – druhy trojhostitelské, D