clenovci

ermacentor marginatus (piják stepní), Dermacentor reticulatus (piják lužní), Dermacentor andersoni – přenáší rikettsie Ricketsia rickettsii působící smrtelnou „skvrnitou horečku“Podřád: Mesostigmata (Čemlíkovci)volně pohyblivé kyčle nohou, pedipaly s 5 články a s párem stigmat umístěných mezi 2. a 4. kyčlemiparazité, ale i druhy dravé využitelné v biologickém boji nebo saprofágyDermanyssus gallinae (čmelík kuří) – v noci saje na ptácích, roznáší mor, choleru, salmonelózu, spirochety a viry drůbeže; Varroa destructor (roztoč Jacobsonův) – cizopasí u včel; Phytoseilus persimilis – užitečný druh, významným prvkem v integrované ochraněŘád: AcariformesPodřád: Prostigmata, Trombidiformes, Actinedida (Sametkovci)včlenění kyčlí do exoskeletu, slepé střevo končí slepěstigmata, pokud jsou přítomna, ústí před 1. párem nohNeotrombicula autumnalis (zúženka zarděnková) – cizopasník člověka i zvířat, rozpouští podkožní tkáně a vysává je současně s mízou, způsobuje trombidiózu zvanou podzimní zarděnky; Demodex bovis (trudník dobytčí), Demodex phylloides (trudník prasečí), Demodex folliculorum (trudník lidský), Demodex equi (t. koňský), Demodex cati (t. kočičí), Demodex cepreae (t. kozí) – cizopasníci v chlupových, mazových a potních žlázách, působí rohovatění pokožky, ztrátu ochlupení a průnik sekundárních infekcícizopasníci rostlin: Cecidophyes rybis (vlnovník rybízový), Phytopus pyri (vlnovník hruškový), Colomersus vitis (vlnovník révový), Calepitrimerus vitis (hálčivec révový), Tetranychus urticae (sviluška chmelová)čeleď Cheyletidae (dravčíkovití) – Cheyletus eruditus (dravčík spižní) – je záměrně sířen ve skladištích jako predátor jiného škodlivého roztoče, skladokaze; Cheiletiella parasitivorax (dravčík roztočí) – žije v srsti savců, kde hubí jiné roztoče; Pytmotes ventricosus (všivka hmyzí); Acarapis woodii (roztočík včelí) – onemocnění akarinóza včel, nebezpečné zejména pro mladé dělnice; Tarsonemus pallidus (roztočík jahodníkový)Eylais extendens (vodule přímonohá); Hydrachna globosa (vodule kulovitá); Hydrachna geografica (vodule zeměpisná)Podřád: Oribatida, Cryptostigmata (Pancířníci)silně sklerotizované tělo, stigmata ústí uvnitř kloubních jamek kyčlímnoho druhů žije v půdě a požírá vajíčka tasemnic parazitujících u býložravcůSphaerozetes bicularis; Hydrozetes lacustris (pancířník rybí)Podřád: Astigmata či Sarcoptiformes (Bezpancířníci či zákožkovci)chybí jim stigmata (nemají tracheje), pedipalpy jsou malé a dvoučlánkovékyčle noh dokonale splynuly s povrchem tělaAcarus siro (skladokaz moučný) – působí značné hospodářské ztráty ve skladištích, napadá hlavně klíčky; Tyrophagus putrescentiae (skladokaz zhoubný); Glyciphagus destructor (peříčkovec zhoubný); Cytodites nudus (plicnatka kuří); Knemidocoptes mutans (lupovka kuří); Dnemidocoptes pilae mají kulovité těla s krátkýma pahýlkovitýma nohama; Sarcoptes scabiei (zákožka svrabová), Sarcoptes equi (zákožka koňská); Sarcoptes cuniculi (zákožka králičí)prašivky působí problémy na vnější části kůže savců, mají oválný tvar a delší nohy, vnější projevy onemocnění zvané prašivina; Psoroptes cuniculi (prašivka králičí); Psoroptes equi (prašivka koňská), Psoroptes ovis (prašivka ovčí)Podtřída: Ricinulei (Roztočovci)žijící v tlejícím listí tropických pralesů Afriky a Amerikyjsou slepí, na přední části hřbetní strany trupu mají kožní záhyb (duplikaturu)tělo je článkované, svrchu ale kryté silně sklerotizovaným krunýřemRicinoides sjoestedti (roztočovec sjöstedtiv)Podtřída: Palpigradi (Štírenky)druhotně ztratily dýchací ústrojí a dýchají celým povrchem tělamakadla mají funkci kráčivých končetin, zadeček vybíhá v ocasní vláknoKoenenia austriaca (štírenka rakouská)Podtřída: Araneae (Pavouci)hlavohruď (prosoma) a zadečková část (opistosoma), které jsou propojeny úzkou stopkouna zadečku jsou často snovací bradavky produkující hedvábná vlákna různého určeníchelicery jsou dvoučlánkové, konečný článek má vzhled drápku a vyúsťuje v něm jedová žlázasamci mají konec pedipalp přeměněný na druhotný pářící orgán (cymbium), pomocí kterého předávají samicím spermatoforcymbium, jehož nejvýznamnější součástí je složité utvářený váček (bulbus) do kterého jsou z tzv. spermatické pavučiny nasávány encystované pohlavní buňky, které dále předává trubicovitým výběžkem (embolem) zasunutým do kopulačního otvoru samicesmyslové orgány představuje 8, méně často nižší počet oček, sluchové orgány (brvy – trichobothrie), hmatové lyrovité orgány a chemoreceptory na chodidlechtrávení je mimotělní, sací žaludekdýchací ústrojí původně sestávalo ze 2 plicních vaků, druhý pár bývá nahrazen trachejemvylučovacím orgánem jsou kyčelní (coxální) žlázy, v zadečku je pár maophighických trubic ústící do „kloaky“některé druhy mohou vyvolávat alergieŘád: Mesothelae (Sklípkoši)jasně patrné článkování opistosomatudýchání plicními vaky a spřádací žlázy mají drápek Liphistius desultor (sklípkoš náhodný či skákavý)Řád: Mygalomorphae (Sklípkani)ortognátní chelicery, nečlánkovaný zadeček, velmi často silně ochlupenýmají dva páry plicních vaků a jeden pár vzdušnic (tracheí)Brachypelma smithi, Brachypelma albopilosaAtypus piceus (sklípkánek černý) – na naše území, lapací punčoškyŘád: Arancomorphae (Praví pavouci)labidognátní chelicery a nečlánkovaný zadečekEresus niger (stepník rudý) – nápadně zbarvený druh, samečci mají nápadně červený zadeček s černými tečkami Araneidae (křižákovití) – dvorozměrná kolová síť, která se skládá z rámu silnějších vláken; Araneus diadematus (křižák obecný) – charakteristický kříž; Afgiope bruennichi (křižák pruhovaný)čeleď Therididae (snovačkovití) – některé nebezpečně jedovaté druhy se synantropním výskytem; Latrodectus tredecimguttatus (snovačka jedovatá);; Latrodectus mactans (snovačka americká) – „černá vdova“ (black widow)čeleď Argyronetidae (vodouchovití) – Argyroneta aquatica (vodouch stříbřitý) – nosí si bublinky vzduchu do pavučinového zvonu pod hladinouThomisidae (běžníkovití) – na květech, nestaví sítě; Misumena vatia (běžník kopretinový); Thomisus onustus (běžník květomilný) – schopnost barvoměnySalticidae (skákavkovití) – skokem loví svoji kořist; Philaeus chrysops (skákavka rudopásá)Agelenidae (pokoutníci) – ve venkovských domácnostech; Tegenaria domestice (pokoutník domácí)Lycosidae (slíďákovití) – samičky mají nápadné kokony s vajíčky přilepeny pod zadečkem; Lycosa singorensis (slíďák tatarský) – náš největší pavouk; Lycosa terentula (slíďák tarentský) – známá tarantulePodtřída: Amblypygi („Pavoukovití bičovci“)prosoma je širší než delší a nese u předního okraje dvě oči, na bocích potom skupinky složené ze 3 laterálních očekchelicery jsou dvoučlánkové a nemají jedové žlázy, makadla jsou šestičlánková1. pár nohou slouží jako hmatový (taktilní) orgán a je nápadně vláknovitě prodloužendýchání – plicní vakyzadeček má jasně patrné článkyzásnubní tance, kdy samec pomocí prodlouženého prvého páru noh navádí samici na spermatoforCharinus milloti (bičovec Millotův); Tarantula palmata; Damon medius Podtřída: Uropygi („Štírovití bičovci“ nebo Bičnatci)prosoma je delší než širší, vpředu se 2 očima a po stranách vždy se 3 – 5 dalšími očkychelicery – dvoučlánkové, bez jedové žlázyzadeček je článková a zakončen dlouhým vláknem (flagellum = telson)na 12. článku zadečku odpudivé (tepugnatorické) žlázy, které umožňují vystřikovat směs kyselin octové a kaprylové, někdy i kyseliny mravenčí„svatební“ rtiruály, samička si sama umísťuje samcem odložený spermatogor do genitálního otvoruMastigoproctus giganteus (bičovec obrovský) – od Texasu do BrazíliePodtřída: Schizomida („malí bičovci“ či Krátkochvostí)hlavohruď lze rozdělit na 3 částivětšina druhů ztratila očidýchání pomocí plicních vakůPodkmen: Branchiata neboli Crustacea (Korýši)vodní členovci dýchají žábrami nebo celým povrchem tělavnější kostra je prostoupena uhličitanem vápenatým, u mnoha skupin korýšů se vytváří krunýř (carapax)tělo – 3 tagmata: hlava (caput), hruď (thorax) a zadeček (abdomen)caput z 5 článků, čelní článek (acron)thorax a abdomen je tvořen různými počty článkůhlavohruď (cephalothorax) – u mnoha druhů srůstá hlava s hrudíkončetiny – tvoří přívěsky hlavy, hrudi a zadečku; fylogeneticky jsou dvojvětevné; na hlavě 5 párů končetin, tykadla 1. a 2. páru (antenully a anteny), kusadla (mandibuly) a dva páry čelistí (maxilly 1. a 2. páru); hrudní končetiny mají pohybovou funkci nebo přední z nich (1 – 3 páry) se mění v čelistní nožky (maxillipedy); zadečkové končetiny – pouze u vyšších korýšů a většinou jsou dvojvětevné, slouží k dýchání, rozmnožování nebo k pohybu; poslední článek se nazývá telson, někdy bývá opatřen přívěskem ve tvaru vidlice (furky), nebo je rozšířen v deskovitou ploutvičkudýchání pomocí žaber nebo celým povrchem těla; u suchozemských druhů – jednoduchý trubičkovitý systém v zadečkových končetinách (tracheální orgán) – ústí do prostoru připomínající plicní vakyVS – pozměněná (meta)nefridia, u nižších korýšů – čelistní (maxillární), u vyšších tykadlové (antennální)CS – otevřená, základem je srdce, přenos kyslíku zajišťuje hemolymfa, která je buď bezbarvá, nebo obsahuje hemoglobin či hemocyaninsmyslová ústrojí – poměrně dokonalá, zraková tvoří většinou jeden pár složených očí, často se vyskytuje nepárové (naupliové) očko; hmatové brvy v tykadlech; vzácně ústrojí rovnováhypůvodně žebříčkovitá NS podléhá většinou splývání uzlin jak mezi tak v rámci segmentůrozmnožování: na výjimky gonochoristé, pohlavní rozmnožování, u nižších skupin je častá partenogeneze; vývoj přímý či nepřímý (pres larvy = nauplius, zöea)Tří