přednáška 8

Začátek formuláře
Konec formuláře
PŘEDNÁŠKA



Předmět:Právní aspekty podnikání
Typ Y16PAP, X16 PAP, YD16PAP, XD16PAP, 16 PAP
Určeno:Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze
Vyučující: Mgr. František Šejnost
Školní rok:2006/2007, Letní semestr
- 2 -

OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI IV.
Komanditní společnost
(Command company)
Téma č. 8
Obsah: I. Vývoj podnikání v českých zemích
II. Charakteristika společnosti
II. Založení a vznik společnosti
III. Zrušení a zánik společnosti
- 1 -

I. Vývoj podnikání v českých zemích
V této přednášce se zaměříme na vývoj podnikání v českých zemích, ve které se promítaly různé formy podnikání, se zaměřením na komanditní společnost. Jako mezník vezmeme bouřlivý rok 1848, který byl významný díky svým politickým změnám na vedoucích postech v Rakouské monarchii. Dochází k hledání cesty k ukotvení ústavního pořádku. I když první tři ústavy nevchází v platnost, i tak se pomalu začínají ukotvovat principy ústavnosti. Kroměřížský sněm byl místem, kde se schází měšťanské elity, které jsou politicky neotřelé, ale ideologicky vyzbrojené. Do popředí se dostávají měšťané, kteří reprezentují ekonomickou moc v zemi a přinášejí sebou myšlenky liberalismu nejen politického, ale i ekonomického.
Velkou společenskou změnou bylo zrušeno poddanství za náhradu. Důležitý byl i fakt, že na nejvyšší posty byli dosazeni šlechtici, kteří považovali za budoucnost Rakouska právě spojení ekonomické moci s politickou. Brzkým vrcholem liberálního měšťanstva se stala padesátá léta tzv. bachovského absolutismu. Bach i jeho vláda byli zástupci liberálního německého měšťanstva a snahou bylo rozhýbat ekonomickou situaci Rakouska. Hlavním výsledkem v oblasti podnikání byl velmi benevolentní živnostenský řád z roku 1859.  Ekonomický systém panující v Rakousku v průběhu padesátých let můžeme nazvat kapitalismem volné soutěže.
Živnostenský řád pro podnikatele v Rakousku, jmenovitě č. 227/1859 ř. z. se snažil co nejvíce zpřístupnit podnikatelskou činnost. Zvýhodňoval zaměstnavatele, respektive podnikatele nad  zaměstnanci. Zaměstnavatel mohl kdykoli dělníka propustit, ale dělník nikdy nemohl bez zákonného důvodu opustit práci. Stávka byla považovaná za porušení pracovní smlouvy.
Z citace živnostenského řádu můžeme odvodit, jaké poměry tehdy v podnikatelském prostředí panovaly. „Aby kdo mohl samostatně provozovati živnost nějakou, vyhledává se zpravidla, aby měl právo jmění své sám spravovati. Zajímavé je, že došlo k ekonomickému zrovnoprávnění obou pohlaví o mnoho dříve, než tomu bylo v politické oblasti:  „Pohlaví nečiní rozdílu při dovolení živnosti provozovat. Podívejme se také na povinnosti pomocných sil: „Pomocní pracovníci jsou povinni majiteli živnosti prokazovati věrnost, poslušnost a úctu, slušně se chovati, smluvenou nebo v místě obvyklou pracovní dobu dodržovati, živnostenské práce sobě svěřené dle nejlepších sil vykonávati“
Na dělníky nebyly ukládány jen povinnosti, týkající se pracovního výkonu a dodržování smluvené pracovní doby. Dělníci byly zavazováni i k určitým morálním zásadám a pravidlům slušného chování. Hned první povinnosti dělníka bylo prokazovat věrnost majiteli živnosti. Hned za věrností následuje poslušnost a úcta. Je také zajímavé, že tyto po dělnících vyžadované vlastnosti jsou uvedeny na prvních místech  před povinností dobře vykonávat svou pracovní náplň.
Zásadní změny živnostenského práva a přístupu k dělnické otázce se začaly uskutečňovat až na počátku osmdesátých let. Živnostenský řád byl novelizován roku 1883, ale upravoval zejména otázky řemeslnického podnikání a nedostatečně už například tovární výrobou. Novela živnostenského řádu z roku 1885 upravovala pracovní poměry dělnictva.
- 2 -
Další úpravy přišly v následujících letech, v roce 1889 to byl zákon o živnostenské inspekci, v roce 1895 zákon o nedělním a svátečním klidu. Postupně docházelo k regulaci pracovní doby, která byla v úplných počátcích ponechána jen na dobrovolné smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ve stejném duchu se odehrávala i regulace práce dětí. Nejdříve docházelo k jejímu omezování a zkracování pracovní doby, aby následně práce dětí do určitého věku byla zakázána. Všechny výše zmíněné zákonné úpravy byly vydávány v osmdesátých letech, ale zpočátku se potýkali s problémy. Nepříjemnosti s prosazováním zmíněných úprav způsoboval jak vliv liberálních myšlenek, tak také fakt, že bylo povolováno mnoho výjimek.
Například až v roce 1885 byla novelou živnostenského řádu zakázaná práce dětí do 14 let v továrnách. Dříve byla práce v průmyslových podnicích zakázána pro děti do deseti let a dětem mladším čtrnácti let reguloval pracovní dobu „pouze“ na 10 hodin denně. Pracovní doba u dospělých osob byla také postupně zkracována a regulována, např. roku 884 byla pracovní doba v hornictví zkrácena na dvanáct hodin za den.
Do sociální politiky rakouských vlád se začal prosazovat i systém pojištění, ať už šlo o pojištění nemocenské a úrazové či starobní. Všeobecné nemocenské pojištění bylo zavedeno roku 1888 a fungovalo na principu vzájemnosti. Stejně tak docházelo k zajištění úrazového pojištění, které bylo původně ponecháno soukromým pojišťovnám. Starobní a invalidní pojištění se podařilo prosadit až v době, kdy hnutí sociální demokracie získalo na síle, to znamená od roku 1907.
Koncepce managementu odpovídaly politickým úpravám. Hlavními znaky pracovního práva bylo zvyšování pracovní disciplíny, tlak na pořádek v časových rozvrzích, specializace činnosti na jednoduché úkony bez potřeby vzdělání dělníků. Motivace byla hlavně pomocí výdělku - vedoucí se nezabývali pracovním prostředím a pracovními podmínkami jako motivačními prostředky.
Obchodní podnikání v Rakousku bylo uzákoněno Všeobecným obchodním zákoníkem (č. 1/1863 ř. z.).  Rakouský obchodní zákoník byl inspirován německými právními normami a upravoval tři hlavní formy kapitálového podnikání. První formou byla veřejná obchodní společnost. Jednalo se o jednodušší formu podnikatelské činnosti. Konkrétněji šlo o: „…sdružení dvou a více osob, které provozují pod společnou firmou obchodní činnost. Společníci ručili neomezeně, tzn. nejen vloženým kapitálem