Prezentace 4

. Tradiční vymezování odborných disciplín používá dvou hlavních kritérií - předmětu a metody: METODA
V estetice nenajdeme zcela specifickou metodu, která by nebyla používána v dalších oborech typu filosofie, psychologie, sociologie, antropologie, logiky, kognitivních věd (vědy o poznání), sémiotiky (což jsou mimochodem obory, s nimiž estetika čile spolupracuje), ať už jde o komparaci, indukci, dedukci a abdukci, o modelování, analýzu, vyvozování či experimentování.
V tomto určení metod estetiky se ovšem pohybujeme na nejvyšší rovině obecnosti. O patro níže nacházíme celou škálu dominantních metod, rozlišujících jednotlivé směry soudobé estetiky. Tyto metody a směry, které je využívají, pak modifikují díky svému předmětu původní metody, které tak nabývají určité specifičnosti a umožňují rozšířit pole původní disciplíny o nová zjištění. Strukturální estetika Český strukturalismus vznikl propojením původně biologického pojmu struktury, tvarové psychologie, lingvistiky a sémiotiky, přinesl nové poznatky, nový způsob pohledu na (nejprve) literární dílo a posléze až na celek kultury a umění.
Květoslav CHVATÍK – Strukturální estetika
Mojmír GRYGAR – Slovník českého strukturalismu (citace) Podobně fenomenologická estetika rozšířila sféru tzv. regionálních ontologií o estetický objekt a specifičnost chování“ vnímatele při jeho recepci.
Sémioticky orientovaná estetika, případně sémiotika umění zase rozšířily spektrum zkoumání o sebeoznačující estetický znak, o znakové systémy, procesy sémiózy atd.,
Analytická estetika vnesla další rozměr do zkoumání analytické filosofie atp.
Vedle jisté metodické eklektičnosti však estetika staví na největším estetickém experimentu v dějinách lidstva, což je lidské soužití s uměním, s uměleckou tvorbou a recepcí, probíhající od samého úsvitu lidských dějin. „Materiálu“ má tedy estetika dostatek, ale její „nenasytnost“ se projevuje expanzí do dalších sfér lidské kultury, včetně sféry tzv. přírodních věd. Vlastimil Zuska: Estetika (úvod do současnosti tradiční disciplín Obsah
1. Úvod ke každému možnému úvodu do estetiky9
2. Úvod k tomuto úvodu do estetiky 12
3 Předmět estetiky aneb o čem to vlastně je 16
4 Estetický objekt24
4.1 Estetický objekt - artefakt - umělecké dílo26
4.2 Estetický objekt jako objekt časový29
4.3 Estetický objekt jako možnost naplnění potenciálu33
5 Estetický prožitek36
5.1 Nezainteresovanost estetického prožitku 45
5.2 Estetická distance51
5.3 Estetický postoj - shrnutí 62
5.4 Estetický prožitek jako vyplňování rámce, jako akt v procesu vyplňování70
6 Krása a další kategorie estetiky 77
7 Estetická kvalita89
7.1 Emocionální kvalita 101
8 Estetická hodnota109
9 Proměna estetické recepce v době postmoderní - povrchnost 118
10 Závěr132 AUTOR ↔ ESTETICKÝ OBJEKT ↔ VNÍMATEL Estetický objekt
Umělecké dílo může fungovat i jinak než jako estetický objekt, například jako vhodná investice, soška třeba jako závaží, obraz jako zakrytí odpadlé omítky atp. V těchto funkcích je však konkrétní umělecké dílo snadno zaměnitelné, dokonce pro příslušnou funkci vhodnějšími, jinými předměty. Ve své funkci estetické je však jedinečné a není nahraditelné bez ztráty právě čehosi, co tvoří jeho jedinečnost. Toto zatím neznámé x můžeme nazvat různě: estetickou hodnotou, specifickým ztělesněním krásy, unikátním celkovým smyslem, metafyzickou kvalitou, vždy však půjde o funkci uměleckého díla v rámci estetického zážitku. Má-li tedy umělecké dílo dostát svému označení, má-li fungovat jako umělecké dílo, musí být estetickým objektem. Proto je každé umělecké dílo (také) estetickým objektem, přesněji, může se stát estetickým objektem. Estetický proces
Uvažujeme-li, že se v zorném poli diváka vyskytuje jiným člověkem výtvarně zformovaný hmotný předmět (artefakt). Budeme zde uvažovat výtvor z oblasti volné tvorby, tzn. nezatížený žádnou užitou funkcí Umělec jej vytvořil určitým způsobem za určitých okolností. Určité aspekty artefaktu - estetické kvality - poskytnou divákovi impuls k “jinému” pohledu, v němž už není artefakt nahlížen jako věc. Tato změna se může stát východiskem samotné estetické reakce (procesu). V  ní dochází ve vědomí diváka ke konstituování tzv. estetického objektu - individuální mentální výtvor, který se váže na konkrétní artefakt. Nejedná se tedy o libovol