Pojetí cíle ve vyučovacím procesu.

11. Pojetí cíle ve vyučovacím procesu.
Vymezení kategorie cíle.
Postavení cílů při projektování vyučování.
Možné role učitele a žáka při stanovování výchovně-vzdělávacích cílů.
Otázky evaluace cílů ve výchově a vzdělání.
Na konkrétní ukázce vlastní přípravy z praxe (konkrétní učivo doložit možnost využití některých teorií o funkcích cílů (orientovat znalosti podle stupně a oboru studenta).
Výukový cíl = zamýšlený a očekávaný výsledek ve změně osobnosti, k němuž uč. se ž.
směřuje (X výsledek výuky je reálný stav)
snaha, aby byl rozdíl mezi výukovým cílem a výsledkem výuky co nejmenší
harmonický a celistvý rozvoj ž.
Výchovný cíl = představa, čeho se má ve vých. činnosti za pomoci vých. prostředků
dosáhnout
Efektivita (účinnost) vyučování ( sledována na vztahu cíle zamýšleného k cíli
realizovanému (výsledku)
Vých. cíle musí být v souladu se:
stránkou objektivní (= stav společensko-ekonom. vztahů dané kultury)
stránkou subjektivní (= psychická úroveň ž.)
např. John Dewey (představitel pragmatické pedgy) – 3 znaky dobrých cílů:
Cíl musí vycházet z přítomného času věci, musí být založen na potřebách a činnostech vychovávaného.
Cíl musí být schopný změny.
Každý výchovný cíl se stává prostředkem k dalšímu vykonávání činnosti.
Klasifikace cílů z hlediska:
institucí, kt. zajišťují výuku (jiné cíle na ZŠ, SŠ, alternativních školách)
věcného a obsahového (cíle vyuč. předmětů v učebních osnovách)
časového (dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé)
subjektů, kt. se budou podílet na jejich naplnění největší měrou (uč. sbor, jeden učitel,
žáci ve třídě, jeden konkrétní ž.)
1. výuk. cíl je základní strukturní element každého výukového aktu
( výuk. cíl je pojem pro vyjádření žádoucích stavů
( nahrazovat příliš obecné cíle konkrétními
2. při formulaci cílů respektovat propojenost z hlediska hierarchie od konkrétního cíle
ve vyuč. jednotce po cíle obecné, kt. jsou zpětně výchozím elementem pro cíle konkrétní
( tato hierarchie bývá znázorněna j. pyramida:
obecné cíle studiacíle obecné
na škole
cíle předmětu
cíle témat. celků upřesňování cílů
cíle témat
cíle vyuč. hodin a jiných forem výuky cíle částí vyuč. hodiny a jiných forem výuky cíle konkrétní
3. Cíl je vyjádřen ve změně osobnosti ž. – tzn. formulovat cíl z hlediska změny osobnosti ž.
(specifikovat požadovanou změnu osobnosti a činnosti ž. – vyjadřování cílů pomocí
aktivních sloves: př. žák musí narýsovat, určit, definovat, …)
4. Výukové cíle se mohou vztahovat k celé osobnosti ž. – formulace cílů učitelem ve
vztahu k růz. oblastem psychiky ž. – stránka kognitivní (poznávání), afektivní (vytváření
postojů a hodnot), psychomotorická (činnosti vyžadující neurosvalovou koordinaci)
5. pomocníkem uč. při zpřesňování cílů – taxonomie cílů
( nejznámější a u nás nejpoužívanější Bloomova taxonomie kognitivních cílů
bloomova taxonomie kognitivních cílů
( systém kategorií a subkategorií
( k dosažení vyšší cílové kategorie nezbytné důkladné zvládnutí kategorie nižší
cíle orientované na znalost (zapamatování) - ž. projeví znalost tím, že na základě
pamětních procesů znovupozná nebo si vybaví termíny, postupy
apod. v situaci nové, ale podobné té, za níž se učení pův. uskutečnilo
a) znalost konkrétních poznatků = pamětní vybavení informací, kt. se vztahují
k jednotlivým předmětům a jevům
b) znalost termínů či symbolů = vybavení si toho, co termín n. symbol označuje nebo
jak se určitá skutečnost symbolem označuje
c) znalost faktických údajů = zapamatování jednotl. konkrétních dat, událostí, osob, ...
d) znal