Pojetí cíle ve vyučovacím procesu.

ost postupů a prostředků zpracování konkrétních poznatků = získávání,
pořádání, rozbor, posuzování a kritika fakt z příslušné obl. vědění
e) znalost konvencí = zapamatování charakter. způsobů, jak zpracovávat n. vyjadřovat
faktické údaje (př.: symboly na mapách, zkratky ve slovnících,..)
f) znalost trendů a posloupností = procesy, kt. jsou zkoumány v závislosti na čase
(postižení vývoje jevů – např. znalost sledu historických událostí,..)
g) znalost klasifikací a klasifikačních kategorií = třídění a klasifikace kategorií,
pomocí nichž lze předměty a jevy systematicky pořádat
h) znalost kritérií = znalost kritérií, jimiž lze faktické údaje ověřovat a posuzovat
i) znalost metodologie = zapamatování metod výzkumu, technik a postupů, kt. se
používají při zkoumání dílčích problémů n. jevů, kt. jsou
charakteristické pro urč. obor (ne jejich využití)
j) znalost obecných a abstraktních poznatků = základní schémata a struktury, pomocí
kt. lze myšlenkově uspořádat příslušné jevy a procesy
a celou poznatkovou obl. vyjádřit úspornou formou
k) znalost teorií a poznatkových struktur = znalost celého souboru zákonů a jejich
zobecnění spolu s jejich vzájemnými vztahy
2) cíle orientované na porozumění = ž. chápe smysl obsahu sdělení a dovede jej využít
a) převod = porozumění, kdy je sdělení vyjádřeno jinak (přeloženo do jiného
jazyka, vyjádřeno jinými slovy) ; např. porozumět metafoře, symbolu
b) interpretace = schopnost vyjádřit vlastními slovy obsah sdělení, odlišit podstatné od
nepodstatného
c) extrapolace = ž. má být schopen nejen sdělení transformovat nebo interpretovat, ale
i odvozovat důsledky, kt. z něj vyplývají
( uplatňují se slovesa: dokázat, jinak formulovat, interpretovat,
vypočítat, zkontrolovat
3) cíle orientované na aplikaci = použití abstrakt. a obecných poznatků v konkrét. situacích
( jedna z nejvýznam. a nejčastějších tříd kognitivních cílů
( užívají se slovesa: aplikovat, demonstrovat, vyzkoušet, řešit,…
4) cíle orientované na analýzu = schopnost rozložit sdělení části (prvky) tak, aby byly
objasněny jak vztahy částí, tak celkové uspořádání myšlenek ve sdělení
a) analýza prvků = rozlišení různých druhů výroků obsažených ve sdělení
b) analýza vztahů = určení vztahů mezi jednotl. částmi sdělení
c) analýza principů uspořádání = odhalení principů sdělení, určení myšlenkového
postupu, základních opěrných bodů
( slovesa: analyzovat, rozlišit, rozčlenit,…
5) cíle orientované na syntézu = schopnost skládání prvků a částí v celek
( vyhledávají se prvky z nových pramenů a skládají se do nových útvarů
a) vypracování individuálně osobitého sdělení (slohové práce, referáty, protokoly)
b) vypracování operačního plánu = schopnost vytvořit návrh na posloupnost operací
pro řešení úkolu apod.
c) odvození souboru charakterist. vztahů
6) cíle orientované na hodnotící posouzení = posouzení hodnoty myšlenek, výtvorů, metod,
způsobů řešení apod. podle urč. kritérií
a) posouzení vnitřními kritérii = s použitím kritérií, kt. vyplývají z toho, co se
posuzuje (např. věcná správnost, návaznost myšlenek, ap