PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA; METODY DIAGNOSTIKOVÁNÍ ŽÁKA

- při posuzování žáka vycházíme zásadně z jeho kladných vlastností
etická a pedagogická odpovědnost - učitel musí respektovat diskrétnost zjištěných informací a závěry formovat uvážlivě, respektovat osobnost žáka
diagnostické metody slouží k získání potřebných informací, zejména k hlubšímu poznání žáků a reálnému posouzení jejich schopností
v praxi si učitel volí ty metody, které nejlépe vyhovují jeho schopnostem a podmínkám
přehled diagnostických metod zaměřených na jednoho žáka
ústní zkoušky: orientační; klasifikační
písemné zkoušky: úlohy spojené s analýzou obsahu (diktáty, písemná cvičení, atd.); měsíční práce
analýza složitých běžných úloh: rozbor celkové učební činnosti, proces učení; rozbor výkonu v určitých disciplínách
rozbor myslivých a tvořivých výkonů; rozbor pracovních činností; rozbor jazykových projevů; rozbor hravé aktivity
analýza modelových úloh a výkonů
analýza výsledků činnosti (výkresů, výrobků)
didaktické testy: orientační testy sestavené učitelem; standardizované testy; testy rozvoje poznávacích procesů, úkoly v nichž žák projeví deduktivní úsudek
metoda založená na chápání obrazů, kresby, životních situací
metoda rozhovoru
systematické dlouhodobé pozorování žáka
pozorování žáka v mezních situacích
dotazník zaměřený na zjištění zájmů, postojů a hodnot žáka atd.
diagnostické metody zaměřené na skupinu žáků, zejména na třídu:
systematické pozorování třídy
pozorování mezní situace v životě třídy
rozbor průběhu a výsledků kolektivní činnosti
rozbor úrovně nápadů ve skupině atd.
diagnostika sociálních vztahů
tato diagnostika spočívá v poznání struktury třídy, ke zjištění rolí a pozic jednotlivých žáků
učitel by měl znát odpovědi na otázky, kteří žáci patří mezi vůdce třídy, kteří jsou izolovaní od třídního kolektivu a jaká je soudržnost třídy
ke zjištění takových odpovědí slouží sociometrické metody založené na pozorování, sociometrických dotaznících, které obsahují otázky např. tohoto typu: „Koho ze třídy byste zvolil(a) v tajném hlasování za předsedu třídy (podle číselného pořadí napište, koho byste vybral (a) na prvé, druhé a třetí místo)?“
sociometrický dotazník by měl obsahovat i negativní otázky, např.: „Koho ze svých spolužáků byste nepozval(a) na oslavu svých narozenin?“
dotazníky nám podávají informace o pozici a roli žáků ve třídě
diagnostika hodnotové orientace žáků
v hodnotové orientaci žáka se odrážejí veškeré vlivy, které na něj působí a zpětně ovlivňují jeho přístupy ke společnosti, morálce, práci, kultuře a ke vzdělání
od toho se odvíjí jeho osobní názor na život a svět
rozhodující je především vliv rodiny
učitel by měl postupně získávat informace o hodnotách, které jeho žáci preferují, a to proto, aby jeho působení vycházelo z reálné podstaty a bylo cílené
potřebné informace lze získat tak, že žákům předložíme výběr vlastností s tím, aby z nich vybrali např. pět, které považují pro život za nejdůležitější
k poznání hodnot žáka slouží i rozhovor, besedy o vlastnostech populárních osobností
při výchovném využití výsledků diagnózy by učitel měl pozitivní vlivy upevňovat a negativní tlumit
diagnostika sebepojetí žáka
každý žák má určitou představu sám o sobě, svém vzhledu, studijních schopnostech, schopnostech navazovat kontakty s jinými lidmi, atd. – tyto představy velmi ovlivňují jeho chování
je dobré, aby se učitel zajímal o sebehodnocení žáka, zda je reálné, příliš nízké, či příliš vysoké
žák se často neposuzuje objektivně, obdivuje především vlastnosti ostatních, kterých se mu nedostává (např. vzhled, sportovní úspěchy, schopnost navazovat kontakty s druhým pohlavím, atd.), a to pak u žáka může potlačit jeho pozitivní vlastnosti do pozadí (Souvisí to s volbou špatných a dobrých kamarádů)
učitelé a výchovní poradci mají posilovat vliv kladných jedinců na kolektiv a tím pozitivně působit na ostatní žáky
diagnostika zájmů žáka
zájmy se během dospívání mění – ty, co zůstávají na závěr tohoto období, mají převážně trvalejší charakter
pedagogové by měli znát zájmy svých žáků a záměrně je podporovat ke zvyšování jejich úrovně (pokud jsou to zájmy kladné)
zájmy lze snadno zjišťovat pomocí dotazníků (je nutné odlišovat zájmy, které žák provozuje a zájmy, které by rád realizoval, kdyby pro ně měl odpovídající podmínky)
zjištění těchto faktů by mělo být