Zemní práce a zakládání pozemních staveb

Zemní práce a zakládání pozemních staveb


itelstvi.wz.cz/pos35.php" Zajišťování stěn zemních těles


"http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos38.php" Zakládání staveb
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos39.php" Plošné základy
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos40.php" Hlubinné základy
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos41.php" Zakládání na hranici souseda
 HYPERLINK "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/pos42.php" Zpevňování základové půdy
Geologický a hydrogeologický průzkum
Zakládání staveb se zabývá navrhováním a způsobem založení základů.
Účelem geologického průzkumu je zjištění základových podmínek v místě vybraného stanoviště. Zjišťujeme druhy základových půd, mocnost jednotlivých vrstev, složitostí podloží a hladinu podzemní vody.
Předběžný průzkum
Slouží jako podklad pro výběr staveniště. Provádí se studiem geologických map, výsledků předešlých průzkumů u sousedních objektů.
Podrobný průzkum
Zpravidla doplňuje a zpřesňuje výsledky předběžného průzkumu na vybraném staveniště. Úkolem podrobného průzkumu je určit inženýrskogeologické poměry staveniště tak, aby byly podkladem pro bezpečný a hospodárný návrh založení stavby.
Průzkum provádíme pomocí:
kopané sondy - se provádí jen pro menší objekty do hloubky max. 3 m. Provádějí se jako stupňovitá jáma se stupni po 0,6 m a min. šířkou výkopu 1,2 m.
vrtané sondy - se provádí vrtnou soupravou tzv. jádrovými vrty o průměru 150 - 300 mm, které se označí a uloží do speciálních boxů (minimální počet sond jsou 3 sondy, lépe 5)
Zatřiďování hornin
Z hlediska těžitelnosti u zemních prací rozlišujeme 7 tříd těžitelnosti:

Zatřiďování základových půd
Základové půdy zatřiďujeme z hlediska vlastního zakládání pro stanovení únosnosti a velikosti přetvoření podle fyzikálně-chemických vlastností.
Rozlišujeme tyto typy základových půd:
jemnozrnné (označení F1 ÷ F8, soudržné zeminy)
písčité - (označení S1 ÷ S5, členíme podle zrnitosti)
štěrkové (označení G1 ÷ G5)
skalní a poloskalní (R1 ÷ R5)
zvláštní (chovají se odlišně než dříve uvedené)
Charakteristiky zemin
Nesoudržné: typickým příkladem jsou zeminy písčité, štěrkovité, balvanovité apod. Tyto zeminy mají velké póry (voda rychle prosakuje do hloubky, neprojevuje se vzlínavost, objemově stálé). Z hlediska zakládání jsou nejvhodnější.
Soudržné: typickým příkladem jsou zeminy jílovité. Tyto zeminy mají malé póry (špatně propouští vodu, umožňují vzlínání vody, namrzají a mají velkou stlačitelnost). Podle poměru jednotlivých částí jsou soudržné zeminy pro zakládání vhodné, podmínečně vhodné nebo zcela nevhodné.
Zemní práce
Zemní práce v pozemním stavitelství se podle etap postupu rozdělují na:
přípravné zemní práce
hlavní zemní práce
dokončovací zemní práce
Přípravné zemní práce
Zahrnují všechna opatření a práce, která je třeba na staveništi provést, aby hlavní zemní práce mohly nerušeně pokračovat. Patří sem zejména bourání objektů, odstranění drnů, sejmutí ornice nebo lesní půdy (dozery nebo skrejpry), odstranění stromů, křovin a pařezů.
Hlavní zemní práce
Mezi hlavní zemni práce se zahrnuji výkopové práce a rozpojováni hornin, rozpojováni skalních hornin, rozvoz zemin, hutněni zemin, zajišťování stability stěn výkopů, roubeni, milánské stěny, štětové stěny, odvodnění stavební jámy atd.
Výkopové práce a rozpojování hornin
Tyto práce se uskutečňuji přibližně z 90 % zemními stroji různých druhů. Ruční výkop je většinou jen doplňující prací po strojním výkopu (např. začišťováni) nebo přichází v úvahu jen u staveb s velmi malým objemem zemních práci.
Rozpojováni skalních hornin
Častěji než stroji se provádí pomocí průmyslově vyráběných trhavin, které se umísťují v těsněných komorách (vrtech) a rozněcují se rozbuškami. Trhací práce jsou velmi náročné na zajištění bezpečnosti pracujících, proto se svěřují jen kvalifikovaným pracovníkům. Horniny se třídí podle charakteristických vlastností do sedmi tříd. Podle nich se vybírají vhodné mechanismy k rozpojování základových hornin.
Rozvoz zemin
Rozpojováním zemin ve výkopech (ve stavební jámě, v šachtě, v rýze apod.) vzniká výkopek (hornina rozpojená vykopávkou), který je třeba přemístit (svisle či vodorovně) mimo staveniště a buď uložit na skládce, nebo, je-li vhodný, použít přímo na násypy, obsypy a zásypy.
Skládky
Jsou to zemní tělesa nasypaná s výkopky na povrch území. Skládky se zřizuji trvalé, na které se sype neupotřebitelný výkopek, nebo dočasné, na něž se sype výkopek, který se na stavbě ještě později použije. Na skládkách se výkopek ukládá zpravidla v nakypřeném, tj. v neulehlém stavu. Přeprava výkopku (vodorovná a svislá) na skládky nebo na místo jeho použiti je jen výjimečně ruční. Volba dopravních prostředků závisí na objemu zemních práci a na způsobu jejich prováděni.
Hutnění zemin
Před ukládáním výkopku do zhutněných násypů se musí podloží násypu upravit. Odstraňuje se porost (traviny, křoviny, stromy i pařezy), snímá se ornice, nebo se odstraňuje i nevhodná zemina (bahno, rašelina apod.), která se nahradí vhodnější sypaninou. Hutněný násyp se zřizuje po tenkých vrstvách (150 až 700 mm), které se sypou a rozhrnují v podélném směru a zároveň se zhutňuji. Zhutňovací prostředky se voli podle vlastnosti sypaniny a podle stanovené míry zhutnění, a to podle účelu, jemuž má násyp sloužit.
Jednotlivé vrstvy sypané zeminy se zhutňuji pěchováním (ručním, pneumatickými pechy apod.), válcováním (hladkými, rýhovanými, ježkovými nebo pneumatickými válci) a vibrováním (vibračními deskami, vibračními válci apod.). Výjimečně lze zhutňovací zařízení nahradit i dopravními prostředky.
Nejlepším násypovým materiálem je štěrkopísek s malým procentem jílovitých přimíšenin. Méně vhodné jsou jíly, hlíny a kamenité horniny.
Pro každý druh sypaniny se podle druhu použitého zhutňovacího prostředku před zahájením práce na násypech stanoví nejvhodnější tloušťka zhutňované vrstvy.
Zajišťování stěn zemních těles
V pozemním stavitelství je třeba zajišťovat stabilitu stěn výkopů nejčastěji při zemních pracích, výjimečně při zajišťování zemních těles.
V pozemním stavitelství rozlišujeme tři základní druhy vykopávek:
stavební jáma - je vykopávka pod úrovní přilehlého terénu se svislými nebo šikmými stěnami, min. rozměr na povrchu je 2 x 2 m a hloubka není převládající rozměr
stavební šachta - je vykopávka pod úrovní přilehlého terénu se svislými nebo šikmými stěnami, max. plocha na povrchu je 36 m2 a hloubka je převládajícím rozměrem
stavební rýha - je vykopávka pod úrovní přilehlého terénu se svislými nebo šikmými stěnami, max. šířka je 2 m, max. hloubka je16 m a délka je převládajícím rozměrem
Stěny vykopávek zajišťujeme:
svahováním
roubením
Svahování
Svahovaný výkop je vhodný zejména pro výkopy strojně těžených stavebních rýh a jam, u nichž je po obvodě výkopu dostatek volného místa. Stěny svahovaného výkopu se v tomto případě nemusí zajišťovat žádnou dočasnou konstrukcí. Sklon svahu výkopu závisí na úhlu vnitřního tření zeminy. U výkopů jejichž hloubka je větší než 5 m, se ve svahu zřizuje lavička, jejíž nejmenší šířka je 500 mm.
Úprava svahovaných výkopů při hloubce větší než 5 m (1 - lavička, 2 - sypaná hrázka, 3 - odvodňovací příkop)
Roubení
Nelze-li z jakýchkoliv důvodů provádět výkopy se svahovými stěnami, musí se jejich svislé stěny zajišťovat pažením.
Roubení s příložným vodorovným pažením
Při roubení se postupuje tak, že se výkop prvního pracovního záběru udělá na hloubku nejvýše 1,5 m. U dna se ke stěnám výkopu osadí první vodorovné pažiny, které se převážou ve vzdálenosti 1,5 m až 2,0 m svislými svlaky a rozepřou se u dna vodorovnými rozpěrami. Za svislé svlaky se postupně osazují směrem nahoru další vodorovné pažiny a svislé svlaky se i nahoře rozepřou vodorovnými rozpěrami. Po zajištění prvního záběru se postupně hloubí druhý záběr a opět se postupuje jako v předchozím záběru. Použití v soudržných zeminách do hloubky 6 m.
\* MERGEFORMATINET
Roubení s příložným vodorovným pažením (1 - pažina, 2 - svislý svlak (poval), 3 - rozpěra)
Roubení s příložným svislým pažením
Roubení s příložným svislým pažením (1 - pažina, 2