Zemní práce a zakládání pozemních staveb

- vodorovný svlak, 3 - svislá rozpěra, 4 - vzpěra, 5 - vodorovná rozpěra, 6 - práh, 7 - kotvení prahu, 8 - zavětrování vzpěr, 9 - tesařská skoba)
Roubení s pažením do zápor
Doporučuje se při provádění rozměrných a hlubokých stavebních jam, jejichž výkop je proveden soudržnými zeminami. Po obvodě budoucí stavební jámy se zaberaní válcované ocelové tyče tvaru I, a to ve vzájemné vzdálenosti do 2 m a do hloubky nejméně 1,5 m pod úroveň předpokládaného dna stavební jámy. Po zaberanění zápor se postupně hloubí stavební jáma a do přírub zaberaněných zápor se zasouvají vodorovné pažiny. Při hloubce stavební jámy větší než 3,5 m se musí zápory kotvit (v takovémto případě je lépe použít jiný systém).
RE "http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos086.gif" \* MERGEFORMATINET
Roubení s pažením do zápor (1 - pažina, 2 - klín, 3 - zápora, 4 - rozpěra)
Roubení se spouštěným pažením
Tento typ roubení se používá k zajištění stěn výkopů jam a rýh, které se provádějí v méně soudržných zeminách při hloubce výkopu do 6 m. Po vyhloubení prvního pracovního záběru se osadí na dno první rám a nahoru druhý rám, který je zajištěn sloupky, skobami a rádlovacím drátem. Za rámy se spustí svislé pažiny a aktivují se ke stěnám výkopu klíny. S postupem hloubení se vyrážení klíny a pažiny se dorážejí na dno výkopu a dotahují se klíny. Jakmile se dosáhne hloubky dalších 1,5 m, osadí se další vodorovný rám a postup opakujeme.
tavitelstvi.wz.cz/obr_pos/imagepos087.gif" \* MERGEFORMATINET
Roubení se spouštěným pažením (1 - vodorovný rám, 2 - svislý sloupek, 3 - svislá pažina, 4 - klín, 5 - závěs z rádlovacího drátu, 6 - tesařská skoba)
Roubení s hnaným pažením
Tohoto roubení se používá u výkopů v soudržných zeminách nebo ve zvodnělých zeminách. Jde o obdobný druh roubení jako u předcházejícího typu, pouze pažiny se vhánějí (beraní) do zeminy před zahájením výkopových prací.
.cz/obr_pos/imagepos088.gif" \* MERGEFORMATINET
Roubení s hnaným pažením (1 - vodorovný rám, 2 - svislý sloupek, 3 - pažina, 4 - malý klín, 5 - odstavnice, 6 - závěs z rádlovacího drátu, 7 - tesařská skoba, 8 - velký klín, 9 - ližina, 10 - práh)
Kotvení stěn stavebních jam
Dnes se při rozsáhlých zemních pracích uplatňují při zajišťování stěn výkopů častěji podzemní stěny než tradiční roubení. Zřizují se podél obvodu stavební jámy buď pomocí širokoprofilových vrtů (tzv. pilotové stěny), nebo průběžnými rýhami (tzv. milánské stěny), které se po vyztužení zabetonují. Při větších hloubkách výkopů se musí podzemní stěny kotvit (viz následující obrázek).
Pilotové stěny
ORMATINET
Podzemní pilotová stěna (1 - pilotová stěna, 2 - při větších hloubkách stavebních jam je možno pilotovou stěnu kotvit kořenovými pilotami, 3 - kotvení při použití kořenových pilot),a - postup stavby piloty se překrývají (1. etapa - hloubení lichých pilot, 2. etapa - betonáž lichých pilot a hloubení sudých pilot, 3. etapa - betonáž sudých pilot (obvykle ŽB),b - postup stavby piloty se dotýkají (1. etapa - postupné hloubení a betonáž lichých pilot, 2. etapa - postupné hloubení a betonáž sudých pilot),c - piloty ve vzdálenostech cca 2 m s dobetonováváním
Pilotové stěny se zřizují z jednotlivých pilot o průměru 600 až 1000 mm. Otvory pro jednotlivé piloty se hloubí pod ochranou bentonitové směsi, poté vložíme výztuž a od zdola postupně betonujeme a zároveň odčerpáváme bentonitovu směs.
Jednotlivé piloty ve stěně se mohou buď:
vzájemně přesahovat (viz předchozí obrázek varianta a)
vzájemně se dotýkat (viz předchozí obrázek varianta b)
jsou vzdáleny od sebe cca 2 m (viz předchozí obrázek varianta c) - prostor mezi jednotlivými pilotami je vyplněn ocelovou sítí, na kterou je nastříkán beton
Milánské stěny
Milánské stěny jsou podzemní stěny tvořené průběžnou rýhou tloušťky 400 až 1500 mm a hloubku do 40 m. Jejich stavba je plně mechanizována. Používají se speciální stroje, které z úrovně terénu postupně hloubí rýhu paženou výplachem bentonitovou suspenzí a pak zabetonovanou. Podzemní stěny tohoto typu mohou sloužit nejen jako zajištění stěn výkopů, ale mnohdy tvoří i obvodové zdivo budoucí spodní stavby.
Štětové stěny
K hloubení výkopů pod úrovní spodní vody se používají štětovnice, tj. speciální nosníky ze dřeva nebo z oceli zaberaněné do zeminy těsně vedle sebe. Takto vytvořenou štětovou stěnu se zachycuje nejen tlak vody, ale i zemní tlak. Velmi často se štětové stěny používají jako části tzv. jímek, které se uplatňují zejména ve vodním stavitelství.
U staveb pozemního stavitelství se lze setkat zejména se stěnou provedenou ze zaberaněných ocelových štětovnic typu Larsen. Beraní se do hloubky 20 m a navzájem jsou spojeny zámky, které zaručují vodotěsnost štětové stěny.
Odvodňování stavebních jam
Výkop stavební jámy je nutno chránit jak před povrchovou vodou, tak i před vodou podzemní.
Proti působení povrchových vod, které do stavební jámy přitékají se stavební jáma chrání obvodovými příkopy na dně stavební jámy a spádováním ji odvádějí do jímek, z nichž se může povrchová voda odčerpávat.
Povrchové odvodnění stavební jámy (1 - sběrná studna, 2 - obvodové příkopy se spádem, 3 - drenáž pod úrovní dna stavební jámy, 4 - čerpací stanice, 5 - výtlačné potrubí, 6 - budoucí objekt)
Svahy výkopových jam u hlubších výkopů chrání před přítokem povrchové vody lavičky - bermy. Hloubí-li se stavební jáma pod úrovní hladiny spodní vody, musí se voda ze stavební jámy odvádět povrchovým odvodněním. Úroveň hladiny spodní vody lze během zemních prací snižovat také tak, aby voda nedosahovala úrovně dna výkopu stavební jámy.
Hloubkové odvodnění stavební jámy (1 - čerpací studně se zárubnicí, 2 - sběrné potrubí, 3 - snížená hladina spodní vody)
Hladinu podzemní vody lze také snižovat pomocí elektroosmózy, která urychluje stahování vody k čerpacím jehlám (katody), mezi nimiž jsou umístěny trubky (anody). Účinkem elektrického proudu urychlujeme pohyb vody a snižujeme její hladinu.
Zakládání staveb
Zakládání staveb je obor, který se zabývá návrhem a posouzením základové konstrukce objektu.
Tvar a konstrukční uspořádání základových konstrukcí jsou ovlivněny zejména konstrukčním systémem zakládané stavby a kvalitou základové zeminy.
Rozdělení základových konstrukcí
Plošné základy - přenáší zatížení do podloží přes větší základovou plochu
základové pásy - se používají pod stěny a ŽB sloupy (materiál: lomový kámen, PB a ŽB)
základové patky - se navrhují pod sloupy z PB a ŽB (materiál: PB nebo ŽB)
základové rošty - se používají pod ŽB sloupový systém (materiál: ŽB)
základové desky - se mohou používat jak pod stěny tak pod sloupy (materiál: ŽB)
Hlubinné základy - se používají v případě, kdy únosná vrstva je ve velké hloubce
piloty -mohou být dřevěné, z PB nebo ŽB
šachtové pilíře - jsou to piloty o průměru větším než 600 mm
studně
kesony - se používají pro zakládání pod hladinou vody
Hloubka založení plošného základu
Nezámrznou hloubkou označujeme takovou hloubku pod povrchem, o které bezpečně víme, že v ní zemina již nepromrzne.
U základů na úrovni upraveného terénu je nezámrzná hloubka stanovena podle druhu zeminy takto:
u běžných základových půd (hlinitopísčité a písčitohlinité) na 800 mm
u jílovitohlinitých půd na 1000 mm
u smrštivých jílů na 1400 mm
Pokud jsou základy až pod úrovní podzemního podlaží, bude postačovat hloubka založení okolo 600 mm.
Pokud statický výpočet stanový hloubku větší, musíme se mu podřídit a navrhnout hloubku větší.
Plošné základy
Základové pásy
Průběžné zdi masivních staveb se obvykle zakládají na základové pásy. Protože pásy nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný vůči účinkům vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a výjimečně při větších šířkách železobeton. Kromě železobetonových pásů se základové pásy zpravidla zhotovují bez bednění, přímo do vykopané rýhy.
Rozměry základových pásů
Šířka pásů je závislá na zatížení, která se přenášejí do základové půdy, a na vlastnostech základové zeminy (stanoví se statickým výpočtem).
Výška pásu se obvykle odvozuje z převislé části pásu tak, aby nedošlo k jeho zlomení nebo usmýknutí reakcí zeminy. Pro