SZZ - Investice ve stavebnictví

1) Studie proveditelnosti a Analýza nákladů a užitků (CBA)
Studie proveditelnosti – význam, hlavní kapitoly
Cílem je poskytnout všechny technické, ekonomické, finanční, manažerské a další specifické informace, které jsou zapotřebí pro kvalifikované rozhodnutí o realizace nebo zamítnutí zamýšleného investičního záměru s přihlédnutím k rizikům, které toto rozhodnutí sebou přinese.
Zpracovatelský tým studie proveditelnosti
ekonom
marketingový specialista
strojní ing
stavební ing
odborní v oblasti managementu
specialista v oblasti finanční a daňové
specialista v oblasti životního prostředí
Obsah studie proveditelnosti
přehled výsledků podle jednotlivých kapitol
současný stav a chronologický vývoj projektu
analýza trhu a kapacita závodu
dodávky surovin a materiálů nezbytných pro aktivity související s projektem
umístění stavby a její dopady na životní prostředí
technické řešení projektu
organizační a režijní náklady výstavby a provozu
lidské zdroje
časový plán realizace projektu
závěrečné zhodnocení projektu
Projekty s celkovými náklady do 90 mil. Kč
Žadatelé předpokládají jako povinnou přílohu k žádosti Studii proveditelnosti v následující struktuře:
Povinná struktura Studie proveditelnosti
1.Základní informace o žadateli
2. Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu
3.Popis projektu a jeho aktivit, analýza cílových skupin, etapy, harmonogram
4.Veškeré očekávané přínosy projektu (v číselném nebo smluvním vyjádření) pro žadatelé, cílové skupiny, obec, region, stát. Vliv projektu na kvalitu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb.
5.Analýza trhu, nabídka, poptávka, marketingový mix, nabídka obdobných aktivit v místě realizace projektu.
6.Management projektu, řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu – složení, úkoly při realizaci projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, reference
7.Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené technologie a investic plánovaných v projektu.
8.Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku.
9.Podrobný finanční plán u investičních projektů na dobu pěti let, u neinvestičních projektů na dobu realizace projektu. Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní. Kalkulace cen nabízených služeb. Přehled tržeb za sledované období. Přehled cash-flow. Zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze.
10.Udržitelnost projektu
a) institucionální
b) finanční
c) provozní
11.Analýza rizik a jejich předcházení……*
12.Závěrečné zhodnocení projektu
Pokud není některá z kapitol pro žadatele relevantní, neznamená to snížení bodového ohodnocení, ve studii však musí být vysvětlen důvod, proč žadatel danou kapitolu nezpracoval.
Projekty s celkovými náklady nad 90mil. Kč
1.Obsah
2.Úvodní informace
3.Strukturované vyhodnocení projektu
4.Stručný popis podstaty projektu a jeho etap
5.Analýza trhu, odhad poptávky, market.strategie a market.mix
5.1 Analýza trhu a odhad poptávky
5.2 Marketingová strategie
5.3 Marketingový mix
6.Management projektu a řízení lidských zdrojů
7.Technické řešení projektu
8.Dopad projektu na životní prostředí
9.Zajištění dlouhodobého majetku
10.Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek)
11.Finanční plán a analýza projektu
11.1 Základní kalkulace a analýza bodového zvratu
11.2 Finanční plán
11.2.1 Plán průběhu nákladů a výnosů
11.2.2 Plánované stavy majetku a zdroje krytí
11.2.3. Plán průběhu cash-flow (příjmů a výdajů)
12.Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu
13.Řízení rizik (analýza citlivosti)
14.Harmonogram projektu
15.Podrobné závěrečné hodnocení projektu
16.Přílohy
Jednotlivé metody ekonomických analýz pro hodnocení veřejných projektů.
Vzhledem k tomu, že veřejné projekty ve většině případů nevykazují z pohledu investora přímou finanční efektivnost, je nutné pro jejich hodnocení zvolit metody které určitým způsobem poměřují vložené náklady ku konečným výstupům projektu.
Výhodnost investičního veřejného projektu musí být stanovena již v předinvestiční fázi projektu, kdy se rozhoduje o realizaci nebo odmítnutí.
Nákladově výstupové metody
Jsou to metody jednokriteriální, které se zabývají vztahem výstup/náklady.
Jedná se o 4 metody:
Analýza minimalizace nákladů CMA
Analýza nákladů a užitků CBA
Analýza efektivnosti nákladů CEA
Analýza užitečnosti nákladů CUA
METODA MINIMALIZACE NÁKLADŮ (CMA)
Sleduje náklady nejen v okamžiku pořízení majetku, ale v celém jeho životním cyklu, po který z projektu budou plynout plánované užitky.
Ukazatel, který se pro hodnocení nejčastěji využívá se nazývá Náklady životního cyklu LCC, který respektuje časovou hodnotu peněz a výpočet probíhá formou diskontování budoucích nákladů na jejich současnou hodnotu.
LCC=PV+IN kde LCC... náklady životního cyklu
PV... současná hodnota budoucích nákladů
IC... investiční náklad
METODA EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ (CEA)
Řeší problém, jak lze nejlevněji dosáhnout stanoveného cíle, při zachování požadovaných kvalitativních parametrů anebo jak lze dosáhnout maximalizace výstupu při předem stanovených nákladech.
Užitky mohou být stanoveny v naturálních jednotkách: počet ks opravené techniky, počet ošetřených pacientů, počet km cyklotras.
METODA UŽITEČNOSTI NÁKLADŮ (CUA)
Je to analýza vícekriteriální, která umožňuje matematickými postupy vyhodnotit užitečnost projektu na základě výstupů. Užitečnost projektu vyjadřuje míru uspokojení potřeb uživatele projektu. Výstupy mohou být vyjádřeny technickými i peněžními jednotkami.
Efektivnost projektu představuje poměr užitečnosti projektu a jeho investičních nákladů:
E=U/IC
Pro hodnoty užitečnosti lze použít řady metod hodnotové analýzy. Metody lze rozdělit do tří skupin na: subjektivní, kvalitativní, kvantitativní.
METODA NÁKLADŮ A UŽITKŮ (CBA)
Sleduje náklady i přínosy v celém životním cyklu projektu. Výsledným cílem je umožnit hodnocení de facto neziskových investic standardními hodnotícími metodami.
Základní pojmy
efekty plynoucí z investice
veškeré dopady na zkoumané subjekty, které realizace investiční akce přináší. Mohou se vyskytovat v podobě finanční i nefinanční ( příp. nehmotné). Z hlediska určitého subjektu mohou mít povahu pozitivní, negativní nebo neutrální.
Cost = újmy
Veškeré negativní dopady na zkoumaný subjekt/y či jejich skupinu. Jedná se o záporné efekty plynoucí z investice.
Benefits = přínosy
Veškeré pozitivní dopady na zkoumaný subjekt/y či jejich skupinu. Jedná se o kladné efekty plynoucí z investice
Beneficiant = příjemce
Jakýkoliv subjekt/y či jejich skupina ( včetně investora resp. žadatele ), na kterého dopadají kladné i záporné efekty plynoucí z investice.
Cash flow ( tok peněžní hotovosti) projektu představuje příjmy a výdaje projektu v jednotlivých letech hodnoceného období
Čistý hotovostní tok ( net cash flow ) představuje saldo kladných a záporných hotovostních toků, tedy rozdíl příjmů a výdajů.
Finanční hotovostní toky – představují CF odpovídající pojetí podnikových financí, tedy skutečné příjmy a výdaje finančních prostředků, které plynou z projektu jeho nositele
Ekonomické hotovostní toky jsou všechny s projektem související užitky a náklady ( finanční i nefinanční, hmotné i nehmotné, přímé i indukované ) vznikající nositeli projektu i ostatním subjektům ( beneficentům ) v rámci společnosti.
Metodu CBA
Analýza užitků a nákladů je metoda určená zejména ke zjištění ekonomické efektivnosti veřejných projektů.
Hlavní důvod realizace veřejného projektu je přínos společnosti jako celku, proto je nutné posoudit hlavně tento nesnadno ocenitelný dopad.
Základní princip:
identifikace veškerých nákladů a užitků, které projekt společnosti přináší
(vhodné je nejdřív identifikovat subjekty = beneficienty, kterým projekt bude užitky a náklady přinášet)
jednotlivé užitky a náklady co nejpřesněji vymezit a definovat, aby nedošlo k opomenutí těch více vlivných
nadefinované užitky a náklady je nutné kvantifikovat, tzn. popsat jejich význam v měrných jednotkách a zajistit tak měřitelnost
ocenění nefinančně vyjádřených užitků a nákladů peněžními jednotkami
Osnova analýzy:
Je vhodné postupovat po předem definované osnovy. CBA podle Ministerstva pro místní rozvoj obsahuje následující body:
Definice podstaty projektu
Vymezení struktury beneficientů
Popis nulové a investiční varianty
Vymezení, členění a kvantifikace všech relevantních užitků a nákladů pro všechny fáze projektu
Oddělení neocenitelných užitků a nákladů a jejich slovní popis
Převod ocenitelných užitků a nákladů na hotovostní toky
Stanovení diskontní sazby
Nominální a reálné vyjádření peněžních toků a diskontní sazby
Výpočet kriteriálních ukazatelů
Citlivostní analýza
Posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů
Rozhodnutí o přijatelnosti a financování investice

2) Rizika investičních projektů, opatření zaměřená na příčiny vzniku rizika, opatření zaměřená na snížení rizika investičních projektů v průběhu jejich životního cyklu
Riziko je spojeno s nadějí na dosažení dobrých hospodářských výsledků a zároveň je doprovází nebezpečí podnikatelského neúspěchu.
Rizika investičních projektů
neschopnost spolehlivých odhadů
nedostatek informací a poznání
neověřené informace a nespolehlivé zdroje dat
náhodný charakter procesů
Nejistotu odhadu vývoje faktorů rizika lze snížit ověřením informací, variantním řešením, vhodnějšími metodami prognózování.
Klasifikace rizik
Podnikatelské a čisté riziko
Podnikatelské riziko (Business Risk) se dále dělí na pozitivní a negativní. Vyjadřuje nebezpečí, že se skutečně dosažené výsledky budu odchylovat od očekávaných. Mezi pozitivní rizika patří např. úspěch, zisk a uplatnění na trhu. Mezi negativní rizika patří např. ztráta a bankrot. Čisté riziko (Pure Risk) je pouze negativní a vyjadřuje ztráty a škody. Mezi tyto rizika patří přírodní jevy, selhání technických systémů a jednání lidí, tzv. lidský faktor.
Systematické a nesystematické riziko
Systematické rizika (tržní, nediversifikovatelné) zahrnují společenské faktory. Mezi tyto faktory patří např. monetární a fiskání politika, hospodářský cyklus, letecká doprava a stavebnictví. Nesystematické rizika (jedinečná, specifická) postihují jednotlivé firmy. Týká se to např. klíčového pracovníka, významného subdodavatele, nového konkurenta nebo havárie výrobního zařízení.
Vnitřní a vnější riziko
Vnitřní rizika probíhají uvnitř firmy a uvnitř investičních projektů. Patří sem např. výzkum a vývoj nových technologií nebo selhání pracovníků. Vnější rizika se dělí na makroekonomická a mikroekonomická. Mezi makroekonomická rizika patří ekonomické, technické, sociální a ekologické okolí. Mezi mikroekonomická rizika patří konkurence, odběratelé a dodavatelé.
Další rozdělení rizik je rozdělení dle možnosti manažera působit na příčinu vzniku rizik
Pokud má manažer možnost snížit pravděpodobnost vzniku a rozsahu, jedná se o ovlivnitelné riziko. Pokud není možné působit na příčiny rizik, ale je zde možnost přijmout opatření snižující nepříznivé následky těchto rizik, jedná se o neovlivnitelná rizika. do této skupiny patří např. živelné pohromy a změny měnového kurzu.
Primární a sekundární rizika
Sekundární riziko je vyvoláno přijetím určitého opatření na snížení rizika primárního. Sekundární riziko může být třeba riziko spojené s existencí odlišné podnikové kultury při vytvoření společného podniku se zahraničním partnerem.
Rizika ve fázi přípravy a realizace projektu a rizika ve fázi provozu
Rizika ve fázi přípravy a realizace projektu jsou rizika ohrožující splnění termínu dokončení projektu, rizika ohrožující dodržení rozpočtu a rizika ohrožující kvalitu projektu (např. rizika selhání subdodavatelů stavební a strojní části projektu). Mezi rizika ve fázi provozu patří všechny rizikové faktory, které ovlivňují hospodářské výsledky fungování projektu (např. pokles poptávky nebo vzrůst cen materiálů a energie).
Klasifikace rizik dle věcné náplně
Technicko–technologická rizika jsou rizika, která jsou spojená s aplikací vědecko-technického rozvoje a která vedou k neúspěchu vývoje nových výrobků a technologií, nezvládnutí technologického procesu spojeného s poklesem výrobní kapacity aj.