test Geodezie

e ze stejného místa na Zemi je družice následující den pozorovatelná o 4 minuty dříve. Tři rezervní družice mají zařídit, aby až poté co 3 družice vypoví službu bylo nutné vypustit další.
Uživatelský segment – tvoří jej uživatelské přijímače všech typů a přesností.
Řídící segment – je umístěn v USA, sestává z hlavní řídící stanice a několika monitorovacích stanic rozmístěných po celém světě. Při každém průletu družic nad těmito stanicemi jsou vyhodnoceny parametry jejich drah a vypočteny korekce, které jsou vyslány zpět na dané družice a odtud do přijímače, kde dojde k aktualizaci uložených dato družicích.
17. Jaký je rozdíl mezi příčným řezem a podélným profilem?
Podélný profil trasou projektované liniové stavby případně i příčné řezy - podklad pro vyznačení předmětu územního rozhodnutí (obvykle rozhodnutí o umístění liniové stavby).
18. Které jsou hlavní prvky pro vytyčení oblouku?
Kruhový oblouk je daný obvykle směrem tečen t1 a t2 a poloměrem r. Úhel tečen určíme přímo měřením v bodě V, nebo nepřímými metodami.
Na vytyčení kruhového oblouku s daným poloměrem se musí: určit středový úhel α, vypočítat vytyčovací prvky hlavních bodů oblouku, které tvoří začátek oblouku, vrchol oblouku a konec oblouku, v některých případech vypočítat vytyčovací prvky pomocné tečny vedené obvykle vrcholem oblouku a vypočítat vytyčovací prvky podrobných bodů oblouku.
19. Popište princip vytyčení vrstevnice (např. zátopové čáry) v terénu.
Požadavek vytyčit vrstevnici dané výšky přímo v terénu se vyskytuje zejména při vodohospodářských stavbách, kdy je třeba vyznačit hranici zátopy. Úloha se nazývá vytyčení zátopové čáry.
Vytyčuje se nivelačním přístrojem a nivelační latí, přičemž se vychází z předem vybudovaného obvodového polygonového tahu, kterého vrcholy se výškově určili nivelací z nejbližších bodů jednotné nivelační sítě. Do prostoru zátopy se vede nivelační tah, a když se zjistí, že výška horizontu přístroje je 1 až 2 m nad danou výškou zátopové čáry, může se začít vytyčovat. Rozdíl „výška horizontu přístroje mínus výška zátopové čáry“ udává odčítání na lati. Vypočítaný údaj se na lati označí posunovací značkou a potom se od přístroje zařazuje pomocník po spádnici tak dlouho, dokud vodorovná ryska záměrného kříže dalekohledu protíná vypočítané odčítání na lati. Tím je vytyčený bod zátopové čáry, který se osadí kolíkem. Stejně tak se postupuje při vytyčování dalších bodů, přičemž při změně stanoviště přístroje se musí znovu vypočítat odečítání na lati..
20. Vyjmenujte aspoň dvě z metod měření vodorovných posunů stavebních objektů a dvě z metod měření posunů svislých.
Měření posunů slouží k získávání podkladů pro posouzení stavu, funkce a bezpečnosti objektů a také pro ověření teoretických předpokladů o chování základové půdy a objektu. Pro měření se vypracovává projekt měření posunů, který uvádí potřebné geologické, hydrologické a stavební informace a hodnoty očekávaných nebo kritických posunů. Samostatnou část představují rozbory přesnosti geodetického měření, ze kterých vyplývá výběr měřické metody a přístrojového vybavení, rozvržení a jednoznačné umístění pozorovaných a vztažných bodů, jejich stabilizace měřickými značkami, označení a ochrana. Měření je zpravidla organizováno jako etapové. Základní etapa se měří ještě před zahájením stavebních prací. Další etapy následují po pravidelném časovém úseku (periodická měření, někdy po celou dobu životnosti stavby) nebo po dosažení určitého stupně výstavby (např. dokončení stavební jámy, základové desky, výstavby na úroveň terénu, hrubé stavby, vystrojení novostavby). Posuny jsou rozdílem odpovídajících si souřadnic základní a libovolné další etapy, vyjádřených v témže (často v místním) souřadnicovém systému. Posuny se dělí z několika hledisek. Absolutní posuny jsou vztaženy ke stabilním ověřeným tzv. vztažným bodům, umístěným mimo oblast působení vlivů, vyvolávajících posun sledovaného objektu (např. pokles poddolovaného objektu vůči nezasaženému okolí). Relativní posun vztahuje polohu tzv. pozorovaného bodu sledovaného objektu k poloze téhož bodu v měřické etapě časově předcházející (např. průhyb pole mostu při statické zkoušce). Odlišovat můžeme posuny vodorovné, svislé nebo prostorové (tzv. 3D). Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, týkající se měření posunů a přetvoření, musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem podle zákona 200/1994 Sb. o zeměměřictví ve smyslu Vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) č. 31/1995 Sb.
Pro měření svislých posunů na přístupných bodech se nejčastěji používá metoda přesné nivelace (PN). Základem vybavení je klasický nivelační přístroj s optickým mikrometrem nebo elektronický digitální přístroj, dosahující kilometrové chyby dvojí (obousměrné) nivelace cca 1 mm. Směrodatná odchylka určení výšky bodu, charakterizující přesnost měření, se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,1 - 0,4 mm. V některých případech se s výhodou uplatní laserový nivelátor nebo pro určení malých vzájemných svislých posunů systémy hydrostatických nivelací. Svislost stavebních objektů lze ověřovat optickým či laserovým provažovačem nebo za určitých podmínek teodolitem. Pro dosažení třírozměrného popisu je možno spojovat uvedené metody nebo volit prostorové trigonometrické metody protínání nebo polární. Přesnost všech těchto metod se pohybuje v desetinách až celých milimetrech v závislosti na účelu a vnějších podmínkách (refrakce, osvětlení, viditelnost). Fotogrammetrické metody (např. s využitím časové základny) jsou zatím nejméně o řád méně přesné. K vyrovnání přesností však došlo už v oblasti strojírenských a průmyslových měření (řádově v 0,01 – 0,1 mm, tzv. digitální fotogrammetrie), kde je jejich výhodou rychlost expozice a obrovský objem získaných, kdykoli vyhodnotitelných informací. Nová uplatnění - už i v oblasti měření posunů – přináší dynamicky se rozvíjející použití GPS (Global Positioning System), tj. amerického družicového systému pro navigaci a určení polohy; jeho samostatnou obdobou je ruský GLONASS.
21. Co tvoří geodetickou dokumentaci památkových objektů?
22. Jaké jsou náležitosti geodetické části stavebního projektu?
23. Co je to geometrický plán?
Výsledek zeměměřických činností určených k vedení a údržbě katastru nemovitostí v aktuálním stavu. Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí o právních vztazích k nemovitostem, pro vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám, které jsou předmětem katastru nemovitostí, pro změnu hranice katastrálního území a obce, pro změnu hranice druhu pozemku. Spolu s právními listinami a měřickou dokumentací (výsledky geodetických měření) je technickým podkladem pro provedení změny v operátu katastru nemovitostí.
24. Jaký je rozdíl mezi pozemkem a parcelou?
Pozemek – část zemského povrchu oddělená od sousedních částí zemského povrchu (pozemků) hranicemi.
Parcela – pozemek nebo několik vzájemně sloučených pozemků zobrazených na katastrální mapě hranicemia označených jedním parcelním číslem a mapovou značkou druhu pozemku (to neplatí vždy, orná půda sev katastrální mapě mapovou značkou neoznačuje) v rámci konkrétního katastrálního území.
25. Jak se nazývají územní orgány zeměměřictví a katastru v ČR (najdete je v každém býv. okresním městě)?
Katastrální úřad – orgán státní správy s okresní působností podle zákona č. 359/1992 Sb. (v platném znění)o orgánech zeměměřictví a katastru. Zejména vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR, správu zhušťovacích bodů a bodů podrobného polohového a výškového bodového pole, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí ČR, schvalují změny katastrálních hranic atd. (Zeměměřické a katastrální orgány v ČR: Český úřad zeměměřický a katastrální, Zeměměřický úřad, Zeměměřický a katastrální inspektorát, Katastrální úřad).
Jan Schneider, 781120/3961, komb. studium
jan.schneider@centrum.cz
tel.: 777 837 883
--