Geodézie

Měření délek-Dělíme je na:a)přímo(pásmem nebo invarovým drátem)b)opticky(optickými dálkoměry)c)elektronicky.Volba způsobu měření je závislá na druhu terénu a na pož. Přesnosti.Základní metodou je měření pásmem.Pásmo musí být zařazeno do směru, napnuto a vodorovné.Každá délka se měří min. 2x.Ve sklonitém terénu se měří vždy ve směru spádu terénu.Délka pásem bývá 10,15,20,30,50m.Jsou to pásma na vidlici.
Komparace pásem- komparace je ověření skutečné délky pásma.Srovnání s komparační délkou základny.Komparátor je vod. Nosník upevněný na konzolách.Délka základny se měří dvojící tyčových měřidel.Ověřované pásmo se navlékne na výstupek nosníku tak aby začátek pásma padl na začátek základny druhý konec se pověsí přes kladku a zatíží se 10lg.Na stupnici se odečte rozdíl nulové rysky pásma od nulové rysky komparátoru.A to je odchylka.Komparátora se instalují v místnostech se stálou teplotou.
Postup při měření délek pásem-terén musí být připraven(odstraněny překážky).Koncový bod je signalizován výtyčkou.Používá se 20m pásmo.Pásmo se rozvine ve směru měření délky.Nula se přidrží na výchozím bodě a pásmo se natáhne.Musí být vodorovné a na konci se spustí olovnice a zapíchne se hřeb a potom se jde dále…Ve svažitém terénu se postupuje po kratších vzdálenostech..Pásmo musí být vždy natažené a nesmí přes něj přejet auto.Když navlhne musí se osušit atd.
Vyhodnocení měření délek-Hodnoty získané z dvojího měření se nemají lišit od mezní odchylky..Každá naměřená délka se spočte jako aritmetický průměr z dvojího měření a poté se zavedou opravy z komparace a z teploty.Z komparace
Musí se rozlišit 2 případy:a)změřit délku mezi AB a b) od A vynést délku x.Má li 20 m pásmo délku z komparace kratší o 2 cm tak ji v případě a) on.3 odečteme a b) přičteme.
Oprava z teploty kde t´… teplota pásma při měření v terénu a t.. teplota pásma při komparaci
Zařazení do přímky-Mezi body A,B se musí vložit body C,D.Body A,B jsou značeny výtyčkami.Svislost kontrolujeme olovnicí.Vytyčení bodu provedeme buď a)od oka b) pomocí dvojitého pentagonu ad a)měří se v přehledném terénu.Měřič se postaví za jeden z koncových bodl a zařadí pomocníka který drží výtyčku tak aby volně visela do směru.Není li vzájemně vidět z koncových bodů body C,D se vytyčí postupným přibližováním.Mezi body A,B se postaví zkusmo dva pomocníci s vytyčkami tak aby se viděli mezi sebou.Pozorovatel stojící za vytyčkou D zařadí na C´ aby byla ve směru na bod A.Další pozorovatel stojící za C´ zařadí vytyčku D na D´ ve směru na bod B déle postupujeme stejně až jsou vytyčky v zákrytu.
Vytyčení bodu dvoj. Pentagonem-pouze v rovinatém terénu a při nevelkých vzdálenostech.Dívám se do pentagonu a až uvidím obě vytyčky nad sebou tak spustím olovnici.Vytyčení kolmice k přímce v jejím bodě- buď a) pásmem nebo b)dvoj. pentagonem
Pásmem můžeme vytyčit krátkou kolmici na základě poměru odvěsen a přepony prav. Trojúhelníka.Ve směru přímky se napne pásmo od bodu A na bod B.V bodě B má být vztyčena kolmice, čtení na pásmu má být 4m, bod B označíme vytyčkou a kolem ní napnuté pásmo zaměříme přibližně kolmo k AB.Pásmo otočíme kolem další vytyčky a na pásmu bude čtení 7m.Měřič uchopí pásmo v místě čtení 12m a přiloží na bod A.Úsečka BC je kolmá l AB.
Ad b)nad bode B kde má být pravý úhel se postaví měřič s pentagonem opatřený olovnicí.Měřič zařazuje do směru vytyčky A kterou vidí v zorném poli pentagonu pomocníka s vytyčkou kterou pozoruje pouhým okem přes hranol.Až osa zařazované vytyčky splyne s osou obrazu vytyčky pentagonu tak je hotovo.Stanovení paty kolmice z bodu na přímku- buď 2 pásmy nebo pentagonem. Natáhneme pásmo mezi AB druhé z bodu C a kde nám protne 1 pásmo tak máme vzdálenost d.Polohu paty určíme b=a+b/2.Stanovení dvoj. Pentagonem je takové že stojím mezi AB a jdu po úsečce až se mi kryjí obě vytyčky a třetí na bodě C vidím v zákrytu spustím olovnici.Vytyčení rovnoběžky pomocí pentagonu-Z bodu C se spustí kolmice na AB změří se vzdálenost d.Potom jdu po přímce AB a v lib. Bodě vztyčím kolmici a nanesu d.Dostanu bod D.Spojím bod CD//.Určení nepřístupné vzdálenosti-body A,B signalizujeme vytyčkami.Měřič se postaví tak aby v určitém bodě vytyčil pravý úhel.Obraz jedné vytyčky vidí v pentagonu a druhou vidí nad ním (okem).Bod zafixujeme a vzdálenost AB vypočteme z pythagorovy věty protože ten bod leží na tháletově kružnici.Prodloužení přímky přes překážku-překážka se dá obejít rovnoběžným odsazením části přímky.Princip je ve vytyčení 4 kolmic pentagramem.Před překážkou vytyčíme kolmici na přímku a na ní další a na ní další se stejnou vzdáleností jako ta první a pak pokračujeme v přímce protože jsme překážku obešli.Vytyčení směru // se stávajícím objektem-začne se tak, že se nejdříve naměří pásmem v prodloužení kratší stěny budovy vzdálenost 1m od jejího rohu=bod A podobně se vytyčí bod B.AB//s budovou.V bodě A se vztyčí kolmice a dostaneme bod C a v něm se vztyčí opět kolmice = rovnoběžná přímka s budovou.
Úhlová měření-k měření vod. A svislých úhlů se používá teodolit dříve astroláb,úhloměrné hlavice.úhloměrné stupnice vodorovných i výškových kruhů mají dělení buď 1/60 nebo 1/100.Při 1/60 je plný úhel rozdělen na 360 stupňů.Při 1/100 je rozdělen na 400 grádů.Odečítací pomůcky na stupnicích-Stupnice jsou ještě opatřeny pomocnými stupnicemi tzv. verniery.Verniér je pomocná stupnice která umožňuje rozdělit dílek na n menších.Touto pomůckou jsou opatřeny např. Meopta Th30.Před vlastním odečítáním je důležité zjisti dělení jestli je 1/60 nebo 1/100.Musíme zjistit odečítací schopnost stupnice tzv. vernierova diference d=a/n a..nejmenší dílek stupnice.Mřížka se používá u teodolitů se skleněnými kruhy Theo 020A,Dahlta 010.Optický mikrometr vybaven např. Meopta T1
Základní úlohy s teodolitem-postavíme stativ, zajistíme jeho pevné postavení a připevníme na něj teodolit který zcentrujeme a zhorizontujeme.Pak zacílíme dalekohled na nekoneč