Geodézie

no a zaostříme nitkový kříž.Centrací neboli dostředěním rozumíme postavení stativu a teodolitu tak aby prodloužená vertikální osa alhidády po urovnání procházela daným bodem.Dostřeďujeme ho pomocí nohou stativu a olovnice zavěšené na háčku.Horizontací rozumíme uvedení osy alhidády pomocí alhidádové libely a stavěcích šroubů do vodorovné polohy.Urovnání-nejdříve dáme osu libely tak aby byla // s osou 2 stavěcích šroubů pal otočíme o 900 pak libelu urovnáme 3 šroubem.Urovnáním se částečně posune průmět vertikální osy.Povolíme šroub a posuneme teodolit po desce stativu.Nastavení daného čtení-u teodolitů s repetiční svorou (mahlerova páčka).Otáčíme tak dlouho až se nám ukáže požadované čtení.Zmáčkneme svoru a zacílíme na pož. bod.Čtení se nemění až jsme na bodě tak svoru povolíme.U přístrojů s přesazovaným kruhem je postup opačný.Měření vodorovných úhlů-vodorovné úhly jsou sevřeny svislými rovinami procházejícími vertikálou teodolitu a záměrnými body.určují se jako rozdíl dvou směrů.Směrem se rozumí měřitelná veličina ve svazku paprsků.Záměrou se rozumí paprsek jdoucí z teodolitu na daný cíl.
Jednoduché měření úhlů-používá se v případě že nepotřebujeme mít přesné měření.Výsledný úhel je zatížen všemi chybami přístroje.Teodolit zcentrujeme a zhorizontujeme a odečteme čtení v první poloze o1.Otočíme ve směru hod. ručiček na bod 2 a přečteme čtení o2. a v případě že
Měření vod. Úhlu v obou polohách dalekohledu-používá se při měření vrcholových úhlů v polygonových pořadech.Ustavíme teodolit viz dříve.Zaměříme na bod 1 a nastavíme čtení o něco větší než 0.Zacílím na bod 2 ve směru hod. ručiček a přečtu čtení. Pak protočíme dalekohled a otočíme o 180 .Přečteme čtení které y mělo být 0 200g .A pak zacílíme protisměru hod ručiček na 1 bod.
Geodézie-vědní obor zabývající se měřením Země a zobr. Zem povrchu.I staří Egypťané měli katastr.Úkolem je zobrazení vzájemné polohy bodů země.Jejich průměty do vod. Plochy tvoří polohopis neboli situaci.Konečným výsledkem těchto prací je mapa.Druhým úkolem je vytvoření objektu v terénu.Po dokončení stavby se provádí kontrola provedení.Měří se posuny k-cí a určují se deformace.Základní jednotky- Na konci 18 století vznikla soustava metrická.Základní jednotkou je 1 metr.Desetimilióntá část kvadrantu zemského poledníku.Používají se jeho násobky i zlomky.Před 1 s.v byly u nás vyhotoveny mapy v míře sáhové 1 sáh=1,896 484 m.V míře sáhové se používali 1 katastrální jitro, 1 korec..Tvar a rozměry Země- Pro geodézii je důležitá tzv. nulová hladinová plocha, která prochází nul. Výškovým bode.Těleso vytvořené touto plochou je geoid.Nahrazuje se rotačním elipsoidem.Jeho střed se rovná středu Země.Elipsoid který nemá střed ve středu Země se nazývá referenční elipsoid.U nás jich máme víc.(Besselův,vojáci mají Krasovský, Heyfordův).Zploštění se spočte i=a-b/a.Při řešení úloh lze použít kouli o poloměru R=
Meridiánový poloměr křivosti M je poloměr křivosti poledníku v daném bodě.
Základy teorie chyb-měřením určité veličiny zjistíme její měřenou hodnotu.Skutečnou hodnotu měřením nezjistíme.Liší se o chybu měření.Omyly a hrubé chyby-omyly mají původ u měřiče.Jsou způsobeny jeho nepozorností nebo nesprávným zacházením s přístrojem.Abychom chybu našli měříme 2x.Může to způsobit vítr,vibrace obrazu cíle…Některá z těchto příčin může způsobit hrubou chybu.Zjistíme ji vícenásobným měřením.Systematické chyby-příkladem je měření délky 1m ale skutečná délka je o 1cm kratší.Při n měřeních vznikne systematická chyba.Snažíme se je vyloučit seřízením přístrojů,úpravou postupu.Náhodné chyby-tyto chyby se neřídí žádnými zákonitostmi.Nelze je nijak eliminovat.Vzniknou díky nedokonalosti lidských smyslů.Patří sem chyba v zacílení,chybné čtení stupnice…Skutečné, úplné chyby-
Rozdíl skutečné hodnoty měřené veličiny a i-tého měření je skutečná chyba a označujeme ji .Rozdíl aritmetického průměru a i-tého měření je nejpravděpodobnější chyba.
Charakteristiky přesnosti měření-nejužívanější z nich je střední kvadratická chyba m.Je to kvadrat. Průměr skutečných chyb.Je dána zkušeností měřiče, podmínkami.Gaussův zákon chyb-pravděpodobnost výskytu kladné a záporné chyby je stejná,čím je chyba menší tím je četnější,nejčetnější chyby je nulová,náhodné chyby v praxi nepřekročí určitou mez.Funkci vyjadřující funkci normálního rozdělení náhodných chyb se říká gaussova křivka.Má 2 inflexní body.Chyba funkce měřených veličin-hledanou veličinu nelze změřit ale určíme ji z jiných veličin.Máme li určit chybu hledané veličiny musíme určit chyby měřených veličin.Podstata metody nejmenších čtverců-umožňuje získat hodnoty neznámých mají li měřičské chyby normální rozdělení.Druhy vyrovnání-vyrovnání přímých měření-použije se tehdy jestliže je jedna veličina měřena n krát.vyrovnání zprostředkujících měření použijeme tehdy když máme určit více veličin které jdou spočíst jen díky vztahům k jiným veličinám.vyrovnání podmínkových měření se použije tehdy měříme li několik veličin které musí splnit nějaké podmínky.
Měřičské body-základem na který se připojují veškeré geodet. Práce.Dělí se na geodetické a ostatní(dočasné).Geodetické body-odlišují se stabilizací, dokumentací geodetických údajů.Rozlišují se na polohové, výškové a tíhové.Vytvářejí bodová pole.Geodetické sítě-polohová síť je tvořena dvěmi překrývajícími se trojúh. Sítěmi.První je československá astronomickogeodetická síť.Hustota bodů je 1-3 km.Výšková síť-kostrou je 22 základních nivelačních bodů.Kartografická zobrazení-a)cassini-soldnerovo zobrazení využito pro mapy 1:2880 b)křovákovo zobrazení-kuželové zobrazení v obecné poloze dnes se u nás používá c) gauss-krugerovo zobrazení bylo u nás použito za 2 s.v.Polohová bodová pole-je tvořeno body české trigonometrické sítě.Skládá se z tzv. bodů podrobného polohového bodového pole(PBPP) určovaných ve třídách 1-5 třída přesnosti.Stabilizace a signalizace