tahak k tisku 3

ušebnách,ZZ stav. kcí před zahájením provozu nebo v době provozu, ZZ modelů stav. kcí prováděné v labor.,*dle časového půobení zkušebního zatížení:krátkodobé k ověření okamžitých vlastností,dlouhodobé- sloužící ke studiu dlouhodob. přetvár. vlastností nebo degradace a opakované- pro soustavné sledování změn vybraných vlastností v době provozu,*dle dosaženého stupně zkuš. zatížení:zkoušky bez dosažení ůnosnosti zkuš. vzorku a zkoušky do dosažení únosnosti.
-ZZ statické a dynamické:*stat.-při nich změna velikosti zatížení je pomala nebo ma zanedbatelné zrychlení,toto je běžné působení u pozemních staveb,
*dynamické-zkušební zařízení mění svou velikost nebo polohu a vyvolává takové zrychlení, že nelze zanedbat vliv vzniklých setrvačných sil hmoty kce(např. působení točivých strojů na základy,nárazový vítr na vysoké budovy),dynamické je nutno provádět pro tyto typy budov:*věže a komíny o v>80m,*budovy o v>100m,osvětlovací stožáry v>60m,*stropní kce veřejných budov(taneční sály),*průmyslové budovy většich rozpětí,*mosty,*kce kde zouška nahrazuje teoretický výpočet atd.
5/ TVRDOMĚRNÉ METODY- *vrypová metoda-je to porovnávací metoda o určování tvrdosti vrypem jednoho materiálu do druhého,takto vznikla stupnice tvrdosti podle Mohse, *vtiskové metody- nejběžnější:podle Brinella(HB),podle Janky(HJ),podle Vickerse(HV),podle Rockwella(HR),podle Baumanna(pružinový tvrdoměr),kladívkem POLDI,podle Waitzmanna, *vnikací metody- metody založeny na vniknuti tvrdého tělesa do měkčího(měří se bud vnik špičáku předepsaným počtem ůderů nebo naopak počet úderů potřebný na vnik špičáku do předepsané hloubky),špič. metoda Ing. J. Maška,šm Prof. Cigánka,šm Baumannovým kladívkem a elmagn. špičák. *metody odrazové- založeny na pružném odrazu tělesa padajíciho z určené výšky nebo vrženého jistou energií od povrchu materiálu,měření tvrdosti dle Shora, měření betonů,cihel a malt Schmidtovými sklerometry.
-tvrdoměrné metody zkouš.betonu-*vtiskové(kulička,váleček,disk,hrot), *vnikací(dláta,špičáky,hroty), *odrazové(vol.pádem,pružinové), *smykové(vytrh.trnu,usmyk.hrany), *brusné a vrtné. U těchto zkoušek by měla být chyba do 20%,proto je vhodné užití tvrdoměr.metod kombinovat s metod. Destruktivními. –tvrdoměr.metody zkoušení oceli- nejčast. Se zjištuje vtiskovými met.,statickým nebo dynam. účinkem zatížení,
*tvrd. *dle Brinella (HB)- metoda je vhodná pro kov. materiály větší tlouštky s vyjímkou velmi tvrdých slitin, *tvrdost dle Vickerse(HV)- tj. poměr volenéhozatížení F na čtyřboký diamant. jehlan, *tvrdost dle Rockwella – podstata je v zatlačení ocel. kuličky do povrchu zkoušeného materiálu, *tvrdost metodou POLDI- je vhodná k rychlému posouzení jakosti,není však normována,při této zkoužce porovnáváme průměr vtisku ve srovnávací tyčince o známé tvrdosti,tvrdost se vyhledá v tabulkách dle změř.průměrů, -tvrdoměrné zkoušení dřeva- *stat. tvrdost dle Janky(HJ)- zkouška spočívá v působení zatížení na ocel. kuličku zasazenou do kov. válečku,zatížením se vytvoří vtisk o nějaké hloubce a ploše aprůmět do roviny má nějakou plochu, *tvrdost stanovená kladívkem Pilodyn- Pilodyn je ruční stroj na nedestr. zkouš.dřeva,vhodný na lokalizaci poškozené části prvku,tímto přístr. se zaráží ocel. razník prům. 2,5 mm konst. silou 6 joulů a měří hloubku vniku kolíku do dřeva v rozsahu 0-40 mm,z upřesněných kalibr. vztahů lte stanovit výp. pevnost,případně její snížení v místě poškození. –metody zkoušení cihel: metoda využíá Schmidtova sklerometru typu LB(určuje se hodnota odrazu spec. odrazníkem pro keram. mater.),za plat