Tahák č. 1 - 53 otázek

vznikají podobne jako heterogenní disperze. Vznikají shlukováním rozpuštených částicdo vetších celku, odpovídajícim KD. (yvísením teploty, upravou pH) Lyofobní KD, Lyofilní KD (molekulární, micelární)
Oxidace a redukce, příklady Oxidační, redukční reakce - jsou reakce při nichž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu. Tyto děje jsou podmíněny odevzdáním a příjmem elektronů mezi zúčastněnými látkami. Částice uvolňující elektrony zvyšují své oxidační číslo a nazývají se oxidovadla.
Poněvadž elektron není schopen samostatné existence, musí být jeho dárce i příjemce přítomen současně v téže reakční soustavě. Proto jsou oxidační a redukční děje vzájemně spřaženém systému redoxní soustavy. Příkladem může být redukce Fe3+ na Fe2+ jodidem, který se současně oxiduje na jod. Často však dochází k případům, kdy se těchto reakcí zúčastňují ionty víceatomové nebo celé molekuly. Příkladem víceatomového iontu, jímž je aniont obsahující kyslík, je manganistan, redukující se v kyselém prostředí na sůl manganatou:redoxní průběh této rovnice lze popsat:
sečtení obou rovnic po eliminování e-:Ve vyjádření oxidačních čísel manganu a železa:VII + 5. /II/ = II + 5. /III/ Tyto všechny reakce probíhají oběma směry-jsou vratné: oxidace: redukce:
Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny atmosféra - asi 300 km nad povrch, snižování hustoty, vzduch – směs plynů ( suchý vzduch: 78,09% N; 20,94% O; 0,93% Ar; 0,03% CO2), atmosférický vzduch – obsahuje i proměnlivé množství páry (1-3%), malý zlomek vzácných plynů (jednotky: parts per million), ozon – horní vrstvy atmosféry, absorbuje UV, (ochranný obal kolem Země, poškozování exhalacemi, člověk vdechne 15 kg vzduchu/den, znečisťující látky – plynné: oxid siřičitý - plošná devastace lesů, spalováním fosilních paliv s obsahem S, největší množství uvolňují tepelné elektrárny spalující uhlí, dále výroba k.sírové, ropné rafinerie, v ovzduší setrvává 2-7 dní; oxid dusnatý – vznik přímým sloučením prvků při teplotách nad 1000°C, v přítomnosti kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, který tvoří hnědé dýmy, zdrojem jsou motorová vozidla, tepelné el., spalovny, výrobní procesy kyselin, hnojiv, skla, cementu, el.výboje v atmosféře; oxid uhelnatý – produkt nedokonalého spalování, krevní jed (váže se na hemoglobin), produkce: zážehové motory, dlouhá trvanlivost v ovzduší (měsíce až roky); oxid uhličitý – není považován za znečisťující, vzniká dokonalým spalováním C, mikrobiálním rozkladem a vydechováním, jeho obsah v atmosféře zabraňuje vyzařování tepla do vesmíru(významný regulátor zemské teploty; uhlovodíky – methan (anaerobní rozklad org.hmoty), hexeny a penteny (mnohem závažnější, spalovací motory); kapalné a pevné – přirozený nebo umělý původ, (aerosoly (kapalné jsou mlhy, pevné jsou dýmy nebo prachy), přesycení vodní parou ( kondenzace za vzniku mlhy, aerosol na uhlovodících(smog, závažné tuhé aerosoly – živé organismy (pyl, viry, bakterie); k odstraňování částic dochází vlivem dešťů; katalyzátory, filtry apod.
Voda (chemická podstata, vlastnosti vyplývající z chemické vazby) 2 atomy H a 1 atom O, v této podobě se vyskytuje jako pára, v kapalném skupenství – vodíkové můstky, tuhé skupenství – pravidelný čtyřstěn kovalentní a vodíkové vazby), 0-4°C zvyšování hustoty, další růst teploty snižování hustoty, skupenské teplo tání 0,33 kJ, skup.teplo vypařování 2,3 kJ,
Sádra (suroviny, výroba, druhy, vlastnosti, tvrdnutí) vzdušné maltoviny získané částečným nebo úplným odvodněním sádrovce CaSO4.2H2O, půlhydrátová sádra ((-půlhydrát – kompaktní, w=0,4;(-půhydrát – šupinatý až rozeklaný, w=0,6) je základem rychle tuhnoucích sáder – stavební (pouze (), štukatérská (( i (), modelářská (převážně (), urychlovače – NaCl, KCl, zpomalovače – klih, kasein, k.mléčná; pomalu tuhnoucí sádra – výpalem sádrovce nad 800°C, tuhnutí začíná 2-5h a končí 8-40h, 6krát vyšší pevnost než půlhydrát, obkladové desky, umělý mramor; sádrové maltoviny – mletím sádry s látkami s hydraulickou aktivitou (struska, p-cement), umělý mramor, desky, malty;anhydritová maltovina – jemným mletím přírodního nebo umělého anhydritu s budičem, podlahy, vnitřní omítky, štuky
Fosfátová pojiva (chemická podstata, vlastnosti)
Hořečnatá maltovina (chemická podstata, vlastnosti)
Vodní sklo (složení, vlastnosti, použití) název pro tavené sklo, ale také pro kapalinu vzniklou jeho rozpuštěním ve vodě, obsah SiO2 je asi 76% hmot., má silně alkalickou reakci, použití: ke zvýšení požární odolnosti dřevěných konstrukcí, injektáže při sanaci vlhkého zdiva, do silikátových barev k úpravě fasád (reagují s vápennou složkou omítky a tím se stává její součástí)
Hydroxid vápenatý (rozpustnost, pH nasyceného roztoku)
Vzdušné vápno (suroviny, výroba, složení, hašení) oxid vápenatý, min.obsah 75%, nečistoty – křemen jílové materiály, barvící oxidy, vyrábí se rozkladem přírodních vápenců (popř.dolomitických), při takové teplotě, aby došlo k hydrataci na hydroxid vápenatý, těžba – Hranice, Mikulov, Čertovy schody, vypaluje se v pecích kruhových (nejstarší, měkce pálené, aktivní, velká vydatnost), šachtových (výška až 25 m, automatizované, 1250°C, tvrdě pálené) a rotačních (všechny druhy vápenců i dolomitické), teploty výpalu mezi 1040-1340°C (930-1230°C pro dolomity), při větší teplotě(nedopal, vzdušné vápno je tvořeno z CaO a MgO, podle obsahu MgO rozlišujeme bílé vzdušné vápno (7%, menší reaktivnost, rozemletím(vídeňské vápno –leštění kovů), před použitím nutno vyhasit, při tuhnutí – odsátí vody spojovaným materiálem, vysychání gelové sítě hydroxidu, vázání CO2 ze vzduchu(uhličitan vápenatý,
Hydraulické vápno (suroviny, výroba, složení, hydraulický modul, rozdělení)obsahuje více než 10%hidraulických složek SiO2, Al2O3, Fe2O3vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Pří výpalu vznikají podobné sloučeniny jak ve slinku p cementu a vzhledem k teplotě výpalu, terá je 1100 stupňů nedochází ke slinutí a nevzniká 3CaO.SiO2
Pucolánová aktivita:vyrábí se mletím křemičitanového slimku s přírodním pucolánem nebo popílkem při hydrataci dochází k tvorbě hidrosilikátu vápenatých ve formě gelu. Jsou odolné vůči vlivu