Bajer- tahak

prutů, jejichž průřezy nedeplanují, nebo u průřezů s deplanujícími průřezy zatěžovaných na obou koncích kroutícími momenty opačného smyslu (a deplanaci nesmí být po celé délce prutu bráněno)
vzniká pouze ohybové napětí od prostého kroucení
slobem kroucení (varem)
- u prutů s deplanujícími průřezy při obecném kroucení zatížení a okrajových podmínkách vzniká bimoment, moment prostého kroucení a moment ohybového kroucení a v závislosti na nich napětí normálové, smykové
Šrouby namáhané smykovou silou Fv,Sd – posouzení: Na střih a otlačení. Fv,Sd≤Fv,Rd(Fv,Sd≤Fb,Rd. Únosnost ve střihu: (n – poč.rovin střihu, fub – mez pev. šr.). Únosnost v otlač.: .
Šrouby namáhané tahovou silou Ft,Sd – posouzení: Na přetržení a na protlačení. Ft,Sd≤Ft,Rd(Ft,Sd≤Bp,Rd. Únosnost v tahu: . Únosnost při protlačení hlavy šroubu nebo matice: . tp – tloušťka desky pod hlavou šroubu/matice.
Koutový svar – posouzení: (. βw-souč. korelace (0,8 pro S235)
Posouzení – tah: NSd≤Nt,Rd= fy·Anet/γM2. Anet – oslabený průřez.
Posouzení – prostý tlak: NSd≤NC,Rd= fy·A/γMO.
Posouzení – vzpěrný tlak: Nc,Sd≤Nc,Rd=(χ·A·fy·βd)/γM1. Rozlišujeme vzpěr.tl.průř.cel. a vzp.tl.průř.čleň.
Euler.kr. síla – vel. síly, při které se změní pol. stab. na pol. lab. Ncr=(π2·EI)/L2. . . χ – souč. vzpěrnosti. . . α – souč.imperfekce – závisí na křivce vzpěr.pevnosti. - štíhlost. Lcr=β·L.
A) Uzavřené a plné průřezy: Ohyb v hlavních rovinách setrvačnosti. , λ1=93,9ε, , B) Dvouose sym.průř.: Ohyb v hlavních rovinách xz, xy (= rovinný vzpěr) a kroucení (= prostorový vzpěr). C) Jednoose sym. průř.: Rovinný vzpěr ohybem k rovině symetrie (Ncr,y, λy), prostorový vzpěr kroucením současně s ohybem v opačné rovině (Ncr,ωz). Nesymetr.průř.: Prostorový vzpěr ohybem v obou hl. rovinách současně s kroucením (Ncr,ωyz).
Součinitel vzpěrnosti χ: Určuje se na zákl. poměrné štíhlosti a křivky vzpěrné pevnosti. Poměrná štíhlost: , λ1=93,9ε, ε=(235/fy)1/2. Křivka vzpěrné pevnosti: Graf závislosti součinitele vzpěrnosti χ na poměrné štíhlosti . Rozlišují se 4 křivky vzpěr. pevnosti (a-d). Pro prostorový vzpěr: křivka b. Podle křivky vzpěr. je určen součinitel imperfekce α1.
Vzpěr členěných prutů: Osa hmotný, osa nehmotná. Vybočení na hm. osu – posouzení jako celistvý průřez. Vybočení na nehmotnou osu: spojky a) rámové, b) příhradové. Nch,ed=O,5Ned+(Med·h0·Ach/2Ieff)
Posouzení – smyk: . Av – smyk. plocha.
Posouzení – ohyb bez klopení: MEd≤Mc,Rd. Mc,Rd=Mpl,Rd=(Wpl·fy)/γM0 (pro tř.I,II), ev. Wel (pro tř. III), Weff (pro tř. IV).
Posouzení – klopení: MSd≤Mb,Rd. Mb,Rd – moment. únosnost na klopení. Mb,Rd=χLT·(Wy·fy)/γMO. Wy: Wpl pro průř. 1,2, Wel pro průř. 3, Weff pro průř. 4. χLT – souč. vzpěrnosti při klopení. . . Křivka vzpěr. pev.: Pro válc. I profily: h/b≤2: a, h/b>2: b. Tvarované I profily: h/b≤2: c, h/b>2: d . V ostatních případech: d. Křivka → souč. imperfekce α1. – poměrná (kritická) štíhlost při klopení. pro pr. 1,2; pro pr. 3.
Kombinace smyk+ohyb: MEd≤φ·MC,rd. Vliv smyku lze zanedbat, pokud: a) Průřez I namáhaný ohybem ve směru stojny: VSd≤0,5Vpl,Rd. Pro průřez I namáhaný ohybem ve směru pásnic: VSd≤0,3Vpl,Rd. Vpl,Rd-únosnost ve smyku.
Smyk má vliv, pokud φ((0,1).
Kroucení: 1) Prosté: Vzniká u prutů, jejichž průřez nedeplanuje (svazkové průřezy), popř. i u jiných prutů s deplanujícími průř., zatížených na obou koncích stejně velkými kroutícími momenty Tt,Sd opačného smyslu. Při prostém kr. vzniká pouze smykové (tangenciální) nap. 2) Vázané: nap. tang.+normálové.
Deplanace: Posun ve směru podélné osy prutu (zkřivení roviny průřezu). Může nastat při zatížení 2 stejn. krout. momenty Tt,Sd opač. směru, které působí na konci prutu.
Napětí – prosté kroucení – otevřený průřez: τt,max=Tt,Sd·t/It. Tt,Sd – vnějš.krout.mom., t – tloušťka průž., It – moment tuhosti . Uzavř.pr.: τt=τt,sd/ω·t. ω – dvojnásob. plocha omezená střednicí průřezu.
Vázané kroucení: Vzniká u prutů s deplanujícími průřezy při obecném kroutícím zatížení a obecných okrajových podmínkách (uložení konců prutů v kroucení ), s výjimkou případů prostého kroucení. Vznikají tři vnitřní návrhové sil. veličiny – bimoment BSd, moment ohybového kroucení Tω,Sd, moment prostého kroucení Tt,Sd, a z nich napětí σω, τt, τω. Pruty otevř. průř.: σω=B·ω/Iω (normál.nap. od krouc.). τω=Tω,Sd·Sω/Iω·t (smyk.(tang.)nap.od ohyb.kr.). τt=Tt,Sd·t/It (smyk.nap. od prost.kr.).
B – bimoment. B=B0(1-χ). B0 – ohyb. moment od krout. zatížení.
Tt=T0·χ. T0 – posouvající síla od kroutícího zatížení.
Tω=T0(1- χ)
. k·L – parametr prost. krouc. . α, β – souč. závisející na uložení a zatížení.