zkouška - otázky

ní je omezeno místně
regionalismy (konkrétně moravismy nebo čechismy) – pokud jsou typická v podstatě pro celou oblast Čech a Moravy (sodovka X limonáda, suk X uzel), oblastní výrazy bývají často chápány jako regionální spisovné varianty
etnografismy – nářeční slova charakterizující skutečnost specifickou pro život v daném regionu (např. části kroje: fěrtoch, krpce, kordule)
obecná čeština – v Čechách všeobecně užívaná v běžné mluvě, proniká do češtiny spisovné (např. bál, bramboračka, holka, kluk)
Slovní zásoba vymezená sociálně
profesní mluva – soubor termínů a frází užívaných skupinou zaměstnanců při pracovním procesu (např. profesní mluva zdravotnická: pacoš – pacient, kožař – kožní lékař, penoš – penicilín
Slang – soubor slov a frází užívaných skupinou lidí spjatých stejným zájmem, eventuálně též profesí (např. vysokoškolský slang: cvika – odborná cvičení, filda – filozofická fakulta, pruba – zkouška)
Argot – mluva společenské spodiny (např. poloargotická lokální mluva lidí v Brně zvaných „brněnská plotna“: lochčit se – smát se, štatl – město, Špéna – Špilberk)
Pro profesní mluvu (a pracovní slangy) je typické: významová jednoznačnost lexikálních jednotek v daném prostředí a vyjadřovací úspornost (tendence k jednoslovným pojmenováním).
Pro slang a argot je typické: velká synonymičnost, expresivnost, uplatnění jazykové hry, metaforičnost.
Hranice mezi uvedenými jazykovými poloútvary (a tudíž i mezi jejich slovní zásobou) nejsou ostře vymezitelné (např. profesní mluva a pracovní slang mohou splývat).
Slovní zásoba vymezená časovou platností
archaismy – pojmenování ustupující jinému pojmenování novějšímu, které se stalo běžnějším (např. drahný /čas/ X dlouhý, regiment X pluk)
historismy – pojmenování zaniklých historických skutečností, např. halapartna, cech, tolar
neologismy – relativně nová slova, která dosud pevně nezakotvila v povědomí všech mluvčích nebo jsou alespoň ještě jako nová pociťována -> postupně tento příznak novosti ztrácejí, začínají se vyskytovat ve větší frekvenci a sávají se platnou součástí lexikálního systému (zviditelnit, zohlednit); v současné době velký počet neologismů představují slova přejatá z jiných jazyků, především z aj
Slovní zásoba vymezená příznakem expresivnosti
Expresivní slovo – vedle pojmového významu obsahuje i vyjádření citového a volního vztahu mluvčího k sdělované skutečnosti.
Expresivně zabarvená slova:
A/ kladně zabarvená slova
familiární slova – užívaná v důvěrném styku blízkých osob, např. slova srdíčko)
hypokoristika – domácké obměny vlastních nebo obecně příbuzenských jmen, např. Pepek, synátor, brácha)
dětská slova – užívaná dětmi nebo dospělými v rozhovoru s dětmi (papat, hačat)
eufemimy (meliorativa) – zjemňující slova, která nahrazují primární pojmenování nějaké nepříjemné, společensky nevhodné skutečnosti a snaží se její nepříjemnost zastřít (zesnout místo zemřít); specifický druh eufemismů se objevuje také v ideologicky zabarvených projevech (bratrská pomoc místo okupace)
B/ záporně zabarvená slova
hanlivá slova (pejorativa) – např. šmelinář, špicl (řadí se k nim i slova zveličelá, tzv. augmentativa, např. psisko, babizna, kusanec)
zhrubělá slova – např. tlama, žrát
vulgární slova – nadávky hajzl, prase
dysfemismy (protipól k eufemismům) – výrazy zveličující nepříjemnost skutečnosti (chcípnout místo zemřít, být mimo mísu – být neinformovaný)

Slovní zásoba vymezená funkčněstylovou příslušností
Některá slova mají příznak charakteristický pro určitý styl. Např. mohou mít příznak odborného stylu, publicistického stylu, administrativního stylu.
Proměnlivost slovní zásoby
V slovní zásobě živého jazyky – neustálý pohyb (změny v mimojazykové skutečnosti se do slovní zásoby odrážejí bezprostředně)
Základní tendence slovní zásoby – neustálý růst
Rozhodně více slov vzniká než zaniká, proto se slovní zásoba neustále obohacuje a vzrůstá s rozvojem společenským, civilizačním, kulturním, technickým a vědeckým.
Změny v slovní zásobě jako celku, tj. zánik slov a vznik nových pojmenování, jsou podmíněny 3 činiteli:
změny v rovině skutečnosti (činitel věcný)
změny v rovině lidské mysli (činitel psychologický)
změny v rovině jazykové (činitel jazykový)
1/ Změny v rovině skutečnosti
slovní zásoba se mění proto, že se mění sama skutečnost
příroda sama se mění pomalu, ale působení člověka na ni je stále intenzivnější
např. přenášejí se odjinud nové druhy rostlin a plodin, zvířat, moderní technika
2/ Změny v rovině lidské mysli
člověk poznává svět, který jej obklopuje, obsáhleji a hlouběji
např. teorie informace a kybernetika objevují zákonitosti, které jsou společné strojům i živým organismům
3/ Změny v rovině jazykové
vliv na proměnlivost slovní zásoby mají i vnitřní poměry jazykové: slova na sebe vzájemně působí a velký vliv mají i cizí jazyky
Zánik slov
Slova se ze slovní zásoby mohou vytrácet několika způsoby:
A/ v souvislosti se zánikem označované skutečnosti
ze slovní zásoby vymizely např. výrazy platnéř (řemeslník vyrábějící pláty brnění), koltra (ozdobná pokrývka na lože)
objeví-li se taková slova v současném jazykovém projevu, jsou označována jako historismy
B/ v důsledku vyústění „konkurenčního boje“ mezi více výrazy nesoucími tentýž význam
slovo zastarávající, které je v aktuálním slovníku postupně vytlačováno stejnoznačným pojmenováním novějším, se nazývá archaismus
např. dějeprava X dějepis
Vznik nových pojmenování
Vznik nových pojmenování je podmíněn:
činitelem věcným
činitelem psychologickým
činitelem jazykovým
Nová pojmenování vznikají:
A/ změnou významu slov již existujících
B/ tvořením nových slov
C/ přejímáním slov z cizích jazyků
1. činitel věcný
2. činitel psychologický
3. činitel jazykový
A/ Změna významu
Úderník
Měšťák
Kalý
B/ Tvoření nových slov
Mládežník
Požárník
Plánovatel
C/ Přejímání z cizích jazyků
Kombajn
Korpulentní
Basketbal
1.a/ úderník – před 2. sv. v. vojín útočního oddílu, od r. 1945 nový společenský jev – pracovník s vysokým výkonem
2.a/ měšťák – původně obyvatela města, měšťana, nabylo však hanlivého významu omezence, zpátečník
3.a/ Ke slovu nekalý (nekající se, nekajícný) s významem špatný, nepoctivý byl vytvořen kladný protějšek kalý s významem dobrý, slušný
1.b/ slovo mládežník bylo vytvořeno k označení příslušníka nově vzniklého hnutí mládeže po r. 1945
2.b/ Slovo požárník nahradilo staré pojmenování hasič proto, že toto slovo bylo zatíženo hanlivým příznakem
3.b/ Termín plánovatel byl zaveden místo staršího plánovač.
1.c/ Slovo kombajn bylo přejato z angličtiny prostřednictvím ruštiny
2.c/ Přejatá slova se používají k eufemistickému vyjádření, jsou-li domácí slova pociťována jako společensky trapná (místo tlustá žena -> korpulentní)
3.c/ Přejímání cizích slov podporují i jejich čistě jazykové výhody, a to zvláště snadné tvoření odvozenin (od slova basketbal snadno odvodíme – basketbalový, basketbalista, od slova košíková je vytvořit nelze /košíkář je také ten, kdo vyrábí košíky/)

8. Syntagmatické vztahy ve slovní zásobě
= vztahy mezi lexikálními jednotkami, které se spolu mohou spojovat v lineárním
řečovém řetězci
určují spojitelnost slova s jinými slovy ve výpovědi
schopnost spojitelnosti je označována termínem kolokabilita
Kolokabilita
míra kolokability je pro jednotlivá slova různá
některá slova se spolu kombinují se zvlášť velkou pravděpodobností – vyplývá to z jejich významových vlastností, ale i z tradic určitého jazyka (štěkat – pes, kácet – strom)
krajní případ představují: monokolokabilní jednotky (mohou se objevit pouze v jediném syntagmatu, mimo něj ztrácí samostatný význam (jsou to součásti frazémů, např. jít na kutě, dávat bacha)
Systémové předpoklady kolokability
většina lexikálních spojení se konstituuje až v konkrétních promluvách, předpoklady pro jejich vznik jsou však zakotveny v systému jazyka
jsou dány významovými, gramatickými a pragmatickými vlastnostmi lexikálních jednotek
Významové předpoklady
některé jednotky – předpoklady pro poměrně širokou kombinovatelnost (např. mít, velký)
jiné vyžadují spojení pouze s jednotkami urč. Vyhraněných sémantických rysů (vřít se může ve svém původním významu pojit jen se slovy s významovým znakem ,tekutina´)
tato sémantická determinace lexikální spojitelnosti se pak systémově odráží v syntaktické valenci
narušení pravidel sémantické kombinovatelnosti – někdy přípustné a odůvodnitelné (např. metafory – řeka zpívá)
Pragmatické předpoklady
pragmatické vlastnosti předurčují spojení lexikálních jednotek s jednotkami obdobného zařazení stylového, emocionálního
Syntaktická valence
schopnost slova vázat na sebe jiná slova, tvořit s nimi syntaktické dvojice
uplatňuje se zejména u sloves, jejichž význam vyžaduje nebo nevyžaduje doplnění substancemi
ovlivňuje věcný význam slova – např. sloveso stát má význam „zaujímat vzpřímenou polohu“, jestliže je doplněno jen podmětem (někdo tam st