Problemy vstupu a prechodna obdobi

né podpoře, pnutí ve vládě)
Pojetí státních podpor také problematickým bodem uzavírání kapitoly „průmyslová politika“
Otázka restrukturalizace ocelářského a hutního průmyslu (otázka Vítkovic a Nové huti, Třinecké železárny považovány za konkurenceschopné)
Kritika nečinnosti české strany ohledně restrukturalizačního plánu a následné strategie vypracované vládou, restrukturalizace jako záminka pro udělení přechodného období pro státní podporu a zpětné povolení státní pomoci poskytované od 1997 v rozporu s Evropskou dohodou.
Kvůli odporu Nizozemí kapitola uzavřena až v 10/2002
Státní pomoc byla povolena za přesně stanovených podmínek nejdéle do 2006, snížení celkové produkce českého ocelářství o 470 000 t do té doby, st. pomoc pro Novou huť, Vítkovice Steel a Válcovny Frýdek-Místek nesmí překročit 452,9 mil. € (13,5 mld Kč), odpočet toho, co již bylo poskytnuto, a zbytek ve formě odpisu z dluhů.
Temelín
1. oficiální zmínka v 4/1999 v pravidelném hodnocení ČR ze strany EP navazujícím na posudek EK z podzimu 1998
3. 5. 1999 EP hlasováním 150 hlasů: 133 zařadil Temelín jako téma pro mezinárodněpolitické rezoluce
6. 5. 1999 schválena rezoluce týkající se Temelína (hlasování aklamací, pro většina ze 167 přítomných)
Rakouská politická pozice v EU však nebyla jednoznačná (Schüsselova vláda s Haiderovými FPÖ)
Situace se vyhrocovala během podzimu 2000
Dohoda ČR-Rakousko z Melku a dvoukolejné jednání (zač. 2001) o jaderné B, garantem Melku a prostředníkem jednání EK
Rakouská strana vydala až v 2002 seznam E reaktorů seřazených z hlediska B (Temelín v 1. dvacítce i před některými reaktory VB)
Benešovy dekrety
Vyslovení lítosti v česko-německé deklaraci z roku 1997
Ožehavé téma i v české veřejnosti, kde problematika osudu sudetských Němců nebyla převážně řešena jako politický problém, ale považována za historickou kapitolu, v EP však toto téma živé ještě před 1999
Věta rezoluce EP, jíž se vyjadřoval v 4/1999 k hodnotícím zprávám EK z podzimu 1998 z iniciativy EPP (E lidová strana) – výzva, aby česká vláda v duchu výroků prezidenta Havla zrušila zákony a dekrety z let 1945-1946
Zapojení poslanců Posselta a především předsedy EPP Pötteringa a 2 rakouských poslankyň Stenzelové a Raschoferové do debaty
Jürgen Schröder z CDU – návrh zprávy o ČR z jara 2000 (dekrety vztahující se k odsunu menšin musejí být porovnány s E právem) – konečná verze vítala ochotu vlády ČR zkoumat zákony a dekrety z let 1945-6, které jsou nadále v platnosti a jejich kompatibilitu s kodaňskými kritérii
2001 – ministryně Ferrero-Waldnerová: dekrety jsou bilaterální otázkou a je třeba je řešit na úrovni konference historiků do vstupu ČR do EU (podobný názor Schröder)
2002 – nečekané vystoupení maďarského premiéra Orbána
4/2002 – návštěva komisaře Verheugena v Praze – řešena otázka společné interpretace dekretů
2002 – situace se zkomplikovala irským zamítnutím Smlouvy z Nice v referendu, Froweinova zpráva (1 požadavek – ČR má vyjádřit politování nad důsledky aplikace zákona o amnestii (115/1946)
Zklidnění situace až na konci 2003 (do návrhu definitivní rezoluce EP nakonec pasáž o dekretech nebyla vtělena, podobně EK xxx prohlášení poslanců CDU a CSU Nassauera a Ferbera)
Vyjednaná přechodná období ze strany EU
Volný pohyb osob
až 7 let (formát 2+3+2) na omezení volného pohybu pracovních sil
Od 1. 5. 2004 se rozhodly neuplatnit PO Švédsko, VB a Irsko
Od 1. 5. 2006 lze rozdělit zbývající státy na 3 skupiny:
1) Úplné odstranění restrikcí: Finsko, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko
2) Příslib postupného odstranění restrikcí: F, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemí, SRN – oznámilo odstranění restrikcí v některých oblastech a zvýhodněnou pozici na pracovním trhu pro studenty z EU-10 studující v Německu 3 roky
3) Úmysl ponechat PO v platnosti minimálně do 2009 prozatím zachovává např. Rakousko
Služby (specifické požadavky Německa a Rakouska)
Německo: stavebnictví, čištění budov, zařízení a dopravních prostředků, činnosti v oblasti dekorace interiérů
Rakousko: činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch, řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene, výroba kovových konstrukcí a jejich dílů, stavebnictví, pátrací a ochranné činnosti, čištění budov, zařízení a dopravních prostředků, činnosti související se zdravotní péčí, sociální péče bez ubytování
Doprava
až 5 let (2+2+1) na vnitrostátní silniční přepravu (kabotáž)
recipročně platí pro dopravce ze současných a nových členských zemí zákaz provádění kabotáže v ČR
Zemědělství – přímé platby
1.fáze – v 2004 v nových členských zemích zavedeny přímé platby odpovídající úrovni 25 % přímých plateb poskytovaných zemědělcům v EU-15
Do 2007 budou