Vypisky

19. a počátku 20. století se do dějin cestovního ruchu zapsal Angličan Thomas Cook, který jako první zorganizoval skupinové cesty, tzv. hromadné poznávací zájezdy
v roce 1841 jako první založil cestovní kancelář
uvědomil si, že aby lidi přiměl cestovat, musí jim nabídnout nějaké atrakce
toto zrealizoval v roce 1855, kdy uspořádal první zahraniční hromadný zájezd
Turistický průvodce
v roce 1827 vydal Karl Beadecker první komplexní knižní turistický průvodce „Cesta do Rýnu“
obsahoval standardní informaci o kulturněhistorických pamětihodnostech, o přírodě, atd.
Klub českých turistů a hromadné zájezdy
tento klub byl založen v roce 1888 a také pořádal hromadné zájezdy
první výprava byla do Paříže na Světovou výstavu (1889)
vedle pěší turistiky se rozvíjela i lyžařská, tzv. zimní přesuny na lyžích
20. století
Masový cestovní ruch
ve světě se začal rozvíjet na základě realizace hromadných organizovaných zájezdů
v důsledku toho se začala budovat potřebná doprovodná infrastruktura
vyvolán tlak na poskytování služeb
Charakteristiky masového cestovního ruchu
předpoklady rozvoje cestovního ruchu se značně rozšířily a to i v důsledku negativních vlivů rozvoje výrobních sil
proces urbanizace, t. j. koncentrace obyvatelstva, průmyslu a dopravy do městských sídel má za následek odtrhnutí lidí od přírody a zhoršování životního prostředí
masovost se projevuje jednak v růstu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a jednak kvalitativním vlivu cestovního ruchu na socioekonomický rozvoj měst, oblastí a států
masovost je potřeba spojovat i s pravidelností
Dobrodružství a poznání
individuální cestovní ruch lidé realizují za účelem dobrodružství a poznání nových končin ve smyslu rozšíření znalostí a zkušeností
21. století
Informační technologie
toto století je ve znamení vědy a techniky
využívá se jako nástroj přesnější a rychlejší způsob uspokojování potřeb
Historický vývoj cestovního ruchu v ČR
vývoj se rozděluje do 3 etap:
etapa mezi dvěma světovými válkami
etapa po II. světové válce do roku 1989
etapa po roce 1989
do vývoje cestovního ruchu zasáhla hospodářská, ale především politická situace
Mezi dvěma světovými válkami
Čedok
cestovní ruch se rozvíjel
zakládají se podniky cestovního ruchu
v roce 1920 zahájil svou činnost Čedok
patří mezi největší cestovní kanceláře
jeho činnost zahrnovala: síť cestovních kanceláří doma i v zahraničí, zajišťování dopravních služeb, poskytování ubytování a stravování
Pobyty v přírodě – tramping a vodáctví
tramping se stal dominantním trendem v cestovním ruchu
je to forma individuálního cestovního ruchu zaměřená na pobyt v přírodě, t. j. z hlediska forem cestovního ruchu venkovský cestovní ruch
Po II. světové válce do roku 1989
hranice ČR se směrem na západ uzavřely
vedlo to k posílení domácího cestovního ruchu
Chataření a chalupaření
50. léta – éra chataření a chalupaření v ČR
obyvatelé opouštějí na víkendy své byty a odjíždějí se rekreovat na venkov
chalupaření nijak nezasahuje do prostředí a snaží se spíše o splynutí s přírodou
chataření je vyvolaný živelnou výstavbou nových objektů mnohdy v nevhodných lokalitách a negativně zatěžuje dané prostředí
Hromadné zájezdy a závodní rekreace
další fenomén doby
především rekreace ROH
Pasivní zahraniční cestovní ruch
občané ČR mohli vyjet pouze do spřátelených zemí (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, atd.)
z hlediska platební bilance cestovního ruchu ČR realizovala pouze (z 90%) pasivní zahraniční cestovní ruch
Po roce 1989
otevřely se hranice celého světa
zrušena vízová povinnost a uzavřen bezdevizový styk
ČR však dlouhodobě vykazuje aktivní bilanci zahraničního cestovního ruchu
došlo k privatizaci a liberalizaci trhu, což vedlo k zakládání soukromých společností působících v oblasti cestovního ruchu
zvýšil se počet ubytovacích zařízení a cestovních kanceláří
rovnoměrně neroste kvalita poskytovaných služeb, což vyvolalo pouze dočasný růst zahraničních návštěvníků
Základní předpoklady vývoje cestovního ruchu
rozvíjel se na základě uvedených předpokladů
svoboda pohybu
existence volného času
existence potenciálu cestovního ruchu
stupeň technického rozvoje
4. kapitola Geografie cestovního ruchu
Vývoj geografie cestovního ruchu
geografie a rekreace jsou nejmladší disciplíny
geografie má počátky ve 30. letech
důvody pozdního rozvoje jsou ve vzniku jevu rekreace, podpořená volným časem
v 19. století byl volný čas definován jako společensko-ekonomická kategorie
ve 20. letech se zkrátila a uzákonila délka pracovní doby a prodloužila dovolená – vstup volného času a rekreace do života společnosti
Objekt a předmět výzkumu geografie cestovního ruchu
Předmět a úkoly geografie cestovního ruchu
předmět je ovlivněn postojem autorů k definici cestovního ruchu a poznatky, které nastoluje rozvoj teoretických poznání a řídící praxe
S. Šprincová pokládá za předmět cestovního ruchu studium
předpokladů a lokalizačních faktorů cestovního ruchu
směrů a rozmístění cestovního ruchu a jeho rajonizaci
teritoriálních vztahů, vytvořených cestovním ruchem
vlivů, kterými cestovní ruch působí na okolní prostředí a život společnosti
hlavní úkoly:
studium a komplexní hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch, t. j. způsobilost určitého území poskytnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
vyčlenění a klasifikace oblastí cestovního ruchu s ohledem na formy a sezónnost cestovního ruchu a zásady ochrany potenciálu území pro cestovní ruch
studium forem, prostorové struktury a zásad rozvoje materiálně-technické základy s ohledem na optimalizaci funkcí potenciálu území pro cestovní ruch
studium a určení vlivu cestovního ruchu na sociálně-ekonomický charakter dané oblasti s ohledem na životní prostředí, ekonomiku oblasti, sociální strukturu obyvatelstva, vývoj sídel a změny jejich funkcí
Vztah geografie cestovního ruchu a jiných disciplín
z metodického a praktického hlediska má geografie cestovního ruchu významné místo v systému geografických disciplín
na začátku 60. let byla problematika cestovního ruchu jako součást geografie
při výzkumech je možné se setkat s prvky z jiných odvětví geografie především fyzické a ekonomické geografie
z hlediska poznání se geografie opírá o komplexní výzkum faktorů, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu
geografie je interdisciplinární a syntetizující vědní disciplína – je organickou součástí geografických věd
Hlavní směry výzkumů a problémů v geografii cestovního ruchu
Teoretické a metodické problémy
prvním problémem je problematika terminologického aparátu v geografii cestovního ruchu a rekreace
druhým problémem je definice objektu výzkumu a stanovení hlavních úkolů pro geografii cestovního ruchu a rekreace
Hlavní směry výzkumu v geografii cestovního ruchu
Výzkum přírodních rekreačních zdrojů
lze vymezit problémové okruhy jejich výzkumu:
studium využitelnosti přírodních zdrojů a podmínek pro rekreaci
hodnocení funkčně prostorové struktury a vhodnosti přírodních zdrojů pro rekreaci
hodnocení ekologicko-estetických vlastností přírodních zdrojů
hodnocení komfortnosti přírodních rekreačních zdrojů
studium dynamiky a vývoje přírodních rekreačních zdrojů
dynamické vlastnosti
vývoj přírodních rekreačních zdrojů
studium stability a ochrany přírodních rekreačních zdrojů
Výzkum a hodnocení socio-ekonomických podmínek pro cestovní ruch
závažný problém je tzv. potenciál rekreativity obyvatelstva, t. j. kvantitativní a kvalitativní zjištění současného stavu a prognóza rekreačních nároků obyvatelstva
analyzován je také diferenciovaný vliv uvedených faktorů a to nejen u velkoměstského obyvatelstva
tyto faktory lze sestavit:
demografické
urbanizační
ekonomický potenciál
Výzkum a hodnocení příčin rekreativity obyvatelstva
základní problém při výzkumu krátkodobé a dlouhodobé rekreace je zjišťování příčin rekreačních nároků obyvatelstva a faktorů a determinant ovlivňujících poptávku a nároky na rekreaci
Problém krátkodobé rekreace městského obyvatelstva
výzkumy jsou vedeny ve dvou časoprostorových úrovních
prvním je rekreace v místě bydliště
druhým - od konce 60. let byl největší zájem soustředěn na problematiku krátkodobé rekreace mimo město
Problematika druhého bydlení
největší problém – zájem o druhé bydlení vychází v naprosté většině z největších měst a šíří se do menších, ze sociálně vyšších vrstev do nižších
v evropských poměrech je druhé bydlení ovlivňováno nejvíce urbanizačními procesy, sociální a demografickou strukturou a tradicí
Prostorová analýza cestovního ruchu a rekreace
tři prostorové úrovně:
první – typizace a rajonizace návštěvních míst cestovního ruchu a regionální výzkumy menších územních celků
druhý – regionální analýzy větších územních celků, zaměřené na analýzu geografických podmínek pro různé druhy rekreace a syntézu, t. j. regionální zkoumání oblasti
třetí – rajonizace a regionalizace na celostátní až mezinárodní úrovni
Koncepce a prognózy rozvoje cestovního ruchu
nejčastější typy:
prognózy rozvoje krátkodobé rekreace měst a velkoměst
regionální koncepce a prognózy
globální prognózy
Vnitřní členění systému rekreace a cestovního ruchu
Členění rekreace z funkčního hlediska
hlavními motivace a cíly jsou regenerace fyzických a duševních sil
základní varianta je členění na rekreaci pasivní a aktivní
pasivní – odpočinek, četba, sledování TV, ruční práce, atd.
aktivní – turistika, mototuristika, sport, činnosti u vody, zimní rekreace, zahrádkaření, atd.
Členění rekreace a cestovního ruchu z prostorového z hlediska
vytvářené prostory můžeme členit na:
rekreační stanoviště (velikost m2 až m3, řádová generalizace funkčních podmínek pro rekreaci v územním měřítku 1 : 500 až 1 : 2 000)
rekreační mikrorajon (km2 až desítky km2, 1 : 2 000 až 1 : 10 000)
rekreační rajon (desítky až sta km2, 1 : 10 000 až 1 : 50 000)
rekreační zóna (sta až tisíce km2, 1 : 50 000 až 1 : 200 000)
rekreační oblast (tisíce až desetitisíce km2, 1 : 200 000 a více)
Členění rekreace a cestovního ruchu z časového hlediska
jedná se potenciálně možnou délku rekreace či cestovního ruchu
dělí se na:
krátkodobou (každodenní nebo víkendová) – limitována do 3 dnů
dlouhodobou (prázdniny, dovolená) – limitována nad 5 dnů
Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu
z ekonomického a geografického hlediska se dělí na:
faktory, které stimulují vznik cestovního ruchu ve funkci poptávky a klasifikují se jako selektivní
faktory, které vytvářejí možnost pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky a klasifikují se jako lokalizační
faktory, které umožňují jeho faktickou realizaci a klasifikují se jako realizační podmínky
vzájemné spojení dvou funkčně odlišných prostorových struktur má za následek migrační charakter
Selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu
se vyznačují vlivem na objemové parametry účasti obyvatelstva na cestovním ruchu
a) Demografické faktory
- vliv na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci, ale i na specifické
Druhy aktivit volného času
Jiné nároky a preference má např. rodina s dětmi, mladí svobodní či staré obyvatelstvo
b) Urbanizační faktory
jiné nároky má venkovské a městské obyvatelstvo, zejména víkendovou rekreaci
c) Ekonomické faktory
Fond volného času
mezi klíčové prvky stimulující rozvoj cestovního ruchu patří dosažená životní úroveň populace a sní související objem fondu volného času
ten se odráží v růstu poptávky po jeho různých formách
ve vyspělých zemích se stává účast na cestování otázkou životního stylu
zkrácení pracovní doby a prodloužení dovolených umožňuje zapojovat do cestovního ruchu stále větší počet obyvatel
d) Politické faktory
Mezinárodní a vnitro-politická situace
mezi základní faktory patří mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů, ve vztahu k jednotlivým zemím pak jejich vnitropolitická situace a charakter politického systému
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu
rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních možností a charakteru a kvality společenských podmínek či atraktivit.
v souhrnu tvoří fyzickou a objektivní základnu pro uspokojování poptávky a ním i mezinárodním měřítku
Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu
atraktivity jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější
mezi základní komponenty přírodních předpokladů patří: reliéf a morfologické poměry, klimatické a hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo
Reliéf a morfologické poměry
Reliéf
povrchové tvary reliéfu umožňují různorodé funkční využití pro rekreaci
nejvíce ho podmiňuje výskyt a lokalizační řady ostatních přírodních rekreačních prvků
je výsledkem působení exogenních a endogenních sil
v současném období ho intenzivně modeluje člověk
nejvýznamnější rovky z hlediska výběru a realizace aktivit:
formy povrchu
výšková poloha
vertikální členitost
horizontální členitost
expozice
největší vliv má vertikální členitost reliéfu
patří k důležitým ukazatelům vhodnosti území pro turistiku a zimní sporty
pestřejší reliéf má příznivější předpoklady na využití krajiny z aspektu cestovního ruchu jako monotónní reliéf s malou energií
pro vyjádření vhodnosti území lze považovat střední úhel sklonu reliéfu – důležité pro turistiku a lyžování
horizontální členitost neovlivňuje podmínky pro cestovní ruch tak jako vertikální členitost
významným způsobem se uplatňuje v přímořských rekreačních oblastech
horizontální členitost je úzce spjata s členitostí mořského pobřeží
- Geomorfologické prvky reliéfu
při určení rekreačního potenciálu je třeba brát v úvahu geologickou stavbu území ve vztahu k jeho atraktivnosti
na geologické stavbě horských oblastí a jejich geomorfologického vývoje závisí vznik, charakter a rozmístění některých geomorfologických prvků reliéfu, které označují jako formy reliéfu
Klimatické poměry
Podnebí a klima
při hodnocení rekreačních předpokladů je třeba zohlednit klima
nároky na kvalitu klimatických faktorů jsou důležité
vliv podnebí na rekreační využití území je možné posuzovat ze dvou základních hledisek:
působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi (z hlediska horizontální zonálnosti má nejintenzivnější rekreační využití subtropický mírný pás, vertikální zonálnost se nejvýrazněji projevuje v mírném pásu, kde ovlivňuje předpoklady pro zimní sporty a rekreaci a rozšiřuje turistickou sezónu)
působení klimatických prvků v konkrétním území či lokalitě, tedy působení mikroklimatických, resp. mezoklimatických podmínek (např. průměrná teplota, srážkové poměry)
Hydrologické poměry
mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických a rekreačních pobytů
- Povrchové vody
nejvýznamnější je moře, je využíváno pro dlouhodobé pobyty
má vedoucí postavení v domácím cestovním ruchu i u území s méně vhodnými klimatickými podmínkami
řeky a vnitrozemské vodní plochy jsou využívány pro krátkodobou rekreaci
stojaté a tekoucí vody umožňují kromě koupání i vodní sporty, rybolov, vodní turistiku, atd.
povrchové vody se podílejí na rozmístění cestovního ruchu
- Moře
je atraktivním prvkem přírodního prostředí
využívá se pro dlouhodobou rekreaci
- Jezera
jsou to přirozené vodní plochy různého tektonického, krasového, sopečného původu
rekreační využití závisí na geografické poloze a na klimatických poměrech
využívajíc se na víkendovou rekreaci (rybolov, vodní sporty)
- Umělé vodní nádrže
význam na cestovní ruch vnitrozemských států
přehradní nádrže mají význam na rozvoj dlouhodobé i krátkodobé rekreace s výjimkou vodních nádrží vybudovaných za účelem zásobování pitnou vodou
- Vodní toky
rybníky vybudované na chov ryb
patří ke kladným prvkům konfigurací terénu
atraktivnost zvyšují některé vodní útvary, např. kaňony a vodopády
vodopády jsou výrazné stupně na profilu vodního toku, vznikají na styku geomorfologicky různě odolných hornin, mají charakter atraktivit
vyhledávané části jsou meandry – odchylka vodního toku od primárního směru ve formě oblouku
jsou výsledkem boční eroze
volné meandry se tvoří v plochých rovinatých úsecích řek
vážným problémem na plážích a vodních plochách se stává znečištění průmyslovým odpadem, námořní dopravou, těžbou nerostných surovin
- Podzemní vody
ovlivňují rekreační využití v okolí místa svého výstupu na povrch, t. j. pramenů
význam záleží na minerálním složení, teplotě a formě vývěru vody
rozvoj dlouhodobé rekreace podmiňují zejména minerální prameny, hlavně termální – rozvoj lázeňství a podmiňují výstavbu otevřených a krytých termálních koupališť
Rostlinstvo a živočišstvo
Rostlinstvo
rostliny ovlivňují fyziologii krajiny
význam této složky na jeho rozmístění není až tak významný
pro funkční využití krajiny mají pozitivní vliv
nejvýznamnějším fytogeografickým faktorem je les
sledujeme charakter lesního porostu, druhovou skladbu lesa, charakter a složení rostlinných pater
Živočišstvo
má nejmenší význam
uplatňuje se hlavně pro speciální rekreační činnosti (lov zvěře, rybolov)
Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu
vznikly činností člověka
pro tuto skupinu je charakteristické bodové rozmístění
zahrnují atraktivity, které přitahují určitý okruh návštěvníků a samy osobě vystupují jakou součást potenciálu krajiny a určují směry funkčního využívání
význam a využitelnost se stupňuje
plní funkci sekundárního činitele
rozdělujeme je na 3 podskupiny
kulturně historické památky
kulturní zařízení
společenské akce
- Kulturně historické památky
tato podskupina má největší význam
památky mají vliv na migrační pobyty
E. Šulavíková je rozčlenila na:
architektonické
technické
národně-historické
lidová architektura
přírodní
nejpřitažlivější jsou architektonická díla
- Kulturní zařízení a kulturní akce
Kulturní zařízení
jsou velmi pestré a úloha v cestovním ruchu je rozdílná
řadíme sem muzea a galerie, hvězdárny, skanzeny, atd.
- Společenské akce
plní společenskou funkci
zahrnují kulturní a společenské akce, kongresové a veletržní akce spojené s lidovými tradicemi
Realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
umožňují vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace
význam spočívá v jejich schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi oblastmi a cílovými místy
podle P. Mariota tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálně-technickou základnou
- Materiálně technická základna
jsou to všechna zařízení, která umožňují nebo podporují jejich rozvoj
jsou to:
ubytovací zařízení
stravovací zařízení
sportovně rekreační zařízení
dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí
- Dopravní předpoklady
Doprava
patří k základním předpokladům prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu
hodnocení se opírá o rozmístění komunikačních sítí a rozbory dostupnosti turistických a rekreačních oblastí
specifický význam má doprava u mezinárodního turismu
5. kapitola Statistika v cestovním ruchu
Tradiční statistika cestovního ruchu
Ankety-výzkum trhu cestovního ruchu
při evidence subjektů cestovního ruchu rozlišujeme tradiční statistiku cestovního ruchu a zjišťování pomoci ankety při výzkumu trhu cestovního ruchu
Princip pozorování a počítání subjektů
tradiční statistika je založena na principu pozorování a počítání subjektů, které se zúčastňují cestovního ruchu
jde o globální statistiku, tzn. o rozsáhlé anebo méně dokonalé zjištění pohybu účastníků cestovního ruchu v určitém čase a místě
Kvantitativní údaje
jde o kvantitativní údaje, kdy subjekt cestovního ruchu je základní statistickou jednotkou
statistika může zachytit jen formální znaky účastníků jako počet, národnost, bydliště, délka pobytu, atd.
statistika se opírá o hypotézu průměrného účastníka cestovního ruchu
výhodou této metody je, že subjekt není znepokojovan