Vypisky_z_netu

Článek 24- Volný pohyb zboží
Za výrobky ve volném oběhu v členské státě se pokládají ty výrobky pocházející ze třetích zemí, u kterých byly splněny
dovozní náležitosti a zaplacena cla a dávky s rovnocenným účinkem a u kterých nebyla provedena ani úplná ani
částečná refundace těchto cel a dávek

Článek 25- Zákaz vnitřních cel
Dovozní a vývozní cla a dávky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje i
na cla fiskální povahy.

Článek 28- Omezení dovozu
Kvantitativní omezení dovozu jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.

Článek 29- Omezení vývozu
Kvantitativní omezení vývozu jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.

Článek 30- Výjimky
Ustanovení článku 28 a 29 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou
bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, kulturních hodnot… Tyto zákazy nebo omezení
nesmějí však sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo omezování obchodu mezi státy.

Článek 90- Daňové zrovnoprávnění při dovozu
Členské státy nemohou zatížit výrobky jiných členských států vyšší daní, než tou, kterou jsou zatíženy výrobky domácí.
Členské státy dále nepodrobí výrobky jiných členských států vnitřnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou
ochranu jiným výrobkům.

Článek 91- Daňové zrovnoprávnění při vývozu
Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být refundace vnitřních daní vyšší než vnitřní
daně, kterým byly tyto výrobky podrobeny.






















1. Integrace v Evropě.
1944 Smlouva o celní unii Benelux (platnost 1948)
1948 Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci---1960 se přejmenovává na Organizaci pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj
1948 vzniká GATT,všeobecná dohoda o clech a obchodu
1949 vzniká NATO X 1955 Varšavská smlouva
1949 vzniká Rada Evropy
• sdružuje více jak 40 států
• podílí se na dodržování lidských práv v Evropě
• nejdůležitější dokument Úmluva o ochraně lidských práv a svobod 1950,platná 1953
• Orgán je Evropský soudní dvůr pro lidská práva, sídlo ve Štrasburku

1950 Schumanova deklarace (francouzský ministr zahraničí)=návrh na společnou kontrolu těžby uhlí a výroby
oceli ze strany Francie,Německo (Konrád Adenauer) přijímá
• Schuman byl zastáncem tzv. FEDERALISTICKÉHO přístupu =dosažení politické jednoty mezi státy a
vytvoření formy vlády stojící nad těmito státy, na kterou bude přenesena suverenita států
• Naproti stálo tzv. FUNKCIONALISTICKÝ přístup = stejný princip, ale požaduje pomalejší postup, tedy tzv.
SEKTOROVÁ INTEGRACE (probíhá postupně v jednotlivých oblastech)

1951 Vzniká z této koncepce Evropské společenství uhlí a oceli= Montánní unie (někdy Pařížská smlouva)
• podepsaly státy Beneluxu, Francie, Itálie a Německo
• v platnost 1952; podepsána na 50 let
• výkonný orgán je Vysoký úřad ( první předseda Jean Monett)
• dozorčí orgán je Rada Ministrů

1957 podepsány tzv. Římské smlouvy (výsledek činnosti výbor vedeného belgickým ministrem zahraničních
věcí Paulem Henrym Spaakem)------ Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské
společenství (od roku 1993 přejmenována na Smlouvu o založení Evropského společenství)
square4 zřízena Komise na místo Vysokého úřadu, Rada ministrů větší pravomoci
square4 Shromáždění, Soudní dvůr a Hospodářský a sociální výbor společné pro všechny 3
square4 Dnes označována souhrnně jako Evropská společenství

1965 tzv. POLITIKA PRÁZDNÉHO KŘESLA, Francie se neúčastnila na zasedání Rady EU a tím blokovala
jednání. Důvodem byly spory ohledně míry suverenity států ve společenství ===) 1966 Lucemburský
kompromis; při rozhodování v Radě stačí většina, pokud by ale rozhodnutím byl dotčen zájem členského státu
je potřeba jednomyslnost

1960 Evropské sdružení volného obchodu (Švédsko, Švýcarsko, Rakousko…),protipól EHS

Rozšíření EHS:
• 1963 smlouva o přidružení Turecko,1970 Malta,1972 Kypr
• 1973 přistupuje VB,Irsko a Dánsko
• 1981 Řecko
• 1986 Portugalsko a Španělsko

1986 Jednotný evropský akt--- cílem dokončení jednotného vnitřního trhu
• nedlouho poté přijeta tzv. Bílá kniha o opatřeních k dokončení vnitřního trhu do roku 1992 – ukázala, že na
cestě ke společnému jednotnému trhu stojí 3 skupiny překážek (fyzické,technické,daňové)

1990 Sjednocena Spolková republika německo
1991 podepsány první asociační dohody se zeměmi bývalého sovětského bloku (ČSFR,Polsko.Maďarsko)

1992 Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva)---poprvé užit termín EU
v platnost vstoupila 1.11.1993
připojen Protokol o sociální politice, který podepsaly všechny státy EU a na VB (ta až v roce 1998)
3 pilíře: 1.Evropská společenství
2. společná bezpečnostní a zahraniční politika
3. spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí (azylová politika, soudní ochrana…)

1994 Smlouva o Evropském hospodářské prostoru—ESVO (vyjma Švýcarska) a ES;státy ESVO tím přijali
podstatnou část práva ES týkající se trhu (dnes tvoří ESVO pouze Island, Lichtenštejnsko,Švýcarsko a
Norsko)
1995 přistupuje k EU Švédsko,Finsko a Rakousko
1997 Amsterdamská smlouva=revize smlouvy o ES a římských smluv (v platnost 1999)
1997 uveřejněn dokument Agenda 2000
• předpoklady pro přijetí kandidátských zemí a rozvoj EU
• 1998 zahájeny rozhovory o přijetí (včetně ČR; žádost o přistoupení podala 1996)
• od roku 1998 vydává Komise každoročně tzv. Pravidelné zprávy o pokroku jednotlivých kandidátských zemí,
ve kterých hodnotí plnění tzv. kodaňských kritérií (vymezena 1996)

2000 smlouva z Nice—zazněl záměr rozšířit EU do roku 2004
square4 změny v přidělování křesel v komisi, zvýšení počtu křesel v parlamentu (ČR 20)
square4 nebyla do dnešního dne ratifikována

2001 Laekenská deklarace--- ustanoven Konvent (předsedou je Giscard D´Estaing), který mí připravit
mezivládní konferenci 2004,přizvány i kandidátské země

2.Ekonomické aspekty evropské integrace
!!!! S integrací v rámci EU souvisí úzce termín acquis communautaire, což znamená, že pravidla na kterých stojí
integrovaný celek, musí být přistupujícími státy přijata a respektována.

Několik teorií efektivnější dělby práce:
• 1817 David Ricardo-teorie komparativních a absolutních výhod
• Institucionální ekonomie- lepší je malý počet velkých států, než jediný celek, protože u jednoho celku je
předpoklad, že od určitého bodu převáží náklady na koordinaci nad výhodami
• Teorie optimální integrace- 1961 Mundell, základ pro budování měnové unie. Nejprve stanoveny podmínky za
kterých může integrace dobře fungovat a pak stanovena kritéria pro jednotlivé státy

Stupně ek.integrace:
Integrační procesy mají 2 dimenze: integraci trhů a integraci politik
- integrace trhů je nazývána „negativní“, protože spočívá jen v odbourávání hranic
- integrace politik je nazývána „pozitivní“,protože jde o cílevědomá ekon. opatření

Rozlišujeme:
• Pásmo volného obchodu-odbourání celních bariér mezi státy
• Celní unie- + stanoveny společná cla vůči 3.zemím (v EU uzavřeno 1968)
• Společný trh- vytvářeny podmínky také pro pohyb výrobních faktorů =>slaďování legislativy pracovní a
sociální, kvalifikačních požadavků…
• Hospodářská a měnová unie-unifikace společných ekonomických politik
• Úplná unie-kromě ek. také politická unie
Výhodnější je začít s menší skupinou a těsnější integrací a pak ji teprve geograficky rozšiřovat, rozšiřování ES příliš
rychlé

Budování jednotného trhu stojí na volném pohybu zboží,osob,služeb a kapitálu
• Zboží-dnes existuje jen málo položek ,kde nedochází k výraznějšímu obchodování
• Služby-spotřebitelé mohou využívat služeb zahraničních provozovatelů a ti je mohou nabízet
Vázáno také na pohyb osob => pohyb služeb představuje daleko menší položku než je tomu u pohybu
se zbožím
• Výrobní faktory-vyšší stupeň integrace,někdy substituty pohybu zboží (místo dovozu se v zemi přímo vystaví
závod na výrobu těchto věcí)
Práce- spadá do faktorů, spojena s migrací lidí za účelem zaměstnání, tam kde dochází k odlivu, může
být tímto řešena nezaměstnanost, tam kde k přílivu roste HDP
Kapitál-spadá do faktorů.buď formou přímých investic nebo nákup akcií

Působení tržního mechanismu doplňováno makroekonomickou politikou států:
• Fiskální politika-v EU sestavován společný rozpočet na úrovni menší než v případě samostatných států
• Monetární politika- v EU (12 z 15 států) je sjednocená a prováděna centrální bankou, společná měna Euro
• Strukturální politika- snaha o řešení problémů, které jsou z hlediska rozvoje EU klíčové, společně =>
zemědělství (společná zemědělská politika zavedena v 60.letech) ,vyrovnání úrovně regionů
• Vnější politika-společná celní politika a postoj EU ke 3.zemím

Měnová politika
Koordinovaná měnová politika definována až 1969 (Barrův plán; pozdější fr. premiér)
1970 Wernerova zpráva (Pierr Werner byl lucemburský premiér)—předpokládá vytvoření HMU ve 3 etapách
v 10 letech počínaje 1971; plán předpokládal postupnou eliminaci kolísání kurzů, až by byl jejich paritní vztah
navzájem fixován. První etapa zahájena, ale k dokončení nedošlo.
1972 Evropský měnový had;smlouva uzavřena v Basileji mezi Ústředními bankami Belgie, Dánska, Francie,
VB, Německa… (jednotný postup vůči americkému dolaru); trval do roku 1978 barb2right
1978 vytváří se Evropský měnový systém,úkolem:
• zavést společnou měnovou jednotku—1979 vzniká ECU (měnový koš), nahrazuje EAU;ECU bylo oficiální
(užíváno centrálními bankami),soukromé (pro běžné transakce), zelené (slouží pro potřeby CAP
• zavést multilaterální směnný kurs
• rozšířit úvěrové mechanismy---1973 Evropský fond měnové spolupráce,1994 nahrazen Evr.měnovým
institutem a později Evropskou centrální bankou
1989 Delorsova zpráva—vytvořen jednotný plán HMU
• první etapa 90-93:podepsána Maastrichtská smlouva,zakotveny podmínky vstupu do unie=
konvergenční kriteria(cenová stabilita,udržení měnového kurzu,ne nadměrný deficit…)

• druhá etapa 94-98:zaměření na vytvoření systému ústředních bank,předpokladem vytvoření
Evropského měnového institutu (sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem)

• třetí etapa od 98: vytvořen Evropský systém ústředních bank
• Přípravné období 98:otázka kdo se začlení;vytvoření Evropské centrální banky;počátek tisku
a ražby bankovek a mincí
• Zavádění společné měny 99-01:příprava občanů a firem
• Plné zavedení spol.měny 02:počátek oběhu bankovek a mincí;stažení původních měn
z oběhu

1.1.99 začíná fungovat měnová unie;poměr ECU a EURA stanoven 1:1;Euro začalo být používáno alespoň jako
bezhotovostní měna
Naplno funguje Evropská centrální banka;2 hlavní cíle:udržení cenové stability a působení na masu peněz

3.Prameny práva evropské unie
Primární právo—tvořeno souborem smluv a právních aktů (+ přílohy, protokoly, prohlášení), které vymezují ústavní
rámec EU
• Smlouva o Ev.spol.uhlí a oceli-uzavřena v Paříži 1951 za účelem vytvoření spol.trhu uhlí a oceli
• Smlouva o EUROATOM-v rámci Římských smluv 1957
• Smlouva o EHS-1957 v Římě; u předchozích dvou šlo o integraci sektor po sektoru, u EHS o zaměření se na
všechny společné aktivity spíše než na vybraná odvětví
• Slučovací smlouva-1965 jednotlivá společenství se spojují==)Vysoký úřad a 2 Komise se slučují a
vytváří Komisi jednu a 3 Rady vytváří jednu Radu ministrů;existují 3 odlišné subjekty,ale tvoří jeden
významný celek
• Jednotný evropský akt-stanoven časový limit na dokončení spol.vnitřního trhu k 31.12.1992,změny
pravomocí komise…
• Smlouva o EU-vymezuje 3 pilíře: 1.ES, 2.zahr.a bezp.politika, 3. vnitřní záležitosti a justice

Sekundární legislativa-vydává jí Evropský parlament společně s Radou ministrů,Rada ministrů a Komise

• Nařízení
o obecně závazná právní akt Společenství
o závazné ve všech svých částech
o bezprostředně aplikovatelné ve všech členských státech
o nadřazeno všem ostatním sekundárním aktům
o jsou všeobecně aplikovatelná na P i F osoby členských zemí
o pokud by byly vnitrostátní normy v rozporu s nařízením jsou neaplikovatelné;tento princip je
výsledkem činnosti E.soudního dvora (Costa v. ENEL)

• Směrnice
o jsou závazné pouze co do výsledku,nemá tedy obecnou závaznost
o aby se mohla stát součástí vnitrostátního právního řádu, musí být do tohoto právního řádu
implementována
o pokud stát neprovede řádně implementaci dopustí se porušení povinnosti, která pro něj ze
samotného komunitárního práva plyne (rozhodnutí ve věci Frankovich---stát je odpovědný za
to,že neprovedl řádně směrnici)

• Rozhodnutí
o závazné ve všech svých částech pro toho komu je adresováno
o např. judikováno ve věci Akciová společnost Emile Henricot

• Doporučení a Stanoviska- nejsou závazná

Rozhodující není jaký má akt název, ale jaký je jeho obsah; čl.249 smlouva o ES předvídá odlišné úlohy pro
každý typ právního aktu. V praxi se ovšem hranice často ztrácejí.

Obecné právní zásady-psané právo neposkytuje odpovědi na všechno, a proto Evropský soudní dvůr vyvinul řadu
obecných principů;hlavní zdroje těchto principů:
square4 Zakladatelské smlouvy (ESD stanovil, že principy ve Smlouvě, jsou konkretizací
obecnějších principů v ní neobsažených; např. čl.12 konkretizuje obecný princip rovnosti a
zákazu jakékoli diskriminace)
square4 Vnitrostátní právní řády
square4 Systém ochrany lidských práv (věc Nold v. Komise): vlastnická práva,náboženská
práva,právo na soukromí,právo na spravedlivý proces…
o V oblasti ochrany lidských práv byla přijata v roce 2000 Charta základních
práv, která ovšem zatím nedisponuje žádnou právní silou.

Smluvní právo-mezinárodní smlouvy,které uzavřely samy členské státy s nečlenskými státy;rozlišujeme 2 typy:
• Vnější dohody-každé evropské společenství uzavírá buď samostatně,nebo společně s člen.státy
• Mezistátní dohody-uzavírají členské státy mezi sebou

Soudní judikatura-vytváří ho evropský soudní dvůr,čímž nahrazuje někdy chybějící úpravu; zejména např. při
formulaci nových zásad jako je bezprostřední účinek, nebo přednost komunitárního práva před vnitrostátním

4.Vnější vztahy
Unie má jednotný systém,který zajišťuje kontinuitu všech svých vnějších činností v rámci své zahraniční,
bezpečnostní,hospodářské a rozvojové politiky
Rozhodující roli zde má Rada a Komise společně s Evropskou radou a E.parlamentem

Evropské společenství má právní subjektivitu a je nadáno v členských státech způsobilostí získávat práva a provádět
právní úkony v rozsahu přiznaném právnickým osobám. Také na druhé straně odpovídá za porušení smluvní povinnosti
a rovněž za protiprávní chování vůči 3.státům a mezinárodním organizacím v souladu s normami mezinárodního práva

Rozsah pravomocí společenství
• Výslovné zmocnění-komunitární orgány mohou jednat jménem společenství i navenek
• Paralelní pravomoci-potřeba efektivnějšího působení společenství směrem ke třetím státům a většího souladu
mezi vnitřními a vnějšími pravomocemi ES
• Dělené pravomoci-než ES začne pravomoci využívat, mohou tak činit jednotlivé členské státy a to jak v rámci
společenství,tak na mezinárodní úrovni

5.Principy práva
Principy přímého účinku a nadřazenosti hrály velkou roli při zajišťování aplikace a integrace komunitárního práva do
národních právních řádů členských zemí. Díky nim a díky tomu, že do procesu vynutitelnosti práva ES vstoupili také
jednotlivci a národní soudy, JE KOMUNITÁRNÍ PRÁVO APLIKOVÁNO A PROSAZOVÁNO I V PŘÍPADĚ, ŽE
ČLENSKÉ STÁTY NESLADILY, A TO AŤ JIŽ ÚMYSLNĚ NOBO NEVĚDOMKY SVÉ PRÁVNÍ ŘÁDY
S KOMUNITÁRNÍM PRÁVEM. V průběhu doby se ale ukázalo že princip přímého účinku není všemocný, a tak
následovaly další principy a to NEPŘÍMÝ ÚČINEK a pak také podmínky ODPOVĚDNOSTI ČLENSKÉHO STÁTU
ZA ŠKODU ZPUSOBENOU JEDNOTLIVCI PORUŠENÍM PRÁVA ES.

Dalším velkým příspěvkem ESD bylo vytvoření obecných principů v rámci komunitárního práva. Jsou důležité zejména
pro soudní ochranu práv jednotlivců.
Principy jednak:
• Napomáhají interpretaci;právo ES i vnitrostátní musí být interpretováno tak, aby nebylo v rozporu s principy
• Mohou je užít jak státy tak jednotlivci k podání žaloby na nečinnost společenství
• Mohou být užity jako prostředek k žalobě na úkon členského státu
• Také mohou být užity k podpoře žalob na náhradu škody vůči Společenství

Nadřazenost/přednost
Explicitně přednost stanovena není,princip se vytvořil na základě judikatury ESDbarb2rightzákladní rozhodnutí:

COSTA v.ENEL:
Itálie znárodnila podniky vyrábějící a distribuující elektřinu a převedla jejich majetek na organizaci ENEL. Costa byl
milánský advokát a nebyl spokojen s nabízenými službami, odmítl platit účty ze elektřinu a napadl znárodňovací akt,
protože se domníval, že má podnik povahu státního monopolu.
ESD rozhodl, že nad právem vznikajícím ze smlouvy o EHS, nemohou vzhledem k jeho zvláštní a původní povaze
převážit ustanovení vnitrostátního práva, protože v opačném případě by toto právo bylo zbaveno charakteru práva ES a
byl by zpochybněn právní základ samotného ES.

ESD také rozhodl, že ustanovení práva může ovlivňovat ústavní normy, ale ne vždy. Nemůže ovlivňovat tu část
ústavních norem,která se týká organizace státu,kompetencí a pravomocí ústavních orgánů. Může ta, kde se jedná o
práva a povinnosti F a P osob barb2right rozhodnutí ESD ve věci HANDELSGESSELLSCHAFT


Bezprostřední použitelnost/aplikovatelnost (BP)
Je to vlastnost, která způsobuje přímé právní účinky normy právy ES na subjekty členských států bez prostřednictví
recepce vnitrostátním právním aktem.
TEORIE KOMUNITÁRNÍHO MONISMU- právo ES se aplikuje, aniž by byla vyžadována jeho recepce (s výjimkou
směrnice) na území členských států tak, že přistupuje k národním právním řádům, ale neztrácí při tom svoji zvláštní
povahu.
SIMENNTHAL II. barb2right ESD deklaroval, že BP znamená, že pravidla komunitárního práva musí jednotně
vykazovat účinky ve všech členských státech po celou dobu jejich platnosti

• BP primárního práva- (Costa v. Enel) založením ES na neomezenou dobu státy vytvořily soubor práva
aplikovatelného na jejich příslušníky
• BP nařízení- má obecnou závaznost a je závazné ve všech svých částech a bezprostředně použitelné v každém
členském státě
• BP směrnice-závazná co do výsledku, volba forem se ponechává vnitrostátním orgánům
• BP rozhodnutí- závazné ve všech svých částech pro toho komu je určeno, bude zde tedy záviset na obsahu
konkrétního rozhodnutí.
• BP stanovisek a rozhodnutí- nemají obecnou závaznost=nemají BP

Přímý účinek (PU)
Je to vlastnost,umožňující jednotlivcům dovolat se v případě porušení jejich práv, jež měla vyplynout z práva ES,
ustanovení práva ES, jehož nejsou adresáty před orgány členských států.
Pokud je ustanovení práva ES přímo účinné, národní soudy jej musí nejen aplikovat, ale dle ZÁSADY PŘEDNOSTI
tak musí učinit přednostně i v případě, že existuje rozporná vnitrostátní právní norma.

• PU Smlouvy:
Otázka přímého účinku poprvé řešena ve věci:
o VAN GEND EN LOOS- nizozemská vláda převedla formaldehyd z jedné tarifní třídy do druhé a tím
ve skutečnosti zvýšila clo. Dovozce z Německa- firma Van Gend en Loos- tvrdila, že je tento krok