Vypisky_z_netu

zboží statistický poplatek==) v rozporu s článkem 25

• Asi nejvýznamnější skupinu dávek představují poplatky za inspekční prohlídky či jiné služby
o Judikát:
CADSKY v. ICE: jednalo se o poplatky za kvalitativní prohlídky italské zeleniny určené do SRN.
ESD nepřistoupil, že se jedná o službu exportérovi,která má zvýšit kvalitu exportu a že není rozhodný
účel takového poplatku
o Důležitou součástí každé služby je právo jejího potencionálního recipienta jí odmítnout. Pokud je
služba poskytnuta a je uložen za ní poplatek, bude vždy uznán ESD jako dávka s rovnocenným
účinkem jako clo

• Druhou skupinou dávek jsou za služby, které jsou vyžadovány na základě komunitárního nebo mezinárodního
práva. Podle ESD mohou být zpoplatněny jen do výše nákladů spojených s jejím prováděním
o Judikát:
KOMISE v. NĚMECKO: SRN napadena za prohlídky živých zvířat dovážených do SRN. Komise
tvrdila,že poplatky jsou dávky s rovnocenným účinkem jako cla. Argumenty Komise ESD zamítl a
stanovil, že za dávky s rovnoceným účinkem clu nejsou považovány ty které splňují:
Nepřevyšují skutečné náklady za prohlídku
Prohlídky jsou povinné a stejné pro všechno dotčené zboží
Jsou nařízeny komunitárním právem a to v obecném zájmu
Napomáhají volnému pohybu zboží tím, že zamezují překážkám způsobeným
jednostrannými opatřeními

Ustanovení o zákazu vnitřního diskriminačního zdanění
Článek 90/1 zakazuje vnitřní zdanění,které by diskriminovalo dovážené zboží

• Přímá diskriminace
Jedná se o přímé porušení ustanovení článku 90/1 (poměrně vzácné)
o Judikát:
LŐTTICKE: firma byla importérem sušeného mléka z Lucemburska do Německa. Při dovozu bylo
požadováno clo i daň i daň z obratu. Požadavek německých orgánů byl napaden u soudu
s argumentem, že daň byla již dříve zrušena.

PIVNÍ DAŇ: v Německu byla na pivo uvalena daň, jejíž výše byla stanovena podle výstavu každého
pivovaru.

Zajímavostí je, že pokud by členský stát danil domácí zboží více než dovážené a tím by domácí produkci
přímo diskriminoval, nešlo by o jednání v rozporu s čl. 90/1,jelikož komunitární právo vyžaduje aby státy jednali
s dovezeným zbožím ne hůře než se zbožím domácím a nikoli naopak

• Nepřímá diskriminace
Na první pohled vypadá vše v pořádku,ale blíže se ukáže diskriminace.
o Judikát:
HUMBLOT: Francouzská silniční daň byla vypočítávána na základě výkonu vozidla. Slabší vozy
byly zdaněny až do výše 1100 franků, silnější jednorázově 5000 franků. Žalobce žádal vrácení daně
na základě porušení článku 90/1. Francouzský spotřebitel, byl tedy v podstatě nucen se při výběru
vozu řídit i tím, jakou daň za něj bude muset zaplatit. Tato daň v podstatě zvýhodňovala francouzské
vozy, protože spadaly do kategorie vozů s nižší daní.

U této diskriminace je možné je možné opatření liberovat z článku 90/1
o Judikát:
KOMISE v. FRANCIE: Šlo o různé zdanění vín, kdy sladká byla méně daněná než vína likérová.
Sladká vína se převážně vyráběla ve Francii, likérová byla dovážena. Francie hájila tím, že tato sladká
vína jsou vyráběna v oblastech kde jsou převážným zdrojem příjmů a proto nižší daň slouží k rozvoji
regionu. Argumentace byla ESD přijata

Je třeba rozlišovat mezi ustanovením čl. 90/1 a 90/2—)
o u prvního jde o výrobky, které jsi sou podobny co se týče složení a výrobního procesu
square4 Judikát:
JOHN WALKER v. MINISTERSTVO FINANCÍ DÁNSKA: žalobce napadl podobnost mezi
whisky a ovocným vínem s tím, že oba nápoje plní podobnou funkci a jsou tedy zaměnitelné.
ESD argumentaci nepřijal.
KOMISE v. DÁNSKO: komise žalovala podobnost mezi ovocným vínem a vínem z hroznů.
ESD argumentaci Komise uznal.

o u druhého jde o výrobky které spolu mohou být v soutěži,mohou si konkurovat a jsou schopny
uspokojit zákazníka stejně
square4 Judikát:
KOMISE v. VB: VB uvalila na slabá vína daleko vyšší daň než na pivo. Víno byla na trhu
zastoupena především dovozem, kdežto piva byla z domácí produkce. Komise žalovala VB
za porušení článku 90.
ESD rozhodl že tato vína soutěží právě s pivem o zákazníky a jedná se tedy přeneseně o
zvýhodnění domácí výroby před zahraniční konkurencí, tedy porušení čl.90

Kvantitativní omezení
Spočívá v početních limitech na dovážené nebo vyvážené zboží. Důvodem je hlavně snaha o ochranu domácí produkce
před zahraniční konkurencí. Jsou daleko závažnější než tarifní omezení, protože úplně zakazují dovoz a tím znemožňují
pohyb kapitálu.

Velice těžké stanovit v praxi co je opatření s podobným účinkem jako kvantitativní omezení-definici položil judikát ve
věci:
• DASSONVILLE: do Belgie dovezl importér z Francie whisky Johnie Walker a VAT 69, kterou
zakoupil od francouzských distributorů těchto značek. Na belgické hranici se dovozci prokázali
britským celním osvědčením původu poznámkou o zaplacení spotřební daně a číslem dokladu,
(Francie ovšem nevyžadovala osvědčení o původu Scotch Whisky),nicméně belgický zákon
vyžadoval pod trestní sankcí oficiální doklad o původu skotské whisky. Jelikož dovozci tento neměli,
bylo proti nim zahájeno trestní řízení.
ESD interpretoval, že obchodník, který chtěl dovézt do Belgie skotskou whisky z Francie, má daleko
větší problém získat takovéto oprávnění, než ten, který dováží přímo ze země původu. Z toho tedy
vyplynulo, že všechny obchodně právní předpisy přijaté členskými státy, které brání obchodu mezi
členskými státy,je třeba považovat za opatření mající rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení.

Velice často bylo kritizováno široké rozpětí této definice a následně došlo k jejímu prolomení v případu:
• KECK: Francouzští obchodníci v pohraničí byli obviněni, že prodávají zboží pod cenou. Na obhajobu
uvedli, že takto jednali z toho důvodu, že na druhé straně hranic němečtí obchodníci mohou prodávat
pod cenou a tím narušují konkurenci v německo-francouzském pohraničí.

Důležitý je také judikát:
• CASSIS DE DIJON: německá společnost chtěla dovézt z Francie tento likér, ale německými orgány byl dovoz
zamítnut,protože likér neobsahoval minimální obsah alkoholu nařízený pro likér německou vládou. Jasně
v rozporu s čl.28 ==) z tohoto případu mohou být derivovány 2 principy:
1. Pravidlo rozumu: použití opatření obecného dopadu nemusí být porušením čl. 28
2. Bez řádného důvodu nemůže být bráněno,aby zboží legalizované na území jednoho
členského státu, bylo uvedeno na trh jiného členského státu.

• WALTER RAU: sporný zde byl požadavek na tvar krychle u kostek margarínu; důvodem bylo jasné odlišení
od másla. ESD rozhodl ve světle Cassis a to tak, že takový požadavek je nepřípustný, protože některé firmy
nemusí být schopny tento požadavek plnit a byly by vyřazeny z přístupu na trh.

• KOMISE v. SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ: podmínky prodeje zboží v maloobchodní síti. Britský předpis
požadoval označení původu zboží. ESD rozhodl, že je to v rozporu s čl.28, protože náklady na víc mohou pro
dodavatele znamenat překážku vývozu a může to vzbuzovat podjatost vůči výrobkům z jiných členských zemí.


Výjimky ze zákazu kvantitativního omezení:
Veřejný morálka- (R. v. Henn and Darby—šlo o dovoz sexy zboží do VB)
Veřejný pořádek- (R. v. Thompson—dovoz zlatých a vývoz stříbrných mincí z a do VB)
Veřejná bezpečnost
Ochrana zdraví a života lidí,zvířat a ochrana rostlin
Ochrana pokladů národního bohatství
Ochrana průmyslového nebo obchodního vlastnictví

10. Obecné otázky volného pohybu osob
Prvotně se svoboda volného pohybu osob v rámci společného trhu vztahovala jen na osoby ekonomicky činné, tedy
zaměstnance, živnostníky, podnikatele… Ke změnám došlo s přijetím Jednotného evr.aktu, Maastrichtu a
Amsterdamské smlouvy. Předpoklady pro další odstranění překážek, zejména hraničních kontrol, znamenaly
Schengenské úmluvy z roku 1985 a 1990

V roce 1990 byly přijaty (platnost 1992), tři směrnice o rozšíření volného pohybu osob na další kategorie
• 90/364 na osoby žijící z nezávislých příjmů
• 90/365 na důchodce
• 90/366 na studenty

Maastrichtská smlouva zavedla občanství EU a v čl.18 stanovila, že každý občan Unie má právo svobodně se
pohybovat a pobývat na území členských států ==> od roku 1993 již nejde o volný pohyb pracovních sil, ale o pohyb
obyvatel
Amsterdamská smlouva poté přenesla otázky týkající se kontroly osob na hranicích, přistěhovalectví, azyl atd.ze 3. do
1. pilíře EU ==> rozšířeny pravomoci ES n úkor členských států.
V Nice potom byla podepsána Charta základních lidských práv EU, která poprvé přinesla samostatný systém ochrany
lidských práv v rámci EU (není zatím právně závazná, ale již patří k acquis communautaire).

Občanství EU
Občanství unie je vymezeno SES čl.17-22
Čl.17 zavádí samotný pojem občanství Unie (automaticky každý občan člen.státu je občanem EU)
Čl.18 upravuje právo občana Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států
Čl.19 stanoví, že každý občan má právo a být volen do obecních voleb a do Evr.parlamentu
Čl.20 upravuje diplomatickou ochranu
Čl.21 upravuje možnost petic, právo obrátit se na ombudsmana, právo na odpověď
Čl.22 upravuje povinnosti Komise, Rady a Parlamentu===>

===> Kromě práv a povinností, přiznaných občanům EU Smlouvou o ES jsou přiznána i další práva:
1. Svoboda pohybu a usazení kdekoli v EU
2. Právo volit a být volen do obecní samosprávy a do EP v místě svého bydliště
3. Diplomatická ochrana pokud členský stát nemá ve 3.zemi zastoupení
4. Petiční právo k EP
5. Právo obracet se na evropského ombudsmana (první byl zvolen 1995 a to Jacob Söderman)

Volný pohyb osob
Nejedná se pouze o možnost prostého přemisťování osob v rámci společenství, ale hlavně možnost změny místa pobytu
za účelem výkonu zaměstnání či podnikání ==> usadit se, pracovat i podnikat kdekoli v EU
• Práva osob
o Primární oprávnění:
square4 U pracovníků právo uzavírat pracovní poměr, vykonávat práci za odměnu
square4 U osob samostatně výď.činných jde o právo podnikat
square4 U volného pohybu služeb jde o možnost poskytovat a na druhé straně přijímat
o Sekundární oprávnění:
square4 Umožňují výkon primárních ==>
square4 Volný vstup do jiného členského státu a právo pobytu kdekoli v EU
o Komplementární oprávnění:
square4 Právo na vzdělání, bydlení, sociální zabezpečení, kolektivní vyjednávání.

Originární beneficianti= osoby na které se vztahují všechny oprávnění; pracovníci, živnostníci, podnikatelé
Odvození beneficianti= rodinní příslušníci; nositelé sekundárních a komplementárních oprávnění

• Zákaz diskriminace
Čl.12 vymezuje zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti
Zakázána je jak:
Přímá diskriminace= vázána na státní příslušnost, tak
Skrytá diskriminace= její případy určují jiné skutečnosti než st.příslušnost, ale zatěžují
prakticky stejně (požadavek ovládání řeči, VŠ diplomu toho státu…)

BOSMAN- nepřípustné je i nepřiměřené ztížení přestupu hráče z klubu do klubu stanovením vysoké
sumy odstupného pro klub, do kterého má být přestup uskutečněn.

• Bezprostřední použitelnost
Práva na volný pohyb osob, přijímání nabídky zaměstnání, pohybovat se za tím účelem na území členských
států atd. jsou bezprostředně účinná
Obecně platí, že právní normy bez ohledu na to, jestli jsou v primárním nebo sekundárním právu jsou
bezprostředně použitelné v jednotlivých členských státech. Pokud členské státy neprovedly řádně a včas do
svých úprav komunitární právní úpravu, lze se odvolat přímo na komunitární právo.

• Omezení z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví
Základem sekundární úpravy je směrnice č. 64/221 --> vztahuje se na příslušníky jednoho členského
Státu, kteří mají pobyt v jiném členském státu
Společenství nebo do něj cestují za účelem výkonu
Zaměstnání, podnikání, poskytování a přijímání
Služeb a také na manžela, manželku a rodinné
příslušníky.

Při zavádění a aplikaci opatření k omezení je rozhodné individuální chování. Nepostačuje pasivní
členství v nějaké organizaci, ale musí jít o dobrovolné jednání, za které je jedinec plně odpovědný.

Rozsudek ve věci VAN DUYN:
Nizozemka paní Van Duyn se chtěla přestěhovat do VB, za účelem výkonu zaměstnání, jako
Sekretářka scientologické církve. Ministerstvo vnitra VB ji vstup nepovolilo z důvodu ochrany
veřejného pořádku. ESD odpověděl v předběžné otázce tak, že členský stát může z důvodu veřejného
pořádku, pokud to považuje za nezbytné, odmítnout státnímu příslušníku jiného členského státu využít
zásady volného pohybu pracovníků v případě, že takový státní příslušník hodlá přijmout určitou
nabídku zaměstnání a to i v případě, že své státní příslušníky stát takto neomezuje.

Důvody ochrany veřejného zdraví lze uplatnit jen při vstupu na území členského státu. Nemoci, které
vzniknou po vydání prvního povolení k pobytu nemohou být důvodem pro odmítnutí prodloužení platnosti
povolení k pobytu nebo vyhoštění. Výjimkou jsou závažné nemoci podléhající karanténě, jako např.
tuberkulóza, syfilis... a také toxikomanie a těžké duševní poruchy.

K aplikaci omezení je potřeba dodržet určité procesní zásady. Rozhodnutí o vydání/ nevydání musí být vydáno
do 6 měsíců od podání žádosti. Dotyčná osoby může zůstat na území až do vydání rozhodnutí. Pokud je
rozhodnuto o vyhoštění, musí byt oznámena lhůta, 15 dnů pokud osoba dosud neobdržela povolení k pobytu,
jinak měsíc.

• Kvalifikační předpoklady
Právní úprava vzájemného uznávání kvalifikace je založena na principu nediskriminace na základě státní
příslušnosti dle čl.12
Sekundárně je toto upraveno směrnicí 1999/42, kterou se stanoví mechanismus pro uznávání kvalifikací
k výkonu profesních činností.

Zprvu bylo dosaženo shody na společném rámcovém obsahu a rozsahu u některých povolání ==> výsledkem
tzv. oborové/sektorové směrnice (lékař, zubař, veterinář …); celý systém se ukázal jako složitý a od roku 1985
postupně opouštěn
Nový systém byl postaven na horizontální koncepci = vzájemné uznávání kvalifikace a je opřen o 3 obecné
směrnice:
square4 89/48 o obecné úpravě pro uznání VŠ diplomů po nejméně 3letém studiu
square4 92/51 doplňuje předchozí směrnici
square4 1999/42 stanovuje mechanismus pro uznání kvalifikace

o Regulované povolání = taková profese, pro jejíž výkon jsou právními předpisy členského státu
EU, předepsány určité podmínky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání
vykonávat. Členské státy stanovují požadavky na určité povolání ve svých zákonech
a tím samy určují, co je regulované povolání.
o Akademické uznávání = uznávání diplomů, kvalifikací jedné VŠ jinou VŠ. Akademické
vzdělávání a jeho právní úprava spadá do kompetence států, zatímco uznávání pro
účely přístupu k povolání a jeho výkonu se vztahují ke čl.47
o Uznání kvalifikace = znamená potvrzení práva držitele kvalifikace vykonávat povolání a tím
mít odpovídající profesní postavení, stejně jako osoba, která tuto kvalifikaci získala
v přijímacím státě.

Je důležité, že obecné směrnice nedávají žadatelům právo vykonávat vybrané regulované povolání
kdekoli v EU, ale dávají jim právo, aby jejich kvalifikace byla posouzena orgánem k tomu určeným a
tím se jim otevřel přistup na tamní trh práce.
Pokud by existovaly podstatnější rozdíly v kvalifikacích členských států, stanovuje tento obecný systém
možnost předepsat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti.

11. Volný pohyb pracovníků
Volný pohyb pracovníků je v primárním právu upraven čl.39-42 SES, kde stěžejní úlohu má čl.39, který upravuje volný
pohyb pracovníků uvnitř Společenství. !!!! Ustanovení čl.39 se nevztahují na zaměstnání ve státní službě.

Volný pohyb tedy zahrnuje právo:
• Přijímat nabídky zaměstnání skutečně učiněné
• Pohybovat se za tím účelem volně po státech EU
• Pobývat v členském státě za účelem výkonu zaměstnání
• Zůstat na území státu i poté, co zde zaměstnání skončilo, za podmínek vydaných Komisí

V oblasti sekundárního práva upravují problematiku zejména:
• Směrnice 68/360 upravující právo na vstup a na pobyt na území státu EU
• Nařízení 1612/68 upravující přístup k zaměstnání a jeho podmínky …

!!! Základem vymezení pojmu pracovník je čl.39, který za pracovníka považuje státního příslušníka členského státu,
který je oprávněn pohybovat se, pobývat, ucházet se o zaměstnání a být v pracovním poměru a pobírat odměnu, bez
jakékoli diskriminace.

Věc LAWRIE-BLUM: ESD zde vymezil pojem pracovník jako osobu, která po určité časové období
vykonává za odměnu činnost pro jiného a pod jeho řízením.
barb2right není zde přitom vůbec rozhodující jak vysoký je plat a nezáleží ani nato jestli se jedná o
plný nebo zkrácený pracovní úvazek. Může postačovat i 12i hodinová týdenní pracovní doba.

Za pracovníka je považován ve smyslu judikatury ESD i student ( rozhodnutí WIRTH)

Práva pracovníků
• Základní oprávnění
Zahrnuje zaměstnání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky a zrušení jakékoli formy diskriminace
založené na státní příslušnosti barb2right základním ustanovením šl.39 odst.2 SES
Vyloučena je diskriminace obrácená ==> např. že vlastním státním příslušníkům bude odpírána kvalifikace
získaná v zahraničí.
Sekundárně je také upraven přístup k zaměstnání a rovné zacházení při jeho výkonu (nařízení 1612/68)

• Sekundární oprávnění
Znamenají předpoklady k výkonu primárních práv pracovníka, především být zaměstnán.
Pracovník má právo vstoupit na území kteréhokoli státu EU, ucházet se tam o nabízená zaměstnání, pobývat
tam za účelem výkonu tohoto zaměstnání a zůstat tam i po skončení.
Povolení pobytu se dává na 5 let a po jeho skončení se automaticky prodlužuje, pokud jsou splněny podmínky
pobytu; pracovníci na dobu do 3 měsíců mohou vykonávat práci bez povolení

• Komplementární oprávnění
Zahrnuje hlavně právo na vzdělání, bydlení, kolektivní vyjednávání, na odborové sdružování a sociální
zabezpečení

• Oprávnění rodinných příslušníků
Zahrnuje právo na byt, vzdělání, oprávnění k výkonu zaměstnání a výchově dětí. Právo pobývat na území státu
společně s pracovníkem mají bez ohledu na státní příslušnost manžel/ka, děti do 21let, nebo starší které
vyživuje …

Omezení volného pobytu pracovníků
• Veřejný pořádek
Primárně upravuje čl.39 odst.3 SES; sekundárně rozvedeno směrnicí č.64/221
Je zásadní aby se jednalo jen o taková omezení, která jsou nezbytně nutná a také to, že členské státy nemohou
ospravedlňovat omezení hospodářskými důvody ( např. v době nezaměstnanosti zaměstnávat jen své státní
příslušníky)

• Zaměstnání ve veřejné správě
Čl.39 odst. 4 stanoví, že ustanovení tohoto článku se nevtahují na zaměstnání ve veřejné správě. Co do výkladu
pojmu „veřejná správa“, se tendence liší. Členské státy ho vykládají spíše široce, ESD naopak úzce barb2right
Ve věci LAWRIE-BLUM Soudní dvůr konstatoval, že zaměstnáním ve veřejné správě je nutno chápat
místa, která znamenají účast na výkonu občanských oprávnění a jsou spojena s plněním
úkolů, které jsou orientovány na obecný zájem státu, a tedy předpokládají zvláštní oddanost
osoby ke státu ==> justice, policie, vojsko (např. železnice, pošta toto nesplňují)


12. Sociální politika
Sociální politika se vztahuje zejména na 2 právní oblasti, pracovní právo a právo sociálního zabezpečení
• U sociální politiky není prioritou harmonizace vnitrostátních předpisů, nýbrž její koordinace.