Vypisky_nejen_ke_zkousce

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert
yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop
asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg
hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx
cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn
mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe
rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio
pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf
ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz
xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn
mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe
rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio
pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf
ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz
xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn
mrtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyu
iopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas
dfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghj



Evropské právo pro ekonomy

Výpisky – ke zkoušce

Jaro 2007

Petra Beníčková


ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 2 -
Evropské právo pro ekonomy

Rada Evropy – stojí mimo EU, zaměřená na ochranu lidských práv

Odstraňování překážek vzájemného obchodu a rozvoj hospodářské spolupráce bylo úkolem
několika mezinárodních organizací:
Univerzální (neomezené na určitý region) – OECD, GATT barb2right WTO
Regionální (evropské) – ESVO (Evropské sdružení volného obchodu)

Státy, které se nehodlaly vzdát své svrchovanosti nebo které nebyly dostatečně vyspělé,
zůstaly u uvedených organizací. Evropská šestka (Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko) však jde dále a zakládá tři nadstátní organizace:
1951 – Pařížská smlouva barb2right ESUO
1957 – Římské smlouvy barb2right EHS a EURATOM

Pařížská smlouva byla uzavřena na dobu 50 let od vstupu v platnost. To je důvod, proč její
platnost skončila dne 23.7.2002. Pokud jde o obě Římské smlouvy, jejich platnost není časově
omezena.

Společenství:
- z počátku fungovala jako celní unie a tzv. společný trh
- uvnitř společenství byla postupně snižována až odbourána cla, rušena kvantitativní
omezení obchodu a zakázána daňová diskriminace dováženého zboží.

V polovině 60.let (1967) došlo Slučovací smlouvou k vytvoření jednotného systému orgánů
všech tří Společenství, aby byla odstraněna zbytečná duplicita, resp.triplicita.
V 80.letech se objevuje nutnost urychleně zavést úplně volný pohyb zboží, všech osob (nejen
pracovníků) a zcela uvolnit pohyb kapitálu barb2right Jednotným evropským aktem (1986) byla
vytvořena koncepce jednotného vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je
zcela zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tímto JEA byl stanoven závazný
termín pro vytvoření takového trhu (31.12.1992)
Od r. 1992 se tedy Společný trh mění na Jednotný vnitřní trh. Vzhledem k tomu, že věcná
působnost EHS překročila ekonomický rámec, bylo také záhodno přejmenování společenství.
barb4right v r.1992 byla uzavřena Maastrichtská smlouva zakládající Evropskou unii, obsahující
dohodu o vytvoření měnové unie a společné měny, přejmenování EHS na ES (Evropské
společenství).

Rozšiřování Evropských společenství
Zakládající státy 1951, 1957 – Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

První rozšíření 1973 – Velká Británie, Irsko, Dánsko tzv. Severní rozšíření
Druhé rozšíření 1981 – Řecko tzv. Jižní rozšíření
Třetí rozšíření 1987 – Španělsko, Portugalsko
Čtvrté rozšíření 1995 – Rakousko, Finsko, Švédsko
Páté rozšíření 1.5.2004 – Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta,
Polsko, Slovensko, Slovinsko
Šesté rozšíření 2007 – Bulharsko, Rumunsko



ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 3 -
Evropská unie = celek tvořený členskými státy Evropských společenství, zavedený
Maastrichtskou smlouvou v souvislosti s budováním hospodářské a měnové unie.
Z právního hlediska není mezinárodní organizací, protože nemá právní subjektivitu.
Mezinárodní smlouvy tedy nemůže uzavírat EU, nýbrž Společenství. (Např. Dohoda o
přidružení ČR k Evropským společenstvím, nikoliv k EU!)


Povaha a právní postavení Společenství
ES funguje na principu komunitárního práva (práva ES). To znamená, že má nadstátní
charakter. Projevy, resp. formy realizace nadstátnosti:
- společenství nejsou pouhým souhrnem členských států. Mají své vlastní zájmy a vůli
konstituovanou a projevovanou svými orgány s autonomním postavením. Tato vůle se
vytváří buď nezávisle na čl.státech (Komise, Soudní dvůr), nebo na principu většiny
(Rada), tedy eventuálně i proti vůli některých členských států.
- Nejvýznamnějším projevem supranacionality (nadstátnosti) je pravomoc orgánů
Společenství tvořit právo, které má bezprostřední závaznost vůči orgánům
společenství, členským státům a jejich FO i PO a představuje samostatný právní
systém nezávislý na vnitrostátním právu členských zemí
- Společenství požívají finanční samostatnost a čerpají zdroje z vlastních příjmů, aby
byla vyloučena závislost na členských příspěvcích. Zdroji příjmů jsou cla vybíraná za
dovoz z nečlenských států, odvod DPH, …



Další evropské ekonomické organizace, evropský hospodářský prostor

Evropská organizace pro hospodářskou spolupráci OEEC, Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD

OEEC byla ustanovena v r.1948, sdružovala 18 západoevropských států, které přijaly
poválečnou pomoc ve formě Marshallova plánu. Cílem bylo plnění Marsh.plánu, ale také
hospodářská spolupráce při poválečné obnově evropských zemí.

Cílů bylo dosaženo v 50. letech, proto OEEC končí a jejím nástupcem se stává OECD
v r.1961. Hlavními cíli jsou:
- vysoký trvale udržitelný rozvoj hospodářství a zaměstnanosti v členských zemích
- zdravá hospodářská expanze
- rozvoj světového obchodu
- soustředění na sociální problémů

Těchto cílů mělo být dosaženo uvolněním pohybu zboží, služeb, kapitálu a plateb mezi
členskými zeměmi. Základna zahrnuje i mimoevropské vyspělé státy, jako USA, Kanadu,
Japonsko, Austrálii a Nový Zéland. Od pol. 90. let je členem i ČR.
Organizační struktura: Rada, Výkonný výbor a velký počet výbor a jiných prac.orgánů.






ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 4 -
Evropské sdružení volného obchodu ESVO, EFTA

Bylo vytvořeno státy, pro které nebyl systém nadstátnosti přijatelný a proto se nepřipojily
k EHS (jakýsi „protipól“ EHS). Vzniká v r.1960, z iniciativy Švédska, dalšími zakládajícími
členy byly Rakousko, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Švýcarsko a Velká Británie. Postupně
státy přecházely do Společenství, čímž přestaly být členy EFTA. V současnosti jsou členy
Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Evropský hospodářský prostor EHP
Jednání o vytvoření Evropského hospodářského prostoru byla zahájena na konci 80. let
současně s procesem vytváření vnitřního trhu (VT) v rámci Evropských společenství.
Představitelé Evropských společenství (ES) na straně jedné a představitelé Evropského
sdružení volného obchodu (ESVO) na straně druhé si uvědomovali nutnost novým způsobem
upravit vzájemné vztahy vzhledem k blížícímu se spuštění VT uvnitř ES.
Základní myšlenkou pro vytvoření EHP tedy bylo vytvořit takový hospodářský prostor, v
rámci něhož by se členské země ESVO začlenily do VT Evropských společenství. Jednání o
vytvoření EHP byla úspěšně dokončena podepsáním smlouvy o EHP 2. 5. 1992 v Oportu.
Původně měl být EHP spuštěn ke stejnému datu jako VT Evropských společenství (tj. k 1. 1.
1993). Avšak vzhledem k problémům s ratifikací dohody ve Švýcarsku, došlo k faktickému
vytvoření EHP teprve k 1. 1. 1994.
V současné době se na dohodě o EHP podílí 27 členských států Evropské unie a z členských
států ESVO se jedná o Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Začlenění zemí ESVO do VT
Evropských společenství v praxi znamená, že tyto země musely do své národní legislativy
převzít základní mechanismy související s VT ES. Zároveň ale získaly množství výjimek a
přechodných období pro uplatňování nařízení souvisejících s VT v některých sektorech.
Speciální dohody mezi ES a členskými státy ESVO byly uzavřeny pro oblast zemědělství,
rybářství, dopravy. EHP nevystupuje navenek jako celní unie, protože nepoužívá společný
celní tarif.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD

Byla založena v roce 1991, sídlem je Londýn. Pomáhá zemím střední a východní Evropy při
budování tržní hospodářství a demokratické prostředí. Členy EBRD je 61 zemí a dvě
mezinárodní organizace (Evropské společenství a Evropská investiční banka), cílem finanční
pomoci je 27 zemí od střední Evropy po střední Asii. EBRD usnadňuje přechod na tržní
hospodářství a restrukturalizaci ekonomik. Orgány jsou Rada guvernérů, Správní rada,
prezident a několik viceprezidentů.
ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 5 -
Organizační struktura Evropských společenství a EU
Orgány společenství mají pravomoci vůči členským státům a jejich subjektům, proto bylo
třeba mechanismus, který by zajistil respektování zájmů jak společenství, tak i členských států
– na rozhodování se musí podílet rovným dílem jak orgán, který reprezentuje členské státy,
tak orgán, prosazující zájmy členských států. Proto vnikl tandem Komise – Rada.

Evropská Komise
= exekutivní orgán, který reprezentuje zájmy Společenství.
- její pravomoci zasahují i do II. a III. pilíře EU.
- Sídlem Komise je Brusel
Složení:
- Evropští Komisaři – 27, z každého státu jeden (z ČR Vladimír Špidla)
- Jeden z komisařů je předsedou Komise (v současnosti Jossé Manuel Barroso)
- Funkční období je 5 let, aby se shodovalo s funkčním obdobím E.Parlamentu
- Postup ustanovování Komise: - členské státy se dohodnou s E. Parlamentem na osobě
budoucího předsedy Komise. Každá členská země s ním pak konzultuje návrhy
vlastních komisařů. List 27 kandidátů je schvalován Evropským parlamentem a
novým předsedou Komise., poté jsou jednotliví komisaři (včetně předsedy) jmenováni
dohodou všech členských států.
- Komise se schází k řádnému zasedání každou středu
- Každý komisař má přidělenu jednu nebo několik oblastí, za než odpovídá (resorty) =
DG generální direktoráty (je jich 24)
Pravomoci:
- komise působí především jako orgán iniciativní
- předkládá návrhy legislativních aktů a dalších opatření jiným orgánům (zejména
Radě), „motor Společenství“. Návrhy Komise jsou povinně podkladem jednání Rady.
- Zároveň je orgánem výkonným – je-li zmocněna Radou, může k aktům sekundárního
práva vydávat prováděcí předpisy.
- Ve výjimečných případech působí i jako orgán rozhodovací (legislativní) – především
v oblasti hospodářské soutěže.
- Kontrolní pravomoci spočívají především ve sledování dodržování práva Společenství.
V případě zjištění porušení Komise zahajuje příslušné řízení dle čl.226 smlouvy EHS
- Ve vztazích navenek zastupuje Společenství (sjednává mezinárodní smlouvy, navazuje
a udržuje styky (včetně diplomatických) atd.)

Rada EU
- dříve Rada ministrů, je orgánem, v němž jsou zastoupeny členské státy, a který tedy
reprezentuje jejich zájmy
- sídlo v Bruselu
- členské státy jsou zastoupeny resortními ministry jednotlivých států, podle
projednávaných otázek (27)
- předsednictví Rady se mění každých 6 měsíců (ČR je na řadě v 1. pol. r. 2009)
- úkolem předsedy rady
P