Vypisky_nejen_ke_zkousce

ravomoci:
- Rada je především orgánem rozhodovacím
- Podle čl. 202 (145) Smlouvy ES zajišťuje koordinaci obecné hospodářské politiky čl.
států a uděluje Komisi pravomoci k provádění svých aktů
- Rozhodnutí mají formu aktů sekundárního práva – směrnic, nařízení, rozhodnutí,
stanovisek a doporučení
- Rada je hlavním zákonodárcem ve spol. (spolu s Evropským parlamentem)
ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 6 -
Hlasování v Radě:
- Jednomyslné rozhodování – když je zájem o to, aby rozhodnutí nebylo v rozporu
s vůlí některého člena. Znamená žádný záporný hlas.
- Rozhodování kvalifikovanou většinou – kombinováno s váženým hlasováním
- Rozhodování prostou většinou – jen u procedurálních otázek, každý člen má zde 1
hlas
- Výbor stálých zástupců – COREPER – jejich přítomnost je vyžádána nutností
vyjasnění a případného sladění rozdílných stanovisek členských států. Zástupci
členských států v COREPERu mají od svých vlád stejné směrnice pro jednání, jako
zástupci v Radě, proto má předjednávání otázek smysl. Otázky, k nimž bylo v rámci
COREPERu dosaženo jednomyslné dohody, jsou na pořad jednání Rady zařazeny do
skupiny „A“ a nejsou již předmětem projednávání (přímo se hlasuje). Ostatní otázky
jsou v části „B“ a řeší se projednáním v samotné Radě.
-
Evropská rada
= vrcholný orgán EU, složený z hlav států a předsedů vlád, reprezentativní orgán
- řeší hlavní a nejobecnější problémy EU a ES.
- Přijímá zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Společenství
- Jejím posláním jsou např. zavedení EUR, rozšiřování směrem na východ,…
- Tyto koncepty je třeba více rozpracovat, což už je úkolem dalších orgánů EU

Evropský parlament
= vrcholný zastupitelský orgán EU. Dříve shromáždění.
- přímé volby do EP
- sídlo ve Štrasburku, dále v Bruselu
- parlament se usnáší absolutní většinou odevzdaných hlasů, neplatí-li pro daný případ
zvláštní pravidlo.
Pravomoci:
- spolurozhodovací – přijímání aktů sekundárního práva společně s Radou
- účast v legislativní činnosti mimo spolurozhodování – EP je především
konzultativním orgánem Rady – poskytuje stanoviska, nebo v rámci tzv. kooperační
procedury – stanoviska nejsou závazné
- účast v projednávání rozpočtu Společenství
- vyslovení nedůvěry Komisi
- parlamentní otázky (interpelace), výroční zpráva Komise
- pravomoci zavedené Maastrichtskou smlouvou:
o schvalování předsedy a dalších členů Komise
o vyšetřování vad při implementaci práva Společenství
o Petiční právo
o Ombudsman

Evropský soudní dvůr
- Ve společenství působí 2 soudní orgány: ESD a Soud první instance (vytvořený
v r.1989 za účelem odlehčení zvětšujícího se objemu agendy Soudního dvora). Sídlí
v Lucemburku.
Funkce:
- řešení sporů – mezi ES (Komisí) a členským státem
- působení jako „ústavní soud“ společenství
ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 7 -
- sjednocování a aplikace jednotnosti komunitárního práva ve všech členských státech
(formou řízení o předběžné otázce – pomoc při interpretačních problémech
komunitárního práva ve členských zemích)
Složení:
- Soudci – z každého členského státu 1 (tzn. nyní 27 soudců) – funkční období 6 let, po
třech letech se ½ vystřídá
- Generální advokáti – je jich 8, úkolem je při zahájení řízení po zjištění skutkového
stavu vypracování odborného právního posudku – stanoviska, v němž navrhují řešení
sporu. Pro soudce je toto stanovisko nezávazné.
- Rozhodci (z rozhodčího řízení vnitrostátního práva) nemají právo obracet se na ESD
s předběžnou otázkou, protože jsou soukromé osoby, ESD přijímá jen otázky státních
organizací.

Soud první instance
- z každého státu jeden soudce
- řeší spory:
o pracovně právní mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci – od letošního roku
už ne, už je to v pravomoci Soudu pro veřejnou službu – 8 soudců
o spory ze žalob podaných FO nebo PO
- proti rozhodnutí se dá odvolat k ESD

účetní dvůr
- 27 auditorů (z každého státu jeden)
- Jeho úkolem je finanční kontrola hospodaření Společenství
- Sídlo Lucemburk

Evropská centrální banka ECB
- založena koncem 90.let v souvislosti s ustanovením Měnové unie
- má pravomoc vydávat obecné nařízení v oblasti jednotné měnové politiky a vydává
také rozhodnutí jako individuální, právně závazný akt.


Pomocné orgány:
Hospodářský a sociální výbor
Výbor regionů
Výbor pro zaměstnanost


Evropská investiční banka
= orgán, který má usnadňovat financování investičních programů v rámci Společenství.

ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 8 -
Právní systém společenství – Prameny a normotvorba

ES mají od členských států pravomoc vytvářet právní normy závazné nejen pro tyto státy, ale
i pro vnitrostátní subjekty těchto států (osoby). ES si tak vytvořila svébytný právní systém
(právo Společenství, komunitární právo), který nepatří jako celek ani do práva
mezinárodního, ani do vnitrostátního práva členských států.
Komunitární právo je podsystémem většího podsystému, jímž je právo EU = systém
zahrnující právo komunitární a dále právo vznikající v oblastech II. a III. pilíře EU.
Vše, co patří do komunitárního práva, patří do práva EU. Opačně to však neplatí, protože
komunitární právo se vyznačuje principem subordinace členských států ES, zatímco zbytek
práva EU na zásadě koordinace jejich činnosti v rámci EU, tedy bez uplatnění nadstátnosti.
Povaha Komunitárního práva:
- členské státy v určitých oblastech omezily svou svrchovanost ve prospěch
Společenství. Vztahy mezi členskými státy uvnitř Společenství jsou regulovány
právem ES.
- Zřizovací smlouvy ES mají jinou charakteristiku než jiné mezinárodní smlouvy. Tvoří
totiž zároveň „ústavu“ ES a právo od nich odvozené (tzn. Vytvářené druhotně na
jejich základě) tvoří vnitřní právo Společenství.
- Komunitární právo je specifický právní systém odlišný od mezinárodního i od
vnitrostátního práva členských států

Systém komunitárního práva (členěno z několika hledisek):
1. Přístup strukturální – podle způsobu, resp. subjektu jejich tvorby:
head2right Právo primární – normy vytvářené členskými státy (akty členských států) –
zakládající a upravující smlouvy
head2right Právo sekundární – normy vytvářené orgány ES (akty Společenství) na
základě zmocnění práva primárního
head2right Smíšené mezinárodní smlouvy
head2right Normy, které nevytváří žádný subjekt
2. hledisko vnitřního uspořádání systému (dle hierarchie jeho norem):
head2right „ústava“ ES tvořená zřizovacími smlouvami a smlouvami měnícími a
doplňujícími
head2right ostatní právní předpisy, které musí být s „ústavou“ v souladu
3. Z hlediska obsahového:
head2right právo institucionální – upravuje organizační strukturu ES
head2right právo materiální – objemnější, reguluje jednotlivé oblasti vlastních činností
Společenství

Ad Právo primární – akty členských států
- jsou prvotním pramenem základních pravidel, na nichž ES spočívá.
Zřízovací smlouvy
Pařížská smlouva (ESUO)
Římské smlouvy (EHS a EURATOM)
Úmluva i některých orgánech společných ES
Slučovací smlouva
Jednotný evropský pakt
Maastrichtská smlouva o EU
Amsterodamská smlouva o revizi zřizovacích smluv a Maastrichtské smlouvy
Smlouva z Nice
+ smlouvy rozpočtové a smlouvy o přístupu nových členů
ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 9 -
Subsidiární smlouvy
= další mezinárodní smlouvy mezi členskými státy

Akty zástupců členských států
Členové Rady na některých zasedáních Rady přijímají usnesení jako zástupci svých států,
a nikoliv jako členové Rady. Přijatý akt pak není aktem Rady, ale aktem těchto zástupců.

Ad Právo sekundární – akty orgánů společenství
Druhy aktů:
Nařízení – závazný akt normativní povahy, pravidlo obecně závazné jak na úrovni ES, tak na
úrovni jednotlivých členských států. Může tedy zavazovat jak členské státy, tak i
jejich vnitrostátní subjekty práva (osoby). Pro komunitární právo je N. to, co pro
vnitrostátní právo zákon.
Směrnice – nemá obecnou závaznost. Je to akt zavazující jen subjekty, jimž je adresován –
výhradně členské státy. S. předepisuje jen výsledek, jehož má být dosaženo,
zatímco formy a metody dosažení tohoto cíle zůstávají na vůli států.
Rozhodnutí – zpravidla individuální akt zavazující pouze subjekty, jimž je adresováno. Na
rozdíl od směrnice to však mohou být nejen členské státy, ale i jiné subjekty.
Doporučení a stanoviska – nejsou právními akty, jsou tedy právně nezávazná.

Postup při přijímání aktů Společenství
Akty sekundárního práva vydávají podle článku 249 (189) Smlouvy ES tyto orgány:
- Rada společně s Evropským parlamentem
- Rada sama
- Komise (je-li k tomu zmocněna)
- Evropská centrální banka – dle článku 110 (108a) Smlouvy ES

Postup dle článku 251 (189b) – viz ÚZ

Aplikace komunitárního práva v členských státech
- zásada přednosti komunitárního práva – jestliže dojde k rozporu mezi pravidlem
komunitárním a národním, má přednost komunitární. Národní normu to však
neruší, pouze odsouvá
- zásada přímého účinku – předpis primárního práva má přímý účinek na jednotlivce,
kdekoliv je to možné. Předpis sekundárního práva – nařízení má, avšak
směrnice nemá
ESF-MUNI Evropské právo jaro 2007
petkab@gmail.com - 10 -
Významné judikáty řešené Evropským soudním dvorem

COSTA vs. ENEL
Itálie znárodnila podniky vyrábějící a distribuující elektřinu a převedla jejich majetek na organizaci
ENEL. Costa byl milánský advokát a nebyl spokojen s nabízenými službami, odmítl platit účty ze
elektřinu a napadl znárodňovací akt, protože se domníval, že má podnik povahu státního monopolu.
ESD rozhodl, že nad právem vznikajícím ze smlouvy o EHS, nemohou vzhledem k jeho zvláštní a
původní povaze převážit ustanovení vnitrostátního práva, protože v opačném případě by toto právo
bylo zbaveno charakteru práva ES a byl by zpochybněn právní základ samotného ES.
ESD také rozhodl, že ustanovení práva může ovlivňovat ústavní normy, ale ne vždy. Nemůže
ovlivňovat tu část ústavních norem,která se týká organizace státu,kompetencí a pravomocí ústavních
orgánů. Může ta, kde se jedná o práva a povinnosti F a P osob barb2right rozhodnutí ESD ve věci
HANDELSGESSELLSCHAFT

Judikát Van Gend en Loos
o nizozemská vláda převedla formaldehyd z jedné tarifní třídy do druhé a tím ve skutečnosti zvýšila clo.
Dovozce z Německa- firma Van Gend en Loos- tvrdila, že je tento krok v rozporu s čl. 25 SES, který zakazuje
zvyšování existujících cel a domáhal se navrácení rozhodné částky. Národní soud se obrátil na ESD
s předběžnou otázkou, zda-li má čl.25 SES přímý účinek, tedy jestli se mohou příslušnicí členských států
dovolat svých práv. ESD rozhodl, že ano.
Jedno ze zásadních rozhodnutí ESD, které se týká nejen přímého účinku práva ES, ale i určení soudu,
který má o přímém účinku rozhodnout. Nizozemská společnost uvedeného jména se dovolávala práva
ES proti nizozemským celním orgánům, a to u nizozemského soudu. Tento soud podal návrh k
Soudnímu dvoru na rozhodnutí v rámci řízení o předběžné otázce, zda příslušné ustanovení práva
Společenství (tehdej