Otázky a odpovědi

1

Vybrané o tázky a odpovědi z předmětu Mikroekonomie I Otázky jsou součástí jednotlivých kapitol učebního textu Mikroekonomie (distanční studijní opora), autor doc. PhD r. Kamil Fuchs, CSc. 1. vyd., ESF MU, Brno, 2004.

Bakalářský stupeň studia


1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie

Jak spolu souvisí potřeby lidí a ekonomika?

U potřeb začíná ekonomie jako věda. Kdyby nebylo potřeb, nebylo by hospodářských aktivit lidí. Slovo potřeba pat ří k základním ekonomickým pojmům. Podstatou hospodářské činnosti je vytváření ekonomických statků, které slouží k uspokojování potřeb. Potřeby (pocit y , že se něčeho nedostává , chtění něčeho... ) můžeme rozlišit na potř eby ekonomické a neekonomické, přičemž ekonomie se zabývá pouze potřebami ekonomickými, tj. potřebami, které jsou uspokoj ovány spotřebou statků a služeb. Tyto p otřeby se neus tále roz šiřují, jsou neomezené a jsou nejsilnějším podnětem rozvoje hospodářské činnosti, které vtiskují smysluplnost i cílovou orientaci.

Co jsou to ekonomické statky a jak je dělíme?

Ekonomické s tatky slouží k uspokojování ekonomických pot řeb . J sou to produ kty hospodářské činnosti. R ozlišujeme statky volné a statky vzácné. Volné statky jsou statky volně dostupné z příro dy, s vývojem společnosti jejich význam začal klesat, jejich množství však může být omezováno a je jich kvalita se může zhoršovat (což se v současnosti děje). Statky můžeme rovněž rozlišit na statky soukromé, v tomto případě je jejich výrob ce schopen omezit využití statků na ty spotřebitele, kteří jsou ochotni za něj zaplatit, a na sta tky veřejné, které se vyznačují nerivalitou ve spotřebě a nevyloučitelnost í ze spotřeby.

Charakterizujte rozdíl mezi produktivitou a intenzitou práce.

Intenzita práce je množství práce vynaložené za určitou časovou jednotku. Hovoříme tedy o množství práce samotné, o množství výrobního faktoru. Množství práce ovlivňuje počet prá ceschopných osob ochotných pracovat, délka pracovní doby a intenzita práce. Oproti tomu produktivita práce vyjadřuje účinnost vynaložené práce. Hovoříme tedy o výsledku práce, o množství produkce. Produktivita práce roste, jestliže se stejným množstvím práce je výrobce schopen vyprodukovat větší množství produkce. Růst produktivity práce se opírá o zdokonalování strojů, výrobních zařízení, technologií nebo zlepšení organizace výroby. Produktivita práce je přímosměrně ovlivně na kvalitou pracovní síly.

Proč se prosazuje tendence k prohlubování dělby práce?

Dělba práce a její prohlubování jsou projevem společenského charakteru výroby. Znamená specializaci účastníků výroby na jednotlivé druhy pracovních činností nebo i pracovní operace. Jedná se o soustavný a neustále se prohlubující proces a tím se i prohlubuje vzájemná závislost výrobců . Kooperace vý robců je objektivně vynucena dělbou práce. Dělba práce je podnětem směny a zároveň platí, že rozvoj směny působí jako mocný stimul pro další prohlubování dělby práce.
Uveďte předpoklady, při kterých je definována hranice výrobních možností a vysvětlete , čím m ůže být způsoben její posun.

Předpokladem pro defi nování hranice výrobních možností je přesné stanovení množství a kvality výrobních faktorů a způsobu jejich použ ití. Pokud je toto stanoveno, pak existuje nějaká hranice výstupů, kterou není možné za stanovených podmínek překonat. Hranice se posunuje s rozvojem výrobních faktorů a výrobních technologií . Posunuje se ted y ekonomickým pokrokem (v grafu se hranice výrobních možností posune směrem doprava) , a to i když se množství výrobních faktorů nemění.

Charakterizujte vztah mezi dělbou práce a směnou.

Dělba práce a směna se navzájem ovlivňují. Dělba práce působí jako podnět k rozvoji směny a naopak, směna podněcuje prohlubování dělby práce. Člověk, který je výrobcem , je zároveň i spotřebitelem a musí se tedy účastnit směny, jejímž prostřednictvím získává statky či služby pro svou spotřebu, ale tak é kapitál pro uskutečnění výroby.

Jak a podle čeho dělíme výrobní faktory?

Výrobní faktory (VF) můžeme rozlišit na prvotní a druhotné. Druhotný VF (kapi tál) se od prvotních VF (práce a půda) liší tím, že VF kapitál je produktem předchozí výroby. Kapitálové statky nejsou používány v konečné spotřebě, ale vstupují do výrobní spotřeby.

Jakou souvislost vy jadřuje zákon klesajících výnosů ?

Zákon klesajících výnosů spočívá v tom, že pokud se zvyšuje množství jednoho VF a množství ostatních V F zůstává neměnné , zpomaluje se tempo růstu celkového produktu. Celkový produkt je sice větší, ale jeho př írůstky – množství produkce připadající na jednotku použitého VF – se snižují. Tento zákon se prosazuje v krátkém období a vztahuje se výlučně k případům zvyšování množství jednoho výrobního faktoru. Je zřejmé, že takto chápaná souvislost vychází z předpokladu, že kvalita dodatečných jednotek VF se nemění. Je-li kvalita dodatečných jednotek VF shodná, zůstává ještě problém poměru mezi používanými VF.

Vysvětlete, čeho se týká rozdíl mezi zákonem klesajících výnosů a klesajícími výnosy z rozsahu.

Zákon klesajících výnosů se prosazuje v krátkém období, zatímco výnosy z rozsahu se prosazují v delším časovém horizontu . Další rozdíl spočívá v tom, že v prvním případě hovoříme o zvyšování pouze jednoho VF, zatímco druhý přípa d je spojen se zvyšováním množství všech VF. Zákon klesajících výnosů vyjadřuje, že se zpomaluje tempo růstu celkového produktu, zvyšujeme-li používané množství některé ho z VF, zatímco množství ostatních VF se nemění. Při klesajících výnosech z rozsahu růst výstupu zaostává za tempem zapojování dodatečných všech VF. Jestliže vzroste množství vstupů např. o 1/5, dojde k nárůstu celkové produkce, ale produkt vzroste o méně než 1/5.






2. Ekonomie a její předmět

Vysvětlete, čím se odlišuje makroekonomie od mi kroekonomie a co je spojuje.

Makroekonomie z koumá chování ekonomiky jako celku , makroekonomickými otázkami jsou např. měření hrub ého domácího produktu, zaměstnanost, inflace, peníze, hospodářská politika státu aj. M ikroekonomie se soustřeďuje na analýzu je dnotlivých ekonomických subjektů (domácnost i, firmy, jednotlivec ). K otázkám, které se řeší v mikroekonomii , patří např. čím je motivová n spotřebitel na trhu výrobků a služeb, jak se utváří cena na trhu určitého výrobku, jak se rozhoduje firma, chce-li maximalizovat svůj zisk, jak funguje trh dokonalé konkurence atd. K pochopení ekonomické vědy je zapotřebí studovat obě roviny zkoumání a jejich poznatky propojovat . Platí vzájemná závislost makroekonomie s mikroekonomií.

Pokuste se vyjádřit, čím se odlišují důsledky toho, zda souvislost je vyjádřitelná křivkou rostoucí nad tečou nebo pod tečnou.

Pokud zjišťujeme , zda se křivka nachází nad nebo pod tečnou, zaměřujeme se na zjištění konkávního či konvexního tvaru dané křivky. Pokud je křivka konvexní, nach ází se nad tečnou ke křivce v daném bodě. Pokud je křivka konkávní, nachází se naopak pod tečnou ke křivce v daném bodě. K onkávní (popř. konvexní ) tvar křivky má v ekonomii význam. Např. veličina celkový užitek je graficky zobrazena rostoucí křivkou z počátku souřadnic (může bý t i klesající od určitého množství statku) , která má konkávní tvar . To znam ená, že přírůstky této veličiny se s růstem nezávislé proměnné (množství statku) snižují, což vyjadřuje zákon klesajícího mezního užitku. Naopak konvexní tvar mají např. celkové náklady, a to od bodu, kdy se začínají prosazovat klesající výnosy a mezní náklady mají růstovou tendenci.

Vysvětlete, proč je rozlišováno mezi intenzitou a produktivitou práce.

Intenzita práce vyjadřuje, jaké množství práce je vynaloženo za určitou časovou jednotku, s růstem intenzity práce se zvyšuje pracovní výkon a tím i m nož ství vyrobené produkce. P roduktivita vyjadřuje účinnost vynaložené práce, tedy množství produkce. S rostoucí intenzitou práce se zvyšuje množství vyrobené produkce, zatímco produktivita práce roste, pokud je výrobce schopen zvýšit množství produkce při stejném množství práce.

Vysvětlete, proč klade ekonomie důraz na problém vzácnosti zdrojů.

Je to proto, že ekonomie zkoumá, jak lidé rozhodují o využití vzácných zdrojů s alternativním využitím za účelem výroby různých statků a služeb a jak jsou potom tyto statky a služby rozdělov ány pro současnou a budoucí spotřebu mezi jednotlivé osoby a skupiny ve společnosti. Pojem vzácnost je v ekonomii důležitý a patří k základním ekonomickým kategoriím . Znamená, že disponibilní zdroje sloužící k výrobě statků nejsou v takovém dostatečném množství, aby uspokojily všechny ekonomické potřeby ve spole čnosti.

Proč ekonomie nevyužívá metody experimentu?

Při experimentu je nutno pracovat s neměnnými jevy (proměnný může být jen zkoumaný jev), což v případě ekonomie nelze zajistit a proto metody experimentu nevyužívá.



Vysvětlete význam předpokladu ceteris paribus.

Ceteris paribus neboli „ za jinak stejných okolností “ . V ekonomii j e třeba dodržovat zásadu usuzován í o ekonomických procesech při neměnných ostatní ch podmínkách , ale současně dbát důsledně na to, že poznatek má plně vypovídací schopnost jen za těchto podmínek.

Čím je vysvětlitelné, že rostoucí zdanění je od určité úrovně provázeno snížením daňového výnosu?

Tuto s ouvislost vyjadřuje tzv. Lafferova křivka (nástroj směru Ekonomie strany nabídky). Tato křivka ilustruje všeobecně poznanou pravdu, že maximální příjmy státního rozpočtu – daňový výnos (tr) a míra zdanění (rt) spolu nesouvisí přímo úměrně . Maximalizovat příjem není možné růstem zdanění bez omezení. Od určité výše míry zdanění se křivka daňových výnosů (Lafferova křivka) zalamuje a stá tní příjem z daní klesá. Znamená to, že tentýž výnos je možno dosáhnout při různých mírách zdanění, ale není lhostejné, která ze sazeb bude zdaněna. V ekonomice po bodu zalomení dochází k útlumu ekonomický ch aktivit a ekonomika se pohybuje v tzv. zakáz ané zóně (zde je možným důsledkem vznik podzemní – šedé a černé ekonomiky).


3. Mechanismus hospodářské koordinace

Co označujeme jako mechanismus koordinace?

Koordinace systému se definuje jako uvedení jednotlivých částí do souladu (mechanismus koordinace ) . Je to syst ém, který řídí fungování hospodářství tak, aby z disponibilních zdrojů byly vytvářeny předpoklady pro uspokojování potřeb, a to nejen současných, ale také budoucích.

Vysvětlete , proč je nutné, aby v hospodářství působil mechanismus koordinace.

Faktory jako vzácnost zdrojů, omezený výstup, rostoucí potřeby, dělba práce a doprovázející ji kooperace způsobují, že není lhostejno, jakým způsobem jsou využív ány omezené zdroje v ekonomice. Omezené zdroje m usí být použity tam, kde je jich nejvíce potřeba. Proto musí existovat n ějaký mechanismu s, který bude řídit alokaci zdrojů vzhledem k potřebám. Mechanismus ovládající hospodářství (hospodář ský mechanismus) musí dát zřetelnou odpověď na otázky co, jak a pro koho vyrábět. To je posláním a obsahem hospodářského mechanismu.

Jaké principy mohou být základem národohospodářské koordinace?

Existují tři základní principy, přičemž v každém systému koordinace lze nalézt alespoň jeden z nich. Jsou to: tradice, příkaz a cenový (tržní) systém. Princip tradice spočívá v předávání zkušeností další generaci, která je uchovává a předává další m generacím . Tradice byla určujícím principem po rozhodující časové období vývoje společnosti a hospodářství. Významný vliv má i dnes, např. v ekonomikách méně vyspělých zemí. Příkaz je princip, pomocí něhož je základní otázka řešena do jisté míry v každém systému. Nejrozsáhlejšího uplatnění nalezl v centrálně plánovaných ekonomikách 20. století . Rozdílné mohou být způ soby, kterými se princip příkazu realizuje, v demokratické společnosti se zpravidla jeho použití opírá o stanovisko většiny. V totalitních systémech může vyjadřovat stanoviska a zájmy úzce omezené ho okruhu osob. Cenový (tržní) systém má nezastupitelnou hlavní roli v moderních vysp&