Otazky

Veřejná politika: historie a pozadí vzniku
1. Přechod od centrálně plánované ekonomiky k demokratické společnosti uskutečnila Česká republika po roce:
a) 1968
b) 1989
c) 1993
d) 1948
2. Zájem o veřejnou politiku lze v naší zemi pozorovat:
a) po 2. světové válce
b) od poloviny 19. století
c) především v posledních 10 letech
d) od začátku 20. století
3. Vznik veřejné politiky byl motivován potřebou doplnit:
a) politologii
b) sociologii
c) psychologii
d)ekonomii
4. Veřejná politika vychází z množství teoretických podnětů, které byly vypracovány na půdě:
a)ekonomie
b) politické vědy
c) sociologie
d) práva a správní vědy
5. Mezi tradiční sociální vědy nepatří:
a) právo
b) ekonomie
c) politické vědy
d) sociologie
6. Poznatků z ostatních vědních disciplín využívá veřejná politika k:
a) formulování a implementaci veřejného zájmu
b) tvorbě matematických modelů a grafů
c) zabezpečení hospodářského růstu
d) řešení problémů spojených s životem v lidské společnosti
7. Veřejná politika:
a) vznikla v 60. letech 20. století
b) je poměrně stará vědní disciplína
c) je průřezovou vědní disciplínou
d) převzala některé své prvky z dalších vědních disciplín jako např. matematika a fyzika
8. Který ze svých prvků převzala veřejná politika z ekonomie:
a) důraz na proces přijímání rozhodnutí
b) důraz na logiku
c) důraz na hodnoty
d) důraz na etiku
9. Veřejná politika převzala některé své prvky z mnoha dalších vědních disciplín. Vyberte správné dvojice:
a) filosofie – důraz na logiku, hodnoty a etiku
b) ekonomie – důraz na koncepty (modely)
c) veřejná správa a právo – důraz na společenské postavení a sociální problémy
d) politická věda – důraz na proces přijímání rozhodnutí
10. Pojem veřejná politika může být interpretován jako: (4)
a) označení pro oblast činnosti
b) program
c) teorie nebo model
d) proces
Co je a co není veřejná politika?
1. Veřejná politika musí být tvořená
a. přímo vládou
b. přímo ministerstvem
c. přímo obcí
d. přímo krajem
2. Mezi instituce veřejné politiky nepatří
a. ministerstva
b. vláda
c. obce
d. kraje
3. Veřejná politika a rozhodnutí
a. veřejná politika má větší rozsah než rozhodnutí
b. veřejná politika má menší rozsah než rozhodnutí
c. veřejná politika a rozhodnutí jsou totožné
d. veřejná politika a rozhodnutí spolu nesouvisí
4. Veřejná politika vzniká na základě:
a. jednoho rozhodnutí
b. interakcí několika více či méně propojených rozhodnutí
c. několika na sobě nezávislých rozhodnutí
d. nevzniká na základě rozhodnutí
5. Veřejná politika:
a. se skládá z mnoha částečných procesů
b. se skládá s jednoho jednoduchého procesu
c. probíhá dlouhodobě
d. probíhá krátkodobě
6. Veřejná politika je vytvářena
a. nezávisle na státu
b. nezávisle na státních organizacích
c. v rámci postupů a cílů státu
d. v rámci záměrů a vlivů organizací státu
7. Definice veřejné politiky
a. existuje jediná správná definice veřejné politiky
b. existují až desítky různých definic
c. do definice se promítají cíle a záměry různých politik
d. do definice se promítají již realizované politiky
8. Rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem
a. rozdíly mezi sektory jsou pomalu stírány
b. soukromý a veřejný sektor je přísně oddělen
c. je těžké oddělit veřejnou politiku od podnikatelských strategií
d. soukromé organizace mohou být zakládány ve 100% vlastnictví organizací veřejných
9. Tvorba a realizace veřejné politiky
a. za tvorbu veřejné politiky zodpovídají politici
b. za realizaci veřejné politiky zodpovídají veřejní zaměstnanci
c. při politických rozhodováních mají veřejní zaměstnanci jen poradní funkci
d. existuje značná volnost pro státní zaměstnance při realizaci veřejné politiky
10. Veřejná politika je vytvořená nebo schválená
a. veřejnými orgány
b. veřejnými organizacemi
c. v jisté míře obcí nebo krajem
d. v jisté míře vládou a ministerstvy
politika vs politologie
3-dimenzionální chápání politiky, které vychází z anglických výrazů pro politiku používá
pojmy:
a) politicsb) policyc) policed) polity
2.Které dva politické přístupy k řízení a vládnutí rozlišujeme (podle Potůčka)
a) politický přístup orientovaný na lidib) politický přístup orientovaný na uspokojování potřebc) politický přístup orientovaný na mocd) politický přístup orientovaný na věcné procesy
3.Politologie nezkoumá
a) volební systémy jednotlivých zemíb) moc a zneužívání moci ve státěc) konstrukci ideálního řádu v státěd) politický systém
4.Známe slovní spojení “zoon politikon“ vyslovil a znamená to
a) Aristoteles, společensky činný tvorb) Platón, politická svobodac) Stalin, zóna pod policejní ochranoud) Plutarchos, obyvatel polis
5. Politický proces
a) je permanentní střídání vládnoucích skupin ve společnosti ovlivněné např. volbami v demokratických státechb) dynamický proces který řeší konkrétní problémyc) nejjednodušší představa politického procesu předpokládá 3 fáze: iniciaci, realizaci a ukončení politikyd) při jeho členění je důležité chronologické řazení jednotlivých fází
6.Politický cyklusa) zpravidla začíná formulací politík b) je možné ho nakreslit jako liniový diagramc) může byt ukončený jen termináciou (nevím co je terminácie) dané problematikyd) jako teoretický model může zkoumat například i násilné uchopení moci
extrémistickými skupinami
7. Mezi řadu činností kterými bývá určovaná politika řadíme
a) formulování a obranu lidských zájmůb) péči o vzdělávání občanůc) zajištění zdravotní péčed) obrana lidských práv
8. Politologie
a) hlavním objektem zkoumání je politikab) analyzuje určité procesy 3-dimenzionálním rámcem chápání politiky
(Polity- Politics-Policy)
c) Je společenská vědad) jeden z jejích přístupů se snaží zkoumat jaké by mělo být optimální uspořádání společnosti9. Politický přístup orientovaný na moc
a) je dlouhodobě udržitelný
b) zachovává svobodu jednání jednotlivce
c) jedinec aplikující tento přístup se cítí být absolutně zodpovědný za ostatní členy
společnostid) jedinec aplikující tento přístup řeší konflikty kompromiseme) žádná z uvedených odpovědí
10. Politický přístup orientovaný na věcné procesy
a) Upřednostňuje dlouhodobý horizont rozhodováníb) Orientuje se na ideologické aspektyc) Upřednostňuje krátkodobý horizont rozhodováníd) Chybí tu profesionální přístup
e) žádná z uvedených odpovědí
Vztah veřejné politiky a ekonomie
1. Veřejná politika převzala z ekonomie:
a) důraz na maximalizaci zisku
b) důraz na proces přijímání rozhodnutí
c) důraz na koncepty (modely) jako na nástroj racionality
d) důraz na třídu, společenské postavení a sociální problémy
2. Kde se projevuje rozdíl mezi veřejnou a soukromou sférou:
a) mezi institucemi
b) mezi zájmy institucí
c) ve vzdělání pracovníků
d) v individuálních preferencích
3. Příkladem prolínání veřejného a soukromého sektoru mohou být:
a) neziskové organizace orientující se na uspokojení veřejných zájmů
b) QUANGOs (formálně nevládní nezávislé instituce)
c) povinné pojištění sledující veřejné i individuální zájmy
d) tzv. welfare mix
4. Hranice mezi veřejným a soukromým sektorem se mění:
a) v čase
b) s názorem občanů
c) podle počasí
d) mezi jednotlivými kulturami (společnostmi)
5. Veřejný sektor
a) je protikladem soukromého sektoru
b) jedinci ve veř. sektoru jednají sami za sebe vedeni privátními zájmy
c) veřejný sektor je nepotřebný, lze jej „vypustit“
d) je totožný se soukromým sektorem
6. Problém veřejných institucí je:
a) není přesně definováno, jak mají vypadat, aby bylo možno říci, že fungují efektivně
b) není přesně definováno, jak mají efektivně fungovat
c) je jich málo
d) jsou netransparentní
7. Na ekonomickou stránku fungování veřejného sektoru se zaměřuje
a) ekonomika soukromého sektoru
b) sektorová ekonomika
c) plánování veřejného sektoru
d) ekonomika vícesektorová
8. Odvětví „historicky“ zařazované do veřejného sektoru jsou:
a) školství
b) zdravotnictví
c) vězeňství
d) doprava
9. Neziskové organizace soustředěné na uspokojování veřejných zájmů
a) patří do soukromého sektoru
b) jsou příkladem prolínání veřejného a soukromého sektoru
c) patří do veřejného sektoru
d) chovají se podobě jako subjekty orientované na maximalizaci profitu
10. V chápání soukromého a veřejného sektoru v Evropě a USA:
a) v Evropě je podíl toho, co je chápáno jako součást soukromého sektoru větší, než v USA
b) Evropa více nakloněna privatizaci veřejných odvětví než USA
c) Američané jsou kulturně připravenější očekávat v různých životních situacích pomoc od veřejných institucí
d) Američané jsou psychicky připravenější očekávat v různých životních situacích pomoc od veřejných institucí
Vztah veřejné politiky a ekonomie
1. Veřejná politika je:
a) věda zabývající se analýzou procesů formování a uplatňování veřejných zájmů
b) je politika jako každá jiná
c) politika procesní
d) uplatňována institucemi veřejného sektoru při řešení společenských problémů
2. Veřejná politika se zabývá při institucionálním zprostředkování procesů těchto sektorů:
a) veřejným sektorem
b) soukromým sektorem
c) občanským sektorem
d) soukromým, veřejným a nadsoukromým sektorem
3. Implementace veřejné politiky je:
a) vkládání nových souvislostí do právního systému veřejné politiky
b) nahlížení na veřejnou politiku z jiného úhlu pohleduc) vynesení hodnotících soudů na veřejnou politiku
d) uskutečňování změn ve veřejné politice
4. Jaká je funkce veřejné politiky?
a) zajistit rovnováhu mezi ekonomickou, politickou a sociální sférou
b) získávání peněžních prostředků do státního rozpočtu
c) zajistit správné vedení státu
d) není přesně definováno
5. Objektem veřejné politiky je:
a) vzdělání občanů
b) sociální zabezpečení
c) obrana země
d) hospodářský rozvoj
6. Dle předmětu dělíme veřejnou politiku na:
a) hospodářská
b) sociální
c) regionální
d) funkční
7. Slabiny veřejné politiky jsou:
a) nedostatečná schopnost koordinace mezi jednotlivými resorty
b) slabé vlády
c) nedokonalá reprezentace skupinových a individuálních zájmů prostřednictvím
politických stran
d) Nedostatečné uplatňování účinných a ve světě osvědčených metod řízení a správy
Politický cyklus, místní a regionální politika
1.Politický proces je rozdělen do sekvencí podle časového průběhu a jeho nejjednodušší představa předpokládá:
2 fáze
3 fáze
5 fází
6 fází
2.Fáze politického procesu jsou:
iniciace politiky
rekapitulace politiky
realizace politiky
ukončení politiky
3.Politické programy zpravidla vznikají v rámci politického cyklu:
před začátkem politického cyklu
kdykoliv v průběhu politického cyklu
na konci politického cyklu
mimo politický cyklus
4.Evaluace (vyhodnocení) politiky může vést k:
ukončení dané politiky
reformulaci dané politiky
novému formulování dané politiky
pokračovaní v původní politice
5. Politické programy v rámci politického cyklu:
vznikají na konci prvního cyklu
jsou nadále implementovány, tedy prosazeny a realizovány
se opakují stále dokola
zaniknou v průběhu druhého cyklu
6. Mezi orgány územní samosprávy v ČR se řadí:
a)zastupitelstva krajů
b)rady obcí, měst, městských částí
c)starostové,primátoři a hejtmani
d)zastupitelstvo hlavního města Prahy
7. Místní a regionální politika
a) je soubor opatření prováděných orgány územní samosprávy
b) spadá do oblasti politiky vnitřní
c)nezahrnuje městské části a statutární města
d)zahrnuje i politiku na celostátní úrovni
8. Úvodní fází politického cyklu není:
a) evaluace
b) terminace
c) determinace
d) implemetace
9. Pojem škola demokracie:
a) Zavedl Jan Ámos Komenský
b) je používána na celostátní úrovni
c) učí spoluobčany spolupracovat se zastupitelstvy měst a obci
d) je zastaralá metoda, která se již na místní ani celostátní úrovni nepoužívá
10.Politika a realizace politiky je chápána:
a) jako něco neslušného a nemravního
b) jako stagnující proces
c) jako dynamický proces
d) jako typický a rutinní proces
Politické ideologie
Politické ideologie:
v průběhu času se zásadně nemění
jsou strnulé a nereagují na současné problémy
jsou vždy levicově orientované
jejich prosazování přísluší pouze politikům
Většina východních států vycházející z komunistické ideologie je založena na politickém systému, který vychází z těchto zásad:
demokratické zásady
ústavní vládnutí
dělba moci
zrušení dělnických tříd
Za politického myslitele můžeme považovat:
pouze politika
pouze politologa
pouze člena PSP ČR
každého člověka
Mezi příčiny vzniku ideologií patří
rozdílné pracovně-právní vztahy v jednotlivých firmách
nutnost zavedení nových idejí po 2. světové válce
odlišnosti v hodnocení společenskopolitické reality vyplývající z jejich odlišného postavení ve společnosti
špatná bipolarita rozdělení světa
Pod termínem ideologie označujeme:
soustavu názorů, myšlenek a teorií, soustřeďujících se obvykle na otázky společnosti, jejich cílů a konfliktů, přičemž politické ideologie budou soustavou názorů k otázkám politiky
v současné době zásadní myšlenkové postoje k otázkám státu, hospodářství, společnosti
firemní principy chování zaměstnanců
principy, na základě kterých se rozhodují političtí aktéři při schvalování zákonů
Politická ideologie:
Je soubor pravidel a povinností, které tvoří základ politického jednání
je to soubor idejí, které tvoří základ politického jednání
není totéž jako politická teorie
lze být chápána jako dobrá nebo špatná
Metoda levo-pravého spektra:
řadí různé ideologie podle jejich příslušnosti ke dvěma krajním hodnotám, které jsou na jedné straně tvořeny levicí a na druhé straně pravicí
řazení podle této metody může vypadat takto: komunismus, socialismus, liberalismus, konzervatismus, fašismus
patří mezi nejrozšířenější způsob řazení politických ideologií
tato metoda je výhradně využívána v evropských státech
Původ termínů „levicový“ a „pravicový“:
pochází z Francouzské revoluce
vznikl podle toho, kam se jednotlivé skupiny posadily na první zasedání Generálních stavů v roce 1789
aristokraté podporující krále seděli vpravo, vlevo seděli radikálové
v současné době je rozdělení na pravicové a levicové zcela jasné a jednoduché
Politické ideologie:
pomáhají formovat charakter politických systémů
poskytují společnosti jednotící politickou kulturu
mají vazbu na určité společenské skupiny (liberalismus – střední stav, konzervatismus – pozemková šlechta, socialismus – dělnická třída)
jsou odrazem existujících politických vztahů a reagují na problémy a rozpory objevujících se v praktickém životě
Pojem ideologie:
je odvozen z latinského slova idea (myšlenka)
výraz je mj. spojen s řeckým výrazem logos (myšlenka, věda)
v 18. a 19. století byla ideologie vědou o idejích
v současné době je to souhrn názorů, zásad, vyjádření sociálního cítění nebo odporu a zdůvodnění potřeb
Financování Politických Stran
1. Podnikání politických stran je v ČR omezeno:
a) Pouze na předsedy stran
b) Časově
c) Podnikat smějí pouze strany, které neobdrželi příspěvek na mandát
d) V současné době není nijak omezeno
2. Příspěvek na úhradu volebních nákladů je v České republice vyplácen:
a) V plné výši nákladů vykázaných při volební kampani
b) Dle výsledku voleb a dodržování volebních slibů
c) Jako jedna z forem nepřímého financování
d) Příspěvek se od roku 1990 nevyplácí
3. Příspěvek na mandát:
a) Získává úspěšný kandidát, který je členem politické strany
b) Může získat nezávislý kandidát
c) Může získat neúspěšný kandidát
d) Nevyplácí se
4. Příjmem strany nemohou být:
a) Příspěvek na činnost strany
b) Příjmy vznikající z účasti na libovolné formě podnikání
c) Dary a dědictví
d) Půjčky a úvěry
5. Při vytváření systému financování je třeba dbát na dva základní principy:
a) Princip volného vstupu od odvětví
b) Princip neveřejnosti
c) Princip oddělenosti státu od stran
d) Princip nevynutitelnosti
6. Mohou politické strany v ČR podnikat?
a) Ano, bez omezení
b) Ne, mohou však zakládat obchodní společnosti nebo družstvo, či zde být jedním ze
společníků
c) Ano, v závislosti na vládnoucí straně
d) Mohou zřídit společnost se svou majetkovou účastí například za účelem publikační a
propagační činnosti
7. Regulace hospodaření politických stran v ČR se dotýká:
a) Možných zdrojů příjmu a zásad k nakládání s finančními prostředky
b) Zásad zveřejňování zdrojů a nakládání s prostředky
c) Možnosti kompenzace volebních výdajů soukromým sektorem
d) Možnosti státní kompenzace volebních výdajů
8. Přímé financování politických stran:
a) Jako první zavedlo SRN v roce 1959
b) Bylo v ČSSR používáno od roku 1968
c) Není zavedeno na Ukrajině
d) Bylo v ČR (ČSFR) zavedeno v roce 1991
9. Společnost s majetkovou účastí politické strany může být zřízena pouze za těmito účely:
a) Provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren
b) Publikační a propagační činnost
c) Pořádání kulturních, společenských a dalších akcí
d) Výroba a prodej předmětů program a činnost příslušné strany
10. Příjmem politických stran mohou být:
a) Příspěvek na úhradu volebních nákladů
b) Příspěvek na činnost strany
c) Členské příspěvky
d) Dary a dědictví
Veřejná volba
1. Překážkami ve výkonu volebního práva jsou:
a) záznam v rejstříku trestů o spáchání úmyslného trestného činu;
b) nedoplatky na daních nebo povinných odvodech pojistného přesahující částku 50.000 Kč;
c) lékařskou zprávou konstatovaná těžká dyslexie;
d) členství ve straně nebo hnutí, jehož cílem je potlačování lidských práv a svobod a které bylo z
tohoto důvodu zrušeno rozhodnutím Ministerstva vnitra;
2. Členem zastupitelstva obce se nemůže stát člověk,
a) který dle výpisu z rejstříku trestů před deseti lety spáchal úmyslný trestný čin;
b) který dluží finančnímu úřadu nedoplatky na dani z příjmů fyzických osob v celkové výši
278.320 Kč;
c) u nějž byla lékařskou zprávou konstatovaná rakovina plic v pokročilém stádiu;
d) který otevřeně propaguje myšlenku zrušení republiky a nastolení konstituční monarchie;
3. Počet členů zastupitelstva obce je určen
a) zákonem o obcích; zákon určuje přesný počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu
obyvatel obce;
b) rozhodnutím zastupitelstva obce, přičemž zákon počty členů zastupitelstva nijak neomezuje;
zastupitelstvo obce počet členů zastupitelstva určuje obecně závaznou vyhláškou;
c) zákonem o obcích, přičemž zákon stanoví maximální a minimální počty členů
zastupitelstva, konkrétní počet určuje zastupitelstvo obce;
d) zákonem o obcích, přičemž zákon stanoví maximální a minimální počty členů zastupitelstva,
konkrétní počet pro jednotlivé obce určí minimálně 60 dní před volbami krajský úřad, v jehož
správním obvodu se obec nachází;
4. Volby do zastupitelstev obcí se konají podle zásad
a) většinového zastoupení;
b) poměrného zastoupení;
c) všeobecného zastoupení;
d) koordinačního zastoupení;
5. Český právní řád upravuje
a) místní (obecní) referendum;
b) krajské referendum;
c) obecné (celostátní) referendum;
d)referendum o přistoupení k Evropské unii;
6.Místní referendum se nemůže konat
a) o připojení obce k jiné obci nebo o rozdělení obce;
b) o místních poplatcích a rozpočtu obce;
c) o způsobu využití nebo prodeji obecního nemovitého majetku;
d) o volbě nebo odvolání starosty obce;
7. Ve volbách do zastupitelstva obce může kandidovat
a) politické hnutí;
b) občasnké sdružení;
c) politická strana;
d) sdružení nezávislých kandidátů;
8. Volební právo v České republice je
a) všeobecné;
b) delegované;
c) rovné;
d) tajné;
9. Funkce člena zastupitelsva obce zaniká
a) odmítnutím slibu člena zastupitelstva nebo složením slibu s výhradou;
b) dnem konání nových voleb na základě rozpuštěním zastupitelstva obce rozhodnutím
Ministerstva vnitra podle zákona o obcích;
c) smrtí člena zastupitelstva;
d) dnem připojení obce k jiné obci;
10. Překážkami ve výkonu volebního práva do zastupitelstev obcí jsou
a