Otazky

cí
b) stáli v čele krajů
c) tato funkce nebyla nikdy obsazena
d) tato funkce byla se Stadionovou ústavou zrušena
6)Okresy:
a) po roce 1868 došlo k jejich zrušení
b) v jejich čele stál okresní hejtman
c) představovaly nejnižší článek státní správy
d) po celou dobu své existence jim náležela agenda jak správní, tak i soudní
7) Územní samospráva:
a) zabývala se jí již Stadionova ústava
b) fungovala jak na obecní, tak i na okresní a krajské úrovni
c) v letech 1848 – 1867 vůbec neexistovala
d) na okresní úrovni byla po vydání prosincové ústavy zrušena
8) S prosincovou ústavou je spojen:
a) vznik dualismu
b) zánik krajů
c) rok 1867-8
d) přenesení krajské agendy na okresní úřady, zemská místodržitelství a vlády
9) Pro model státní správy po roce 1868 platilo:
a) působnost obcí se dělila na samostatnou a přenesenou
b) zemskými orgány byly místodržitelský úřad a zemský sněm
c) v samostatné působnosti krajů spočívala soudní a vojenská agenda
d) v čele obcí a měst stál starosta
10)O modelu veřejné správy v letech 1848 – 1918 můžeme říci:
a) vždy existovala samospráva na úrovni obcí, okresů a krajů
b) kraje nebyly během tohoto období zrušeny
c) těžiště státní správy vždy leželo především na zemské úrovni
d) význam místodržitelství byl po celou dobu pouze okrajový
Vývoj veřejné správy v letech 1918 – 1939
1. Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918:
a) byl převzat rakouský model organizace veřejné správy
b) byl vytvořen nový model organizace veřejné správy
c) Národní výbor v Praze se stal ústředním orgánem se zákonodárnou i výkonnou mocí pro celý československý stát
d) byl převzat francouzský model organizace veřejné správy
2. Po vzniku Československa (1918) se země územně členila na:
a) země
b) obce
c) okresy politické
d) okres soudní
3. Zemské rozdělení v Československu po reformě z roku 1927:
a) celkem se Československo dělilo na 5 zemí
b) v čele každé země stál zemský prezident
c) jednou ze zemí byla země slezská
d) Morava a Slezsko byly v rámci zemského uspořádání spojeny v jednu zemi
4. V období takzvané válečné správy (období protektorátu):
a) výkonná moc příslušela veliteli říšské armády
b) došlo k faktické likvidaci obecní samosprávy
c) byla zřízena instituce úřednických vedoucích 
d) prezidentem v období protektorátu byl Emil Hácha
5. Župní zákon (zákon č. 126/1920 Sb. z. a n.):
a) nebyl v českých zemích vůbec realizován
b) realizován byl pouze v českých zemích
c) župní úřady v českých zemích převzaly činnost zemských orgánů v hospodářské, správní, finanční oblasti a oblasti správního soudnictví
d) nahradil 5 zemí 20 župami
6. Reforma v roce 1927:
a) přinesla autonomii Slovenskej krajiny
b) přinesla autonomii Podkarpatské Rusi
c) vyvolala faktickou likvidaci obecní samosprávy
d) formálně rozdělila Moravskoslezskou zemi na dvě část – Moravskou a Slezskou
7. Prvorepublikové okresní zastupitelstvo
a) bylo celé jmenováno ministrem vnitra
b) bylo celé voleno
c) včele stál župan
d) bylo jmenováno županem
8. V rámci zemského uspořádání po reformě v roce 1927 rozlišujeme země:
a) Českou, Slovenskou a Podkarpatskou
b) Českou, Moravskoslezskou, Slovenskou a Podkarpatskou
c) Českou, Moravskou, Slovenskou a Podkarpatskou
d) Českou, Moravskou, Slezskou, Slovenskou a Podkarpatskou
9. Po vzniku Československa (1918)se Národní výbor v Praze:
a) stal ústředním orgánem zákonodárné moci pro celou zemi
b) stal ústředním orgánem výkonné moci pro celou zemi
c) přeměnil na Národní shromáždění československé
d) stal ústředním orgánem zákonodárné a výkonné moci jen v zemích českých
10. takzvané recepční normy po vzniku Československa (1918):
a) přebírala všechny stávající zemské zákony
b) přebírala všechny říšské zákony a nařízení
c) přebírala celou soustavu veškerých úřadů samosprávných, státních i obecních úřadů
d) se staly základem pro župní uspořádání v českých zemích
Veřejná správa v letech 1945 – 1989
1. V roce 1945:
a) Podkarpatská Rus byla postoupena Sovětskému svazu
b) v rámci zemského uspořádání se počet zemí snížil ze 4 na 2
c) definitivně zaniklo zemské uspořádání
d) bylo zavedeno krajské uspořádání
2. Důležité události mezi lety 1945 – 1989 byly:
a) země byly nahrazeny kraji
b) byly zrušeny soudní okresy
c) orgány státní správy a samosprávy byly nahrazeny národními výbory
d) systém fungování státních orgánů, včetně správních, prakticky určovala doktrína KSČ
3. Krajské zřízení bylo přijato zákonem:
a) č.280/1948 Sb.
b) č.150/1945 Sb.
c) č.36/1960 Sb.
d) č.280/1968 Sb.
4. Zákonem č.280/1948 Sb. bylo zavedeno krajské zřízení s počtem krajů:
a) 15
b) 17
c) 19
d) 21

5. Zákonem č.36/1960:
a) došlo ke snížení počtu krajů z 19 na 7
b) došlo ke snížení počtu okresů ze 179 na 75
c) v řízení ekonomiky měly větší roli hrát územní orgány státní správy
d) došlo k vytvoření vyšších jednotek
6. Reforma z roku 1960 přinesla problémy v podobě:
a) počet okresů a krajů byl nižší než počet přirozených mikro- a mezo- regionálních center z hlediska sídelní struktury i funkce v území
b) vznikl zdroj napětí v území
c) počet krajů byl vyšší než počet přirozených mikro- a mezo- regionálních center z hlediska sídelní struktury i funkce v území
d) Hlavní město Praha, jako přirozené centrum z hlediska sídelní struktury i funkce v území, stále nezískalo postavení kraje
7. Vyberte správné tvrzení:
a) zákonem č.280/1948 Sb. získalo Hlavní město Praha postavení kraje
b) zákon č.280/1948 Sb. zaváděl krajské zřízení
c) zákonem č.36/1960 Sb. získalo Hlavní město Praha postavení kraje
d) územní členění z roku 1960 přetrvalo 40 let
8. Po únoru 1948:
a) došlo k likvidaci samosprávy
b) předchozí orgány státní správy byly nahrazeny národními výbory
c) předchozí orgány samosprávy byly nahrazeny národními výbory
d) KSČ neměla vliv na vývoj státní správy samosprávy
9. Mezi lety 1945 – 1989:
a) zůstalo zachováno zemské uspořádání
b) bylo zavedeno krajské zřízení s počtem 13 krajů
c) zákonem č.280/1948 Sb. Hlavní město Praha získalo postavení kraje
d) vývoj veřejné správy nebyl ovlivněn politickými faktory
10. Vyberte chybné tvrzení:
a) profesní (zájmová) samospráva byla při změnách roku 1948 zlikvidována
b) od roku 1950 lze hovořit o plném zániku samosprávy
c) reforma z roku 1960 přinesla řadu problémů
d) zákon č.280/1948 Sb. s účinností od 1. 1. 1949 zaváděl krajské uspořádání
PRINCIPY FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY
1. Veřejná správa má obsahovat optimální dělbu práce
a) mezi jednotlivými stupni řízení
b) územně
c) určuje se na základě několika principů
d) mezi jednotlivými složkami svého systému
2. Princip centralizace
a) soustředění rozhodovacích funkcí do ústředních orgánů státu
b) obvyklá je úplná centralizace
c) příčinou přílišné centralizace je nedostatečný počet stupňů veřejné správy
d) úplná centralizace je založena na horizontální linii
3. Princip decentralizace
a) na nižší složky je delegováno více odpovědnosti
b) nižší složky nepodléhají dozoru centra
c) důležité je najít správný poměr mezi centralizací a decentralizací
d) nižší složky podléhají dozoru centra
4. Neoddělitelné aspekty principu decentralizace jsou
a) vymezení územních jednotek, s kterými se nakládá nejenom jako s částmi
státního území, ale též jako se samosprávným úz. celkem
b) určení toho, jaké zájmy reprezentované samosprávou budou respektovány
státním centrem
c) předpoklad aby samostatné orgány mohly být vytvářeny a obsazovány takovou
demokratickou procedurou, která danému společenství nejvíc vyhovuje
d) zaručení právní integrity místních a regionálních vlád
5. Princip koncentrace
a) u vertikální koncentrace existuje jedna jednotka na určité úrovni stupně řízení
veřejné správy
b) u horizontální koncentrace se soustřeďuje činnost do jednotlivých úrovní správních
organizací
c) dělí se na horizontální a vertikální
d) horizontální koncentrace a úplná centralizace mají stejný účinek
6. Princip dekoncentrace
a) přenášení státní správy do území
b) horizontální dekoncentrace je založena na delegaci kompetence v rámci
hierarchické organizační soustavy
c) dekoncentrace řídí rozhodovací proces, vytváří řád, podle něhož se jednotky
pyramidy podílejí na rozhodovací pravomoci
d) horizontální dekoncentrace vypovídá o tom, zda jsou agendy a pravomoci svěřeny
jednomu nebo více orgánům, mezi nimiž je vztah podřízenosti
7. Princip kolegiální a monokratický
a) monokratické orgány mívají více členů
b) v kolegiálním principu jsou rozhodnutí přijímána hlasováním
c) u kolegiálního orgánu je potřebné relativně rychlé a odborné přijímání rozhodnutí
d) monokratický orgán se častěji vyskytuje v oblasti státní správy
8. Princip jmenovací a volební
a) vyjadřují způsob ustavování do funkcí ve veřejné správě
b) ve státní správě se častěji vyskytuje volební princip
c) o jmenování obvykle rozhoduje jedna nadřízená osoba
d) u volebního principu rozhoduje o ustanovení do funkce kolegiální orgán
9. Principy územní, věcný a funkční
a) určují na jaké úrovni a ve kterých záležitostech bude veřejná správa
vykonávána
b) kdo bude subjektem veřejné správy v konkrétních věcech na určeném území
c) působnost je vymezována úkoly, které jsou orgánům svěřeny
d) ČR se na základě územního hlediska dělí na úroveň: ústřední, oblastní a obecní
10. Princip subsidiarity
a) rozhodování je přiřazeno na co nejvyšší stupeň řízení
b) je třeba rozhodovat na vyšší úrovni, než na té, na které problém vzniká
c) cílem je dosažení maximálního stupně decentralizace
d) prosazuje se jen při dělbě moci mezi jednotlivými stupni státní správy
organizace a dělení české veřejné správy
1) Systém územní veřejné správy založen na tzv. spojeném modelu veřejné správy:
a) znamená, že orgány územních samosprávných celků vykonávají současně jak samosprávu tak státní správu.
b) znamená, že orgány územních samosprávných celků vykonávají samosprávu společně se soukromými subjekty.
c) znamená, že orgány územních samosprávných celků vykonávají výhradně samosprávu.
d) se v České republice zásadně nepoužívá.
2) Článek 105 Ústavy České republiky jako základní princip spojeného modelu veřejné správy říká, že:
a) výkon státní správy náleží pouze státu a jeho institucím.
b) výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen se souhlasem prezidenta České republiky.
c) výkon samosprávy být zcela oproštěn od zásahu státních úředníků.
d) výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.
3) Veřejná správa zajišťuje řadu veřejných služeb. Patří mezi ně:
a) zdravotnické.
b) školské.
c) dopravní.
d) komunální.
4) Veřejná správa zajišťuje řadu správních činností. Patří mezi ně:
a) poskytování informací.
b) vydávání licencí a povolení.
c) vydávání dokladů.
d) vydávání osvědčení a potvrzení.
5) Veřejná správa se dělí na:
a) zájmová státní správa
b) územní státní správa
c) zájmová samospráva
d) ústřední samospráva
6) Mezi subjekty veřejné správy patří:
a) stát a státní instituce vykonávající veřejnou správu přímo
b) územní samospráva vykonávající veřejnou správu odvozeně
c) výkonné orgány Evropské unie
d) jiné subjekty, např. profesní komory, vysoké školy, veřejné fondy, nadace apod.
7) Instituce typu veřejného ústavu s právní subjektivitou (což jsou také subjekty veřejné správy) jsou u nás reprezentovány:
a) Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR
b) Českou národní bankou
c) Českou spořitelnou
d) Českou televizí a Českým rozhlasem
8) Funkce a působnost veřejné správy mohou být svěřeny:
a) právnickým osobám
b) fyzickým osobám
c) pouze právnickým nepodnikajícím osobám
d) pouze státním institucím
9) Prosincová ústava z roku 1867 ustavila jako nejvyšší orgány veřejné správy:
a) krajské úřady
b) národní výbory
c) tzv. Nejvyšší správní instituce
d) samosprávné orgány obcí
10) O vzniku národních výborů hovoříme:
a) již v roce 1920
b) již v roce 1927
c) již v roce 1939
d) již v roce 1960
Státní správa
Ministerstvo je podle způsobu rozhodování ….. orgánem státní správy:
a) demokratickým
b) kolegiálním
c) všeobecným
d) místním
Kdo má klíčovou a rozhodující roli v uskutečňování veřejné politiky na centrální úrovni?
a) prezident
b) pouze předseda vlády
c) krajské úřady
d) obecní úřady
Z jakého rozpočtu je poskytován příspěvek na výkon státní správy uskutečňované orgány obcí a krajů?
a) krajského
b) obecního
c) okresního
d) státního
Podle ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem moci:
a) zákonodárné
b) výkonné
c) nařizovací
d) podzákonné
Jaké úrovně má státní správa ČR?
a) ústřední
b) zájmová
c) územní
d) veřejná
Jaké druhy orgánů státní správy rozlišujeme podle rozsahu územní působnosti?
a) věcné
b) ústřední
c) místní
d) speciální
Kdo je představitelem všeobecné státní správy?
a) vláda
b) ministerstva
c) krajské úřady
d) obecní úřady
Kdo je představitelem speciální státní správy?
a) ministerstva
b) katastrální úřady
c) vláda
d) finanční úřady
Co platí pro vládu (je pro ni charakteristické)?
a) je vrcholným orgánem výkonné moci
b) rozhoduje ve sboru
c) řídí, kontroluje a sjednocuje činnosti jednotlivých ministerstev
d) nemůže přenést ani část své pravomoci na užší sbor
V ČR platí zásady:
a) to, co není zakázáno, je dovoleno
b) jednotlivec nemůže být nucen činit, co mu zákon neukládá
c) státním orgánům je zakázáno činit to, co jim není výslovně dovoleno
d) jednotlivec může činit, co není zákonem zakázáno
Ústřední státní správa
1) Nejvyššími orgány státní správy v ČR jsou:
ministerstva
obecné zastupitelství
ústavní soud
vláda
2) Vláda se skládá z:
ministrů
prezidenta
místopředsedů
předsedu
3) Organizace ministerstev je ovlivňena:
sociálními hledisky
politickými hledisky
zájmy zastupitelstev krajů
politickými zájmy
4) V současnosti jsou ústředními orgány státní správy v ČR:
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo informatiky
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo obrany
5) Státní správu na ústřední úrovni vedle ministerstev vykonávají:
Český baňský úřad
Národní bezpečnostní úřad
Český statistický úřad
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
6) Počet, věcnou působnost, pravomoci a odpovědnosti jednotlivých ministerstev upravuje:
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
Zákon č. 204/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších úprav
Kompetenční zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších úprav
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších úprav
7) Předseda vlády ČR:
jmenuje členy vlády
řídí schůze vlády
jmenuje náměstky ministrů
vydává akty při výkonu funkce vrchního velitele ozbrojených sil
8) Prezident ČR:
jmenuje předsedu vlády
jmenuje ostatní členy vlády
pověřuje členy vlády řízením ministerstev
vydává akty při výkonu funkce vrchního velitele ozbrojených sil
9) Státní správu na ústřední úrovni nevykonávají:
Energetický regulační úřad
Úřad vlády ČR
Správa státních hmotných rezerv
Český úřad zeměměřičský a katastrální
10) Při ustavení vlády:
prezident navrhhuje předsedu vlády
prezident navrhuje ostatní členy vlády
předseda vlády jmenuje ostatní členy vlády
předseda parlamentu jmenuje prezidenta
Územní státní správa
1) Místní orgány státní správy se rozvíjejí v linii:
neformální
horizontální
vertikální
formální
2) Charakteristiky správních úřadů nižší úrovně jsou:
jde o orgány státní správy zřizované zákonem, s vlastní působností a pravomocí
podřízenost ústřednímu orgánu státní správy se shodným oborem působnosti
pokrývají celé území státu
jsou zpravidla územně strukturované
3) Dekoncentrované orgány:
jsou orgány státní správy s dílčí působností
jsou často zřizovány v rámci ministerstev, jako jejich podřízené složky
patří mezi ně Česká školní inspekce
patří mezi ně Finanční ředitelství
4) Mezi územní orgány státní správy se speciální působností, které jsou zřizovány na jednom stupni patří:
finanční úřady
katastrální úřady
zeměměřičské inspektoráty
katastrální inspektoráty
5) Do roku 2003 státní správu v území zajišťovali z převážné části:
obecní úřady
obecní úřady ORP
okresní úřady
krajské úřady
6) V současné době vykonávají státní správu v území v rámci tzv. přenesené působnosti:
obecní úřady
okresní úřady
krajské úřady
stát
7) Mezi druhy obecních úřadů patří:
obecní úřady s rozšířenou působností
obecní úřady na úrovni vyšších územních celků
pověřené obecní úřady
obecní úřady vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu
8) Náklady na výkon státní správy, kterou stát přenáší na obce a kraje jsou hrazeny:
z peněz, které obec získala jinak, než příspěvkem ze státního rozpočtu
příspěvkem ze státního rozpočtu
z peněz, které kraj získal jinak, než příspěvkem ze státního rozpočtu
příspěvkem z fondů EU
9) Pověřené obecní úřady vykonávají státní správu pro obce ve svém územním obvodu:
ve věcech sociálně právní ochrany dětí
při ochraně přírody a krajiny
registrují významné krajinné prvky
při konání voleb
10) Obecní úřad s rozšířenou působností nevykonává pro obce ve svém územním obvodu výkon činnosti v rámci:
vedení matrik
občanských průkazů
památkové péče
sociálně právní ochrany dětí
VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY
Pro veřejnoprávní smlouvy platí, že:
a) jsou dvoustranným nebo vícestranným právním aktem zakládajícím, měnícím, rušícím práva a povinnosti v oblasti veřejného práva
b) musí být uzavírány písemně
c) jedním ze subjektů musí být subjekt veřejné správy
d) se dělí na koordinační a subordinační
Smlouvy koordinační
a) uzavírají je subjekty veřejné správy s adresátem – fyzickou nebo právnickou osobou
b) uzavírají je subjekty veřejné správy mezi sebou
c) mohou uzavírat i právnické osoby zřízené zákonem s jiným subjektem veřejné správy
d) nesmí uzavírat územní samosprávné celky bez zmocnění zvláštním zákonem
Smlouvy subordinační
a) jsou smlouvy, které vznikají na základě smluv koordinačních
b) počet subjektů uzavírajících tento typ smluv nesmí převýšit 5
c) se netýkají oblasti veřejné správy
d) uzavírají je subjekty veřejné správy s adresátem – fyzickou nebo právnickou osobou
Pro obsah veřejnoprávních smluv platí, že:
a) musí být v souladu s veřejným zájmem
b) musí sloužit k plnění úkolů veřejné správy
c) nemusí být v souladu s právními předpisy
d) nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy
Územní samosprávné celky
a) nesmí uzavírat veřejnoprávní smlouvy
b) mohou mezi sebou uzavírat koordinační smlouvy v rámci přenesené působnosti
c) mohou mezi sebou uzavírat koordinační smlouvy v rámci samostatné působnosti
d) nepotřebují zmocnění k uzavření smlouvy
Podle zákona o obcích k přesunu výkonu přenesené působnosti může dojít
a) mezi obcí a obcí s rozšířenou působností
b) mezi obcemi navzájem
c) mezi obcemi s rozšířenou působností navzájem
d) bez souhlasu nadřízeného orgánu
Veřejnoprávní smlouva týkající se přesunu výkonu přenesené působnosti musí obsahovat:
a) označení účastníků smlouvy
b) dobu trvání smlouvy
c) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti
d) určení rozsahu přenesené působnosti
Veřejnoprávní smlouva se zveřejňuje:
a) nezveřejňuje
b) na Úředních deskách obce, která smlouvu navrhla
c) po dobu jednoho měsíce od uzavření smlouvy
d) po dobu 15 týdnů od uzavření smlouvy
O uzavření veřejnoprávní smlouvy rozhoduje/rozhodují:
a) starosta obce
b) občané v místním referendu
c) tajemník
d) starostové obcí, jichž by se potenciální smlouva týkala
Veřejnoprávní smlouvy jsou upraveny:
a) v obchodním zákoníku
b) v trestním zákoníku
c) ve správním řádu
d) v Ústavě
Samospráva
Samospráva je projevem
decentralizace
centralizace
koncentrace
dekoncentrace
V soudobých demokraciích můžeme vysledovat trojí typ uplatnění obecní samosprávy, podle kterého z nich se v obcích realizuje odděleně vedle sebe obecní samospráva i místní státní spr