Vypracovane_otazky

OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z VEŘEJNÝCH FINANCÍ

A1 Veřejné finance jako ekonomické realita, pedagogická a vědní disciplína. Výzkumný
okruh problémů veřejných financí. Veřejné finance jako teoretické zázemí veřejných
politik. Funkce veřejných financí.

ekonomická realita – legislativa, struktura institucí, nástrojů a vztahů (systém VEFI daného
státu)
věda (teorie) – vrstva politicko-ideologická (neoklasická, neokeynesiánské zázemí) – spíše
fiskální politika
– vrstva technologická – spíše rozpočtová politika
předmět výuky angloamerické pojetí – metateorie disciplín veřejného sektoru
kontinentální pojetí – průřezová disciplína (metateorií je VE)
Veřejné finance
-obsluhují veřejný sektor, podsystém VS, průnik do celého národního hospodářství, podsystém
finančního systému
Problémy související s vymezením předmětu studia fiskální teorie
-dichotomie veřejných financí a veřejné ekonomiky: překotný vývoj reality nedostatečně
uchopený teorií, úzká vazba na sociálně politický a ideologický kontext
-schizofrenie vznikající při pokusech o dělbu problematiky mezi veřejnými financemi a
veřejnou ekonomikou, rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí
-pojmologický „babylon“
-rychlé změny v reálném vývoji VF
-souběh různých teoretických přístupů k VF
-VF jako vědní disciplína netvoří ucelený teoretický systém (podle některých teoretiků
se „čeká“ na nové paradigma VF
Veřejné finance
-peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou a použitím peněžních fondů
-specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi
autoritami veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé
-souhrn financí státu a veřejných samosprávných svazků, přičemž se někdy do VF
zahrnují i finance některých státních podniků
Okruh problému VF
-zkoumání cílů, rozsahu a nástrojů fiskálních funkcí a rozdělení fiskálních funkcí mezi jednotlivé
úrovně veřejné správy
-identifikace a ověřování nástrojů, metod a kritérií rozpočtové politiky
-zkoumání reakcí na různá fiskální opatření
-zkoumání podílu veřejných výdajů na HDP, daňové kvóty; zkoumání dopadů zvýšení nebo
snížení veřejných výdajů a změn jejich struktury
-zkoumání daňových nástrojů a optimalizace daňového systému
-hledání schémat rozhodování o výběru veřejných projektů a programů; zkoumání fiskálních
rizik a jejich řešení
-mezinárodní komparace fiskálních systémů
Klíčové problémy VF: -mezinárodní analýzy a komparace: generace standardů
-doporučení VF
-řízení výdajů
-víceleté rozpočtování
-programové rozpočtování
-výkonově orientované rozpočtování
-akruální princip ve VF
-řízení fiskálních rizik


Funkce VF
- alokační (veřejné zabezpečení veřejných statků, efektivní rozdělení produkčních nákladů
veřejných statků mezi spotřebiteli)
- distribuční (fiskální přerozdělovací nástroje – příjmový, výdajový – transfery, dotace, subvence)
– daňově transferový mechanismus kombinuje – progresivní zdanění vysokých příjmů a
dotace domácnostem s nízkými příjmy nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi pro
obyvatelstvo s nízkými příjmy; Lorenzova křivka (nástroj měření rozdělení důchodů a bohatství
ve společnosti
- stabilizační (nástroje: měnové – povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu;
fiskální – veřejné výdaje, veřejné příjmy, způsob financování deficitu) – magický
čtyřúhelník (inflace, ekonomický růst, nezaměstnanost, platební bilance); diskreční opatření
(zvláštní zásahy státu, jednorázový charakter, časová zpoždění), vestavěné stabilizátory –
působí dlouhodobě a proticyklický
Principy – nenávratnost, neekvivalence, nedobrovolnost


A2 Stručný historický vývoj teorie veřejných financí. Historie veřejných financí v ČR.
Vznik základních funkcí veřejných financí a jejich interpretace hlavními ekonomickými
směry.

antika – Aristoteles – daně
středověk – Akvinský – daně
merkantilismus – cla
fyziokraté – daňový monismus
klasická politická ekonomie – A. Smith (ucelený systém VF, daňový pluralismus, daňové
kanóny, alokační fce veřejných financí)
kameralistika – hospodaření státní pokladny
německá historická škola – Wagner – Wagnerův zákon, distribuční fce VF
neoklasická škola – veřejné statky, externality
Keynes – stabilizační funkce VF
současné neoklasické, neoliberální a neokonzervativní směry
institucionální ekonomie
Československo – počátky tradice teoretických a praktických zkušeností VF již za první
republiky – základní směry:
Alois Rašín (neoliberální směr) – ministr financí, měnová reforma, deflační politika, krácení
státních výdajů
Karel Engliš (zvláštní teologický přístup) – ministr financí, guvernér NBČS, odpůrce A. Rašína
(proti deflaci za měnovou stabilizaci), rozpočtová reforma, daňová reforma, devalvace koruny
1934
Keynesiánci (J. Macek, J. Nebesář)
po 1918 vznik samostatné republiky – postupné vytvoření jednotného systému VF, po velké
hospodářské krizi v 30. letech a vzniku nebezpečí války značné vměšování státu do hospodářství
2. sv. válka a okupace – rozdvojení systému VF, válečné hospodářství, omezení tržních vztahů
po 1948 převzetí nového modelu státních financí po sovětském vzoru, modelu, založeném na
centrálním plánovacím mechanismu, systém VF plnil spíše evidenční funkci
po 1989 návrat k tržnímu hospodářství a plnohodnotnému systému VEFI


A3 Příčiny vzniku fondového financování ve struktuře veřejných financí. Výhody a
nevýhody mimorozpočtových fondů a vládních agentur v ČR na makroúrovni.

Mimorozpočtové financování
-dílčí veřejný rozpočet nezávislý na státním rozpočtu (regionálním, municipálním)
-vlastní příjmy a výdaje
-účelová vazba mezi příjmy a výdaji
-zaměřen na specifický segment veřejného sektoru nebo národního hospodářství nebo plní
specifickou funkci
-fondovost se projevuje zpravidla v kapitálovém pojetí
-nositelem rozpočtu autonomní právnická osoba
Fond představují odbřemenění rozpočtů, slouží k financování vybraných potřeb
Klasifikace fondů v ČR
Svěřenecké: pojistné nekomerční, pouze zdrav.pojišťovny (důchodové, nemocenské, sociální,
úrazové fondy); sociál.poj. příjem SR v kapitole MPSV
Státní: účelové, státní fondy životního prostředí, dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení,
zúrodnění půdy, kultury, na podporu kinematografie, zemědělský intervenční fond
Privatizační: majetkové, Fond nár.majetku zrušen, Pozemkový fond, Fond dětí a mládeže
zrušen
Pro podporu podnikání: vládní agentury, PGRLF, ČMZRB, EGAP, ČEB, ČKA
kritika: distorze relativních cen, narušování volné soutěže,
zakrývání subvenční politiky, časová zpoždění, obtížné je
zrušit
Nepravé fondy – kvazi fondy – důchodový účet, jaderný účet, národní fond, povodňový fond
– účelové fondy
Pozitiva fondů – diverzifikace funkcí VF, účelovost, transparentnost, adresnost, programovost,
efektivnost, nepodléhají politickým a hospodářským cyklům, mohou získávat doplňující
prostředky na finančním trhu, někdy i mezinárodní zdroje, participace se soukromým sektorem;
zajištění dlouhodobé stability vybraných výdajů
Negativa fondů – dtto s opačným znaménkem, tj. fragmentace VF, duální rozpočty, nečitelnost,
neefektivnost, nerovnoprávnost výdajových programů, administrativní náročnost, narušení
rozpočtové strategie vlády, fiskální rizika apod.
Příjmy
- samostatné, neměly by dostávat každoroční nárokové dotace
- přesto, že jsou financovány ze státního rozpočtu, přebytky nepropadají zpět do rozpočtu


A4 Transformační instituce v ČR (ČKA, FNM). Důvody vzniku, okruh vykonávaných
činností, financování, problémy. Pozitiva a negativa z pohledu hospodářské politiky.

ČKA
- transformovala se z Konsolidační banky, ta nesplňovala kriteria pro fungování banky a byla
kritizována EU
- řazena do sektoru vlády, její dceřiné společnosti jsou v sektoru finančních institucí
- hospodaření je propojeno s ostatními složkami centrální vlády, zejména státním rozpočtem a
Fondem národního majetku (zrušen k 1.1.2006)) – transfery mezi nimi byly plně
konsolidovány
- transfery na úhradu ztrát jsou vždy zachyceny v roce, ve kterém ztráta vznikla, nikoli v roce,
kdy byla peněžně uhrazena – v metodice GFS ovlivňuje saldo, v metodice ESA 95 ne
- pokračuje ve správě a vymáhání pohledávek
- v souladu s přijatou strategií přistupuje k řešení problematických aktiv s cílem dosažení
maximální návratnosti v co nejkratší době
- hlavní pilíře spočívají ve správě a realizaci aktiv, restrukturalizacích podniků a soudních
řešeních
- ztráty vznikají na základě zákonem předepsané tvorby opravných položek k nekvalitním
pohledávkám a dále tvorbou rezerv
- ztráty jsou hrazeny z FNM s určitým časovým zpožděním
- začlenění do státního sektoru má vliv na vládní deficit, ale i na dluh vládního sektoru
– FNM, ČKA - hospodaření nevstupuje přímo do SR, představují však fiskální rizika
– ČKA: nepřímé explicitní závazky – ztráty, záruky a závazky spojené s převzetím pohledávek
státem v rámci rehabilitačních a stabilizačních programů
– FNM: nepřímé implicitní závazky – ztráty a závazky FNM podložené vládními vyhláškami
– ze zákona zanikne 31.12.2007, právním nástupcem se stane ministerstvo financí
Důvod vzniku
- přechod od plánované k tržní ekonomice → financováno buď přímo ze státního rozpočtu,
nebo mimo státní rozpočet formou speciálních transformačních institucí
Příjmy a výdaje jednotlivých institucí
- ČKA: Ze SR jsou hrazeny ztráty, majetková újma za převzaté úvěry na družstevní bytovou
výstavbu a úroky z úvěrů poskytnutých nemocnicím. FNM hradí úroky za některé
zvýhodněné úvěry, ztráty ČKA vzniklé na základě příslušných vládních usnesení (ztráty z
nabytí majetkových účastí, ztráty z úvěrů, ztráty z restrukturalizace některých podniků) a
ztráty z tvorby rezerv k portfoliu České spořitelny.
- FNM: Příjmy plynou prodeje majetku a akcií, emitování dluhopisů, dividend a úroků. Přitom
byly vedeny zvlášť 2 účty pro malou a velkou privatizaci. Největší příjem v roce 2005
pocházel z privatizace Českého Telecomu (82,6 mld.). Výdaje představují mimo jiné dotace
dalším mimorozpočtovým fondům (ČKA), splácení obligací a odstraňování ekologických
škod. Celkové příjmy FNM za dobu jeho existence činily 633 mld. a výdaje 573 mld.,
vychází tedy aktivní saldo 60 mld. Jediný mimorozpočtový fond, který transfery nepřijímal,
ale poskytoval.
Dopad transformačních institucí na české veřejné finance
Díky přesměrování některých výdajů mimo rozpočtový systém dosahováno vyrovnaných nebo
méně deficitních rozpočtů. Pozornost se soustředila jen na státní rozpočet a byla vyvolávána
"fiskální iluze" o nízkých deficitech (či dokonce přebytcích) a nízké zadluženosti. Navíc
využívání státních garancí (max 8% předpokládaných příjmů) vytvářelo další implicitní veřejný
dluh. Vláda od roku 1998 ve spolupráci se Světovou bankou vypracovávala reformní strategii –
optimalizována správa pohledávek a ztráty z fondů promítány do příslušných rozpočtů.
důvody zrušení transformačních institucí
- zvýšení transparentnosti
- snížení administrativních nákladů spojených s řízením těchto institucí
- dokončování privatizace


A5 Popište fáze rozpočtového procesu na úrovni státu se specifikací rozpočtových
zásad. Rozpočtová skladba a její význam.

Rozpočtový proces – pracovní postup členěný do etap či fází; kontinuální a víceletý; jeho
produktem je rozpočet, který se pohybuje v operačním prostoru rozpočtového procesu; je
vymezen legislativou, procedurami rozpočtové politiky a rolí aktérů
Fáze rozpočtového procesu:
- návrh –zpracovává MF, pro sestaven se využívá info: výsledky analýz plnění rozpočtu
v běžném roce, rozpočtové prognózování, záměry hospodářské, sociální, měnové a devizové
politiky vláda, záměry výdajů jednotlivých správců kapitol státního rozpočtu, předpověď eko
vývoje, záměry zahraniční politiky
- schvalování – návrh podrobně a opakovaně projednáván ve vládě a parlamentních výborech,
posléze předložen parlamentu ke schválení
- realizace – za realizaci odpovídají ty orgány, které rozpočet sestavují –MF, realizaci plateb a
příjmů zajišťuje ČNB
- kontrola – průběžná (MF předkládá zprávy Parlamentu), následná, závěrečná
Rozpočtové zásady – teorií zobecněná pravidla
úplnost a jednotnost (nedoporučují se časté inovace)
reálnost a pravdivost (pesimismus v příjmech, nedůvěra k požadavkům na výdaje)
vyrovnanost
publicita
transparentnost
každoroční sestavování a schvalování, jiné
Rozpočtová pravidla obecná
transformace zásad do aplikovatelné podoby
institucionální určení navrhovatele rozpočtu, způsob vypracování výdajové stránky rozpočtu,
přednost výdajů před příjmy, schvalování rozpočtu, omezení přesunů v rozpočtu, alokace výdajů,
vymezení rezerv, rozpočtové provizorium, časové užití a účelnost výdajů, úhrady rozpočtově
nezajištěných potřeb, sestavení a schválení procedury státního závěrečného účtu
Rozpočtová pravidla konkrétní
přeložená do paragrafů zákona,k případně dokumentů obcí a dalších veřejnoprávních institucí
V ČR velká a malá rozpočtová pravidla
Rozpočtová skladba – jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech
organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání
rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na
účtech státních finančních aktiv, při peněžních operacích spojených s řízením likvidity státního
rozpočtu a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí,
krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených
prostředků a fondu podnikatelské činnosti
třídění odpovědnostní (podle kapitol SR)
druhové (podle druhu – daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, běžné dotace; běžné
výdaje, kapitálové výdaje)
odvětvové (podle odvětví – zemědělství, průmysl, služby atd.), konsolidační
(uvnitř veřejných rozpočtů, vzájemné započtení)
Rozpočtové provizorium
- při neschválení státního rozpočtu
- řídí se rozpočtem minulého roku


A6 Střednědobý rozpočtový výhled a jeho provázanost na státní rozpočet, státní
závěrečný účet.

Střednědobý výhled – sestavován na 2 roky, sestavuje MF (v součinnosti se SK, úsc a SF) a
předkládá vládě se schválení spolu se SR, vláda předkládá na vědomí
Poslanecké sněmovně
Výhled obsahuje
- vývoj základních ukazatelů NH – HDP a spotřebitelské ceny
- záměry vlády týkající se příjmů, výdajů a salda SR a SF
- částky střednědobých výdajových rámců
- celkové příjmy a výdaje SR a SF
- příjmy a výdaje jednotlivých kapitol
- výdaje na programy schválené vládou
- výdaje na programy a projekty EU
- přehled závazků FO a PO, za které se zaručily jménem státu OSS
- v případě schodku předpokládaný způsob jeho financování
Ze střednědobého výhledu vychází státní rozpočet

Střednědobý výdajový rámec
-celkové výdaje SR v návrhu SR se stanoví na základě střednědobého výdajového rámce
-střednědobý výdajový rámec tvoří celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů na každý
z roků, na které je sestavován střednědobý výhled, a stanoví jen na návrh vlády PS v usnesení
k vládnímu návrhu zákona o SR, a to vždy jednou částkou; od částky se odečítají (přičítají)
některé výdaje
Státní závěrečný účet
-zpracovává MF
-předkládá návrh na řešení salda; do 30.4. předkládá vláda na schválení PS
-obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku
-součástí jsou závěrečné účty kapitol předkládané PS samostatně jejich správci
-přílohu tvoří údaje o hospodaření (úsc, závěrečné účty SF, přehled o státních fin. aktivech a
pasivech, přehled o státních zárukách, přehled o stavech fondů organizačních složek
státu)
Víceleté rozpočtování ČR
-rozpočtové výhledy na dva roky, na více let: programy, státní záruky, programy a projekty EU
-zpočátku rozpočtové výhledy měly jen orientační charakter a chyběla provázanost mezi
rozpočtovým výhledem a státním rozpočtem
-později v rámci EU doporučovaného fiskálního cílení byly zavedeny výdajové rámce
(rozpočtové stropy) v rámci dokumentů SR a schvalované PS


A7 Význam a charakteristika rozpočtových pravidel republiky (zákon č. 218/2000 Sb.
ve znění pozdějších předpisů).

Rozpočtová pravidla upravují:
- tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu SR, státního rozpočtu a státního závěrečného
účtu
- příjmy a výdaje SR
- státní finanční aktiva a pasiva
- podmínky řízení státní pokladny a státního dluhu
- finanční hospodaření organizačních složek státu a „státních“ PO
- podmínky zřizování SF
- hospodaření s prostředky NF
- finanční kontrolu
Rozpočtová pravidla
- konkretizují či vycházejí z teorií formulovaných rozpočtových zásad
- mohou být koncipována v jednom zákoně nebo v několika samostatných zákonech
- v ČR existují tzv. velká rozpočtová pravidla (státní rozpočet a fondy) a malá rozpočtová
pravidla (územní samosprávné celky)
Střednědobý výhled
- nový nástroj, sestavuje se na období 2 let následujících po roce, na který je předkládán
rozpočet
- obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje
- pokud očekává schodek rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob financování
Návrh zákona o státním rozpočtu
- vypracovává Ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, úsc a fondy


A8 Popište státní rozpočet na rok 2007 a na rok 2008. Zaměřte se na příjmovou i
výdajovou stránku, diskutujte problémy, meziroční podstatné změny.

Státní rozpočet na rok 2007
VÝDAJE 5 největších: MPSV 426mld, Všeobecná pokladní správa 144 mld, MŠMT
121mld, MV 54mld, MO 53 mil
5 nejmenších: Rada pro televizní a rozhlasové vysílání 53 mil, Úřad pro ochranu
osobních údajů 92 mil, Kancelář veřejného ochránce práv 94 mil,
Energetický regulační úřad 115 mil, Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže 137 mil

PŘÍJMY daňové příjmy 871 mld (z toho povinné pojistné na důchody 294 mld), nedaňové
77mld, příjmy z EU 61mld.
Nejvíce příjmů jde do kapitol MPSV 345 mld, Všeobecná pokladní správa
524mld, MV 14 mld
Do některých kapitol plynou různé příjmy… Např. do MK neplyne nic
z daňových příjmů, jen z nedaňových a z rozpočtu EU
Příjmy SR (daňové 87%, kapitálové 0,25%, dotace 10%, DPH 19,85%, 12,45%,
DPPO 12,9%


Státní rozpočet na rok 2008
Ministerstvo financí počítá:
příjmy v roce 2008 ve výši 1 036,5 mld, což znamená nárůst příjmů v loňským rokem
výdaje v roce 2008 ve výši 1 107,3 mld, taky dojde k nárůstu, ale procentuálně nižší nárůst než u
příjmů.
Deficit SR podle předpokladů dosáhne 70,8 mld. Počítá se taky tedy s dosažením deficitu
veřejných rozpočtů na HDP ve výši 2,95% (splnili bysme tak jedno s maastrichtských kritérií).
Státní dluh podle odhadů v roce 2008 stoune ze současných 905,2 mld na 990,1 mld. Podíl
státního dluhu na HDP pak bude 26,1% ( rok 2007 25,7%).
Návrh rozpočtu obsahuje zapojení očekávaných finančních prostředků z rozpočtu EU ve výši 76
mld.
Proti původnímu návrhu se přidala téměř 1 miliarda na školství. 18.12.2007 podepsal prezident.

Pozn: ČSSD a KSČM podala ústavní stížnost na reformu veřejných financí, kvůli poplatkům ve
zdravotni