Otázky a odpovědi

f; s daným rozpočtovým omezením. Vybere si takovou kombinaci různých statků , která je pro spotřebitele cenově dostupná a zároveň mu poskytuje nejvyš š í možný užitek. Spotřebitel za takových podmínek nemůže uskutečnit lepší volbu.

Čím se odlišují statky normální a méněcenné?

Statky normální se definují tak, že s růstem důchodu (příjmu) spotřebitele jejich spotř eba stoupá ( jejich poptávané množství roste) a důchodová elasticita poptá vky je u normálních statků kladná. Pro méněcenné statky platí, že s růstem dů chodu spotřebitele jejich spotřeba klesá (poptávané množství těchto statků klesá) a zároveň platí, ž e koeficient důchodové elasticity poptávky je záporný.


Čím se liší předpoklady kardinalistické a ordinalistické analýzy?

Kardinalistická verze teorie mezní užitečnosti vychází z předpokladu, že spotřebitel je schopen určit velikost užitku, který mu spotřeba statku přinese. Ordinalistická verze teorie mezní užitečnosti vychází z předpokladu, že spotřebitel je schopen porovnávat užitečnost jednotlivých spotřebitelských košů a vyjádřit tak svoje preference . Spotřebitel je schopen rozhodnout, která kombinace spotř eby je pro něj užitečnější, která je méně užitečná, případně, která kombinace spotřeby mu přináší stejný užitek.

Jaký závěr o poptávce můžet e vyslovit, když na trhu platí: přestože roste tržní cena, zvyš uje se nakupované množství produkce?

V tomto případě bude poptávka rostoucí a cenová elasticita poptávky bude kladná. Jedná se např. o očekávání spotřebitelů, že cena statku ještě dále poroste, a proto raději dan é zboží nakoupí i při rostoucí ceně ( dokud je jeho cena je ště relativně nízká ) . Obecně se bude jednat o tzv. Giffenův statek.


6. Nabídka na trhu výrobků a služeb

Vysvětlete , co rozumíme technologickou změnou a ja ký je její dů sledek pro produkt.

Technologickou změnou se rozumí situace, kdy při užívání zdrojů dojde ke změně , která umožní ze stejného množství zdrojů vyp rodukovat větší množství výstupu (nebo dosáhnout stejného výstupu pomoc í menšího množství vstupů). Technologická změna posouvá produkční funkci směrem nahoru . Produkční funkce p ředstavuje maximální výstupy, které je mož no vyprodukovat při daném množství vstupů.

Jaká časová období a podle jakého kritéria rozlišujeme?

Běžně se v ekonomii r ozlišují tři časové horizonty. Toto d ělení vychází z možnosti rozšiřování výroby:
a) velmi krátké období - výrobce není schopen rozšířit nabídku produkce ;
b) krátké období - výrobci jsou schopni zvyšovat objem produkce tím, že uvádějí do chodu existující nevyužité výrobní kapacity, tzn. , že rozsah reakce je omezený ;
c) dlouhé období - ve kterém je možno zvyšovat objem produkce cestou zavádění nových výrobních kapacit .

Co platí pro vztah mezi průměrnými a mezními náklady a vysvětlete , čím je tento vztah determinován.

V rozhodování firmy hrají důležitou roli náklady na jednotku produkce - tzv. průměrné (jednicové) náklady, značíme je AC. Jejich velikost je závislá na celkový ch nákladech a objemu produkce a jsou vyjádřeny vztahem AC = TC/Q. Mezními náklady ( značí me MC) rozumíme dodatečné náklady vyvolané zvýšením objemu produkce o jednu jednotku, v yjadřují, co stojí každ á další jednotka produkce. Mezní náklady mají specifický průběh (klasický je tvar písmene „J“) a ovlivňují vývoj variabilních i celkov ých nákladů. Tím se jejich vliv projevuje i do nákladů průměrných, jejichž pokles se s růstem mezních nákladů prostupně zpomaluje, poté je zastaven a křivka průměrných nákladů získává růstovou tendenci. Přitom platí, že křivka mezních nákladů protíná k řivku průměrných nákladů v jejich minimu (AC min = MC).

Kterými faktory je ovlivněna nabídková křivka firmy?

Nabídková křivka firmy je ovlivněna zejména těmito faktory:
a) cen a výrobku – c ena výrobku je kritériem, podle kterého výrobce poměřuje a hodnotí své náklady na vý robu;
b) průměrné náklady na výrobu – výrobce je poměřuje k ceně a jsou-li nižší něž tržní cena, dosahuje při realizaci na trhu zisku. Výše nákladů je závislá na úrovni techniky a na cenách vstupů. Zdokonalení techniky se projevuje snižováním nákladů na jednotku produkce. Ale ke změně nákladů může dojít i v důsledku změn cen, z a které výrobce pořizuje vstupy;
c) ceny výrobních substitutů – jedná se o statky, které mohou být výrobcem snadno vzájemně zaměněny, tzn. může vý robu jednoho statku nahradit výrobou jiného statku. Změna ceny u výrobního substitutu (její růst), může učinit jeho výrobu pro výrobce ziskověj ší, a to se může projevit změnou výroby a tedy i nabídky;
d) organizace trhu (tržní struktura) – se může projevovat v různých podobách. Sledujeme , jaký dopad bude mít na nabídku skutečnost, zda trh je blízký dokonale konkurenčnímu prostředí neb o je pod vlivem monopolních sil;
e) jiné vlivy – např. hospodářská politika v oblasti zahraničního obchodu, živelné pohromy, rozmary počasí atd.

Co je a v čem spočívá význam čistého ekonomické ho zisku?

Vedle účetního zisku (celkové příjmy mínus explicitní náklady firmy) pracujeme v ekonomi i s koncepcí tzv. čistého ekonomického zisku (celkové příjmy firmy mínus explicitní a implicitní náklady) . T oto pojetí vychází z poznání, ž e např. podnikatel může vynakládat ve skutečnosti náklady vyšší, než jsou náklady účetně vedené. Vynakládá je v souvislosti s pou žíváním výrobních faktorů, které jsou v jeho vlastnictví a za které neplatí. Jedná se o možnost alternativního využívání výrobních faktorů a hovoříme o tzv. nákladech obětované příležitosti (také označení alternativní náklady či náklady druhé nejlepší varianty ).

Jak se projeví v nákladech firmy, když firma zavede zdokonalení (uskuteční technologickou změnu)?

Výše nákla dů je závislá na úrovni techniky a technologie a na cená ch vstupů. Zdokonalení výroby se projevuje snižování m nákladů firmy . (K e snížení nákladů může dojít i v důsled ku snížení cen, za které výrobce pořizuje vstupy ) .
Jaký je vztah mezi účetním a čistým ekonomickým ziskem?

Účetní zisk je rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady, ty představují položky, které podnikatel skutečn ě vynaložil v peněžní formě (nákup strojů, zařízení, surovin, energie, mzdy a j.). Vedle účetního zisku můž e podnikatel pracovat i se ziskem ekonomickým, který nám umožní odečíst vyšší náklady , než jso u vede né v účetnictví. Čistý ekonomický zisk je rozdíl mezi účetním ziskem a implicitními náklady (neboli alternativním užitím zdrojů. Celkové náklady firmy (TC) jsou v rámci ekonomické teorie součtem explicitních a implicitních nákladů.

Jaký je vztah mezi záko nem klesajících výnosů a náklad y firmy ?

V případě klesajících výnosů z variabilního vstupu , např. práce , vytvoří dodatečná jednotka práce menší přírůstek výstupu než každá předcházející jednotka a p ři nezměněné mzdové sazbě porostou celkové náklady rychleji než výstup . U variabilních a celkových nákladů firmy se prosazuje jejich konvexní tvar (rostou exponenciálně) a mezní náklady mají rostoucí trend. (Ná kladové křivky firmy mají různý průběh v případě rostoucích, klesajících a konstantních výnos ů z variabilního vstupu , kdy zvyšujeme množství jednoho z výrobních faktorů, množství ostatních VF zůst ává konstantní) .


7. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu

Objasněte, v čem spočívá a v čem je ekonomický význam informační funkce ceny?

Cena podáv á informace kupujícím i prodávajícím. Cena se stává zprostředkovatelem přenosu informací o potřebách, zálibách, zvyklostech spotřebitelů, o výrobních možnostech, disponibilních zdrojích aj. Šíření informací prostřednictvím cenového systému je v mnoha směrech efektivní. Především, informace šířené cenou jsou důležité pro tržní subjekty. Cena se „nepropůjčuje“ bezvýznamným informacím, nevzniká nebezpečí zahlcení informacemi. Cenovou informaci přebírá pouze ten, kdo ji potřebuje. Cena dává podklad pro alokaci zdrojů. V podmínkách nedokonalé konkurence je intenzita cenové informace oslabována (státní regulace cen, monopolní snahy o cenovou stabilizaci, limity a kvóty vý roby atd.).

Vysvětlete , co vyjadřují jednotlivé funkce tržní ceny a jak spolu funkce souvisí.

Cena je uzlovým bodem tržního systému a jeho mechanismu, neboť je v zásadě jedinou informací, kterou tržní prostředí poskytuje. Podle jejího vývoje ovlivňujícího pom ěřování užitku s obětí, se subjekty rozhodují. Cenu můžeme chápat jako propojení současnosti s minulostí, ale také s budoucností. Roli hraje očekávání, pod jehož vlivem se tvoří reálná tržní situace. Očekávání se projevují i v současné ceně, protože očekávání ovlivňují současné chování tržn ího subjektu. Ceně je zapotřebí věnovat pozornost a zkoumat její postavení v tržním systému. Základem je pochopení funkcí, které cena plní.

a) Informační funkce ceny podává informace jak kupujícím , tak i prodávajícím. Cena se tak stává zprostředkovatelem p řenosu informací o potřebách, zálibách, zvyklostech spotřebitelů, o výrobních možnostech, disponibilních zdrojích aj. Šíření informací prostřednictvím cenového systému je v mnoha směrech efektivní.
b) Alokační (regulační) funkce je mimořádně závažná z hlediska mechanismu trhu jako nástroj koordinace hospodářského systé mu. Je úzce spjata s cenovými pohyby , prostřednictvím nichž se prosazuje. Tyto pohyby vypovídají o měnících se proporcích mezi nabídkou a poptá vkou , odrážejí změny preferencí. Cenové změny si vynucují nová hodnocení, na jejichž základě jsou tržní subjekty z trhu vylučovány nebo naopak, jsou na trh láká ny. Výsledkem přehodnocování je přemísťování zdrojů z výrob, kde klesající cena vyjadřuje neochotu společnosti nakupovat výrobky v nabízeném množství za původní cenu. Alokační dopady cen prosazují realizaci takových činností, které jsou společností preferovány prostřednictvím tržních nástrojů.
c) Stimulační funkce se prosazuje směrem k výrobcům a jejich výrobkům. Nejedná se o dopad na rozšiřování výroby, ale o dů sledek skutečnosti, že tatáž cena není stejně výhodná pro všechny výrobce. Se stimulačním účinkem vyvolávaným cenou souvisí i jej í diferenciační dopad na výrobce, kteří nejsou schopni dosahovat srovnatelné úrovně nákladů. Pokud se na trhu utváří jediná cena (dokonalá konkurence), ale náklady vý robců jsou rozdílné, pak tatáž cena není stejně výhodná pro každého výrobce. V podmínkách dokonalé konkurence může výrobce učinit tutéž cenu pro sebe výhodnější tím, že sn íží náklady. Cesta k jejich snížení vede k efektivnějšímu využívání disponibilních zdrojů . Stimulační funkce ceny je projevem vnitřního stimulu tržní ho systému k prosazování technického pokroku ve výrobě. Se stimulačním účinkem vyvolávaným ce nou souvisí i její diferenciační dopad na výrobce, kteří nejsou schopni dosahovat srovnatelné úrovně nákladů. Konkurenční prostředí eliminuje výrobce neschopné dosahovat potřebné efektivity využívání zdrojů.
d) Omezovací funkce je směřována ke spotřebitelům. Tržní produkci získávají ti, kteří jsou schopni a ochotni tržní cenu uhradit. Tržní cena vyrovnávající nabídku a poptávku vždy znamená, že spotřebovávat mohou jen někteří, ostatní jsou vyloučeni.
e) Distribuční funkce ceny znamená, že c ena je tak é nástrojem distribuce d ůchodů při směnných transakcích.

Vznik ceny na trhu je ovlivňován konkrétními tržními podmínkami, tržní situac í a její odpovídající formou konkurence .

Vysvětlete chování f irmy při poklesu tržní poptávky na dokonale konkurenčním trhu.

Cena je pro firmu v dokonale konkurenčním prostředí objektivní. Je výslednicí střetu nabídky a poptávky na daném trhu. Pokud se z nějakého důvodu sníží tržní poptávka, nový bod rovnováhy bude determinovat nižší cenu a nižší rovnovážné množství produkce. Firmě se sníží mezní p