Otázky a odpovědi

#x011b;lých ekonomikách, zá kladem cenové koordinace je trh a tržní mechanismus.

Vysvětlete, jak spolu souvisí tržní mechanismus a hospodářský mechanismus.

Tržní mechanismus je jeden ze základních způsobů koordinace hospodářství. Základní funkcí jak hospodářského mechanismu, tak trhu , je usměrňovat alokaci zdrojů vzhledem k potřebám společ nosti . S polečnost neustále řeší problém, jak zabezpečit z omezených zdrojů požadovanou a rostoucí úroveň spotřeby, proto je žádoucí, aby hospodářský mechanismus plnil i další funkci: aby nutil výrobce k efektivnímu chování, tedy hledání způ sobů, jak z omezených zdrojů dosáhnout vyššího výkonu. Hospodářský mechanismus (popř. tržní mechanismus) musí odpovídat na otá zku co, jak a pro koho vyrábět. Takovou odpověď po skytuje trh prostřednictvím kupujících, kteří tím , co kupují, vyjadřují, co chtějí a co nechtějí. Jejich chování na trhu je zároveň pokynem pro výrobce, co mají nebo nemají vyrábět. Rozhodování je založeno na svobodné volbě suverénního subjek tu trhu. Základem tržního hospodářství je trh a jeho niterním obsahem je tržní mechanismus .

Na kterých odlišných předpokladech a východiscích jsou založeny tržní a příkazové koordinace?

Národohospodářský systém koordinace založe ný na příkazu předpokládá a ve skutečnosti také má podobu centrálně plánované ekonomiky. C entrálně koordinovaná ekonomika se opírá o vertikální struktu ru koordinace, zatímco tržní systém je založen na koordinaci, jejímž základem jsou horizontální vazby. Dalším rozdílem je existence soukromé ho vlastnictví, ta je v příkazové ekonomice omezována až likvidována , u tržního systému je však nezbytným předpokladem pro jeho fungování. Třetím rozdílem je optimalizace. Tržní hospodářství se optimalizuje cestou zpětných kroků , centrálně plánovaná ekonomika vychází z optimalizace předem. Základem příkazové koordinace je centrální plán, u cenového systému je základem trh.

Co znamená, že trh musí zajistit optimální alokaci zdrojů?

Optimalizace alokace zdrojů je základní funkcí trhu. Znamená rozdělení výrobních faktorů ( VF , práce, půda a kapit ál ) mezi jednotlivé druhy hospodářské činnosti tak, aby omezené zdroje byly využívány co nejúčelněji vzhledem k potřebám společnosti. Předností tržního mechanismu přitom není, aby v každém okamžiku zabezpečoval optimální alokaci zdrojů, nýbrž že obsahuje zpětnou vazbu umožňující přizp ůsobování alokace zdrojů skutečným a měnícím se potřebám.

Jak se definuje t ržní mech anismus?

Tržní mechanismus se definuje jako proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky, tvorby poptávky a tvorby ceny.

Vysvětlete, jak spolu souvisí cenová liberalizace a tržní mechanismus.

Cenová liberalizace je jedním z předpokladů tržního mechanismu. Cena na trhu se utváří na základě působení nabídky a poptávky , ovšem tr žní cena je pro tržní subjekty základní informací, od které se odvíjí jejich rozhodování a jednání v dalším období. Cena zpětně působí na nabídku a poptávku na trhu . Stav, kdy cena skutečně odráží měnící se proporce mezi nabídkou a poptávkou , se označuje jako cenová liberalizace. Jejím zá kladem je tržní suverenita subjektů, svoboda volby, zda subjekt koupí či prodá anebo nekoupí, případně neprodá.


4. Trh a jeho vlastnosti

Vysvětlete působení a funkci tržního mechanismu pomocí tzv. pavučinového modelu.

Tržní mechanismus je proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky, tvorby poptávky a tvorby ceny. Pokud trh není v rovnováze, rozvíjí se mechanismus, který je možno znázornit pomocí tzv. pavučinového modelu. Tržní mechanismus působí, dokud není dosaženo rovnovážného bodu, v němž je nabídka vyrovnána s poptávkou a ce na nepůsobí jako stimul ke změnám rozsahu výroby. Všichni, kteří jsou ochotni při rovnovážné ceně vyrábět a nabízet, na trh dodávají a skutečně prodají. Současně jsou na trhu uspokojení všichni, kteří jsou při rovnovážné ceně ochotni kupovat.

Které příčiny mohou být zdrojem vzniku monopolu?

Pod pojmem monopol chápeme především výsadní postavení určitého subjektu (i sdružení), který realizuje výhodu oproti jiným konkurentů m, pokud nebude výslovně uvedeno užití tohoto pojmu pro situaci, kdy je na trhu jediný výrobce (prodávající). Příčiny umožňující existenci monopolu je možno č lenit dle různých kritérií. Podle časového hlediska se jedná o monopoly dočasné a relativně stálé. Mezi krátkodobé (dočasné) monopoly můžeme řadit monopol vý robce plynoucí z převahy poptávky nad nabídkou, který realizuje dočasným cenovým zvýhodněním. Zásadní význam pro mikroekonomickou teorii mají monopoly relativně stál é. Jejich příčina může být založena na:
a) p řírodní zvláštnosti (přírodní monopol) ;
b) a dministrativním státním zásahu (administrativní monopol) ;
c) tržním podílu opírajícím se o kapitálovou sílu (monopol ekonomické síly) ;
d) p rávní restrikci, např. patenty či ochrana autorských práv ;
e) n a realizaci úspor z rozsahu (přirozený monopol) .

Uveďte příklad y sociá lní tvrdosti vyvolané působením tržního mechanismu.

Např. nerovnosti v rozdělován í důchodů (ohrožení životního standardu) , nežádoucí důsledky v oblasti zabezpečování vzdělání , v oblasti kultury atd.

Které formy nedokonalé konkurence znáte a podle čeho se rozlišují?

Mezi t ři základní formy nedokonalé konkurence (rozlišení dle tržních struktur) patří monopol, oligopol a monopolistická konkurence. Monopol je zde užíván k označení formy nedokonalé konkurence, kdy na straně nabídky vystupuje jeden výrobce. Monopol představuje nejvyhraněnější formu nedokonalé konkurence (v moderním pojetí není chápán jako negace konkurence , ta zde eliminována není, neboť i monopol nemůže libovolně diktovat cenu a je omezen rozměrem koupěschopné poptávky ) . Nejtypičtější formou nedokonalé konkurence je vý sada malé skupiny - oligopol . „Nejjemnější“ formu nedokonalé konkurence představuje monopolistická konkurence (konkurence velké skupiny) .

Které souvislosti stojí v pozadí hospodářské aktivity vlády?

Je dná se o tvorbu a distribuci veřejných statků, které nemohou být v důsledku jejich nevyloučitelnosti ze spotřeby ( nikoho nelze ze spotřeby vylouč it, spotřebitel nemusí být vždy ochoten nebo cht ít za tyto statky platit) a neriva litní spotřeby (nezmenšitelnost statků , současná spotřeba pro všechny ) zabezpečovány tržně. Obdobně je na vládních aktivitách založeno zabezpečování oblastí spole čenské aktivity, které již svým charakterem nemohou být zabezpečovány tržně (např. státní správa a samospráva).

Které situace se označují jako tržní selhání?

Situace, kdy trh nefunguje očekávaným způsobem – nezabezpečuje efektivní alokaci zdrojů, přestože základní požadavky pro jeho fungování jsou splněny. Příč inami takového jevu jsou existence nedokonale konkurenčního prostředí (monopolní síla firem ), externality (efekty přelévání), existence veřejný ch statků a nedokonalé – asymetrické informace.

Jak a proč reagují subjekty trhu na rovnovážnou cenu?

Všichni, kdo jsou ochotni při rovnovážné ceně vyrábět a prodávat , na trh dodávají a prodávají a současně jsou na trhu uspokojeni vš ichni, kdo jsou ochotni při rovnovážné ceně nakoupit. Pokud jsou spokojeny obě strany trhu (prodávající a kupující), není podnět ke změně chování na obou stranách. Výrobci si přejí, aby jejich nabízená produkce byla realizována (prodána), to bude jen v případě, kdy se nabízené množství rovná poptávanému.

Uveďte příklad, kdy se projevuje konkurence na straně poptávky.

K tomu, aby se zřetelně projevila konkurence na straně poptávky, s tačí, existuje-li převis poptávky nad nabídkou . Kupuj ící spojuje snaha nakoupit co nejlevněji, situace tak vyúsťuje do snahy nakoupit na úkor druhých (např. chování lidí v době povánočních slev) . Z ásoby z boží se bu ď vyč erpají (staré zásoby), nebo jejich cena poroste. Rostoucí cena postupně vylučuje některé subjekty poptávky – nemožnost platit vyšší cenu, nebo neochota platit vyšší cenu.

Proč je v ekonomii kladen důraz na konkurenci na straně nabídky?

Konkurence na straně nabídky má klíčový význam – je stimulem pozit ivního pohybu tržního prostředí. Probíhá v různých formách v závislosti na tržní situaci. Její zostření se výrazně projevuje tehdy, je-li na trhu převaha nabídky nad poptávkou (převaha nabídky vyvolá cenový pokles, od kterého se vyvíjí různé podoby zdokonalování ve výrobě ). Smysl konkurence mezi firmami jednoznačně spočívá ve snaze získat výhodu oprot i jiným, výhodu v podobě zisku.


5. Poptávka na trhu výrobků a služeb

Zapište podmínku rovnováhy spotřebitele a vysvětlete , co vyjadřuje.

Spotřebitel je v rovnováze , pokud nemohl uskutečnit lepší volbu. V případě, že spotřebitel spotřebovává pouze jeden statek, a mezní užitek je vyčíslitelný (kardinalismus) , je podmínka rovnováhy spotřebitele určena vzorcem : MU ( mezní užitek z poslední spotřebované jednotky statku) = P ( ceně statku). V realitě však spotřebitel nakupuje a spotřebovává daleko více různ ých statků a potom poměřuje mezní užitečnost z poslední ch spotřebovávaných jednotek různých statků s jejich cenami. Spotřebitel je v rovnová ze, pokud se MU a /P a = MU b /P b = MU c /P c = ... = MU n /P n (v přípa dě spotřeby až n druhů zboží a opět předpokládáme vyčíslitelnost mezního užitku) . V rámci ordinalistické verze ( spotřebitel je schopen užitečnost porovnávat, není třeba užitek vyčíslit) je spotř ebitel v rovnováze za podmínek, kdy maximalizuje svůj užitek při daném rozpočtovém omezení . Při spotřebě dobrých statků se bod optima spotřebitele nachází v bodě dotyku nejvýše položené indiferenční křivky s linií příjmu spotřebitele (rozpočtové omezení) . V tomto bodě optima se mezní míra substituce ve spotřebě (MRS C ) rovná mezní míře substituce ve směně (MRS E = P X /P Y ): čili MRS C = MRS E = P X /P Y .

Co vyjadřuje teorie mezní užitečnosti?

Teorie mezní užitečnosti vyjadřuje, že pro analýzu poptávkové strany ekonomiky (analýzu chování spotřebitele) jsou klíčové marginální (mezní) veličiny. Teorie mezní užitečnosti vycházela při svém vzniku z předpokladu, že užitečnost je měřitelná (tzv. k ardinalistická verze). Tohoto př edpokladu se později ekonomická teorie postupně zřekla a byla rozpracována indiferenční analýza, která se opírá o předpoklad, že spotřebitel není schopen říci, jak velký užitek mu spotřeba př ináší, ale je schopen užitečnost porovnávat. Může posoudit, co je pro něj užitečnější a je schopen tvoři t preferenčn í stupnice (ordinalistická verze mezní užitečnosti). Spotřebitel je schopen vyjádřit svoje preference .
Pozn. Teorie mezní užitečnosti (TMU) byla zpracována na půdě N eoklasické ekonomie.

Kterou souvislost vyjadřuje zákon substituce?

Zákon substituce vyjadřuje následující : čím je zboží vzácnější, tím je jeho relativní hodnota substituce vyjádř ena zbožím, kte ré se stává ve spotřebě hojnějším, vyšší. Při substituci jednoho zboží druhým obecn ě platí: čím více budeme omezovat spotřebu statku A, tím větší bude úbytek užitku, který nám statek A přináší. Jestliže budeme chtít udržet hladinu celkového užitku, budeme muset ztrá tu každé další jednotky spotřeby statku A kompenzovat rostoucím množstvím statku B, jehož mezní užitečnost klesá (to vyjadřuje pohyb po indiferenční křivce). Tedy s ouvislost í , kterou vyjadřuje zákon substituce, je specifický tvar indiferenčních křivek – jsou konvexní k počátku souřadnic . Tvar indiferenčních křivek se odvíjí od toho, jaký je vztah mezi statky, např. u dokonalých substitutů mají indiferenční křivky tvar přímky .

Které faktory mohou vyvolat změnu poptávky?

Změna poptávky, kdy se má na mysli posun celé poptávkové křivky, může být vyvolána působením dvou faktorů: změnou nomin álního důchodu nebo změnou ceny jiných zboží. (Změna ceny je faktorem, který způsobuje posun – pohyb po poptávkové křivce. Poptávka se přitom nemění).

Vysvětlete, proč v bodě dotyku indiferenční křivky a linie příjmu dosahuje spotřebitel rovnováhy.

Předpokládáme, že cílem spotř ebitele je maximalizace užitku a spotřebitel vynakládá všechen svůj příjem na nákup daného souboru statků. V bodě optima (bod dotyku nejvýše položené indiferenční křivky s linií příjmu) spotřebitel maximalizuje svůj užitek ze spotřeby daného souboru statk