zkouška

MECHANIZACE PRACOVNÍCH PROCESŮ V CHOVU SKOTU
Welfare
volné ustájení zvířat
lehké stájové objekty
přirozený zp. Větrání
mobilní technika krmení
dojení v dojírnách
Systémy míchání krmných dávek
krmné dávky tradičního typu (postupně každé krmivo samostatně do žlabu)
směsné krmné dávky (část se smíchá, část jadrného krmiva samostatně)
komplexní krmné dávky (všechna krmiva se dokonale promíchají a zkrmují)
Krmné dávky
dojnice – směsná krmná míchanice (směsná krmná míchanice + individuální krmení jádrem)
odchov jalovic – směsná krmná míchanice
výkrm skotu – směsná krmná míchanice SKD
telata – mléčná výživa (mléko + startér + seno)
- rostlinná výživa (směsná krmná míchanice + seno)
krmit se má nejméně dvakrát za den a ve stejnou dobu, stále stejná doba krmení

Homogenizace jadrných a objemných krmiv
-vývoj směřuje ke kompletním homogenizovaným krmným dávkám, jejichž základ tvoří objemná krmiva
2 způsoby
v centrálních přípravnách krmiv se stacionárním zařízením
krmnými míchacími vozy
1. Stroje a zařízení pro přípravu, dopravu a výdej krmiv
mobilní krmná zařízení
stacionární krm. zařízení
zařízení pro dávkování jadrných krmiv
Mobilní krmná zařízení
krmné vozy – závěsné; přeprava krmiv od skladovacích prostorů nebo přípravny krmiv do průjezdných stájí, kde za jízdy krmnou chodbou zakládají krmivo plynule do krmných žlabů; na dně ložného prostoru je řetězový hrabicový dopravník (pohyblivé dno), který posunuje krmivo k odebíracím bubnům, které předávají krmivo na příčný dopravník
krmné míchací vozy – závěsné, samojízdné; vytvářejí homogenní směs krmiv (mísí a zakládají krmivo do žlabu); mají tenzometrickou váhu pro přesné vážení míchaných komponentů, je zde umístěna jedna nebo více šnekovic horizontálně nebo vertikálně (lepší), nebo je použito pádlové míchací zařízení, nebo kombinace pneumatického dopravníků (metače) s podélně umístěnými hrabicovými dopravníky
Stacionární krmná zařízení
instalovaná ve stáji (pro jednu nebo pro dvě řady zvířat), navazují buď na stacionární linku vyprazdňování a dopravy krmiv nebo na mobilní zařízení pro dopravu krmiv z pole nebo ze skladů
žlabové dopravníky – buď krmivo unášejí nebo hrnou přímo v krmném prostoru (žlabu), ve vazných stájích při dlouhém a středním stání nebo u volného ustájení
pásové – mají vratnou (nepracovní) větev nahrazenou lanem, lano vedeno pod nebo nad žlabem, nebo použity dvě hnací jednotky
hrabičkové – hrnou krmivo přímo ve žlabu, jsou opatřeny hřebly půlkruhového nebo obdélníkového průřezu, mohou být horizontální(neprac.větev se vrací pod podlahou krmné chodby) nebo vertikální (vrací se pod dnem žlabu, pod stropem nebo v půdním prostoru)
vaničkové – hl.součástí jsou laminátové vaničky vzájemně spolu propojené, počet vaniček odpovídá počtu zvířat v řadě, možnost individuálního dávkování krmné dávky, v praxi se již nepoužívají
nadžlabové dopravníky – umístěné v prostoru nad krmnými žlaby, použití ve vazných stájích při krátkém stání nebo při volném ustájení; pásové a šnekové
pásové – sklopné – pro dopravu a založení krmiva do žlabu, provoz poloautomatický, krmivo dávkováno na pás dopravníku, který je tažným prostředkem tažen na sklopný rošt, po naplnění pásu se pohon pomocí koncového spínače zastaví, sklopení pomocí hydraulického zařízení, speciální modifikací je oboustranný sklopný, který se využívá i pro rozprostření slámy pro podestýlku (V- možno do zásoby připravit celou krmnou dávku, N- rozlet krmiva mimo žlab)
se shrnovacím vozíkem – délka dopravníku rovna délce krmného žlabu, krmivo je zakládáno do násypky a dopravováno pásem dopravníku ke shrnovacímu vozíku, který jej shrnuje do žlabu
pojízdné- délka tohoto dopravníku se rovná poloviční délce krmného žlabu, krmivo zakládáno nejdříve od středu ke konci žlabu, při zpětném přesunu doplní i tu druhou půlku
šnekové – dopravované krmivo dávkuje výpadními otvory ve dně pláště šnekového dopravníku do krmného žlabu, nenašel v praxi uplatnění pro svou poruchovost a proto, že dochází k tzv.samotřídění jednotlivých komponentů krmiv
elektrické krmné vozy – slouží k dopravě a dávkování jadrných a objemných krmiv; vůz se pohybuje v krmném prostoru a zakládá krmivo buď pod sebe do sdružených žlabů nebo do stran, pohon vozu elektromotorem přes převodovku na zadní pojezdová kola
Zařízení pro individuální dávkování jadrných krmiv
pro vazné stáje jsou konstruovány automaty s programovaným dávkováním jadrných krmiv pojíždějící po krmné trase s nepřímou identifikací dojnic podle míst jejich stání, velikost dávky odvozena z počtu otáček dávkovací šnekovice nebo je dávkovač vybaven elektronickou váhou
při volném ustájení lze používat krmných boxů, zde je nezbytná jednoznačná identifikace každé dojnice (pomocí respondérů)
pojízdný elektronický dávkovač – poháněn bateriovým zdrojem, pohybuje se na kolejnicích zavěšených ve stáji, má vlastní řídící jednotku, šnekové dávkovače hmotnostně nadávkují krmivo, které následně založí pomocí pásového podavače
automatické krmné boxy (AKB)– umožňují vydat každému zvířeti individuální, předem stanovenou krmnou dávku rozdělenou do několika dílčích dávek v průběhu dne
krmné a míchací krmné vozy
2. Zařízení pro napájení skotu
požadavky na napájecí zařízení
po celý den (noc) dostatek nezávadné vody
činnost zařízení zcela automatická
nesmí přenášet infekci z jednoho zvířete na druhé
má umožňovat snadné a rychlé čištění
má být umístěno tak, aby nepřekáželo zvířatům ani obsluze
používaná zařízení
vazné stáje
ventilové napáječky tlačítkové – voda je po stlačení tlačítka a ventilu vpuštěna do napájecí misky (litinové, smaltované, kameninové), kráva ho stlačí mulcem
volné stáje a pastviny
napajedlo – pro souč. napájení více zvířat při skupinovém ustájení s volným pohybem; napájecí žlab + zaříz. pro přítok čerstvé vody, + stojan; může mít elektrické topné těleso pro ohřívání vody; voda do žlabu přiváděna buď beztlakým způsobem nebo tlakovým potrubím stájového vodovodu; oboustranný nebo jednostranný přístup
samoobslužné napáječky – stlačením vahadla se ovládá pohyb pístu čerpadla, zvířata si musí sama vodu načerpat; výhoda – vodní zdroj může být umístěn mimo pastvinu a tak nedochází k jeho znečišťování
míčové (balonové) napajedlo – zvíře se po odtlačení plastového míče dostane do napájecího prostoru, odkud si z volné hladiny, která je řízena plovákem, odebírá vodu
3. Stroje a zařízení k odstraňování slamnatého hnoje (chlévské mrvy)
rozdělení mechanizačních prostředků
stacionární
mobilní
Prostředky stacionární
hl. výhoda: nenarušuje stájové mikroklima
hl. nevýhoda: náročnost na investice, pracnost
oběžné shrnovače – jednořetězový hrabičkový dopravník s hrabicemi, pohybuje se za řadou stání v tzv.kališti, mrva je obsluhou nahrnuta do kaliště, odtud shrnovačem hrnuta do propadliště
použití: pro vazné stáje se sudým počtem stání
princip: řetěz s hrabicemi obíhá 2 řady stání
vratné shrnovače – ve stájích s lichým počtem stání, tyč s hrabicemi koná přímovratný pohyb, hrabice se na čepech otáčí, takže při hrnutí jsou postaveny k táhlu kolmo a při zpětném pohybu se šikmo sklopí; dle roviny sklápění hřebla – horizont., vertikální
použití: pro odkliz jedné řady stání
princip: přímovratný pohyb tyče
mechanické lopaty – tažená lanem, řetězem nebo řízené elektronicky; jedním směrem mrvu hrnou a druhým směrem jsou zvednuty nebo postaveny = nehrnou
příčné – tvořeny deskou, která je zakloněna, aby při hrnutí mrvu částečně nesla, hmotnost mrvy ji přitlačuje k podlaze a tak se zvyšuje hrnoucí účinek
šípové – dvě shrnovací desky, které jsou spojeny v čepu, k čepu je připojeno tažné lano nebo řetěz
potrubní doprava – v propadlišti je násypka a v podtrubí píst, který vytlačuje mrvu ze stáje na hnojiště
princip: pohyb pístu v potrubí
zp. použití: vrstvení do krtince, …
Prostředky mobilní
použití hl. u volného ustájení pro odkliz na zpevněných plochách a pro odkliz hluboké podestýlky
malotraktor nebo traktor s radlicí
hl. výhoda: pohyblivost
hl. nevýhoda: narušuje mikroklima stáje
4. Stroje a zařízení používané k odstranění tekutých výkalů (kejdy)
použití: stáje s bezstelivovým provozem
rozdělení:
odkliz ze zpevněných ploch
odkliz pod rošty
Odkliz ze zpevněných ploch
mobilní zařízení – malotraktor, traktor s radlicí
mechanické zařízení – lopaty
Odkliz pod rošty
mechanické odstraňování výkalů – shrnovací lopaty v prostoru pod rošty
hydromechanické – odstraňování výkalů z podroštových kanálů
jímkové kanály – princip: přerušované vyprazdňování; dno vodorovné nebo spádové se spádem 0,5%, délka kanálů max. 25m, hloubka 140cm, kapacita 2-3 týdny; po naplnění kanálu se hradítko vytáhne a vrstva výkalů odtéká z podroštového kanálu pryč
přeronové kanály – princip: kontinuální vyprazdňování, nosné médium – voda; dno se spádem -0,5% (protispád), hradítko výšky 18-20cm (jízek), délka max. 25m, hloubka 60cm; hradítko zadržuje vodnatou část tekutého hnoje a tak je vytvořena stálá nosná vrstva, po které se odplavují lehčí vrstvy a přepadávají přes hradítko do další sekce
u obou těchto technologií dále výkaly vedeny z podroštových prostorů do svodných kanálů, dále pak do sběrných jímek (1-2dny), odtud do předjímek (10dní) a odtud přečerpávány do skladovacích jímek (6měsíců), odtud čerpány do cisteren a odváženy
cirkulační kanály – při výstavbě nových stájí; kombinace pro odkliz a souč. skladování exkrementů – skladovací prostor pod úrovní podlahy; zákon určuje délku skladování exkrementů; dlouhodobé skladování kejdy pod rošty, skladovací prostor rozdělen na kanály, ústící do jednoho kanálu přečerpávajícího, systém umožňuje cirkulaci kejdy v celém objemu kanálů
hydraulické – splavování výkalů vodou, náročné na spotřebu vody + narůstá množství výkalů, narušuje se mikroklima → nepoužívá se
5. Dojící stroje a zařízení k ošetřování mléka
dojení – dráždění vemene vyvolá uvolňování hormonu oxytocinu, který způsobuje vyměšování mléka z alveol či mlékojemů (1.čištění vemene, 2. odstřik + diagnóza mléka, 3. nasazení struk. násadců)
na průběh dojení a jeho kvalitu působí: dojič, dojnice, dojící stroj
dojící stroj působí na mléčnou žlázu: konstrukcí stroje a činností jednotlivých částí, velikostí podtlaku, průběhem pulzace
používaní linky dojení
na stání – do konví, do potrubí
v dojírnách – do potrubí přímo, do potrubí přes odměrné nádoby, do potrubí přes průtokoměry
na pastvinách – pojízdné doj. zařízení, pojízdná doj. stání, pojízdné dojírny
Dojení do konví
soustrojí vývěvy s příslušenstvím (STROJOVNA)
vývěva – vytváří v systému podtlak 50,6 kPa; druhy: rotační, vodokružné, vzduchové; většinou rotační: tvořena statorem se žebry pro dokonalé chlazení, uvnitř excentricky uložený rotor (má podélné drážky, ve kterých jsou uloženy lišty, vlivem odstředivé síly se lišty z drážek vysouvají a kopírují vnitřní stranu statoru)
mazací zařízení – kapátkové – pouze u vývěv rotačních, úkolem je mazat vývěvu, utěsňovat prostory mezi lištami a ochlazovat prac. plochy vývěvy; 10-15kapek/min
vzdušník – nádoba válcovitého tvaru, ve spodní části s klapkou nebo odklopeným víkem; funkce: krátkodobé vyrovnávání podtlaku v podtlakovém potrubí, ochranná fce (shromažďuje nečistoty)
vakuometr – ke kontrole podtlaku v podtlakovém potrubí, nejméně 2 (strojovna, stáj nebo dojírna)
podtlakové potrubí – vedeno od vývěvy do stáje, opatřeno kohouty k připojování dojících a desinfekčních zařízení
výfukové potrubí – odvádí vytlačovaný vzduch od vývěvy, je opatřeno tlumičem hluku a odlučovačem mazacího oleje z vývěvy, větší průměr než potrubí podtlakové
regulační ventil – úkol: udržovat v celém dojícím systému požadovaný podtlak 50,6 kPa, druhy: se závažím, s tlačnou pružinou, s membránou; připouští se do potrubí vzduch o atmosférickém tlaku, čímž se tlakové podmínky v potrubí vyrovnávají na požadovanou hodnotu
STÁJ
strukový násadec – vlastní pracovní ústrojí dojícího stroje, kladeny vysoké zooveterinární a technické požadavky, dvoukomorové strukové násadce (1. pouzdro struk. násadce – šikmo zaústěn nátrubek, 2. struková pryžová návlečka (struk. guma), 3. podstruková komora – působí zde stále podtlak, 4. mezistěsná komora – prostor mezi vnitřní stěnou pouzdra strukového násadce a vnější stěnou strukové návlečky, střídá se zde podtlak s atmosférickým tlakem)
rozdělovač – 2 části – vzduchovou – rozvaděč: rozvádí podtlak a atmosférický tlak
mléčnou – sběrač: sbírá mléko, které je odváděno do mléčné konve nebo do mléčného potrubí
pulzátor – zařízení, které řídí děje v mezistěnných komorách strukových násadců, střídavé působení tlaku a podtlaku
podle zp. ovládání – pneumatické, hydropneumatické, elektromagnetické (činnost řídí generátor pulzů, který přerušuje přívod elektrického proudu do cívky elektromagnetu s jádrem, který impulzy stejnosměrného proudu pohybuje ventilem, 50 +- 5 pulsů/ min)
podle pracovních orgánů – pístové, membránové, ventilové, destičkové
podle činnosti – individuální, ústřední
dojící konev – z nerezavějícího materiálu, má být snadno čistitelná o objemu 0,015m3
víko konve – opatřeno zdola gumovým těsněním, zaručuje vzduchotěsné spojení; 2 otvory s nátrubky pro nasazení podtlakové připojovací hadice a pro nasazení mléčné hadice; je přidržováno třmenem
strukový násadec při tlaku sání a tlaku stisku u dvoutaktního dojení
činnost 2taktního strojního dojení
takt sání – podtlak, tlakový spád – uvolňování mléka
takt stisku – v 1. komoře podtlak, 2. atmosférický tlak
1 puls = 2 takty – takt sání + takt stisku (50 pulsů/min)
synchronní dojení – ve 4 strukových násadcích stejný tlak
asynchronní dojení – 2 takt sání, 2 takt stisku
při taktu sání v podstrukové i mezistěnné komoře působí podtlak a tím na strukovou návlečku působí z obou stran stejná tlaková hodnota a ta se nedeformuje a ze struku může vytékat mléko
při taktu stisku je do mezistěnné komory vpuštěn vzduch o atmosférickém tlaku a tím se struková návlečka deformuje směrem do podstrukové komory a omezí působení podtlaku na struk a vytékání mléka se přeruší
třítaktní dojící stroje mají ještě takt oddechu – v ČR se nepoužívá
Dojení do potrubí
pro dojení ve stájích na státní a nebo pří dojení v dojírnách
dojící linka 3 části: strojovna, mléčnice, stáj
dojené mléko je vedeno ze strukových násadců přes rozdělovač, mléčnou hadicí a mléčným potru