Zkouška

Kejda - složení, k jakým plodinám a kdy se aplikuje
Směs pevných a tekutých výkalů hosp. zvířat zředěných vodou (vyšší koncentrace živin, žádné doprovodné látky
Nevýhody: konstantní podíl jedn. živin, především k základnímu hnojení, dávka pouze na základě obsahu N v půdě, vysoká účinnost až po zapravení do půdy
Zkoumání agrochemických složení půd, význam
Tuhá fáze půdy: převažuje minerální podíl primární(>0,01)potenciální zdroj živin/ sekundární- jíl
Org. Podíl půdy: rozhodující vliv na úrodnost, vytv. Půdního agregátu, sorpce, iontovýměnné procesy, vláhový režim, využitelnost rostlinných živin, detoxikace škodlivých sloučenin a těžkých kovů
nehumifikované OL –zbytky rostlin, živočichů, mikroorg, edafon, org.hnojiva
humifikované – 85-95% -rozkládání za omezeného přístupu vzduchu.
Kapalná fáze – půdní roztok-hlavní zdroj živin pro rostliny
Plynná fáze – půdní vzduch- v prostorách, které neobsahují vodu, více CO2(org. hnojení), méně O2
Přímá ochrana rostlin, porovnejte mezi sebou
Mechanická (ruční sběr), fyzikální(využití teplot,, záření, el. proudu, ultrazvuk. vln..), biologická, chemická
Zelené hnojení
Zaorání vyprodukované hmoty rostlin pěstovaných k tomu účelu s cílem obohatit org. Hmotu a živiny
60-10%účinnosti hnoje, zlepšuje podmínky pro využití živin, ovlivňuje fyzikální vlastnosti spodních vrstev půdy, větší nabídka živin P, Ca, ochrana před vysycháním erozí, potlačují růst plevelů, odstraňuje potíže způsobené nesprávným střídáním plodin, vazba sluneční energie na plochu, lepší rozklad a využití slámy při zaorávání, zaoraný produkuje více CO2
Hlavní plodina, podsev, strništní meziplodina, podplodina
Jak můžeme ovlivnit náklady na hnojení a aplikaci ?????
Nepřímé a preventivní metody ochrany rostlin
Předseťové zpracování půdy
Orba, smykování, vláčení, válení, hlubší kypření
Plány hnojení a ekonomické hodnocení
Ochrana rostlin:metody+příklady
Předseťové zpracování půdy
Komposty-složení,druhy,kdy a jak
Dusík- jeho funkce v rostlinách, jak se vyznačuje nadbytek, nedostatek, v kterých hnojivech..
Podmítka-všechno o ni
Choroby rostlin podle původce
Co jsou živiny? Význam pro rostlinu, rozdělení živin.
Jak se stanovuje cena organických hnojiv a co cenu ovlivňuje? Jak se započítávají náklady org. hnojiv do nákladů pěstovaných plodin?
Co jsou zemědělské výrobní oblasti, jaká je jejich struktura a jaké je jejich regionální rozmístění?
Jak se šíří semena a plody plevelů?
Vícesložková hnojiva - význam, výhody, nevýhody.
Agrochemické vlastnosti půdy
Historický vývoj osevních postupů v ČR
Přímé metody hubení plevelů

1. Co to jsou organické látky a jejich význam. Co to je humus ?
Humus – exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky rostlin smíšené s hlínou
Organická hnojiva – látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti
Význam:
univerzální a všestranná hnojiva
zdroj energie a uhlíku pro rostliny a půdní mikroorganismy
působí na výši a kvalitu výnosů plodin a zvyšují biologickou aktivitu půdy
ovlivňují agrotechnické vlastnosti půdy, sorpční a iontovýměnné procesy v půdě
2. Příjem živin
Rozdělení:
z půdy kořeny
záleží na délce, poloměru, rychlosti růstu kořenů
z půdního roztoku
pevná fáze ( kapalná fáze
kapalná fáze ( povrchové kořeny
povrch ( příjem
mimokořenově
příjem nadzemními částmi rostlin – především listy
plynné, kapalné
difuse volného prostoru
aktivní příjem
příjem C, O, H
Příjem C – průduchy listů – CO2
Příjem H, O – kořenovým systémem – H2O
3. Integrovaná ochrana rostlin
- zapojení co největšího množství postupů regulace škodlivin, vynaložení co nejmenšího úsilí, nákladů a vytvoření co nejlepších výsledků
- ochrana půdy, spodních vod, živočichů, spotřebitelů, omezení vstupů do pole
Metody ochrany rostlin:
přímé
fyzikální
mechanické
chemické
biologické
nepřímé
agrotechnické
organizační
šlechtění
4. Minimalizace půdy
Význam:
slučování operací
vypouštění operací
snížení intenzity působení v profilu:
menší hloubka
šetrnější působení na strukturu
mělké zpracování půdy:
princip
celoplošné mělké prokypření {I opakovaně}
výsev:
odděleně od kypření
současně s kypřením
1. Hnůj - definice, kvalita, použití
Vzniká z chlévské mrvy {Směs tuhých výkalů hospodářských zvířat, moče, steliva, zbytků krmiva a co nejmenšího množství vody} „zráním“ na hnojišti.
Chemicko-biologický proces, přeměna látek
Kvalita – dle složení chlévské mrvy, způsobu uskladnění
Použití – na okopaniny, kukuřici, řepku, pšenici, zeleninu
dávka 20 – 50 t/ha
aplikace na podzim, následní zaorání
aplikační technika – rozmetadla
2. Úrodnost půdy a co ekonomicky ovlivňuje v podniku, EVH, BPEJ
Schopnost půdy poskytovat pěstovaným plodinám vhodné prostředí, dostatek živin a vody nutných k optimálnímu růstu a vývinu plodin.
BPEJ – Bonitované půdně-ekologické jednotky
EVH – Ekologická výrobní hladina (aritmetický průměr obilnin)
Zmapování půd – jedni z nejlepších v Evropě
Úrodnost – dle způsobu využívání zemědělské půdy:
způsoby zpracování
střídání plodin v osevních postupech
hnojení rostlin
použití osiv a sadby
systémy ochrany proti škodlivým organismům
3. Agroekosystém - Co to je, použití teorie systému v zemědělství
Agroekosystém je ekosystém, jež je ovlivňován zemědělskou činností člověka {Pole s pěstovanou plodinou, louka, sad, chmelnice, …}
Zásahy do systému – hnojení {Radikální změna živin}, předseťová příprava {Zničení plevelů}, změna půdního, vodního a tepelného režimu, monokulturní plodina na poli.
4. Herbicidy - co, jak, kudy, selektivní / neselektivní
Chemická ochrana proti plevelům
Určitý podíl selektivity ( působí pouze na určité plodiny, aby nebyla poškozena plodina kulturní
Selektivní herbicidy ( výběrové, použití v plodinách
Neselektivní herbicidy ( ničí všechnu zelenou hmotu, používá se na meziplodinách, na volných prostranstvích
Příjem herbicidů – kořeny, listy nebo obojím zároveň
Termín aplikace – před setím se zapravením do půdy, před vzejitím, po vzejití
Typy:
pevné látky
dispergovaný prášek
dispergovaný granulát
suspenze
kapalné látky
emulzní koncentrát
roztok
1. Živiny, význam živin, rozdělení živin
Rostlinné
Význam – …
Základní biogenní prvky: C - 45%, H – 6%, O – 45%
Makroprvky: N, P, K, Ca, Mg, S
Mikroprvky: B, Fe, Mn, Zn, Cu, Mo
Postradatelné prvky: Si, Cl, Al, Na, …
2. Podle čeho se určují náklady organických hnojiv
Náklady a cena dle:
kvalita hnojiv
obsah živin a organických látek
množství hnojiv, možnost skladování
náklady dle rozpočítání v osevním postupu na některé plodiny
3. Regiony v ČR, struktura
Klimatické regiony – od velmi teplých , suchých až po chladné, vlhké
Nejúrodnější jsou mírně teplé, vlhké oblasti
Kritérium pro ekonomy
4. Způsoby rozmnožování semen a plodů
Způsob rozmnožování – generativně – generativními diasporami
barochorní = přímé
rostliny se dostávají do konkurence dalších rostlin ( semena se snaží dostat co nejdále od svého „výpadku“
autochorní
semena jsou vymršťována
rychlé prasknutí lusku a chlopní
rychlé prasknutí tobolky
anemochorní
pomocí chmýru ( velké vzdálenosti
pomocí křídel
pomocí pluh
nízká hmotnost diaspor
semena uvnitř křídelnatých tobolek
zoochorní
živočichy
pomocí ostnů, háčků, lepkavého povrchu, masíčka
zažívacím ústrojím
hydrochorní
tekoucí vodou
antropochorní
člověkem
záměrné šíření vyséváním a vysazováním
nečistým osivem
dopravou a jinými činostmi
1. Zelené hnojení
Pěstování zpravidla rychle rostoucí rostliny a její následné zaorávání do půdy
Pěstováno jako:
meziplodina {V osevním sledu mezi hlavními plodinami}
podsev {Současně s hlavní plodinou}
podplodina {V sadech a vinicích}
hlavní plodina {zúrodňování půdní rekultivace}
Význam – obohacení o snadno rozložitelnou organickou hmotu, omezení růstu plevelů, ochrana půdy před větrnou a vodní erozí, …
2. Jak můžeme ovlivnit náklady na hnojení a aplikaci
Plány hnojení – stanovení druhu a dávek hnojiv na jednotlivé pozemky a termíny aplikace
Na základě bilančního principu:
zásoba živin v půdě
požadavky jednotlivých plodin
Plány hnojení – roční, 3-5leté, dle osevního postupu
Evidence o množství, druhu a době použití hnojiv
3. Nepřímé a preventivní metody ochrany rostlin
Nepřímé metody:
agrotechnické
organizační
šlechtění
Agrotechnické: volba stanoviště {Druhy půdy, klimatické podmínky}, osevní postup, příprava a zpracování půdy
Rozhodnutí o orbě {Narušování půdy, životní podmínky – teplotu, vlhko; vyorání = organismy žijící v půdě dostaneme na povrch; zaorání = organismy žijící mimo půdu dostaneme pod ní, zbytky sklizně pod zem}
Hnojení, setí, výsadba
Organizační: karanténa – soubor opatření, jež by měla vyloučit a omezit rozšiřování škodlivých organismů – preventivní opatření
Vnitřní karanténa – v rámci jednoho státu
Vnější karanténa – mezistátní – kontrola dovozu a vývozu rostlin
Šlechtění: - na rezistenci
4. Předseťové zpracování půdy
Význam:
hrubá úprava povrchu pozemku – smykování, vláčení, válení
vytvoření seťového lůžka – vláčení, kypření, válení {Uložení osiva}
Historický vývoj zemědělství v ČR
Vícesložková hnojiva, význam, výhody, nevýhody
Zkoumání agrochemických složení půd, význam
Přímá ochrana rostlin, porovnejte mezi sebou

1. Zelené hnojení (význam, kdy, proč se pěstuje...)2. Ochrana rostlin (druhy, charakteristika, příklady užití...)3. Plány hnojení, ekonomický aspekt hnojení, nebo tak něco4. Předseťová úprava půdy
1. Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu; co hnojíme, kdy hnojíme a jak aplikujeme2. Živiny rostlin, postup při agrochemické analýze rostlin a k čemu nám slouží3. Teorie systému v biologických a zemědělských vědách, vazby, předveďte teorii systému na agroekosystému
(skripta str. 53)4. Herbicidy – co je to, rozdělení, aplikace
1. živiny (význam pro rostlinu), rozdělení, živina jako prvek (no co víme o živinách.....2. hnojení ozimých obilnin (aplikace, význam, struktura výnosů, aplikace dusíkatých hnojiv-charakteristika+význam. 3. Základní zpracování půdy -význam + rozdělení4. přímá ochrana proti plevelům - rozdělení + příklady + porovnání
1. Komposty-složení , druhy, kdy a jak2. Dusík- jeho funkce v rostlinách, jak se vyznačuje nadbytek, nedostatek, v kterých hnojivech..3. Podmítka-všechno o ní4. Choroby rostlin podle původce
1. KEJDA-složení, význam, aplikace, co ji hnojíme atd. no prostě vše2. SLOŽENÍ ROSTLIN, CHEMICKÁ ANALÝZA A JEJÍ VÝZNAM- prvky v rostlině, určení sušiny a popelovin3. DEFINICE SYSTÉMU- typy, druhy vazeb atd. a na zaklade znalosti o systémech napsat definici agroekosystemu4. HERBICIDY-definice, aplikace, druhy, zásady používání, složení, translokace???
1. Rozdělení plevelů dle rozmnožování (druhy, rozšiřování)2. Meziplodina (kdy, jak, proč)3. Mikroelementy (co to je, kdy, jak, proč, deficit)4. Ekonomické hodnocení hnojení hnojem - nesmysl (co to je, druhy)

Otázky z Obecné fytotechniky
1.Živiny- základní rozdělení, kritéria, živina jako prvek a význam pro rostliny
Definice prvku jako živiny:
Pokud chceme zařadil libovolný prvek mezi rostlinné živiny, musí splňovat následující kritéria:
Nedostatek prvku znemožní rostlině dokončit vývojový cyklus
Prvek se přímo účastní fyziologických procesů v rostlině, nebo jako regulátor enzymového systému
Projev nedostatku je specifický pro sledovaný prvek
Rozdělení živin a průměrné zastoupení v rostlinách (%)
Základní biogenní prvky: C – 45; H – 6; O – 45
Makroprvky- prvky s více než 1,5 %, N – 1,5, P – 0,2, K – 1,0, Ca – 0,5, Mg – 0,2
S – 0,1
Mikroprvky- B – 0,002, Fe – 0,001, Mn – 0,005, Zn – 0,003, Cu – 0,0006
Mo – 0,00001
Prvky postradatelné: Si, Cl, Al, Na, …
Jsou to pro rostliny důležité prvky, které jsou nezbytné pro růst a vývoj daného rostlinného druhu
z hlediska jejich obsahu ( koncentrace ) a výskytu se dělí:
1.) makroelementy - v koncentraci od několika desetin až desítek %. C, O, H, N, P, K, Ca, Mg, S
2.) mikroelementy – koncentrace v rostlinách v rozpětí 10-3 – 10-5, obsah obvykle
nižší než 0,05%Fe, Mn, Zn, Cu, B, Mo
3.) prvky užitečné – obsah může dosáhnout až několika %nepotřebují je všechny živočišné druhyNa, Cl, Si, Al…
4.) prvky ostatní – ultramikorelementy, těžké kovy
Zákon minima:
=živina , která je v minimu nám určuje skutečný výnos
-výnos rostlin je závislý na všech vegetačních faktorech-každý z nich je nezbytný
-jejich násobení má za následek přírůstek výnosů
-přírůstek výnosů je nejvyšší z faktorů, který je nejvíce vzdálený
2.Hnojení ozimých obilovin-výnos, termíny aplikace, hnojení dusíkem, jak se stanovují dávky, význam….
Hnojení ozimých obilovin P, K, případně Ca a Mg můžeme provádět po celé období přípravy půdy po předplodině. Fosforem a draslíkem můžeme hnojit i při vlastní předseťové přípravě půdy. Těžiště dusíkaté výživy je soustředěno podle současných poznatků do období po přezimování, tj. dávek regenerační a produkční. Předseťové hnojení dusíkem jen výjimečně.
hnojí se ihned jakmile to dovolí půdní a provozní podmínky, po rozmrznutí hlavní zásoby sněhu na dostatečně rozmrzlou půdu.
Nejvhodnější je použití hnojiva LAV, u kyselejších půd LV.)
dávky: produkční: 30 – 60 kg N.ha-1
regenerační: 30 – 40 kg N.ha-1

3.Zásady hnojení k ozimým obilovinám
Ozimé obiloviny
Pšenice ozimá, žito, ječmen ozimý, tritikále
Organická hnojiva – běžně nepoužíváme
(hnůj do 20t/ha, močůvka – jarní přihnojení ozimů)
(zelené hnojení, zaorávka slámy + kejda, močůvka)
Hnojení P, K, případně Ca, Mg – před přípravou půdy podle obsahu přijatelných živin v půdě(AZP).
Hnojení N – ovlivňuje utváření výnosných prvků na počátku intenzivního příjmu – „jaro“.
Při hnojení - regenerační (počet rostlin , N min v půdě),
produkční (počátek sloupkování) – počet zrn v klasu,
kvalitativní (metání) – kvalita zrna, hmotnost zrna.
-dávky regenerační a produkční
-základní předseťové hnojení dusíkem je výjimečné
-hnojí se hned jak je možné
4.Hnojení brambor
-citlivé na půdní strukturu, potřebují kypré půdy
-dobře reagují na hnojení org.hnojivy. kvalitní stájová hnojiva
-nevápní se přímo
-na kyselých nebo neutrálních půdách fosfor aplikujeme na podzim před orbou
-dávka dusíku se upravuje podle délky vegetační doby a užitkového směru, DAM-390
-přihnojování během vegetace je ojedinělé
5.Hnojení obilovin
-ozimé obiloviny
-jarní obiloviny- po sklizni použít vápenatá hnojiva
před podzimní orbou-rozmetání Ca, Mg hnojiva
těžiště N je v období před setím dané plodiny
6.Principy hnojení ozimé řepky
-velké nároky na P a K
-vyžaduje optimální půdní reakci a lze k ní i úspěšně vápnit, příznivé i na org. hnojiva
-předseťová dávka dusíku se vylučuje při včasných výsevech
-1.dávka-období regenerace kořenového systému, LAV
-2.dávka- regenerace nadzemní hmoty, DAM-390
-3.dávka- aplikujeme v období žlutých poupat, DAM-390
-4.dávka-výjimečně
7.Základní zpracování půdy- význam a procesy, rozdělení
Význam:
Úprava pozemku po sklizni předplodiny-urovnání pozemku, zapravení posklizňových zbytků a hnojiv
Úprava fyzikálních vlastností půdy-půdní struktura, objemová hmotnost půdy,pórovitost
obsah vody a vzduchu
Regulace škodlivých organismů- přímá-např. plevele nepřímá-znepříjemňujeme jim „život“
Význam-ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy (eroze, utužení, zvýšený výpar, …)
postupy:
setí do mulče – vysetí meziplodiny, vytvoří se určitý pokryv, v zimě zmrzne, je tam pokryv, nedojde k vypaření vody (ochrana eroze, tvorba půdní struktury, omezení výparů, potlačení plevelů)
pásové zpracování půdy a setí
výsev a
Setí do nezpracované půdy:
princip – často používané v oblastech s nedostatkem vláhy), výsev bez předseťové (často i základní) přípravy půdy
Mělké zpracování půdy:
vznik větších půdních agregátů
zvýšení únosnosti za mokra (+)
lepší infiltrace srážek (+)
zvýšení objemové hmotnosti (-)
zvýšená biologická aktivita na povrchu
rychlejší mineralizace (+)
aerační a humusotvorné činnosti žížal (+)
hraboší a slimáci, patogenit (-)
hromadění semen plevelů na povrchu (+)
jednorázový vzcházení (+)
silný tlak některých druhů (-)
podmítka: šetřit půdní vláhu, zbavovat plevele. mělké zpracování
orba: význam drobící, kypřící, obracecí, mísící
podrývání: díky nákladům na naftu se dnes již neprovádí
prohlubování: postupné přiorávání půdního profilu
hloubkové kypření: zúrodňování těžkých a zhutnělých půd. vedle kypřícího účinku jde o odvádění vody do hlubších půdních vrstev
8.Zpracování zemědělské půdy a operace
Základní zpracování
Upravuje podmínky pro růst a vývoj plodin, reguluje zaplevelenost polí, zapravují se organické i průmyslové hnojiva, ničí staré porosty a připravuje půdu pro setí a sázení.
Při zpracování půdy musíme brát v úvahu druhy půd, které jsou dány zrnitostí, obsahem humusu, momentální vlhkostí a zastoupením minerálních látek podle velikosti.
význam: úprava fyzikálních vlastností půdy
skupiny půd: lehké, střední, těžké.
-podmítka
-orba
-podrývání, prohlubování, dlátování a hloubkové kypření
9.Přímé metody ochrany proti plevelům- rozdělení, příklady, porovnání
Plevelné rostliny způsobují každoročně více než 10% ztrát na rostlinné produkci a odplevelení porostů vyžaduje značné náklady – ruční práce, práce mechanizace, herbicidy.
rozlišujeme:
mechanické metody: plečkování, vláčení, zásahy během vegetace
fyzikální metody: zahrnují všechny způsoby využívající u regulace zaplevelení fyzikální faktory – teplota, vlhkost, ultrazvuk, silová pole, elektromagnetické záření. nejlevnější a osvědčené jsou plamenometné agregáty pro meziřádkovou kultivaci a ošetření kompostů a ohnisek zaplevelení v okolí orných půd.
biologické metody: hubení plevelných rostlin záměrným využíváním živých antagonistických organismů. ( houby, mikroorganizmy fytofágní hmyz, roztoči… )
chemické metody: použití moderních herbicidů. Pracovat s herbicidy mohou pouze vyškolení pracovníci.
Kombinované (biotechnické)
závislost hmyzu a roztočů na chemických roztocích
feromony:
slouží pro komunikaci jedinců mezi sebou
zejména sexuální feromony
monitoring, přímé vyhubení, dezorientace
juvenoidy:
svlíkání kůží, přechod z jednoho stádia do jiného
edkosteroidy – předčasné svlékání hmyzu
juvenoidy – urychlují/zpomalují přechod do jiného vývojového stádia
sterilanty:
v laboratořích, sterilizace samiček – vypouštění do prostředí, nedochází ke spáření
10.Nepřímé metody ochrany rostlin
Nepřímé (preventivní)
osevní postupy, zpracování půdy, …
snaha o zamezení rozšíření plevelů vzhledem k zasetým plodinám a jejich střídání
Nepřímé metody:
agrotechnické
organizační
šlechtění
Agrotechnické: volba stanoviště {Druhy půdy, klimatické podmínky}, osevní postup, příprava a zpracování půdy
Rozhodnutí o orbě {Narušování půdy, životní podmínky – teplotu, vlhko; vyorání = organismy žijící v půdě dostaneme na povrch; zaorání = organismy žijící mimo půdu dostaneme pod ní, zbytky sklizně pod zem}
Hnojení, setí, výsadba
Organizační: karanténa – soubor opatření, jež by měla vyloučit a omezit rozšiřování škodlivých organismů – preventivní opatření
Vnitřní karanténa – v rámci jednoho státu
Vnější karanténa – mezistátní – kontrola dovozu a vývozu rostlin
Šlechtění: - na rezistenci
11.Základní orba
Orba:
od 18 – 30 cm
odřezávání, obracení (zaklápění), drobení půdy
z fyzikálního principu – působení trojstranného klínu
odhrnovačky – válcové, kulturní (nejčastější), pološroubová, šroubová
typ odhrnovaček určuje mezi drobením a obracením půdy
orební poměr – K=b/h; mezní hodnota je 1,27; hloubka orby by měla být 1,27krát a menší než je hloubka odhrnovaček
orební odpor P:
odpor, který klade půda pronikajícímu plužnímu tělesu při odříznutí, vyzdvižení, drobení a obracení plástu zeminy na příčném řezu
z cca 30% hraje konstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hloubka orby, zby