zkouška

pásu
Alternativní chov drůbeže
nosnic – odchov méně kusů
chov v obohacených klecích + hnízda, hřadla, hrabaniště, broušení drápů
voliérový chov nosnic – snášková hnízda
podlahový chov na roštech – snášková hnízda
MECHANIZACE PRACOVNÍCH PROCESŮ V CHOVU BROJLEROVÝCH KRÁLÍKŮ
Ustájení
králice – připouštění: 7.-10. den po porodu; prům. 7-8x do roka mláďata
podmínkou vyrovnané celoroční produkce je chov v uzavřených prostorách s možností regulace větrání, vytápění a světelného režimu, vhodné je oddělené umístění chovných a vykrmovaných zvířat
intenzivní chovy v klecích (bezstelivový systém ustájení)
jednopodlažní – chovné králice a mláďata, chovní samci
vícepodlažní – 2-3 – odchov a výkrm skupinově 3-5
nad sebou
kaskády
polokaskády
klece
stěny a strop nejčastěji z 2 mm silného drátu s velikostí od 25x25 mm
podlaha – 2,5 mm silný drát s velikostí ok 12x70 mm
porodní hnízda – dřevěná, železná, plastová
Krmení
klecová krmítka – nejjednodušší a nejčastější, ruční zakládání krmiva, chovatel zakládá krmivo individuálně do každého krmítka (časově náročné, pravidelná kontrola příjmu krmiva, kontrola zdrav.stavu zvířat), doprava krmiva pomocí krmného vozíku; krmítka nejčastěji z plechu nebo umělé hmoty, spodní hrana opatřena otvory, kterými vypadává odrol a prach z krmiv (králíci velmi náchylní na dýchací poruchy a záněty očí)
dopravníky krmiva – ve větších chovech, dopravují krmivo ze zásobníků do krmných žlabů, využití trubního rozvodu (nad klecemi), mechanické nastavení objemového množství krmiva u každého krmítka
mobilní dávkovače se zásobníky – pojíždějí po konstrukci klecí a z výsypky jsou krmivem plněny krmné žlaby nebo je krmivo dávkováno do klecových krmítek
Napájení
v králíkárnách – misky na vodu – nejsou hygienicky vhodné; zásobník vody – obrácená skleněná nebo plastová láhev
u klecových chovů – napáječky (kapátkové, tlačítkové, miskové), rozvod vody napájecím potrubím (na stropě nebo na zadní straně klece), napáječky se umísťují do rohu klece, aby zvířatům nepřekážely
Odkliz exkrementů
v menších chovech – výkaly z prostoru pod klecemi se odklízí ručně pomocí lopaty a škrabky
ve velkých chovech – shrnovací lopata (v prostoru hnojného kanálu pod klecemi), pásový dopravník pod klecemi
MECHANIZACE PRACOVNÍCH PROCESŮ V CHOVU KOZ
důvody rozvoje chovu koz
dobrá alternativa v období nadprodukce kravského mléka a masa
stoupající poptávka po zdravotně nezávadných a dietetických potravinách
vysoce kvalitní sýry
nutriční a terapeutická hodnota a vysoká stravitelnost kozího mléka
maso – patří mezi nejkvalitnější
kožka, srst, hnůj
Ustájení
2 zákl. způsoby v chovu:
celoročně ustájené chovy bez pastvy se stálou krmnou dávkou na bázi konzervované píce nebo modifikovaných krmných dávek podle ročního obd. – častý odstav kůzlat, umělá mléčná výživa a dokrm kůzlat do jatečné hmotnosti 12-15kg, kozy se dojí ve stabilní dojírně se zpracovnou mléka
pastevní chovy s dokrmem suchým a koncentrovaným krmivem ve stáji – pobyt kůzlat u matek trvá 6-8 týdnů, kůzlata se odchovávají a dokrmují ve stáji do jatečné hmotnosti resp. zařazení do chovu, při přímé návaznosti pastevních areálů na stáj jsou kozy většinou celodenně na pastvině
-způsob ustájení
volné ustájení v individuálních boxech – nejobvyklejším typem ustájení plemenných kozlů event. koz s mláďaty po porodu
volné skupinové ustájení v kotcích – pro všechny kategorie koz; ustájení nejvhodnější na hluboké nebo vysoké podestýlce; jednoprostorové a dvouprostorové typy stájí
jednoprostorová stáj – není rozdělená na krmení a ležení, nastýlá se celá, vyžaduje dostatek stelivové slámy
dvouprostorová – plocha je rozčleněna na nestlaný prostor pro krmení a stlaný prostor po ležení, menší potřeba steliva
ustájení na roštech – pouze u některých kategorií – není vhodný pro kůzlata do odstavu ani pro dojná zvířata, vhodné pro dokrm jatečných kůzlat a pro chov masných plemen – při zachování urč. zásad
ustájení kozlů – venkovní přístřeškové
hrazení a uzavírání kotců
hrazení je složeno z pevných nebo přenosných dílu – obv. ze dřeva nebo ocel. Trubek
pro kozy je vhodnější svislé umístění tyčí
mezery nesmějí být širší než 8 cm
pro kůzlata do odstavu se zřizují školky
Krmení
mobilní krmné linky – nejčastější
krmiva se zakládají ručně z vozíků nebo krmných drážek do krmných žlabů nebo z krmných vozů na krmný stůl, krmný pás nebo řetězový dopravník
krmné žlaby – zakládání neupravených krmiv nebo řezaných, míchaných; k dokrmu senem – jesle nad žlabem
krmný stůl – v průjezdných stájích, zakládání krmiva z krmných vozů, podle potřeby se ručně přihrnuje
krmný pás – umožňuje zakládání objemného, konzervovaného i koncentrovaného krmiva; poháněn elektromotorem; krmivo se zakládá ručně nebo z krmného vozu
řetězový dopravník krmiv – nekonečný pás se zarážkami tažený na řetězu; zakládání ruční nebo z krmného vozu
přenosné krmné žlaby a jesle – žebřinové se spodním korýtkem na zachycení drolků event. pro dávkování koncentrovaného krmiva
Napájení
napájení kůzlat
krmný automat – individuální dávkování podle identifikace zvířat, efektivní jen ve specializ. velkokapacit. odchovnách nebo výkrmnách
krmení časně odstavených kůzlat – pomocí skupinových napájecích žlábků nebo nádrží s gumovými struky
napájení ost. kategorií
napáječky – pevně zabudované nebo přenosné, pod napáječku je možné umístit nášlapné lišty pro lepší dosažitelnost
Odkliz exkrementů
jednorázově – 2-3x ročně, nakladačem s čelní radlicí
denně nebo obden – v rekonstruovaných objektech, oběžný shrnovač
Dojící zařízení a ošetřování mléka
tradiční ruční i moderní – stroji
je snazší než dojení krav nebo ovcí
ruční dojení
maximálně šetrně a pro kozu příjemně
uvázání zadní nohy krátkým provazem tak, že může kopnout pouze směrem dozadu
stlačování struků prsty a dlaní postupně ze shora dolů – ruka přitom musí být suchá, čistá a ne studená
vytlačování mléka palcem a ukazováčkem tak, že se struk stiskne u základny a sjede se po něm dolů, používá se u příliš krátkých struků
vhodnější je stlačení celého vemene nebo jeho jedné poloviny shora dolů oběma rukama; při dodojování – nejvíce ruku
po vydojení nutné vemeno otřít suchou utěrkou, ošetřit mastí
strojní dojení
stejný princip jako dojení krav
pro menší farmy – vhodná konvová zařízení ve variantách jedno- nebo dvoukonvové se dvěma nebo čtyřmi dojícími stroji
existují i mobilní zařízení, která umožňují dojení přímo ve stáji, v dojírně nebo na pastvě
vyšší hygiena dojení, menší pracnost a kratší doba dojení
2x za den
technika dojení
z boku nebo zezadu
nejefektivnější je, když počet dojicích míst odpovídá dvojnásobku až trojnásobku počtu dojících strojů
kozy stojí při dojení vedle sebe, za sebou nebo šikmo vedle sebe
většinou jsou fixovány u žlabu, kam se během dojení zakládá jadrné krmivo
zařízení pro ošetření mléka
buď k přímé konzumaci pasterací nebo na zakysané mléčné výrobky a sýry
mléčnice musí mít zařízení umožňující zchladit mléka na teplotu pod 5°C
hned po nadojení by se mléko mělo přefiltrovat, snížení teploty na 3-5°C do 180 minut a udržet ji po celou dobu skladování
při větším objemu než 200 l – stacionární chladicí zařízení
Odchov kůzlat
od narození do odstavu
do 30 minut po narození, nejpozději do 6 hodin se musí napít mleziva
způsoby odchovu kůzlat
přirozený odchov – společný chov kůzlat s matkou do odstavu
umělý odchov
způsoby odstavu kůzlat – přechod kůzlat z tekuté na pevnou stravu – zátěž organismu; asi v 6. týdnu věku
postupný odstav – nahrazování postupně stále větší části mléka v krmné dávce, přechodný režim – 6 dní
náhlý odstav – při napájení z automatů – po 6. - 9. týdnu, naráz se přeruší dodávka mléka
VENTILACE A KLIMATIZACE USTÁJOVACÍCH PROSTORŮ
na užitkovost kromě krmení působí způsob ustájení a zajištění mikroklimatických podmínek stáje
mikroklima stáje = soubor fyzikálních, chem. a biologických prvků, které působí v komplexu podmínek vnějšího prostředí na organizmus zvířat
soubor činitelů ovlivňujících tepelný režim ve stáji
složení stájového vzduchu
záření a světlo ve stáji
tepelný režim – charakterizován teplotou, vlhkostí a prouděním vzduchu, teplotou povrchů obvodových konstrukcí nebo předmětů ve stáji
složení vzduchu – určeno obsahem plynů a vodní páry, prašností a mikroorganismy ze stájovém vzduchu
světelné poměry – dány intenzitou osvětlení, někdy i délkou osvětlení
větrání - podle způsobu výměny vzduchu
přirozené větrání (infiltrace) – vzniká při výměně vzduchu spárami netěsných oken a venkovních dveří na základě rozdílu tlaku uvnitř a vně stáje, patří sem i větrání otevřenými okny a dveřmi
samočinné větrání (aerace) – vzniká na základě rozdílu tlaku ve spodní a horní části stáje, který způsobuje, že dolními větracími otvory je přiváděn venkovní chladnější vzduch a horními otvory je oteplený odváděn, pracuje s velkou účinností v zimě, ale v létě je výměna vzduchu velmi malá nebo vůbec ustává
umělé větrání – podtlakové (stájový vzduch je odsáván ventilátory a spárami, nebo větracími otvory vstupuje čerstvý venkovní vzduch), přetlakové (čerstvý vzduch je nasáván ventilátory, stájový vzduch odchází větracími otvory), rovnotlaké (vzduch přiváděn i odváděn ventilátory)
umožňuje regulovat intenzitu větrání podle potřeby, nezávisle na venkovních klimatických podmínkách
jednotkové větrání – jednotlivé ventilátory
centrální větrání – nákladnější – rozvod potrubím; ohřívání – recirkulací, rekuperací, teplovzdušné vytápění
také využití klimatizace (veškeré mikroklima ve stáji se uměle připravuje)
ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ ODPADŮ ZE ŽIVOČIŠNÉ PRODUKCE
Základní charakteristiky odpadů ze živočišné produkce
chlévská mrva – směs pevných výkalů, moče, steliva a vody i zbytků krmiva – chlévský hnůj, výroba bioplynu
chlévský hnůj – vyfermentovaná chlévská mrva na hnojišti u stáje nebo na polním hnojišti, správně skladování
tekuté výkaly (kejda) – směs tuhých a tekutých exkrementů hosp. zvířat s určitým podílem vody, zbytků krmiva, nejkvalitnější – drůbeží x prasečí – nejhorší
močůvka – dusikato-draselné tekuté organické hnojivo, moč hosp. zvířat, zpravidla část. zředěná vodou
hnojůvka – tekutina uvolňující se při skladování chlévské mrvy, při výrobě chlév. Hnoje
hnojiva a statková hnojiva nesmějí být používána na zeměď. půdě:
je-li to zakázáno zvláštními předpisy
na půdě přesycené vodou, pokryté vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlé do hloubky přes 8 cm
způsobem ohrožujícím okolí hnojeného pozemku
Zpracování a využití jednotlivých druhů odpadů
fermentace chlévské mrvy – výroba bioplynu
anaerobní ošetření organických hnojiv, které se může částečně kombinovat s ošetřením aerobním
v anaerobních podmínkách probíhá metanové kvašení za vzniku metanu, který je hlavní součástí bioplynu + další produkt – org. hnojivo – po dokončení fermentace
základem je upravené betonové lože – na ně se staví koše, do nichž se ukládá chlév. Mrva
koše se překrývají plynotěsnými zvony – vzniklý plyn se odvádí a jímá v plynojemu – odebírán ke konkrétnímu využití (spalování, výroba el. energie, ohřev vody, vytápění...)
doba fermentace – 28 dní
využití kejdy ke hnojení rostlin
hnůj a kejda – důležitým zdrojem nejen organických látek i rostlinných živin
kejda – účinné dusíkaté hnojivo – používání k výživě rostlin ve vhodných termínech, stejných jako u prům. dusík. Hnojiv
technologie modifikovaného kompostování kejdy
úprava fyzikálně-chem. vlastností kejdy práškovým činidlem tak, že je kapalina schopna vázat se ve zvýšené míře na pevný sorbent
lze uplatňovat i volně na poli
vzniklý substrát už neobsahuje žádný amoniakální dusík jako pův. kejda
celkové výhody
převádí kapalnou odpadní kejdu na pevný substrát
odstraňuje se nepříjemný zápach
živiny obsažené v kejdě zůstávají v substrátu zachovány
při aplikaci dochází ke zvýšení zelené hmoty
obnovuje biol. rovnováhu v půdě a množství humusu
během zrání substrátu jsou ničena semena plevelů
anaerobní stabilizace kejdy – výroba bioplynu
rozklad organických látek v bezkyslíkatém prostředí, je soubor na sebe navazujících biologických procesů, probíhajících v ustálených podmínkách současně, na kterých se podílí několik skupin anaerobních mikroorganizmů
kejda je přečerpávána nebo stéká samospádem z homogenizační jímky do reaktoru, kde dochází k přeměně organických látek obsažených v kejdě na bioplyn
konečné produkty – metan a oxid uhličitý = bioplyn - k produkci tepla, výrobě el. energie a tepla v kogenerační jednotce
bioplyn a jeho využití
hl. složky – metan a oxid uhličitý
výhřevnost – závislá na obsahu metanu – 21-24 MJ.m-3
další sloučeniny – voda a sirovodík – korozivní účinky
kotle na spalování bioplynu, kogenerační jednotky
celková využitelnost energie – 80-90%
hlavní výhody anaerobní stabilizace
bioplyn s obsahem 60-80% metanu
zvýšená využitelnost živin
snížení zápachu
levná a ekol. čistá recyklace odpadů
snížení obsahu zvířecích patogenů a semen plevelů
pokles emisí skleníkových plynů, obnovitelný zdroj energie
aerobní zpracování kejdy – bioreaktory (biofermentory)
vytvoření optimálních podmínek pro činnost aerobních termofilních organizmů – pomocí optim. poměru C:N vstupních surovin, optimální vlhkosti materiálu podle struktury surovin, vhodnou zrnitostí a homogenitou substrátu, úpravou pH v rozmezí 6-8, průběžným provzdušňováním substrátu, regulací teploty v průběhu fermentace – intenzivní humifikace
využitelné produkty – komposty, paletizoavná organominerální hnojiva, substráty pro rekultivaci skládek a detoxikaci kontamin. půd, spec. substráty pro okras. rostliny, pro pěst. jedlých hub...
separace kejdy
cílem je oddělit ze surové kejdy pevný podíl od podílu kapalného a obě tyto frakce samostatně využít v zemědělském provozu
šnekové separátory
surová kejda je dopravována čerpadlem do prac. komory separátoru – přebytečná kejda odtéká zpět do skladovací jímky
v prac. komoře se kejda pomocí šneku protlačuje před kruhové síto
použití přecezené kejdy k hnojení zabraňuje popálení rostlin a plstnatění travních porostů pastvin – velice rychle se vsakuje do půdy – snižují se ztráty dusíku; umožňuje přesnější dávkování, lze omezit přehnojení
pevná frakce – nezapáchá, kvalitní hnojivo, nižší náklady na dopravu
ekonomické výhody – nižší nároky na přepravu, úspora prům. hnojiv, menší ztráty živin, snížení dříve potřebné skladovací kapacity