Tahák

odchylek obou náh. veličin; měří těsnost vztahu obou náhodných veličin
zákon velkých čísel – jestliže zvětšujeme počet náhodných pokusů, přibližuje se empirická charakteristika, popisující výsledky těchto pokusů, charakteristice teoretické
věta Bernoulliho – relativní četnost sledovaného jevu stochasticky konverguje k jeho pravděpodobnosti
věta Moivre-Laplaceova – pro dostatečně velké n lze binomické rozdělení aproximovat normálním rozdělením
věta Lindeberg-Lévyho – pro dosti velké n má přibližně normální rozdělení i součet a průměr n nezávislých náhodných veličin, které mají stejné rozdělení s konečnou střední hodnotou a konečným rozptylem
vyčerpávající zjišťování – prošetřují se veškeré jednotky souboru
výběrové šetření – vybírají se pouze některé jednotky zákl. souboru a z charakteristik v nich pořízených usuzujeme na vlastnosti celého základního souboru
anketa – oslovuje pouze určitou vybranou část stat. jednotek
metoda zákl. masivu – kde se zákl. soubor skládá z několika velkých a většího počtu jednotek malých
záměrný výběr – znalec nebo skupina odborníků vybere jednotky (typický, kvótní)
prostý náhodný výběr – všechny jednotky zákl. souboru mají stejnou P že budou vybrány, všechny n-členné kombinace jednotek mají stejnou pravděpodobnost stát se výběrem
bodový odhad – z hodnot výběrového souboru vypočteme jednu statistiku a tu prohlásíme za odhad odpovídající charakteristiky zákl. souboru
nezkreslený odhad – střední hodnota výběrové char. je rovna odhadované statistice
konzistentní odhad – pro rostoucí rozsah výběru se zkreslený odhad blíží odhadované charakteristice základního souboru, snižuje se rozdíl
vydatný odhad – statistika která má ze všech nezkreslených odhadů nejmenší rozptyl
postačující výběrová stat. – mimo ní neexistuje žádná jiná stat, která by poskytovala další doplňující informace o odhadované char. zákl. souboru
výběrová chyba – rozdíl odhadované char a skut. char z.s.
střední chyba – průměrná výběrová chyba odhadů přicházejících v úvahu při všech různých výběrech daného rozsahu ze z.s.
intervalový odhad – odhad reprezentovaný intervalem, který s určitou spolehlivostí odhadu bude obsahovat skutečnou hodnotu odhadované charakteristiky z.s.
konfidenční int. (int. spolehlivosti) – interval, ve kterém se s určitou spol. odhadu nachází odhadovaná char. z.s.
nulová hypotéza – předpoklad, který jsme vyslovili o určité char. či tvaru rozdělení v z.s.
alternativní hypotéza – popírá vlastnost vyslovené nulové hypotézy; je to to, co chceme testem dokázat
chyba prvního druhu – zamítneme nulovou hypotézu, ačkoliv ve skutečnosti platí
chyba druhého druhu – přijmeme nulovou hypotézu, ačkoliv ve skutečnosti platí alt. hyp.
obor přijetí – podprostor V obsahující hodnoty svědčící ve prospěch H0
kritický obor – podprostor W obsahující hodnoty svědčící ve prospěch H1
pevná závislos