Protokol Ekologie vodního prostředí

Ekologie vodního prostředí
Předmět: Agroekologie
Vypracovala: Marie Táboříková
Obor: Rostlinná produkce
V zemědělské univerzitě v Praze.
I.Význam vody
Planeta Země je ze ľ pokrytá vodou. Voda je sloučenina vodíku a kyslíku a vyskytuje se ve třech skupenstvích: v pevném, kapalném a plynném.
Na Zemi jsou moře se slanou vodou a činí 97% a sladké vody jsou pouhá 3% .
Voda neustále koluje a je toho příčina slunce, gravitace a další nenahraditelné faktory.
Voda je téměř univerzální rozpouštědlo a je ideální pro všechny biologické děje, má základní vlastnosti nezbytné pro život. Voda je počátek vzniku existence živé hmoty (prvotní oceán).
Má také velký význam pro klimatické poměry, například když se voda zahřívá - pohlcuje teplo a když se ochlazuje - teplo zase uvolňuje.
Je nezbytná pro život člověka a všech živých organismů. U člověka ztráta 15-20% vody (pocení, žízeň) má fatální následky a končí smrtí.
Veškeré zásoby vody v ČR tvoří sladká voda a nejvíce jí je v podzemí. Za uplynulých 200 let jsme neuváženě zkrátili délku našich toků o 4700 km (za účelem splavňování) což je 37% celkové délky, těmito zásahy odvádíme vodu z našeho území daleko rychleji, než tomu bylo dříve a snižuje se tak i vsakování vody do půdy.
Existuje Evropská vodní charta, která má 12 bodů a zdůrazňuje nenahraditelnost a důležitost vody pro člověka.
II.Společenstva vodních organismů
To jsou populace různých druhů mikroorganismů, rostlin a živočichů vzájemně propojených složitými vztahy, žijících na určitém biotopu (stanovišti).
A. Plankton- Společenstva organismů žijících v pelagiálu stojatých a pomalu tekoucích vod. Mají slabý aktivní pohyb a dělí se na: -oceánoplankton (mořský)
-eulimnoplankton (jezerní)
-potamoplankton (říční)
-heleoplankton (rybniční)
Dále se plankton dělí dle velikosti a příslušnosti k jednotlivým skupinám -fytoplankton (sinice, řasy, rozsivky...)
-zooplankton (vířníci,
perloočka, larvy hmyzu...)
-bakterioplankton (bakterie)
B. Bentos- Společenstvo organismů žijící na dně stojatých, tekoucích vod.
Rozdělují se mnoha způsoby: - dle velikosti -makrobentos
-mikrobentos
-systematicky -fytobentos (rostliny, vyšší, kapradiny, přesličky, jednoděložné a dvouděložné zakořeněné do dna)
-zoobentos (živočichové osidlující dna vod)
-přisedlý (sesilní -houby)
-pohyblivý (vagilní)
Největší migrací bentických organismů se vyznačují mořští korýši (langusty), ale i krab říční podstupuje dlouhou cestu z Labe do ústí Hamburku za rozmnožováním.
K bentickým organismům se řadí i společenstva nárostových organismů, jako nárost (rostlin a živočichů) žijících přisedle na předmětech ponořených ve vodě nebo na jiných organismech –epibionty (jednobuněčné i mnohobuněčné organismy). Nárosty se dělí podle toho na jakém podkladě žijí přisedle.
C. Nekton- Živočichové, kteří stačí na překonání říčního proudu (ryby, obojživelníci, vodní plazi, ptáci, savci, bezobratlí - brouci), mají dobře vyvinutou pohybovou soustavu a aerodynamický tvar těla.
D. Pleuston- společenstvo žijící na povrchu vodní hladiny, což jsou rostliny volně plovoucí na hladině, nejsou zakořeněny do dna (játrovka, nepukalka vzplývavá, vyšší rostliny) z živočichů (chvostoskoci, vodní ploštice, vodoměrky, kachny, lysky...).
E. Neuston- Společenstvo organismů osidlující povrchovou blanku vody, to je prostředí ideální pro život mikroorganismů a tvoří se jen na dokonale klidné hladině (řasy, bičíkovci) tvoří barevné povlaky a žijí na kalužích, tůních, v malých rybníčcích...
Zlatý povlak způsobují bičíkovci Chromulina. Krvavě červený způsobují krásnoočka Euglena sanguinea. Zelené odlesky způsobuje řasa Ankyra. Hnědé jsou od bičíkovce Trachelonas.
V povrchové blance žijí i bakterie, prvoci, perloočka...
III.Vodní biotopy- vnitrozemské
Většina vod na pevnině je sladká, ale jsou i slané. Vody se dělí na podzemní a povrchové.
A. Podzemní vody- Vznikají prosakováním povrchové vody do zemské kůry. Voda rozpouští většinu látek s nimiž je v kontaktu při průsaku, při tom se obohacuje o minerální látky a zároveň se ochuzuje o kyslík.
Živočichové žijící v podzemních vodách nemají žádný pigment, mají redukované oči, ale mají velmi citlivé chuťové a hmatové orgány (Macarát jeskynní).
B. Vody Povrchové- Proudí po zemském povrchu a rozlišujeme vody tekoucí a stojaté. Přechod mezi vodami podzemními a povrchovými jsou prameny, dávají vznik povrchovým vodám, ale prameny vznikají i táním ledovců a mohou vyvěrat na dně vod stojatých.
1.Vody tekoucí- Mají trvalý jednosměrný proud a rozdělujeme je podle síly toku, sklonu, délky... Prameny, pramenné stružky, bystřiny, horské potoky, potoky, říčky, řeky a veletoky.
a) Predikční systém PERLA- Dnes sledujeme fyzikálně-chemické vlastnosti vody, sedimenty a biologické složky. V ČR byl predikční systém PERLA- met