Protokol Ekologie vodního prostředí

(roje, hejna...).
C. Komenzalismus- Je to vzájemný vztah, kde jeden z partnerů těží z vzájemného soužití, aniž by hostitele kladně nebo záporně ovlivňoval. V přírodě jsou přechody od volnějších až po nezbytné vazby.
D. Symbioza- Je trvalá a nezbytná vazba mezi různými organismy, navzdory výhodám, které každý z partnerů získává je nutno se vyvarovat představám o idylickém vztahu mezi organismy. Symbiotické vztahy vznikají, protože užitek, který každý z partnerů získá, vyváží všechny vynaložené náklady.
E. Amenzaismus- Je to záporný vztah, kdy jeden druh působí svými metabolity negativně na jiný druh, brzdí jeho růst, rozmnožování.
F. Konkurence- Negativní vliv, kdy ovlivňuje jeden organismus jiný stejného či jiného druhu. Stává se tak když se zdroj stává limitujícím faktorem (potrava).
G. Predace- Vztah kdy dravec zabíjí svoji kořist. Zvláštním tipem je kanibalismus kdy se vzájemně požírají jedinci téhož druhu (většinou silnější slabšího).
H. Parazitizmus- Je to soužití parazita s hostitelem, který však při tomto soužití strádá, může i uhynout (mikroorganismy,viry...). Dělí se na endoparazity (žijí uvnitř hostitele) a na ektoparazity (žijí na povrchu těla hostitele).
VII.Saprobiologie
Je to vědní obor zabývající se životem v hnilobném prostředí a studuje vztahy vodních organismů k rozkladu organických látek.
A. Znečištění vod- Mohutný rozvoj všech odvětví lidské činnosti vede k enormnímu znečištění vod. Vody jsou znečišťovány cestou přirozenou i antropogenní (vypouštění odpadů do vod, radioaktivních látek, kyselé deště...). A rozlišujeme znečištěné vody trvalé a havarijní, dále pak znečištění bodové, rozptýlené, plošné a zbytkové.
B. Čištění vod- Čistícími pochody ve vodách je postupně odstraňováno znečištění jak přirozené tak antropogenní. Voda má značnou schopnost zbavovat se znečisťujících látek v samočisticím procesu, který zahrnuje soubor fyzikálně- chemických a biologických pochodů.
1.Samočisticí pochody- Kvalita vody je často narušována přísunem organických látek podléhajících rozkladu. Je to schopnost vody rozkládat organické látky za spoluúčasti pochodů fyzikálních, chemických a zejména biologických, jejichž výsledkem je likvidace znečištění. Samočisticí schopnost je závislá na přístupu kyslíku do vody, teplotě, na stupni oživení vody bakteriemi, řasami, vodními rostlinami, a živočichy.
2.Čištění odpadních vod- samočištění je značně účinné, ale při neustálém růstu znečištění , v mnoha případech není schopné udržet kvalitu vody na požadované úrovni a řeky se mění v páchnoucí stoku. Jedním ze způsobů jak čistit vodu jsou čistírny odpadních vod (ČOV), ale jsou nákladné, pracují na principu samočisticích pochodů, ve třech fázích. K nejrozšířenějším způsobům čištění vod patří biologické čištění pomocí aktivačních nádrží (aktivovaný kal).
VIII.Trofie vod- Úživnost vody.
Bývá jí charakterizován určitý hydrochemický režim a biologie vod.
A. Eutrofizace vod- To je proces znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody, příčina eutrofizace je zvyšování koncentrace biogenních látek ve vodním prostředí. Nejdůležitějšími prvky eutrofizace jsou ty, které jsou v minimu (dusík a fosfor).
IX.Toxicita
Intenzita s jakou jedovatá látka působí chorobné změny v organismu, kromě případů toxického působení látek produkovaných člověkem a vypouštěných do vod (toxicita antropogenická), se v přírodě vyskytují i případy přirozené toxicity.
A.Testy toxicity- Chemizace všech odvětví lidské činnosti je příčinou, že každoročně je sortiment chemikálií obohacován o stovky položek, řada z nich je pro vodní organismy toxická. Testy toxicity rozdělujeme podle délky na: -1.Testy akutní toxicity- krátkodobé (několik hodin - dní), při testech působí na organismy vysoké dávky toxinů v krátké době.
-2.Testy subchronické toxicity- Trvají několik dnů, působení toxických látek působí maximálně 10% délky života pokusných organismů= středně velké dávky toxických látek v průběhu delší doby.
-3.Testy chronické toxicity- Trvají dlouhodobě (měsíce-roky), při testech působí na pokusné organismy poměrně malé dávky toxických látek v průběhu dlouhého času.
Citlivost jednotlivých vodních organismů k určité toxické látce je různá a mění se s věkem.
Ryby jako konečný článek vodního potravního řetězce nejlépe odrážejí stav kvality, využívají jako indikátoři pitné vody (pstruzi), jejich citlivost na překročení hranice kterékoliv biologicky škodliviny je spolehlivější než u chemických analýz vody přístroji,které nemohou reagovat na větší množství různých látek.
Použitá literatura: Ekologie vodního prostředí, autor: Doc. RNDr. Ivo Sukop, CSc.,vydáno r. 2006 Mendlovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně.