Ekologie vodního prostředí

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
Ekologie vodního prostředí
Základy agroekologie

Dana Vinopalová
ABPH
Středa, 17:20
Obsah
Voda………………………………………………………………………………………3
Plankton………………………………………………………………………………….4
Bentos…………………………………………………………………………………….5
Nekton……………………………………………………………………………………6
Pleuston………………………………………………………………………………….6
Neuston………………………………………………………………………………….6
Povrchové vody……………………………………………………………………….7
Tekoucí vody……………………………………………………………………………7
Řeky………………………………………………………………………………………7
Stojaté vody……………………………………………………………………………8
Rybníky………………………………………………………………………………….8
Akvakultura…………………………………………………………………………….9
Obrázky………………………………………………………………………………..10
Zdroje…………………………………………………………………………………..11
Voda
Zemský povrch se skládá ze tří čtvrtin z vody a z jedné čtvrtiny z pevniny.
Voda je chemická sloučenina skládající se ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Na planetě Zemi existuje v pevném, kapalném nebo plynném skupenství. Vyskytuje se jako slaná, která tvoří 97% celkového množství vody, a jako sladká, které jsou jen 3% z celkového množství vody. Z těchto tří procent jsou 2% ve formě sněhu a ledu, hlavně na pólech Země a v Grónsku. Tím pádem se celkové množství sladké kapalné vody- tedy pitné- redukuje na 0,6%.
Pohyb vody na Zemi je nezničitelný a díky slunečnému záření, zemské gravitaci a geochemické energii nepřetržitý.
Voda se na naší planetu dostala s meteority, jejichž jádra obsahovaly desítky procent vody. Po jejich dopadech se Zem rozžhavila a voda se vypařila do atmosféry. Když se poté planeta začala ochlazovat, kondenzovala voda v atmosféře a padala zpátky na Zem ve formě srážek.
Voda je životním prostředím pro mnoho organismů, ale jejich život v ní je limitován různými faktory jako jsou obsah kyslíku ve vodě a hustota slunečního záření- kdy u dna je voda méně okysličená a prohřátá než na hladině nebo v menších hloubkách, nebo salinita- kdy ve slané vodě je vyšší koncentrace chloridů, oproti sladké vodě kde se nachází uhličitany a sírany.
Rostliny a živočichové mají různou potřebu vody. U živočichů se vyskytují zvířata vodní, ale i takové extrémy jako pouštní zvířata, která jsou určitým klimatickým podmínkám přizpůsobeni tak, že k životu potřebují jen malé množství vody. Rostliny dělíme dle potřeby vody na hydrofyty- což jsou vodní rostliny, hygrofyty- bažinné rostliny, mezofyty- jsou středně náročné rostliny, xerofyty- mají omezenou potřebu vody, a sukulenty- které mají dužinaté listy a stonky.
Plankton
Společenstvo organismů, které žije v pelagiálu (=oblast volné vody od hladiny až ke dnu), nebo litorálu (=pobřežní prosvětlené pásmo stojatých vod) stojatých nebo pomalu tekoucích vod. Jejich pohyb je spíše pasivní, nejsou schopny aktivního pohybu, proto nedokážou překonat vodní proudy a nechávají se jimi jen unášet.
Plankton můžeme rozdělit podle typu vody, kde se nachází. Rozlišujeme oceánoplankton, který se nachází v mořích, eulimnoplankton, který najdeme v jezerech, potamoplankton, který je v řekách, a heleoplankton, který žije v rybníkách.
Dále rozdělujeme plankton podle jeho velikosti, a to od nejmenších organismů až po menší živočichy: femtoplankton- nejmenší organismy, viry a fá