Protokol Ekologie vodního prostředí

oda srovnání referenční lokality s hodnocenou. Cílem projektu PERLA je tedy vytvoření systému pro hodnocení ekologického stavu povrchových tekoucích vod a vlivů agrotechnických na strukturu společenstev makrozoobentosu tekoucích vod v ČR.
2.Vody stojaté- Zde není trvalé jednosměrné proudění vody. Voda stojatá se pohybuje velmi pomalu, periodické pohyby hladiny nádrže se nazývají seiche, jsou to stojaté vlny s velkou vlnovou délkou a hladina se pohybuje nahoru a dolů.
Mezi stojaté vody se řadí jezera, rybníky, údolní nádrže, rašeliniště, tůně, saliny, zatopené lomy, pískoviště...
a) Jezera- Jsou to přirozené nevypustitelné nádrže a rozdělujeme jezera podle původu na: ledovcová, tektonická, sopečná, říční, reliktní, limanová, větrná, smíšená, sesuvová a dále jezera s odtokem a bez odtoku (ta bez odtoku bývají slaná).
b) Rybníky- Jsou to umělé a vypustitelné nádrže. Slouží především k chovu ryb, ale dnes jsou víceúčelová (rekreační, zavlažovací, protipožární, retenční, čistící...).
Na našem území vznikly první rybníky v Evropě už v 11. a 12.století.
Rybníky dělíme podle napájení na nebeské (napájené dešťovou vodou) a na napouštěcí (voda napouštěná nebo přiváděná z toků).
c) Údolní nádrže- Vznikly přehrazením toků hrází, jsou uměle vytvořené a jsou hluboké a zcela se nevypouštějí. Funkci mají stejnou jako rybníky, ale jsou určeny ještě k vodárenským a energetickým účelům. Mají přechodný charakter mezi společenstvy říčními a jezerními.
Okolo nádrží jsou vytvořena tři pásma hygienické ochrany- POH I., POH II., POH III., stu peň POH I. je nejblíže k nádrži a má nejpřísnější ochranná opatření se zákazem vstupu. Účelové rybí osádky výrazně přispívají ke zlepšení kvality technologické vody.
d) Rašeliniště- Nacházejí se v místě s častými srážkami, značnou vlhkostí vzduchu, plochy jsou silně zarostlé vlhkomilnými či vodními rostlinami (zejména rašeliník-ukládá se na dně ve vrstvách a vzniká rašelina,po staletích až tisíciletích).
Rašeliniště se dělí na slatiny-vzniká zazemňováním jezer a na vrchoviště-jsou napájené hlavně srážkovou vodou.
Rašelinné vody jsou osídleny zvláštními druhy živočichů a rostlin- tyrfobionty.
e) Tůně- Menší vodní bionty přirozené či umělé, nelze je vypouštět.
Dělíme je podle několika hledisek: - podle doby trvání- trvalé - fauna běžných stojatých vod,
- periodické (vysychající)- hostí specifickou faunu, která se v běžných stojatých vodách nevyskytuje,
- dendrotelmy- jsou to tůňky ve vykotlaných kmenech a pařezech.
f) Saliny- Vnitrozemní vody se zvýšeným obsahem solí a salinita může kolísat.
g) Zatopené lomy, hliníky, pískoviště-pozůstatky po těžbě člověka (lomy, doly...), bývají zatopeny vodou přivedenou z okolí nebo prosakující podzemní vodou do vytěžených prostor.
h) Oceány- Tvoří 71% zemského povrchu, vody oceánů se můžou lišit jak chemicky tak fyzikálně. Průměrná salinita moří je 35g/ l= (35‰).
IV.Vliv člověka na vodní prostředí
Člověk svojí činností může ovlivňovat vodní biotopy (pozitivně i negativně). Negativní vliv člověka na vodní prostředí se zesiluje se vzrůstajícím počtem lidí na planetě.
A. Aklimatizace a introdukce hydrobiontů- Je to jedna z mnoha metod zvyšování produkce vod. Introdukce je přenos organismu s cílem jejich zavedení do nové oblasti nebo biotopu.
Aklimatizace- Je existence a rozvoj v novém areálu výskytu, je to proces přizpůsobení se podmínkám nového prostředí a produkce nových populací druhu.
Inokulace- Přenos organismů do nového prostředí, které se však příliš neliší od původních podmínek.
Zavádění nových druhů ryb (a nejen jich) je nutno provádět jen po pečlivé úvaze, nové druhy se mohou nekontrolovatelně množit z důvodu chybějícího přirozeného predátora.

B. Acidifikace (okyselování)- V poslední době se okyselování vod stává závažným problémem. Kyselé deště vznikají spalováním fosilních paliv a uvolňováním plynů SO2, NOx do ovzduší. Acidifikací jsou nejvíce postižena území, jejichž nízká pufrační schopnost (kyselé horniny) neumožňuje dostatečnou neutralizaci kyselých dešťů, často se tak stává na horách s žulovým či břidličným podložím.
V.Vodní fauna
Detailnější údaje o biologii organismů vodní fauny poskytuje předmět aplikovaná hydrobiologie.
A. Populace- Je soubor všech jedinců téhož druhu vyskytující se v určitém prostoru (dospělci i všechna vývojová stádia i s vajíčky a kuklami).
B. Natalita a mortalita- Je schopnost se rozmnožovat. Mortalita je úmrtnost, množství mizejících z populace v důsledku přirozené smrti.
VI.Mezidruhové vztahy
Populace všech organismů jsou vzájemně propojeny vztahy a vazbami s populacemi jiných organismů. A rozlišujeme osm mezidruhových vztahů.
A. Neutralismus- Populace na sebe nepůsobí.
B. Protokooperace- Společné sdružování i více druhů je prospěšné pro všechny zúčastněné, sdružení je volné a může být kdykoli přerušeno