přednáška 3

ovy, halogeny
základní stav + E  excitovaný stav
CHEMICKÉ CHOVÁNÍ ATOMŮ Drahý Dmitriji Ivániči, tak už se na Tebe nezlobím. To, jak jsi mi počmáral karty těmi Tvými symboly prvků. Cestou domů jsem si s nimi ve vlaku vykládal pasiáns a to bys nevěřil, co mi vyšlo ...
(Jára Cimrman D. I. Mendělejevovi, 1867) Dmitrij Ivanovič Mendělejev
27.1.1834 Tobolsk – 20.1.1907 Petrohrad
1867 periodická tabulka prvků
Český chemik Bohuslav Brauner propagoval tabulku u nás. PERIODICKÝ ZÁKON /1 Periodický zákon (1869) původní znění
Fyzikální a chemické vlastnosti prvků jsou periodicky závislé na jejich atomové hmotnosti.
Dnešní znění
Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla Z.
záměna pořadí některých prvků PERIODICKÝ ZÁKON /2 Důsledky periodického zákona
předpověď a následující objevy do té doby neznámých prvků
1875 galium
1879 skandium
1886 germanium
na základě postavení prvku v řadě lze odhadnout jeho vlastnosti PERIODICKÝ ZÁKON /3 http://citynight.com/periodic/periodic.html PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ 1. Vzácné plyny (0. skupina)
valenční elektrony – ns2 np6 (elektronový oktet)
stabilní prvky – plně obsazené s a p atomové orbitaly
54Xe: [Kr] 4d10 5s2 5p6
2. Nepřechodné prvky doplňují
ns atomové orbitaly  s-prvky (typické kovy)
ns, np atomové orbitaly  p-prvky (většinou nekovy)
stálé oxidační číslo, ve sloučeninách bezbarvé
3. Přechodné prvky doplňují
ns, (n – 1)d atomové orbitaly  d-prvky (kovy)
více oxidačních čísel, ionty barevné
tvoří komplexní sloučeniny KLASIFIKACE PRVKŮ /1 4. Vnitřně přechodné prvky
doplňují
ns, (n – 2) f, (n – 1) d atomové orbitaly  f-prvky (kovy)
2 vnější vrstvy shodné (n – 1) s2 np6 (n – 1) d1 ns2
lanthanoidy – 57La + 14 prvků (Z = 58-71)
aktinoidy (transurany) – 89Ac + 14 prvků (Z = 90-103) Memotechnická pomůcka
Laciné Ceny Prasat Nedovolily Prométheovi Smésti Evropu, Gdyž Théby Dýchaly Horkou Erotikou Tmavého Ybišku Lučního... KLASIFIKACE PRVKŮ /2 obecně nízké atomové číslo Z
zemská kůra 8O – 49,13 %; 14Si – 26,00 %; 13Al – 7,45 %
atmosféra 7N – 78,08 %; 8O – 20,95 %; 18Ar – 0,93 %;
CO2 – 0,03 % biogenní prvky
nekovy 6C, 1H, 16O, 14N, 15P, 16S, 14Si
kovy 11Na, 19K, 20Ca, 12Mg, 26Fe 1. Výskyt prvků v přírodě CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? plyny tuhé látky kapalné (brom, rtuť) n.p. 2. skupenství CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? klesá roste 3. velikost atomů (platí pro nepřechodné prvky) CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? 4. ionizační energie – IA [eV] 2081 kJ/mol Ne 1400 kJ/mol N 520 kJ/mol Li CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? 5. elektronová afinita – EA [eV] - - ® - + M(g) E e M(g) elektronegativita X  schopnost poutat elektrony
Pauling (1932) pro vodík XH = 2,1 elektronegativní 0,7 3,1 3,9 elektropozitivní elektronegativní Fr Cl F CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? kovy elektropozitivní
Men+ nekovy elektronegativní Men– 6. elektronegativita CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? oxidační číslo – náboj, který by měl atom prvku, kdyby elektrony každé chemické vazby patřily elektronegativnějšímu atomu
maximální oxidační číslo udává číslo skupiny CO LZE ODVODIT Z PERIODICKÉ TABULKY? Molekuly – soubory atomů poutaných chemickou vazbou
homonukleární (H2, N2,…)
heteronukleární (H2SO4, Be(NO3)2,…)
makromolekulární
Vznikají chemickou reakcí
Proč?
přiblížením atomů dojde k přeskupení valenčních elektronů  stabilnější útvar (ztráta energie – E) Elektronová teorie chemické vazby
snaha atomu v molekule dosáhnout stabilní elektronové konfigurace (vzácný plyn)
předáním elektronu – iontová vazba
sdílením elektronového páru – kovalentní vazba CHEMIC