přednáška 3

řetím osobám neúčinné.
Statutárním orgánem KS jsou komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Komanditista ručí za závazky ze smluv, které jménem společnosti uzavřel bez zmocnění, ve stejném rozsahu jako komplementář.
Ve společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti není třeba statutární orgány jmenovat, neboť jejich funkce vzniká ze zákona, resp. vznikem společnosti nebo dnem přistoupení do společnosti prostřednictvím změny společenské smlouvy. Jak bylo již shora uvedeno, osobní společnosti netvoří žádnou zvláštní strukturu orgánů.
Statutárním orgánem SRO je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Omezit jednatelské oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. První jednatelé jsou uvedeni ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině.
- 14 -
Statutárním orgánem AS je představenstvo, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám.
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy mohou určit, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada způsobem v nich uvedeným. Funkční období jednotlivých členů představenstva určují stanovy a nesmí přesáhnout pět let. Představenstvo má nejméně tři členy, což neplatí, jde-li o společnost s jediným akcionářem.
Statutárním orgánem družstva je představenstvo, které řídí jeho činnost a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Členy představenstva volí a odvolává členská schůze. Stanovy mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem. Požadavek zletilosti a plné způsobilosti k právním úkonům však zůstává nedotčen.
V družstvu, jež má méně než padesát členů, mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise plní členská schůze. Statutárním orgánem je předseda, popřípadě další člen pověřený členskou schůzí. V družstvech s členstvím právnických osob, která mají méně než pět členů, určí způsob rozhodování a statutární orgán stanovy. Podle ustanovení § 66 obchodního zákoníku se vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.
Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně (společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti). Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti (např. dozorčí rada, likvidátor), může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem.
U osoby zvolené za člena orgánu zaměstnanci společnosti končí výkon funkce dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce. Nestanoví-li obchodní zákoník výslovně, že oznámení o odstoupení musí mít písemnou formu, je možné učinit tento úkon i ústně.
Byla-li osoba jmenovaná do funkce soudem, končí výkon její funkce uplynutím dvou měsíců ode dne, kdy příslušnému soudu oznámila, že z funkce odstupuje. Zvláštní úpravu jednání podnikatele přináší ustanovení § 13 obchodního zákoníku, podle něhož vedoucí organizační složky podniku, který je zapsán do obchodního rejstříku, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky. Naopak není oprávněn k úkonům, které se organizační složky netýkají. K tomu by byla nutná plná moc. Návrh na zápis vedoucího organizační složky do obchodního rejstříku podává podnikatel, zápis má konstitutivní účinky, tzn., že pouhé určení vedoucího podnikatelem neopravňuje vedoucího činit právní úkony.
- 15 -
Zápis se provádí do obchodního rejstříku, v němž je zapsán podnikatel, který organizační složku zřídil, i do obchodního rejstříku, v němž je zapsána organizační složka, má-li tato složka sídlo v obvodu jiného rejstříkového soudu. Každý odštěpný závod může mít pouze jednoho vedoucího, který jedná za právnickou osobu jen osobně. Není oprávněn pověřit jiného zaměstnance, ani nemůže zmocnit za právnickou osobu zástupce, např. advokáta.
Podnikatel – právnická osoba je vázán vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, třebaže překročil rozsah předmětu jejího podnikání. Právnická osoba má neomezenou subjektivitu, což znamená, že je způsobilá i k právním úkonům a může nabývat práv a brát na sebe povinnosti, které se netýkají předmětu jejího podnikání. Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena jen zákonem.
Překročí-li statutární orgán nebo likvidátor při svém jednání působnost, kterou mu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon, není právnická osoba, jejímž jménem bylo jednáno, z takového jednání zavázána. Otázkou však zůstává, zda se jedná o neplatný právní úkon, nebo zda jde o platný právní úkon, z něhož je zavázána osoba, která jménem právnické osoby jednala. Působnost statutárního orgánu jednat jménem právnické osoby ve všech věcech může ve vztahu ke třetím osobám omezit pouze zákon.
Omezení vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby, není možné uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna, tzn. zapsána v obchodním rejstříku a publikována v Obchodním věstníku. Osoby, které takové omezení překročí, vždy odpovídají právnické osobě za škodu, která by jí z takového jednání vznikla.
Podle ustanovení § 14 obchodního zákoníku prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Citované ustanovení je třeba blíže interpretovat, neboť obsahuje pojmy :
a)podnikatel, aniž by však dále uvádělo, kdo je oprávněn o prokuře rozhodnout, popř. ji udělit,
B)provoz podniku, jež je nezbytné srovnat s pojmem podnikatelská činnost,
C)zvláštní plná moc, přičemž není výslovně řečeno, jakou má mít formu a obsah.
Je-li podnikatelem fyzická osoba, uděluje prokuru v souladu s ustanovením § 13 obchodního zákoníku osobně. Ve veřejné obchodní společnosti se práva a povinnosti společníků řídí společenskou smlouvou. K rozhodnutí o ostatních záležitostech je zapotřebí souhlasu všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, že postačí souhlas většiny společníků. Neplyne-li ze společenské smlouvy jinak, má každý společník jeden hlas. Jelikož zákon v právní úpravě veřejné obchodní společnosti o udělování prokury mlčí, lze z citovaného ustanovení dovodit závěr, že ke jmenování prokuristy je ex lege třeba souhlasného projevu vůle všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí pouze souhlas většiny společníků.
V právní úpravě komanditní společnosti je normováno, že k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, kteří jsou současně i statutárním orgánem. Jelikož udělení prokury nelze podřadit ani pod obchodní vedení společnosti ani pod působnost statutárního orgánu, tzn., že by o ní rozhodovali pouze komplementáři, je nutné aplikovat ustanovení § 97 obchodního zákoníku, v němž se uvádí, že v ostatních záležitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Oproti právní úpravě veřejné obchodní společnosti, postačí k udělení prokury ex lege většina hlasů, nepožaduje-li společenská smlouva souhlas všech komplementářů a komanditistů.
- 16 -
Ve společnosti s ručením omezeným uděluje a odvolává prokuru valná hromada, neurčí-li společenská smlouva jinak. K platnosti tohoto úkonu postačí prostá většina hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. Jelikož má ustanovení § 125 obchodního zákoníku dispozitivní charakter, lze přenést oprávnění k udělení prokury na jednatele, popř. na dozorčí radu, je-li zřízena.
V akciové společnosti rozhoduje o udělení prokury představenstvo, neboť je podle ustanovení § 191 obchodního zákoníku oprávněno rozhodovat o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. V podstatě totéž je uvedeno ustanovení § 243 obchodního zákoníku pro představenstvo družstva. Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu.
Z ustanovení § 13 obchodního zákoníku plyne, že za orgán společnosti je považován i likvidátor, který činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Jmenováním likvidátora na něj přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Působnost statutárního orgánu je jmenováním likvidátora omezena. Jinými slovy řečeno, v období likvidace je činnost statutárního orgánu limitována spíše směrem dovnitř společnosti a činnost likvidátora spíše vně společnosti. Je-li právem a povinností likvidátora činit právní úkony směřující jen k likvidaci, nemůže likvidátor udělit prokuru, neboť by zmocňoval k úkonům, k nimž sám není oprávněn.
Rozsah oprávnění prokuristy je v rámci standardního chodu společnosti širší, než rozsah oprávnění likvidátora při likvidaci. Nabízí se otázka, zda může v období likvidace udělit prokuru statutární orgán, jestliže jeho oprávnění činit jménem společnosti právní úkony, které nesouvisí s likvidací, přetrvává. Názory se různí v závislosti na odlišnost vymezení pojmu podnikatelská činnost a provozování podniku. Bude-li přijímán závěr, že je podnikatelská činnost z důvodu likvidace ukončena, ale provoz podniku nadále trvá, bylo by možné, aby statutární orgán prokuru udělil, neboť prokurista je oprávněn právě k úkonům, k nimž dochází při provozu podniku. V takovém případě by mohl prokurista činit pouze ty úkony, které statutárnímu orgánu po jmenování likvidátory „zbyly“, jelikož nelze převést širší oprávnění, než jakým disponuje zmocnitel (podnikatel).
Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku, tzn., že prokuru může udělit pouze podnikatel, který je sám do obchodního rejstříku zapsán, přičemž se může jednat jak o fyzickou, tak i právnickou osobu. V této souvislosti je rovněž třeba zamyslet se nad tím, zda je možné současně s návrhem na „prvozápis“ obchodní společnosti a družstva do obchodního rejstříku zapsat i prokuru.
To by znamenalo, že o udělení prokury by muselo být rozhodnuto v období mezi založením a vznikem a prokura by musela být udělena rovněž před vznikem společnosti. Přestože některé rejstříkové soudy přijaly závěr opačný, lze s úspěchem ohájit názor, že rozhodnout o udělení prokury a zmocnění prokuristy před vznikem společnosti lze pouze u těch společností, kde o této otázce rozhodují společníci (v daném okamžiku zakladatelé, kteří podepsali společenskou smlouvu), tzn. u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Uděluje-li prokuru v kapitálových společnostech a družstvu některý z orgánů (valná hromada, členská schůze, jednatel, představenstvo), není možné prokuru udělit před zápisem do obchodního rejstříku, neboť tyto orgány vznikají a ujímají se svých funkcí až okamžikem vzniku společnosti.
Jednání před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je zákonem dáno zakladatelům nebo jiným osobám. Stěží lze přijmout závěr, že by třetí osoba mohla platně jmenovat prokuristu pro společnost, která má teprve v budoucnu vzniknout. Problém není nutné spatřovat v tom, podává-li návrh na zápis do obchodního rejstříku fyzická osoba, a to jak obligatorně, tak fakultativně. Fyzická osoba – podnikatel uděluje prokuru po svém zápisu do obchodního rejstříku osobě, proto nic nebrání tomu, aby ji osobně udělila i před zápisem sebe sama do obchodního rejstříku.
- 17 -
Prokuru lze udělit jen fyzické osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům. Může jít o českou i zahraniční fyzickou osobu, i osobu, které byl udělen azyl. Dle § 28 odst. 1 písm g) ObchZ se do obchodního rejstříku zapisuje jméno prokuristy a jeho bydliště s uvedením způsobu, jakým za podnikatele jedná. Dle odst. 9 téhož ustanovení se zapisuje též prokuristovo rodné číslo, a pokud mu nebylo přiděleno, datum jeho narození.
Prokurista podepisuje tím způsobem, že k obchodní firmě podnikatele, za kterého jedná, připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Není-li u způsobu jednání prokuristy v obchodním rejstříku uvedeno plné křestní jméno prokuristy, nemůže jej třetí osoba vyžadovat k platnosti písemného právního úkonu. Dodatek označující prokuru může být zvolen ve formě : „jako prokurista“, „per prokura“, „ppa“ , či jinak, ale nevzbuzující pochybnosti o osobě prokuristy.
Prokurista není oprávněn zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, pokud to není v udělené prokuře výslovně stanoveno. Není-li prokurista k uvedeným úkonům zmocněn, jedná se o tzv. prokuru základní. Je-li zmocněn alespoň k jednomu z uvedených úkonů, jedná se o tzv. prokuru rozšířenou.
Podnikatel může udělit prokuru jedné osobě (prokura individuální) nebo více osobám (prokura hromadná). Byla-li prokura udělena více osobám, musí návrh na zápis do obchodního rejstříku obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popř. kolik prokuristů musí jednat společně. Je-li každý z více prokuristů oprávněn jednat samostatně, má se za to, že jde rovněž o prokuru individuální.
Omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám (srov. § 14 odst. 3 ObchZ), a to ani tehdy, když o něm věděly. Formu a rozsah omezení zákon blíže nevymezuje, má se však za to, že omezení nemůže být obsaženo v udělení prokury, ale teprve následně. Jestliže zákon výslovně nevyžaduje písemnou formu pokynu, může mít pokyn i formu ústní. Lze rovněž udělit pokyn jednorázový, vztahující se ke konkrétnímu úkonu, nebo pokyn obecného charakteru na celou dobu udělení prokury.
Vztah mezi prokuristou a podnikatelem může být založen obdobně jako u jiných smluvních zástupců coby vztah pracovněprávní, občanskoprávní nebo obchodněprávní. Překročí-li prokurista pokyny udělené mu podnikatelem, odpovídá za škodu, která z toho podnikateli vznikne, a to v závislosti na shora uvedeném charakteru právního vztahu mezi podnikatelem a prokuristou.
Obchodní zákoník výslovně neřeší problematiku zániku prokury. Z žádného ustanovení ObchZ není možné dovozovat, že prokura zaniká až výmazem z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že prokura je zvláštním druhem plné moci a že ObchZ neobsahuje zvláštní úpravu, je možné na zánik prokury ve smyslu § 1 odst. 2 ObchZ aplikovatelné ustanovení § 33b ObčZ o zániku plné moci. Pokud prokura zanikne, je třeba podat návrh na povolení výmazu prokury z obchodního rejstříku rejstříkovému soudu. Výmaz prokury však nemá konstitutivní, ale pouze deklaratorní účinek. Třetí osoby jsou ovšem chráněny ustanovením § 27 odst. 2 a 3 ObchZ, budou-li jednat v dobré víře, že prokura existuje. 7)
Novela obchodního zákoníku provedená zák. č. 554/2004 Sb., doplnila s účinností od 1. ledna 2005 § 14o odstavec 7, podle jehož znění nezaniká prokura smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života. Po smrti podnikatele však může prokurista činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření, a je povinen podat neprodleně návrh na zápis tohoto omezení prokury soudu (§ 27 odst. 1 ObchZ). Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může prokurista činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu.

7. 7 K ust. § 15 ObchZ
Zákonné zastoupení v obchodních vztazích má i ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností a je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází (srov. § 15 ObchZ). Obvyklost je třeba posuzovat ve vztahu k činnosti, kterou byla osoba při provozování podniku pověřena. V praxi nezřídka vznikají pochybnosti, které úkony jsou obvyklé a které už nikoliv. V zájmu právní jistoty lze v takových případech raději vyžadovat (písemnou) plnou moc. Pověření může mít charakter vztahu pracovněprávního, občanskoprávního nebo obchodněprávního. O formě pověření zákon mlčí, v zájmu právní jistoty podnikatele, zástupce i třetích osob se jako vhodnější jeví forma písemná, i když nemusí být vázána na konkrétní osobu, ale na příslušnou funkci (obchodní ředitel, technický náměstek, vedoucí nákupu aj.).
- 18 -
Při složitých jednáních mezi stranami dochází k nejrůznějším situacím, jež mohou být v bezprostřední budoucnosti příčinou sporů. Praxe již přijala za své jistá opatření způsobilá minimalizovat pozdější problémy a nežádoucí důsledky, pramenící z nedostatečně pečlivého přístupu stran k těmto procesům. Zejména tzv. větší podnikatelské subjekty mají zpracovanou interní normu (podpisový regulativ), vymezující seznam osob oprávněné za tyto subjekty činit právní úkony, a to v rámci obecně závazných právních předpisů. Případné budoucí komplikace ohledně pravomocí jednajících osob mohou subjekty odstranit i uzavřením inominátní smlouvy „ o obchodních stycích a spolupráci“, v níž si předmětná procedurální pravidla upraví.
Překročí-li zástupce zmocnění podle ustanovení § 15 obchodního zákoníku, je takovým jednáním podnikatel vázán, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla. Změnou obchodního zákoníku, provedenou zák. č. 554/2004 Sb., s účinností od 1. ledna 2005, byl v § 15 doplněn odstavec 3, podle jehož znění zmocnění podle odstavce 1 nezaniká smrtí podnikatele, pokud podnikatel nestanovil, že má trvat pouze za jeho života.
Zmocněnec však může po smrti podnikatele činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření. Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření může činit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že